91/1974 Sb.: 1. 1. 1975 - 30. 6. 1988
91/1974 Sb.
Druh
Nařízení
Název
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech
Autor
Vláda ČSSR
Částka
16/1974 Sb.
Datum vyhlášení
4. 10. 1974
Účinný od
1. 1. 1975
Účinný do
30. 6. 1988
91
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 26. září 1974
o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje k provedení hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.) a zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování:
§ 1
| (1) | Průmyslová a stavební výroba ústředně řízená je zpravidla organizována ve výrobních hospodářských jednotkách, které vykonávají činnosti potřebné k tomu, aby v nich probíhal ucelený hospodářský proces a aby byly vytvořeny podmínky pro jejich rozvoj, a které jsou k tomu vybaveny příslušnými prostředky. |
| (2) | Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se vychází především z hlediska hospodářské účelnosti, zejména technologické příbuznosti nebo návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných základních změn struktury výroby a z obchodně technických a územních hledisek. |
§ 2
| (1) | Výrobní hospodářské jednotky jsou v soustavě státních hospodářských organizací nejvyšším stupněm organizačního uspořádání výrobně technické základny zabezpečující komplexní realizaci úkolů a cílů národohospodářských plánů a státní hospodářské politiky. |
| (2) | Výdaje výrobní hospodářské jednotky se uhrazují v zásadě z jejích vlastních příjmů, popřípadě z příjmů plynoucích z činností organizací tvořících výrobní hospodářskou jednotku. |
§ 3
| (1) | Formy výrobních hospodářských jednotek jsou:
| ||||||
| (2) | Vláda Československé socialistické republiky může podle potřeby určit i jiné formy výrobních hospodářských jednotek. | ||||||
| (3) | Účelové organizace, jakož i koncernové účelové organizace se podle potřeby zřizují pro výkon soustředěných odborných činností (projekce, výzkumu a vývoje, odbytu, zásobování apod.). |
§ 4
| (1) | Organizační uspořádání výrobně technické základny do výrobních hospodářských jednotek a jeho změny určuje příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy (dále jen "ministr"). |
| (2) | Jde-li o výrobní hospodářskou jednotku v působnosti ústředního orgánu státní správy federace, činí tak ministr po projednání s příslušnými orgány republik; případné rozpory řeší vláda Československé socialistické republiky. |
| (3) | Jde-li o výrobní hospodářskou jednotku v působnosti ústředního orgánu státní správy republiky, rozmístěnou na území obou republik, činí tak ministr v dohodě s příslušným ministrem druhé republiky. |
§ 5
| (1) | V čele odborového podniku, koncernu a generálního ředitelství trustu stojí generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr po vyjádření příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí. |
| (2) | Generální ředitel pověřuje po vyjádření příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí a se souhlasem ministra odborné ředitele řízením ucelených úseků činnosti. Jednoho z odborných ředitelů ustanovuje generální ředitel svým zástupcem, který jej zastupuje v plném rozsahu jeho působnosti. |
| (3) | Ředitele národních podniků, účelových organizací, koncernových podniků a koncernových účelových organizací, které tvoří výrobní hospodářskou jednotku, jmenuje a odvolává po vyjádření příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí generální ředitel, pokud si tuto pravomoc nevyhradil ministr. |
§ 6
| (1) | Poradním orgánem generálního ředitele je ředitelská rada. Členy ředitelské rady jsou odborní ředitelé (§ 5 odst. 2), ředitelé národních podniků a účelových organizací, koncernových podniků a koncernových účelových organizací, vedoucí (ředitelé) závodů odborného podniku, zástupce příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí, jakož i další členové, které jmenuje generální ředitel. |
| (2) | Ředitelská rada zejména posuzuje návrhy hospodářských plánů výrobní hospodářské jednotky, jejich rozpisů a změn, zprávy o plnění úkolů výrobní hospodářské jednotky a závěry z komplexního hodnocení jejího celoročního hospodaření, návrhy na zdokonalování organizace a řízení výrobní hospodářské jednotky a ostatní zásadní otázky jejího hospodaření a rozvoje. |
| (3) | Podrobnosti o činnosti ředitelské rady stanoví statut výrobní hospodářské jednotky, popř. organizační řád. |
§ 7
Oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustu, jakož i národní podniky a účelové organizace jsou státními hospodářskými organizacemi. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, platí o jejich zřizování a právním postavení ustanovení § 42 až 5O hospodářského zákoníku.
