Poslanecká sněmovna dne 27. 5. 2026 ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh je primárně transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/927 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy (AIFMD II)․ Směrnice sjednocuje unijní pravidla pro správce alternativních investičních fondů a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Hlavním cílem navrhovaných změn je posílení ochrany investorů, zajištění finanční stability a modernizace procesů v oblasti fondového podnikání, přičemž reaguje na potřeby aplikační praxe i na snahy o snižování administrativní zátěže.

Novela přináší zásadní koncepční změny v činnosti investičních fondů, mezi které patří možnost vykonávat nové specializované činnosti. Obhospodařováním speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů může nově být také nabývání pohledávek z fondových úvěrů na účet tohoto fondu a správa účelových společností v rámci sekuritizace (§ 5 ZISIF). Dochází rovněž k rozšíření obecného rozsahu oprávnění investičních společností, které nově mohou působit jako administrátoři indexů používaných jako referenční hodnoty neboli benchmarky (§ 11 ZISIF). V rámci tuzemského trhu pak investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit získávají možnost spravovat nevýkonné úvěry (§ 11 odst. 9). Naopak v zájmu ochrany spotřebitelského trhu se výslovně zakazuje, aby investiční fondy poskytovaly spotřebitelské úvěry (§ 8 a 9 ZISIF).

Klíčovým transpozičním prvkem je zavedení povinných nástrojů pro řízení likvidity, které mají otevřeným fondům pomoci efektivně zvládat tlaky na zpětné odkupy ve vypjatých tržních situacích (nové § 37a a násl. ZISIF). Obhospodařovatel otevřeného fondu bude povinen uvést ve statutu fondu alespoň dva vybrané nástroje pro řízení likvidity, jako je například omezení odkupů, prodloužení lhůty pro odkup, uplatnění úplat za odkup či uplatnění metody pohyblivých nebo dvojích cen. Výjimku tvoří fondy peněžního trhu, u kterých postačí zavedení pouze jednoho z těchto nástrojů. Vedle toho bude mít obhospodařovatel otevřeného fondu v zájmu investorů exkluzivně k dispozici možnost pozastavení vydávání a odkupování nebo oddělení majetku do tzv. side pockets, které však bude možné aktivovat pouze ve výjimečných případech.

Pro fondy zabývající se nabýváním pohledávek z fondových úvěrů se zavádí komplexní obezřetnostní rámec s cílem omezit koncentraci rizik. Jmenovitá hodnota pohledávek z fondových úvěrů v majetku fondu vůči jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli, který je finanční či úvěrovou institucí nebo pojišťovnou, nesmí přesáhnout souhrnně 20 % kapitálu tohoto fondu. Dále se zakazuje nabývat pohledávky z fondových úvěrů vůči specifickému okruhu osob, jako je samotný obhospodařovatel, depozitář nebo administrátor daného fondu a jejich vedoucí osoby či pracovníci. V rámci zamezení spekulativním modelům s přemisťováním úvěrového rizika (tzv. model originate-to-distribute) se zakazuje obhospodařovat fondy, jejichž investiční strategie je zaměřena na nabývání pohledávek výhradně za účelem jejich postoupení jinému. Pokud fond pohledávku z fondového úvěru přesto postoupí, bude povinen si povinně ponechat 5 % její jmenovité hodnoty až do splatnosti, respektive po dobu nejméně 8 let.

Novela dále upravuje řízení rizik spojených s pákovým efektem u fondů nabývajících úvěry, kde jmenovitá hodnota úvěrů představuje alespoň 50 % fondového kapitálu. Obhospodařovatel musí zajistit, aby míra využití pákového efektu vypočtená závazkovou metodou nepřesáhla 175 % u otevřených alternativních investičních fondů a 300 % u uzavřených alternativních investičních fondů. Změnou prochází rovněž oblast správy a schvalování vedoucích osob investičních společností a administrátorů. Dosavadní režim správního řízení o schválení vedoucí osoby se nahrazuje ex ante oznamovací povinností vůči České národní bance, která musí být učiněna nejpozději 30 pracovních dní před plánovaným povoláním osoby do funkce (§ 476 odst. 1 a 2 ZISIF). Pokud ČNB získá důvodné pochybnosti o vhodnosti či odborné způsobilosti kandidáta, bude oprávněna zahájit samostatné řízení o vhodnosti a v případě negativního výsledku povolání dotčené osoby do funkce zakázat (nový § 476a ZISIF).

V rámci reakce na dlouhodobé požadavky finančního trhu a dohledových orgánů se zavádí institut rozdělení podílového fondu (§ 413a a násl. ZISIF). Rozdělení bude možné realizovat formou rozštěpení, odštěpení nebo vyčlenění, a to jak se vznikem nových podílových fondů, tak sloučením s již existujícími fondy. K rozdělení podílového fondu, který je fondem kolektivního investování, bude vyžadováno předchozí povolení České národní banky, o němž se rozhodne do 20 pracovních dní od zahájení řízení. Na ochranu investorů je stanoveno, že uveřejněním oznámení o povolení rozdělení vzniká dotčeným podílníkům právo na odkoupení jejich podílových listů bez uplatnění běžných srážek.

Významným deregulačním krokem je úplné zrušení legislativních požadavků na minimální kapitál investičního fondu (§ 208, § 280 až 282 ZISIF).

Návrh byl postoupen Senátu. Základní účinnost zákona je stanovena prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení; účinnost některých povinností vůči České národní bance a evropským orgánům dohledu se navrhuje ke dni 16. 4. 2027.