Poslanecká sněmovna dne 25. 10. 2024 ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a další související zákony.

Hlavním cílem návrhu je zavedení odvolací instance v kárném řízení. Kárnými soudy budou v prvním stupni vrchní soudy a ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (§ 3 KárSŘ). Nejvyšší soud bude funkčně příslušný ve věcech soudců, s výjimkou soudců Nejvyššího soudu a soudců krajských soudů rozhodujících výlučně ve správním soudnictví. Zřizuje se též sjednocující kárný senát NSS (nové § 5d až 5g KárSŘ).

Odvolací lhůta má činit 15 dnů; odvolání má být přípustné proti odsuzujícímu a zprošťujícímu rozhodnutí senátu, proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení a o návrhu na obnovu řízení; subjektivně přípustné bude odvolání pro kárně obviněného a ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného pro navrhovatele a dle profese kárně obviněného i pro další subjekty․

Subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu (§ 9 KárSŘ) se prodlužuje z 6 na 9 měsíců. Objektivní lhůta se vypouští, čímž však nejsou dotčeny (hmotněprávní) lhůty pro zánik kárné odpovědnost (§ 89 SSZ, § 29 StZast).

Výtka uložená podle § 88a SSZ bude přezkoumatelná kárným soudem namísto soudu správního (nové § 25a a 25b KárSŘ).

Výslovně se umožňuje uzavírat dohody o vině a kárném opatření. Dosavadní praxe (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018-116) je založena na přiměřené aplikaci trestního řádu (srov. § 25 KárSŘ).

Navrhuje se výslovně stanovit, že kárný soud může rozhodnout, že bude upuštěno od dokazování skutečností, které jsou mezi navrhovatelem a kárně obviněným nesporné, pokud není závažného důvodu pochybovat o prohlášení navrhovatele a kárně obviněného o nespornosti skutečností.

Pokud byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce, náleží mu 50 % platu. Zbývající část platu se soudci doplatí, nedošlo-li k zániku funkce (§ 100 odst. 2 SSZ). Navrhuje se, že k doplacení nedojde, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal.

Podle platné úpravy nelze protokol o hlasování otevřít pro účely zjištění, kteří členové senátu hlasovali v rozporu se závazným právním názorem nadřízeného soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2021, č. j. 16 Kss 6/2020-119). Nově se kárnému soudu umožňuje protokol o hlasování zpřístupnit, může-li to přispět k objasnění rozhodných skutečností (nový § 17c KárSŘ). O zpřístupnění protokolu se povede samostatné řízení, ve kterém rozhoduje předseda kárného senátu (nové § 25c až 25e KárSŘ).

Podle přijatých pozměňovacích návrhů poslance Vladimíra Balaše mimo jiné mají být Ministerstvo spravedlnosti a nadřízený vedoucí státní zástupce oprávněni vyzvat vedoucího státního zástupce oprávněného podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce ke sdělení, zda takový návrh v určité věci podá nebo podal (§ 32 StZast).

Přijatý pozměňovací návrh poslance Marka Bendy zmírňuje požadavek délky výkonu funkce soudce před jmenování předsedou nebo místopředsedou soudu (§ 105b SSZ).

Návrh byl postoupen Senátu. Jako základní účinnost zákona se navrhuje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.