Archiválie jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti státních orgánů, obcí a jiných právnických osob i z činnosti fyzických osob a které vzhledem ke svému dokumentárnímu významu mají trvalou hodnotu.

Trvalou hodnotu písemných, obrazových, zvukových a jiných záznamů (dále jen "písemnosti") posoudí podle stanovených kritérií ( § 31 odst. 1 písm. a)) ve skartačním řízení archiv, který dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností, mimo skartační řízení státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu je písemnost.

Posuzováním písemností může ministerstvo vnitra pověřit jiný archiv, než který by byl příslušný podle odstavce 2, popřípadě může vztáhnout tuto působnost na sebe.

O tom, že písemnost je archiválií, vyrozumí orgán (archiv) uvedený v odstavcích 2 a 3 toho,kdo je oprávněn s ní nakládat.

Archiválie, která dokládá vývoj společnosti nebo některého z oborů lidské činnosti nebo se vztahuje k význačným osobám, popřípadě událostem a která pro tyto vlastnosti nebo některou z nich má pro kulturu společnosti mimořádný význam, je kulturní památkou.

Při posuzování toho, zda archiválie je kulturní památkou, se přihlíží zejména k jejímu obsahu, formě, původu, době vzniku nebo k jejímu významu pro obecné, národní, popřípadě regionální dějiny.

Návrh na uznání archiválie za kulturní památku podává archiv, ve kterém je archiválie uložena.Jde-li o archiválii, která není uložena v archivu, podává návrh státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu se archiválie nachází.

O návrhu podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo vnitra, které tím může pověřit některý ze státních archivů ( § 17 a 18).

Archiválie uznané za kulturní památky vedou ve zvláštní evidenci archivy, kde jsou uloženy; jsou-li takové archiválie uloženy v organizacích a zařízeních činných v oboru působnosti ministerstva kultury ( § 27), vedou je ve zvláštní evidenci tyto organizace a zařízení. Evidenci ostatních archiválií uznaných za kulturní památky vedou archivy, které určí ministerstvo vnitra, popřípadě tuto evidenci vede ministerstvo vnitra samo. Evidence všech archiválií uznaných za kulturní památky je součástí ústřední evidence archiválií, kterou vede ministerstvo vnitra.

Vláda České republiky může nařízením prohlásit za národní kulturní památky nejvýznamnější z archiválií uznaných za kulturní památky. Návrh předkládá ministr vnitra v dohodě s ministrem kultury.

Archiválie prohlášené za národní kulturní památky se zapisují do zvláštního seznamu vedeného ministerstvem vnitra.

Státní orgány, kraje, obce, jiné právnické osoby, jakož i fyzické osoby při provozování podnikatelské činnosti¹ (dále jen "původci") jsou povinny zajišťovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců (včetně písemností došlých); dbají při tom o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení písemností a o jejich řádné vyřazování při skartačním řízení.

Při skartačním řízení se z písemností původců oddělují archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení.

Bez souhlasu příslušného archivu, který vykonává dohled na vyřazování písemností (skartaci), popřípadě bez souhlasu ministerstva vnitra ( § 2 odst. 3), nesmějí být písemnosti uvedené v odstavci 1 zničeny.

Původci písemností a jejich právní nástupci, popřípadě likvidátoři nebo jiní držitelé písemností uvedených v odstavci 1 odpovídají za řádné provedení skartačního řízení, umožňují výkon dohledu (odstavec 3) a podle pokynů příslušných archivů zajišťují řádné odevzdávání archiválií do archivů.

Původce může požádat ministerstvo vnitra o poskytnutí příspěvku na zajištění ochrany a odborné péče o archiválie.

Archiválie jsou chráněny státem. Odbornými orgány pro ochranu archiválií a péči o ně jsou archivy ( § 17 až 27).

Pokud archiválie není uložena v archivu a vlastník, popřípadě jiný správce archiválie není schopen zajistit její ochranu a odbornou péči o ni, může se obrátit na příslušný archiv, který mu za předem dohodnutých podmínek poskytne odbornou pomoc, eventuálně převezme archiválii do dočasné nebo trvalé péče.

Archiválie prohlášené za národní kulturní památky je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat jen se souhlasem vlády České republiky; za jiným účelem nesmějí být vyváženy.

Jiné než v předchozím odstavci uvedené archiválie je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat, popřípadě za jiným účelem do ciziny vyvážet, jen se souhlasem ministerstva vnitra.

Vlastník archiválie smí vlastnictví k archiválii převést na jiného, nekoupí-li stát tuto archiválii za cenu nejvýše odhadní; právo státu na přednostní koupi archiválie zanikne uplynutím šesti měsíců po dojití nabídky vlastníka archiválie nebo jestliže stát odmítne nabídku v době kratší.Nabídka musí obsahovat i požadovanou cenu.

