Poslanecká sněmovna dne 20. 11. 2024 ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku a návrh doprovodného změnového zákona.
Cílem nového zákona je podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících zranitelné skupin zaměstnanců, kteří jsou, na rozdíl od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, stávající právní úpravou opomíjeni.
Integrační sociální podnik vykonává svou činnost v souladu s hodnotami sociální a enviromentální udržitelnosti, solidarity, důvěry, vzájemnosti, místního rozvoje, sociální soudržnosti a začleňování (§ 1)․ Podnik musí zaměstnávat nejméně 30 % osob se specifickými potřebami. Těmto zaměstnancům poskytuje podporu odpovídající jejich specifickým potřebám (§ 2). Osobou se specifickými potřebami jsom například dlouhodobě nezaměstané osoby znevýhodněné na pracovním trhu, osoby se zdravotním postižením, osoby bez přístřeší či osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody (§ 3).
O přiznání statusu integračního sociálního podniku rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (§ 4). MPSV vede registr zaměstnavatelů s přiznaným statusem (§ 13).
Zatímco § 502 ObčZ používá termín „obchodní závod“ jakožto organizovaný soubor jmění, návrh zákona chápe termín „podnik“ ve smyslu právního subjektu. Toto pojetí vychází z české i zahraniční tradice.
Integrační sociální podnik vytváří integrační rezervní fond, který musí v souladu s přijatým pozměňovacím návrhem poslance Víta Kaňkovského postupně navyšovat vlastní kapitál; přiděluje se do něj alespoň 50 % zisku běžného účetního období (§ 17). Majetek ve fondu bude určen pro poskytování podpory zaměstnancům se specifickými potřebami.
Za účelem pracovní integrace osob se specifickými potřebami se poskytuje příspěvek na náklady spojené s jejich zaměstnáváním, a to maximálně 2 roky od vzniku jejich pracovního poměru (§ 24 a 25). Přijatý pozměňovací návrh poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové se příspěvek diverizifkuje na 1 000 Kč měsíčně, případě 2 500 Kč měsíčně pro osoby s těžkým sociálním znevýhodněním. Dále se poskytuje motivační příspěvek za úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami ve výši 17 % z ročního vyměřovacího základu (§ 29 a 30).
Při zprostředkování zaměstnání se má věnovat zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují (§ 33 ZamZ). Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce má sloužit individuální akční plán (nový § 33b ZamZ).
Zadavatel veřejné zakázky bude moci zakázku vyhradit pro dodavatele se statusem integračního sociálního podniku (§ 38 ZVZ).
Návrhy byly postoupeny Senátu. Základní účinnost obou zákonů se navrhuje ke dni 1. 1. 2025.