Zákon č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu účinný od 24. dubna 2020 (dále jen „LEX COVID“) zavádí změny na poli práva procesního, insolvenčního, exekučního a obchodních korporací v souvislosti s COVID-19.

Změny jsou zaváděny dočasně v návaznosti na nouzový stav vyhlášený Vládou ČR v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu SARS CoV-2 na území ČR (dále jen „nouzový stav“), a dále v návaznosti na krizová opatření vydaná Vládou ČR dle krizového zákona a na mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic vydaná dle zákona o ochraně veřejného zdraví za účelem prevence výskytu a šíření onemocnění COVID-19 (dále společně jen „mimořádná opatření“).

LEX COVID následujícím způsobem usnadňuje korporační život právnickým osobám po dobu trvání mimořádných opatření, v jejichž důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby (nejdéle do 31. prosince 2020):

Lhůta pro konání valné hromady (s. r. o., a. s., družstvo) projednávající řádnou účetní závěrku za 2019 se prodlužuje, a to tak, že tato lhůta nesmí uplynout dříve, než uplynou tři měsíce po skončení mimořádných opatření. V případě trvání mimořádných opatření déle než do konce září 2020 zůstane nejzazším termínem pro projednání řádné účetní závěrky 31. prosinec 2020.

Pokud však obchodní korporace nechce valnou hromadu k projednání účetní závěrky odkládat, může nyní vždy využít možnosti přijímat rozhodnutí písemnou formou nebo technickými prostředky (např․ pomocí videokonference). Stejný způsob přijímání rozhodnutí se umožňuje všem orgánům všech právnických osob. Je pouze zapotřebí, aby příslušný orgán stanovil podmínky přijímání rozhodnutí tímto způsobem při respektování zákonných požadavků.

Členům orgánů právnických osob, jejichž funkční období by skončilo v době mimořádných opatření nebo do jednoho měsíce od skončení mimořádných opatření, se funkční období automaticky prodlužuje do konce třetího měsíce po skončení mimořádných opatření. Zabránit tomu dotčený člen může doručením svého nesouhlasu právnické osobě.

Funkční období se prodlužuje i těm členům orgánů právnických osob, jejichž funkce zanikla v období mezi přijetím mimořádných opatření při epidemii a účinností LEX COVID.

Všechny právnické osoby jsou oprávněny využít možnosti kooptace člena (zvolení dočasného náhradního člena) orgánu dotčeným orgánem samotným v případě, že počet členů voleného orgánu právnické osoby neklesl pod polovinu.

Na žádost budou příslušné orgány promíjet lhůty k provedení procesních úkonů zmeškané účastníkem nebo jeho zástupcem. Důvod zmeškání musí být omluvitelný a spočívat v mimořádném opatření, které znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit.

Prominutí zmeškání lhůty lze žádat v občanském, insolvenčním, vykonávacím a exekučním řízení a v řízeních vedených podle zákona o Ústavním soudu, podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a podle zákona o obětech. V trestním řízení bude možné požádat o vrácení zmeškané lhůty.

S žádostí bude nutné spojit zmeškaný úkon a podat ji v krátké lhůtě od ukončení nebo zrušení omezujícího mimořádného opatření, respektive nouzového stavu (3 až 15 dní, dle typu řízení).

Odložení insolvenčních návrhů. Dlužníci dočasně nemají povinnost podat na sebe insolvenční návrh, pokud se do úpadku dostali po propuknutí epidemie a v jejím důsledku. Povinnost je odložena od účinnosti LEX COVID (24. dubna 2020) do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020.

K věřitelským insolvenčním návrhům podaným od účinnosti LEX COVID (24. dubna 2020) do 31. srpna 2020 nebudou soudy vůbec přihlížet, nebudou mít žádné účinky. Nový věřitelský insolvenční návrh tak bude třeba podat znovu, a to nejdříve 1. září 2020.

Mimořádné moratorium. LEX COVID dále umožňuje soudu na návrh dlužníka vyhlásit tříměsíční mimořádné moratorium v důsledku mimořádných opatření, či dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19. Pro moratorium je třeba splnit řadu podmínek, mj. že dlužník nebyl v úpadku ke dni 12. března 2020 a dále že v období od 12. ledna 2020 nevyplácel dividendy a podobná plnění propojeným osobám (případně byly vráceny). Moratorium bude možné prodloužit o další tři měsíce.