§ 8
| (1) | Koncernové podniky a koncernové účelové organizace (dále jen "koncernové podniky") jsou organizačními jednotkami koncernu; vyvíjejí hospodářskou činnost v rozsahu vymezeném předmětem činnosti stanoveným ve zřizovací listině koncernu (§ 15 odst. 2). Pro jejich hospodářskou činnost platí též ustanovení § 18a hospodářského zákoníku. |
| (2) | V rozsahu stanoveném ve statutu koncernu vystupují koncernové podniky v hospodářských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající; statut také určí, v kterých případech vystupují koncernové podniky svým jménem ve vztazích pracovněprávních a občanskoprávních a ve vztazích upravených právními předpisy v oblasti státní správy. Překročí-li koncernový podnik rozsah oprávnění jednat vlastním jménem, avšak jedná-li v rámci předmětu činnosti koncernového podniku, je jeho jednáním vázán koncern. |
| (3) | Pro právní úkony koncernových podniků a pro jejich závazkové vztahy platí ustanovení hospodářského zákoníku a prováděcích, popř. zvláštních předpisů, týkající se socialistických organizací. |
| (4) | Koncernové podniky mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu koncernu do podnikového rejstříku nebo zápisu změny jeho organizačního členění. |
§ 9
Za závazky koncernového podniku, k jejichž úhradě nestačí prostředky, se kterými hospodaří, odpovídá koncern.
§ 10
| (1) | Závazky mezi koncernovými podniky uvnitř koncernu vznikají též z opatření generálního ředitele, popř. orgánu jím pověřeného. |
| (2) | Hospodářské spory mezi koncernovými podniky uvnitř koncernu rozhoduje generální ředitel, popř. orgán jím pověřený. |
§ 11
| (1) | Koncernové podniky vyvíjejí hospodářskou činnost podle svého hospodářského plánu v rámci hospodářského plánu koncernu; v rozsahu, v němž vystupují svým jménem (§ 8 odst. 2), činí též svým jménem právní úkony související se správou národního majetku, jehož správcem je koncern. |
| (2) | Pro vypracování územních průřezů plánů republik platí pro koncernové podniky ustanovení zákona č. 145/1970 Sb., týkající se socialistických organizací. |
| (3) | Úkol státního plánu dovedený na koncernový podnik, z něhož vyplyne pro koncernový podnik povinnost dodávky výrobků, prací nebo výkonů pro určitého odběratele mimo koncern, je plánovacím aktem podle příslušných ustanovení hospodářského zákoníku. |
| (4) | Způsob hospodaření, jakož i práva a povinnosti koncernu a koncernových podniků v jednotlivých oblastech plánovitého řízení, zejména v oblastech plánování, financí, měny, cen, práce a mezd, sociálně ekonomických informací, kontroly a revizní činnosti, stanoví zvláštní předpisy. |
§ 12
| (1) | Generální ředitelství trustu jako orgán hospodářského řízení řídí činnost a rozvoj výrobní hospodářské jednotky v rozsahu a způsobem stanoveným v právních předpisech a ve statutu výrobní hospodářské jednotky. Obdobné postavení má oborový podnik vůči přidruženým národním podnikům, popř. účelovým organizacím. |
| (2) | Generální ředitel koncernu řídí činnost a rozvoj výrobní hospodářské jednotky v rozsahu a způsobem stanoveným v právních předpisech a ve statutu výrobní hospodářské jednotky. Generální ředitel, popřípadě další pracovníci určení statutem koncernu, jsou oprávněni jednat jménem koncernových podniků ve věcech, v nichž vystupují koncernové podniky vlastním jménem (§ 8 odst. 2). Postavení generálního ředitelství koncernu upraví statut (§ 13). |
§ 13
Organizaci jednotlivých výrobních hospodářských jednotek a řídící vztahy mezi generálním ředitelstvím trustu a podřízenými národními podniky a účelovými organizacemi, mezi oborovým podnikem a přidruženými národními podniky, popř. účelovými organizacemi, jakož i vztahy uvnitř koncernu upravují statuty výrobních hospodářských jednotek. Statut výrobní hospodářské jednotky vydává po projednání s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí a po schválení ministrem generální ředitel. Pro oborový podnik bez přidružených národních podniků, popř. účelových organizací, se vydává organizační řád.
