Senát dne 11. 12. 2024 schválil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o státní službě a některé další zákony.
Cílem novely je depolitizace státní správy, snížení byrokracie, flexibilnější přijímání státních zaměstnanců a úspora veřejných peněz.
Sekce pro státní službu se přesune pod Úřad vlády, který bude plnit koordinační úlohu v oblasti státní služby (§ 28 MinZř); nejvyšší státní tajemník bude podřízený předsedovi vlády namísto ministra vnitra. Osobou příslušnou ke jmenování státních tajemníků bude namísto vlády nejvyšší státní tajemník.
Vláda bude schvalovat pouze zásadní změny systemizace (§ 18 SlužZ).
V rámci výběrového řízení může být součástí pohovoru ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele, a to i prostřednictvím třetích osob (§ 27 odst․ 3 SlužZ).
Nově budou státní zaměstnanci přijímáni do služebního poměru zásadně na dobu neurčitou, resp. na dobu, která byla uvedena v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, s tím, že mají povinnost vykonat úřednickou zkoušku; marným uplynutím lhůty pro vykonání zkoušky služební poměr skončí [§ 74 odst. 1 písm. f) SlužZ].
Obecná a zvláštní část úřednické zkoušky budou oddělené a bude možné je opakovat zvlášť. Zavádí se adaptační proces jakožto soubor opatření usnadňujících nástup státního zaměstnance do služby jak v případě samotného přijetí do služebního poměru, tak i v případě významnější změny služebního zařazení.
Zavádí se možnost obsadit služební místo zařazené v 10. a vyšší platové třídě (s výjimkou služebního místa představeného) osobou, která nesplňuje stanovené vzdělání (nový § 25a SlužZ). Dále se navrhuje vynětí činností v 5. platové třídě ze státní služby. Podmínkou pro přijetí do státní služby bude středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nebude nutné vést služební řízení ve věcech, které nastávají již ze zákona (např. nárok na odbytné, některé změny a skončení služebního poměru).
Dojde k odstranění povinnosti provádět pravidelné služební hodnocení (§ 155 SlužZ). Zachová se povinné první služební hodnocení; následná hodnocení se budou provádět pouze na základě požadavku zaměstnance nebo z iniciativy představeného.
Návrh ruší úpravu kárného řízení a přenáší rozhodování o porušení služební kázně z kárných komisí přímo na služební orgán.
Zřizuje se nezávislá služební komise, složená z externistů mimo státní službu, která bude rozhodovat u skupiny vysokých státních úředníků o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru, o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební kázně.
Vypouští se finanční limit 300 Kč pro přijetí daru nebo jiné výhody státním zaměstnancem v souvislosti s výkonem služby [§ 77 odst. 1 písm. f) SlužZ]. Státním zaměstnancům tak bude zapovězeno přijímat jakékoliv dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem služby, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem.
Novela zkracuje dobu, kdy je zaměstnanec z organizačních důvodů zařazen mimo výkon služby v tzv. bazénu a je mu vyplácen plat ve výši 80 % měsíčního platu (§ 62 SlužZ), a to z šesti na tři měsíce. Bude-li zaměstnanec posléze zařazen na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. Taktéž se prodlužuje doba nutná pro vznik nároku na odbytné.
Pokud s tím bude souhlasit ministr, může se vyšší představený dohodnout se služebním orgánem na odchodu ze služby s kompenzací šestinásobku platu (nový § 73a SlužZ).
Představené bude možné nově odvolat pro podprůměrný manažerský výkon a po druhém napomenutí za porušení služební kázně během 12 měsíců.
Přijatý pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka upravuje „dvojvládí“ ve vedení úřadů územních samosprávných celků v případech, kdy soud rozhodne o neplatnosti odvolání anebo rozvázání pracovního poměru vedoucího úřadu, ale do této funkce již je jmenována jiná osoba. V takovém případě územní samosprávný celek bude moci podat původnímu vedoucímu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci (§ 12 ÚřÚSC).
Schválený zákon bude postoupen prezidentu republiky. Jako primární účinnost zákona se navrhuje den 1. 1. 2025. K přechodu koordinační úlohy v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády má dojít až ke dni 1. 1. 2026.