Mimořádné moratorium má řešit dočasný výpadek příjmu v důsledku epidemie koronaviru u jinak dobře fungujících podnikatelů a poskytnout jim dočasnou ochranu před věřiteli mj. zmrazením možnosti realizovat zajišťovací instrumenty a zahajovat soudní výkon rozhodnutí či exekuční vymáhání pohledávek.

Další změny. LEX COVID dále zavádí řadu opatření usnadňujících, respektive umožňujících oddlužení úpadců zasažených epidemií COVID-19, prodlužuje lhůtu k podání žaloby na neúčinnost právních úkonů dlužníka, umožňuje dočasné přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu dlužníkem, omezuje povinnost soudu doručovat a zavádí možnost oddlužení i pro fyzické osoby, které mají dluhy z podnikání.

LEX COVID do 30. června 2020 zakazuje výkon rozhodnuti (resp. exekuci) prodejem nemovitosti, v níž má dlužník trvalý pobyt. Taková exekuce rovněž bude nadále možná pouze pro dluhy převyšující částku 100 000 Kč. Do téhož data zakazuje také výkon rozhodnutí (resp. exekuci) prodejem movitých věcí a omezuje jejich exekuční soupis a zajištění na výjimečné případy. Tyto zákazy neplatí, pokud dlužník s prodejem souhlasí, anebo pokud exekutor vymáhá výživné, náhradu újmy na zdraví nebo náhradu újmy způsobené trestnou činností.

Dále LEX COVID do 31. prosince 2020 chrání před výkonem rozhodnutí daňové bonusy a v případě exekuce bankovního účtu chrání čtyřnásobek životního minima, se kterým tak bude moci dlužník nadále nakládat.

Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, může po něm věřitel jako sankci žádat jedině zákonný úrok z prodlení.

Tyto účinky se týkají pouze peněžitých dluhů ze smluv uzavřených před účinností LEX COVID (do 24. dubna 2020), a to pokud prodlení nastalo po 12. březnu 2020. Účinky pominou nejpozději 30. června 2020.

Zákon č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 účinný od 17. dubna 2020 (dále jen „Zákon o splácení úvěrů“) si klade za cíl předejít negativním důsledkům spojeným s dočasnou ztrátou schopnosti úvěrovaných osob splácet úvěry v souvislosti s epidemií koronaviru.

Základem je možnost dočasně přerušit splácení bez vystavení sankcím.

Zákon o splácení úvěrů se použije na hypoteční a obdobné úvěry sjednané ve vztahu k nemovitostem před 26. březnem 2020 a na veškeré další úvěry sjednané a čerpané před tímto datem. Úvěrující musí vystupovat jako podnikatel.

Zákon se však nevztahuje na úvěry, u nichž byl ke dni 26. března 2020 dlužník v prodlením delším než 30 dní, úvěry poskytované penzijním fondům a finančním institucím regulovaným zákonem o finančních konglomerátech, úvěry uzavřené v souvislosti s investičními nástroji, úvěry v úvěrovém rámci (revolving, kreditní karty apod.), odložené obchodní platby, úhrady průběžně poskytovaných služeb formou splátek, operativní leasingy a finanční záruky.

Úvěrovaný musí nejdříve oznámit úvěrujícímu, že má v úmyslu využít tzv. ochrannou dobu, a to písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující určil.

Ochranná doba trvá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení, a to do 31. října 2020, nebo, pokud to úvěrovaný výslovně uvede, do 31. července 2020.

Jednotlivé splátky se posouvají. Úvěrující instituce po doručení oznámení zašle úvěrovanému aktualizovaný přehled splátek.

Splácení úvěru se tedy odpovídajícím způsobem prodlouží, stejně tak jeho zajištění.

Je-li úvěrovaný spotřebitelem, neplatí během ochranné doby nic. Splátky úroků jsou odloženy spolu se splátkami jistiny. Žádné jiné poplatky (např. administrativní a servisní poplatky) není úvěrující vůbec oprávněn požadovat.

Je-li však úvěrovaný právnickou osobou, hradí v ochranné době jak sjednaný úrok, tak poplatky.

Za úkony spojené s využitím ochranné doby nemůže úvěrující požadovat žádnou zvláštní úplatu.

Fyzické osoby bude odložení splátek stát navíc pouze úroky za ochrannou dobu ve sjednané výši; u spotřebitelů je nadto výše úroku omezena výší repo sazby ČNB zvýšené o osm procentních bodů.