§ 14
| (1) | Statut výrobní hospodářské jednotky upraví v souladu se zvláštními předpisy podrobněji vztahy uvnitř výrobní hospodářské jednotky, zejména:
| ||||||||||||||||||
| (2) | Statut koncernu upraví v souladu se zvláštními předpisy též:
| ||||||||||||||||||
| (3) | Statut trustu podniků a oborového podniku s přidruženými podniky, popř. účelovými organizacemi upraví v souladu se zvláštními předpisy též:
|
§ 15
| (1) | Orgán, který zřizuje koncern, určí též jeho členění na koncernové podniky. Pro slučování, rozdělování a zrušování koncernových podniků platí přiměřeně § 49 a 50 hospodářského zákoníku. |
| (2) | Zřizovací listina koncernu musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v § 43 hospodářského zákoníku též název a sídlo koncernových podniků a předmět jejich činnosti. |
§ 16
| (1) | U koncernu se zapisuje do podnikového rejstříku kromě skutečností uvedených v § 108 odst. 1 hospodářského zákoníku též název a sídlo koncernových podniků, na něž se koncern člení. |
| (2) | Koncernové podniky se zapisují do podnikového rejstříku, a to u rejstříkového soudu příslušného podle sídla koncernového podniku. |
| (3) | U koncernového podniku se zapisuje do podnikového rejstříku způsob zřízení podniku, den jeho vzniku, název, sídlo, označení statuárních orgánů (s uvedením funkcí a jmen) a způsob, jak za podnik podepisují, a dále název a sídlo koncernu, jehož součástí je koncernový podnik, a den zápisu koncernu do podnikového rejstříku nebo den zápisu změny jeho organizačního členění. |
| (4) | Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v odstavcích 1 až 3 a zrušení koncernového podniku. |
§ 17
| (1) | Vnitřní organizaci národních podniků, účelových organizací a koncernových podniků určuje organizační řád, který vydává jejich ředitel po schválení generálním ředitelem. Organizační řád generálního ředitelství trustu a oborového podniku vydává generální ředitel; pokud jde o oborový podnik bez přidružených národních podniků, popř. účelových organizací, lze jej vydat po schválení ministrem. |
| (2) | V organizačních řádech musí být stanoveny zásady pro vyjadřování výsledků hospodaření jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Dále musí být určeno, který orgán a podle jakých zásad v organizaci rozhoduje o majetkových úhradách mezi vnitropodnikovými útvary a o rozvržení majetkové újmy, kterou organizace utrpěla zaplacením majetkových sankcí, náhrady škody apod., na jednotlivé vnitropodnikové útvary. |
§ 18
Je-li vhodné, aby určitá odborná činnost byla obstarávána společně pro několik výrobních hospodářských jednotek, může příslušný ministr zřídit účelovou organizaci podřízenou přímo ministerstvu.
§ 19
Ustanovení tohoto nařízení se přiměřeně použije pro organizaci jiné ústředně řízené hospodářské činnosti než průmyslové a stavební výroby, pokud tato organizace není upravena zvláštními předpisy. Příslušní ministři mohou vzhledem k povaze této činnosti stanovit potřebné odchylky.
§ 20
Statuty dosavadních výrobních hospodářských jednotek vydané podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením.
§ 21
Zrušuje se vládní nařízení č. 132/1965 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.
§ 22
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Dr. Štrougal v. r.