Prezident republiky dne 17. 9. 2026 vrátil zpět schválený zákon o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) a doprovodnou novelu.

Nový zákon o státních zaměstnancích ruší stávající zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nahrazuje dosavadní veřejnoprávní služební poměr soukromoprávním pracovním poměrem. Právní poměry státních zaměstnanců se mají nově řídit zásadně zákoníkem práce (§ 1 odst. 2 návrhu zákona). Podle prezidenta republiky zákon nevyhovuje potřebě nestranického a kvalifikovaného státního aparátu a nedostatečně odlišuje politické řízení od odborně-politických otázek. Odůvodnění veta kritizuje i formu poslaneckých návrhů a velké množství přijatých pozměňovacích návrhů bez přímé vazby k úpravě státní služby.

Státním zaměstnancem bude zaměstnanec v pracovním poměru k České republice zařazený ve správním úřadu, který jako službu veřejnosti vykonává alespoň jednu ze zákonem vyjmenovaných činností (§ 3 a 7 zákona o státních zaměstnancích; srov․ § 5 a 6 SlužZ). Státní zaměstnanci budou uzavírat pracovní poměr zpravidla na dobu neurčitou (§ 15 odst. 1 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 21 SlužZ), přičemž funkční období vedoucího státního zaměstnance je 5 let (§ 36 odst. 4). Ze požadavku vzdělání lze uplatnit výjimku, a to i pro vedoucího státního zaměstnance, jestliže řádně ukončil bakalářský studijní program (§ 21). Zkušební doba činí ze zákona 6 měsíců, respektive 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců (§ 35 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 29 SlužZ). Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku, která se skládá z obecné a zvláštní části (§ 61; srov. § 35 SlužZ).

Státní zaměstnanec podléhá pracovnímu hodnocení (§ 70 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 155 SlužZ). Stanoví se právní fikce naplnění výpovědního důvodu podle § 52 písm. f) ZPr spočívajícím v neuspokojivých pracovních výsledcích, jestliže státní zaměstnanec podle 2 po sobě jdoucích pracovních hodnocení dosahoval nevyhovujících výsledků [§ 40 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 72 odst. 1 písm. a) SlužZ]. Pracovní hodnocení se provede za období, které zahrnuje alespoň 20 odpracovaných dnů; obsahuje-li pracovní hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že při výkonu práce dosahoval nevyhovujících výsledků, další hodnocení se provede vždy po uplynutí 30 odpracovaných dnů (§ 72). Při ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost náleží státnímu zaměstnanci vedle odstupného podle § 67 a 68 ZPr ještě další odstupné podle délky trvání pracovního poměru, které může činit až čtyřnásobek průměrného výdělku při odpracování nejméně 20 let (§ 42). Zákon zavádí též institut odvolání vedoucího státního zaměstnance, například při neuspokojivých výsledcích manažerské činnosti (§ 37 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 60 SlužZ). Vláda uzavírá za všechny správní úřady kolektivní smlouvu vyššího stupně (§ 94).

Ze stávajícího zákona se nepřebírá zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů (§ 62 SlužZ), forma služebních předpisů (§ 11 a násl. SlužZ) a jejich soudního přezkumu (§ 101e SŘS) ani řízení ve věcech služby (§ 159 a násl. SlužZ) se subsidiárním použitím SpŘ (§ 160 SlužZ).

Dosavadní služební komise (§ 162a SlužZ) se mění na poradní komisi (§ 85 zákona o státních zaměstnancích). Poradní komise má 5 členů, které na funkční období 7 let jmenuje vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Vyjádření poradní komise je nutné pro odvolání nebo výpověď danou vedoucímu správního úřadu, státnímu tajemníkovi nebo vrchnímu řediteli sekce v ministerstvu nebo Úřadu vlády (§ 38 odst. 6, § 39 odst. 1).

Podle přechodných ustanovení (§ 95) se dosavadní státní zaměstnanci ve služebním poměru dnem účinnosti zákona automaticky stávají zaměstnanci v pracovním poměru, přičemž vykonané úřednické zkoušky zůstávají v platnosti. Pokud dosavadní státní zaměstnanec sdělí, že nehodlá konat práci jako státní zaměstnanec podle nového zákona, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZPr. Agendu ústředního správního úřadu pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců ve správních úřadech bude držet Úřad vlády (§ 28 MinZř a § 77 zákona o státních zaměstnancích; srov. § 13 SlužZ ve znění od 1. 1. 2026).

Doprovodná novela mění významněji zákon o zahraniční službě, pro který je v současnosti SlužZ subsidiárním předpisem (§ 58 odst. 1 ZahrSl). V § 10 odst. 4 ZahrSl se vypouští pravomoc prezidenta republiky pověřit a odvolat (na návrh vlády) vedoucího stálé mise při mezinárodní organizaci (§ 6 ZahrSl). Podle čl. 63 odst. 1 písm. e) Úst prezident republiky s kontrasignací pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí; dle prezidenta republiky, který se odkazuje též na usnesení stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, je uvedená novelizace zcela zjevně protiústavní.

Přijatý pozměňovací návrh poslankyně Zuzany Ožanové obrací důkazní břemeno ve sporech o ukončení pracovního poměru státního zaměstnance (§ 133a OSŘ).

Přijatý pozměňovací návrh poslance Miroslava Žbánka zavádí pětileté funkční období vedoucího obecního úřadu (nový § 11 ÚřÚSC).

Přijaté pozměňovací návrhy poslance Patrika Nachera přejmenovávají Národní rozhodčí soud pro sport na Národní sportovní arbitrážní komisi (§ 3g PodSport) a ruší dozorčí komisi (§ 3d PodSport).

Zákony byly postoupeny Poslanecké sněmovně. Jejich další projednávání je možné ode dne 28. 9. 2026. Účinnost obou zákonů je stanovena ke dni 1. 11. 2026.