Právnické osoby potom zaplatí navíc pouze sjednaný úrok a poplatky za ochrannou dobu. Současně budou ze zákona omezeny v nakládání se svým majetkem způsobem, který by mohl ohrozit splácení dotčeného úvěru.

Fyzické osoby jsou osvobozeny od sankcí spojených s prodlením se splácením dluhů od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti Zákona o splácení úvěrů do 31. října 2020.

Právnickým osobám však osvobození nesvědčí.

Taková dohoda uzavřená od 12. března 2020 pozbyde právní účinky, aktivujete-li oznámením ochrannou dobu, a to od prvního dne ochranné doby.

Dne 27. dubna 2020 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny zákony č. 209/2020 Sb. a 210/2020 Sb., které mají za cíl zmírnit dopad epidemie COVID-19 na nájemce, a to jak nájemce prostor sloužících podnikání, tak nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby.

Stávající složitou situaci nájemců řeší oba zákony shodně, a to tak, že vylučují možnost dát nájemci výpověď pro neplacení nájemného, pokud prodlení nastalo v definovaném rozhodném období v důsledku mimořádných opatřeních při epidemii. Dlužné nájemné ovšem budou muset nájemci nakonec zaplatit, a to nejpozději do konce roku 2020.

Toto řešení bylo v rámci legislativního procesu opozicí kritizováno a opoziční poslanci se již v mediích nechali slyšet, že oba zákony napadnou u Ústavního soudu ČR.

Na základě nové právní úpravy pronajímatel nemůže nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo v rozhodné době a v důsledku omezení plynoucích z mimořádného opatření při epidemii, které nájemci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provoz podnikání v případě prostor sloužících podnikání či úhradu nájemného v případě nájmů pro bydlení.

Nutno zdůraznit, že právo ukončit nájem z jiných důvodů pronajímateli zůstává. Omezena je pouze možnost ukončení z důvodu neplacení v rozhodné době.

Nelze-li ovšem po pronajímateli spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, může pronajímatel zrušení nájmu požadovat. Nedohodnou-li se strany, rozhodne soud (tak to stanoví zákon týkající se nájmů pro bydlení, ale předpokládáme, že stejný režim bude platit i pro prostory sloužící podnikání). Je však otázkou, kolik takových sporů bude pravomocně rozhodnuto před koncem ochranné doby.

Nová právní úprava nájemce nijak nezbavuje povinnosti platit nájemné, nezakládá ani nárok požadovat po pronajímateli slevu. Jedná se o pouhý dočasný odklad plateb, který se navíc týká jen nájemného, nikoli plateb za služby. Pronajímatel je též oprávněn uplatnit další práva, která mu z důvodu prodlení vznikají, např. právo požadovat úrok z prodlení či právo použít kauci.

Rozhodná doba je v případě nájmů prostor sloužících podnikání vymezena jako období mezi 12. březnem a 30. červnem 2020. U bytových nájmů je rozhodné období o něco delší, a to od 12. března 2020 do 31. července 2020.

Ochranná doba představuje období, v němž je nutné dlužné nájemné pronajímateli doplatit. Ta je v obou případech shodná, tj. do 31. prosince 2020.

Odklad plateb nemohou využít všichni nájemci, ale jen ti, kteří se do úzkých dostali (převážně) v důsledku omezení plynoucích z mimořádného opatření při epidemii. Nájemce by měl souvislost s mimořádným opatřením prokázat. Nájemci – podnikatelé by měli do 15 dnů od okamžiku, kdy se dostanou do prodlení, předložit listiny, které souvislost prokazují. Jaké listiny to mohou být, bude záviset případ od případu. Nájemci bytů a domů by si pak pro pronajímatele měli obstarat potvrzení od příslušného úřadu práce ČR, kterému budou muset doložit podklady podle metodického pokynu.

Pokud nájemce dlužné částky neuhradí ani do konce ochranné doby, je pronajímatel oprávněn nájem vypovědět, a to s výpovědní dobou 5 dní u nájmů prostor sloužících podnikání, a bez výpovědní doby u nájmů pro bydlení. Toto právo vznikne také tehdy, pokud nájemce prohlásí, že dluhy do konce ochranné doby neuhradí.

Lucie Vožehová, advokát a partner AK

Michaela Kmochová, advokát

Zuzana Kulhánková, advokát

z AK Bányaiová Vožehová