Senát dne 19. 8. 2026 schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku.

Schválený zákon transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku, a zrušuje směrnice 2002/65/ES (DMFS). Hlavním cílem novely je vytvořit jednotnou „záchrannou síť“ pro ochranu spotřebitele na online finančním trhu v oblastech, které dosud nepokrývá specifická sektorová legislativa.

Zásadní novinkou je zavedení ochrany spotřebitele před takzvanými nekalými manipulativními praktikami v online rozhraní, tzv․ „dark patterns“. Podnikatelé nebudou smět v rámci internetových stránek či aplikací strukturovat ani provozovat online rozhraní způsobem, který by klamal spotřebitele, manipuloval jím nebo omezoval jeho schopnost činit svobodná a informovaná rozhodnutí (§ 5e odst. 1 OchSpotř). Výslovně se v této souvislosti zakazuje přednostní zviditelňování určitých možností výběru na úkor jiných, neutrálních variant (§ 5e odst. 2 OchSpotř).

Pokud má spotřebitel právo od smlouvy uzavřené distančním způsobem odstoupit, podnikatel bude povinen mu toto odstoupení umožnit přímo v online rozhraní prostřednictvím nepřetržitě dostupného a výrazně zobrazeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku s nápisem „Odstoupit od smlouvy“ nebo jinou obdobnou jednoznačnou formulací (nový § 1830a ObčZ). Proti nezáměrnému odeslání je pak proces chráněn povinností implementovat ještě druhé, potvrzovací tlačítko označené slovy „Potvrdit odstoupení od smlouvy“. Podnikatel pak musí spotřebiteli bez zbytečného odkladu doručit elektronické potvrzení o přijetí tohoto prohlášení.

Jde-li o oblast předsmluvních informačních povinností, podnikatelé sice budou moci informace sdělované elektronickými prostředky strukturovat do více vrstev, nicméně klíčové údaje – jako je totožnost podnikatele, popis hlavních vlastností služby, celková cena či poučení o právu na odstoupení – musí být spotřebiteli předloženy hned v první, základní vrstvě (nový § 1843a ObčZ). Pokud podnikatel poskytne předsmluvní informace méně než jeden den před uzavřením smlouvy, vzniká mu povinnost připomenout spotřebiteli v textové podobě možnost i postup pro odstoupení od smlouvy, a to do týdne od jejího uzavření (§ 1843 odst. 3 ObčZ). Návrh rovněž zakotvuje povinnost bezplatně poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení, aby mohl posoudit, zda finanční služba odpovídá jeho situaci, přičemž v případě využití plně automatizovaných online nástrojů (např. chatbotů) bude mít spotřebitel právo vyžádat si vysvětlení od lidského pracovníka (§ 1845 odst. 1 a 2 ObčZ).

Dosud časově neomezené právo na odstoupení od smlouvy v situaci, kdy spotřebiteli nebyly poskytnuty předsmluvní informace nebo smluvní podmínky, se nově omezuje na objektivní lhůtu jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy, pokud byl spotřebitel alespoň řádně informován o samotné existenci práva od smlouvy odstoupit (§ 1846 odst. 2 ObčZ).

Vymezuje se pravidlo absolutní přednosti sektorové regulace en bloc (např. v oblasti spotřebitelských úvěrů, investic či distribuce pojištění), což znamená, že v oblastech předsmluvních informací a náležitého vysvětlení se obecná ustanovení ObčZ u těchto specifických produktů nepoužijí (např. § 94 odst. 6 SpotřÚ). Dozor nad dodržováním těchto povinností finančních institucí bude vykonávat Česká národní banka (§ 23b odst. 1 OchSpotř).

Schválený zákon bude postoupen prezidentu republiky. Účinnosti nabývá dne 1. 1. 2027. Transpoziční lhůta uplynula již dnem 19. 6. 2026.