Ode dne zveřejnění tohoto zákona má nadále podle trestního zákona z 27. května 1852, Říšský zákoník, č. 117, nebo jiných zákonných předpisů ztráta šlechtictví, řádů a vyznamenání, veřejných titulů, akademických stupňů a hodností, státních a jiných veřejných zemských nebo obecních úřadů a služeb, advokacie, notariátu, veřejných zastoupení nebo zastupování stran před veřejnými úřady, členství v zastupitelství obcí nebo jiných zastupování povolaných k obstarávání veřejných záležitostí, a důchodů, provizí, příspěvků na výchovu nebo jiných obnosů spojená s odsouzením k trestu nastati již pouze při odsouzení k trestu za zločin nebo kvůli provinění krádeže, zpronevěry, účasti na nich nebo podvodu (§§ 460, 461, 463 a 464 trestního zákona).
Nezpůsobilost k nabytí výše zmíněných vyznamenání a oprávnění při odsouzení k trestu kvůli některému zločinů uvedených v následujících ustanovení, totiž:
1. | § 54 trestního zákona, písm. b) a c), článek I zákona z 17. prosince 1862, Říšský zákoník z roku 1863, č. 8; |
2. | §§ 60 a 61 trestního zákona, pokud se tyto nevztahují na jednání na případ § 58, písm. a), a Ministerského nařízení z 27. dubna 1854, Říšský zákoník č. 107; |
3. | § 65 trestního zákona, pokud se tento nevztahuje na zločin na osobě císaře, a článek II shora uvedeného zákona z 17. prosince 1862; |
4. | § 66 trestního zákona; |
5. | §§ 68, 68, 73 a 81 trestního zákona, pokud v nich zmíněné zločiny spočívají na motivech politických; |
6. | §§ 76, 78 a 80; |
7. | § 143, věta 2, a § 157, věta 2; |
8. | §§ 158, 163 a 164 a |
9. | § 212, 214 217, pokud zde označené zločiny přípravného jednání byly spáchány ve vztahu k některému z v 1 až 8 uvedených zločinů, a |
10. | § 220 trestního zákona |
má pro příště zaniknouti s koncem trestu.
Naproti tomu ostatní nepříznivé následky, jež kromě hlavního a vedlejšího trestu a kromě propadnutí kauce stanovené tiskovým zákonem z 17. prosince 1862, Říšský zákoník z roku 1863, č. 6, jsou již podle trestního zákona nebo na základě jiného zákonného předpisu ještě spojené s trestním rozhodnutím, a potud proto tyto zvláště soudcem nemusejí být ukládány, do budoucna při shora vypočtených zločinech, jakož i při proviněních a přestupcích kromě případů shora vyhlášených §§ 460, 461, 463 a 464 trestního zákona, nemají již nastati.
Při odsouzení k trestu za jiný zločin než popsaný ve druhém odstavci tohoto paragrafu nezpůsobilost k nabytí vyznamenání a oprávnění uvedených v prvním odstavci tohoto paragrafu, jakož i ostatní ve třetím odstavci tohoto paragrafu vzpomenuté nepříznivé následky končí uplynutím deseti let, když byl viník k nejméně pětiletému trestu žaláře, a krom toho uplynutím pěti let při odsouzení kvůli shora uvedeným přestupkům (§§ 460, 461, 463 a 464 trestního zákona), ovšem uplynutím tří let po konci trestu.