Vlastník archiválie, která není v socialistickém společenském vlastnictví a není uložena v archivu, je povinen o ni řádně pečovat a umožnit pracovníku archivu, u něhož je vedena v evidenci, aby se o tom na místě přesvědčil. Aby zachování takové archiválie nebylo ohroženo, je její vlastník povinen učinit potřebná opatření k její záchraně, doporučená uvedeným archivem. Neučiní-li tak, může mu být uloženo rozhodnutím ministerstva vnitra, aby archiválii odevzdal do bezplatné úschovy na nezbytně nutnou dobu archivu, který ministerstvo současně určí.

Vlastník archiválie (odstavec 2) je povinen sdělit archivu, u něhož je archiválie vedena v evidenci, všechny k tomu nezbytné údaje, i změnu ve vlastnictví.

Archiválie nelze vyvážet do ciziny s výjimkou účelů uvedených v § 8. To se vztahuje i na archiválie nabyté do vlastnictví cizími státními příslušníky a občany ČSFR trvale se zdržujícími v cizině.

Každý může nahlížet do archiválií, které jsou uloženy v archivech. Do archiválií mladších 30 let lze nahlížet jen se souhlasem ředitele nebo vedoucího archivu, kde jsou archiválie uloženy.

Souhlas k nahlížení do archiválií mladších 30 let nelze udělit, jestliže by nahlédnutím do archiválií byla ohrožena bezpečnost státu nebo veřejná bezpečnost nebo právem chráněné zájmy osoby. Z týchž důvodů se odepře nahlížení do ostatních archiválií.

Nahlédnutí do archiválií uložených v archivech nelze odepřít ani vázat na souhlas příslušného orgánu

Do archiválií, které byly archivům svěřeny do úschovy, lze nahlížet za podmínek určených ve smlouvě.

Výpisy, opisy a reprodukce archiválií mohou být vydávány jen za podmínek stanovených pro nahlížení do archiválií.

Organizování a jednotné řízení archivnictví a dohled na ně přísluší ministerstvu vnitra. Za tím účelem ministerstvo vnitra zejména

Ministerstvo vnitra může - s výjimkou působnosti uvedené v § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 - v mezích zákona pověřit plněním některých svých úkolů na úseku archivnictví státní ústřední archiv a státní oblastní archivy.

Po dohodě se státním orgánem, obcí či jinou právnickou nebo fyzickou osobou může ministerstvo vnitra začlenit jejich archiv do státního archivu nebo archivu města.

Poradním orgánem ministra vnitra pro vědecké a odborné otázky archivnictví je vědecká archivní rada. Její členy jmenuje a z funkce odvolává ministr vnitra po projednání s ministrem kultury. Členství ve vědecké archiv ní radě je čestné a výkon funkce v ní se považuje za činnost v obecném zájmu.

Statut vědecké archivní rady vydá ministr vnitra.

Úkolem archivů je všestranná péče o archiválie, jejich vědecké využívání a zpracovávání. Péčí o archiválie (archivní péče) se rozumí shromažďování archiválií, dále přejímání archiválií od jejich původců nebo jiných subjektů (včetně archiválií vzniklých z činnosti jednotlivců), jejich řádná ochrana, bezpečné uložení, evidence a zpřístupňování pro vědecké a jiné účely.Jiné než odborné archivní a vědecké úkoly mohou archivy plnit jen tehdy, jestliže pro ně vyplývají z tohoto zákona.

Archivy se svou činností podílejí na výkonu státní správy, a to zejména dohledem na spisovou službu, na vyřazování písemností (skartační řízení) a výběr achiválií, vyhledáváním, ověřováním a potvrzováním úředních dokumentů (dokladů) pro státní orgány i občany a prováděním správního řízení s těmito úkony spojeného.

Důležitým posláním archivu , u něhož to stanoví se souhlasem ministerstva vnitra organizace (orgán), která archiv spravuje, je vědecko-výzkumná činnost v oblasti archivnictví a příbuzných vědních oborů.

Archivy navzájem spolupracují a rozvíjejí styky s vědeckými a ostatními odbornými institucemi příbuzných oborů v zájmu výměny zkušeností v odborných archivních otázkách, ve vědeckém bádání a v kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využití archiválií.

Archivy vytvářejí archivní knihovny v rozsahu přiměřeném archivní péči (odstavec 1).

