Poslanecká sněmovna dne 11. 9. 2026 ve 3. čtení schválila poslanecký návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy.

Cílem návrhu je především reagovat na praktické a legislativně-technické překážky při digitalizaci veřejné správy a současně uvést vnitrostátní úpravu financování poštovních služeb do souladu s rozhodovací praxí Evropské komise v oblasti veřejné podpory.

Navrhuje se snížení maximální roční kompenzace čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence z dosavadních 2 mld. Kč zpět na částku 1,5 mld. Kč (§ 34d odst. 2 PoštSl). Současně se mění pravidla pro poskytování předběžných čistých nákladů: držitel poštovní licence bude moci žádat o jejich úhradu od 1. července namísto 1. dubna zúčtovacího období (§ 34c odst. 1 PoštSl) a Český telekomunikační úřad určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci (§ 34c odst․ 2 PoštSl). V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad předběžné čisté náklady nejvýše ve výši 750 mil. Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší (§ 34c odst. 2 PoštSl). Předběžné čisté náklady uhradí stát nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí (§ 34c odst. 3 PoštSl), přičemž se zrušuje dosavadní čtvrtletní výplata. Z § 34d odst. 3 písm. b) PoštSl se vypouští povinnost držitele licence hradit úrok při vracení přeplatku předběžných čistých nákladů a zcela se ruší povinnost vrátit předběžné čisté náklady s úrokem v případě nepodání žádosti o úhradu čistých nákladů (§ 34d odst. 6 PoštSl). Výslovně se rovněž doplňuje, že Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí (§ 34e odst. 3 PoštSl).

Zavádí se výjimka pro elektronické systémy spisové služby využívané bezpečnostními sbory a Vojenskou policií, na které se nově nemá vztahovat povinnost potvrzování splnění požadavků atestem (§ 63 odst. 3 ArchZ). Atestační povinnost se dle přijatého pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nemusí použít ani na elektronický systém spisové služby některých organizačních složek obcí a právnických osob těmito obcemi zřízenými. V návaznosti na to se povinnost vykonávat spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby odkládá na 1. ledna 2029.

Dochází k odložení povinného využívání systému e-Legislativa pro přípravu a vyhlašování novel právních předpisů. Přechodné období, kdy se § 16 až 21 SbZ nepoužijí pro návrh novely zákona, se dle přijatého pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj prodlužuje do 14. ledna 2030 (§ 26 odst. 2 SbZ). Zároveň se však i k návrhům, které spadají do přechodného období, má připojit informativní přehled veřejnoprávních povinností (nový § 20a a rušený § 26 odst. 7 SbZ) a v souladu s přijatým pozměňovacím návrhem Kateřiny Stojanové také lobbistická stopa [§ 20 odst. 1 písm. i) SbZ].

Předloha rovněž odkládá plné nasazení matričního informačního systému (§ 1b MatrZ). Účinnost příslušných novelizačních bodů zákona č. 414/2023 Sb. a zákona č. 123/2024 Sb. se posouvá z 1. ledna 2027 na 1. července 2028. V přechodných ustanoveních zákona č. 414/2023 Sb. se na 30. června 2028 prodlužuje lhůta pro předání údajů vedených pomocí výpočetní techniky Ministerstvu vnitra pro účely zřízení matričního informačního systému (čl. II bod 7 zákona č. 414/2023 Sb.) i zákaz zrušení matričního úřadu bez zajištění převodu údajů (čl. II bod 5 zákona č. 414/2023 Sb.). Termín pro předložení zprávy o vnitřním dozoru matričního informačního systému Úřadu pro ochranu osobních údajů se posouvá na 1. ledna 2030 (čl. II bod 9 zákona č. 414/2023 Sb.).

Přijatý pozměňovací návrh poslance Miroslava Krejčího stanovuje rámec pro vytváření a využívání testovacích identit a údajů v základních registrech (nový § 4b ZZR).

Návrh byl postoupen Senátu. Základní účinnost zákona se stanoví dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.