Státní ústřední archiv v Praze je správním úřadem, který je přímo řízený ministerstvem vnitra. Je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou. Jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

Státní ústřední archiv v Praze

Státní oblastní archivy jsou správními úřady, které jsou přímo řízené ministerstvem vnitra. Jsou organizačními složkami státu a samostatnými účetními jednotkami. Jejich rozpočty jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

Státní oblastní archivy dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti krajských a oblastních orgánů, jejich organizací a zařízení i jejich předchůdců a pečují o archiválie vzniklé z činnosti těchto orgánů, organizací a zařízení. To platí též o dohledu na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti organizací a ostatních osob uvedených v § 23 odst. 1. Státní oblastní archivy v Brně a v Opavě pečují rovněž o archiválie dřívějších státních a samosprávných orgánů a organizací pro země Moravskou a Slezskou a pro zemi Moravskoslezskou; tyto státní oblastní archivy nesou názvy Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě.

Územní působnost jednotlivých státních oblastních archivů je vymezena územními obvody krajů, přičemž pro

Ministerstvo vnitra může z důvodu účelnosti svěřit dohled na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti některých ústředně řízených organizací, jakož i péči o archiválie těchto organizací některému státnímu oblastnímu archivu, po předchozím projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy.

Archiv hlavního města Prahy je organizační složkou hlavního města Prahy, které tento archiv spravuje.

Archiv hlavního města Prahy plní funkci státního oblastního archivu a státního okresního archivu pro území hlavního města Prahy, přičemž působnost uvedenou v § 18 odst. 2 věta druhá má jen vůči organizacím a ostatním osobám, u nichž mají hlavní město Praha a jeho městské části funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat. Dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností vzniklých z činnosti orgánů hlavního města Prahy, orgánů jeho městských částí, organizací a zařízení, u nichž hlavní město Praha nebo jeho městské části mají funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat, a dalších jiných orgánů, organizací a ostatních osob ( § 23 odst. 1), jakož i jejich předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a jeho částí.

Archiv hlavního města Prahy pečuje o archiválie vzniklé z činnosti orgánů, organizací, ostatních osob ( § 23 odst. 1) a zařízení, u nichž dohlíží na vyřazování (skartaci) písemností.

Archivy měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem jsou organizačními složkami těchto měst, která je spravují.

Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně plní funkci státních okresních archivů pro státní a jiné orgány včetně orgánů samosprávných a jejich organizace a zařízení, jakož i jejich předchůdce, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala jen na území těchto měst nebo jejich částí. Archiv města Ústí nad Labem plní funkci státního okresního archivu pro celé území okresu Ústí nad Labem.

Archivy měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem pečují o archiválie vzniklé z činnosti orgánů, organizací a zařízení, u nichž dohlížejí na vyřazování (skartaci) písemností.

Státní organizace, jakož i jiné právnické osoby a fyzické osoby vyvíjející podnikatelskou činnost zřizují podnikové archivy, do nichž ukládají archiválie vzniklé z vlastní činnosti, popřípadě z činnosti svých předchůdců. Z této povinnosti jsou vyňaty právnické a fyzické osoby, u nichž určí ministerstvo vnitra, že budou ukládat archiválie do státních nebo městských archivů a právnické a fyzické osoby, které požádají archiv o převzetí archiválií do dočasné nebo trvalé péče ( § 7 odst. 2).

Trvalou hodnotu archiválií posoudí ve skartačním řízení příslušný archiv ( § 18 odst. 2).

Z důvodu účelnosti může ministerstvo vnitra určit lhůtu, po jejímž uplynutí se odevzdávají archiválie z podnikových archivů k uložení příslušnému archivu.

Ústřední státní orgány, popřípadě státní nebo jiné organizace, pokud je to účelné vzhledem k jejich poslání a zvláštnímu postavení mimořádného významu nebo se zřetelem na zvláštní povahu archiválií, mohou zřizovat a spravovat se souhlasem ministerstva vnitra archivy zvláštního významu. Souhlas ministerstva vnitra ke zřízení se nevyžaduje u těch archivů zvláštního významu, které již byly zřízeny před počátkem účinnosti tohoto zákona. Ke zrušení archivu zvláštního významu se vyžaduje souhlas ministerstva vnitra.

Archivy zvláštního významu pečují o archiválie, vzniklé z činnosti orgánů a organizací, které je zřizují a spravují, a z činnosti jejich předchůdců, popřípadě o archiválie, které z důvodu účelného umístění příslušné části Jednotného archivního fondu převzaly se souhlasem ministerstva vnitra do své správy.

Archivy zvláštního významu se ve své odborné činnosti řídí směrnicemi ministerstva vnitra.

Archiválie ukládané v archivech federálního ministerstva obrany, federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb jsou součástí Jednotného archivního fondu. Tyto archivy přímo řídí ministerstvo vnitra a spravují je jejich zřizovatelé.

Vyřazování (skartace) písemností vzniklých z činnosti federálního ministerstva vnitra, federálního ministerstva obrany, Federální bezpečnostní informační služby, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb se řídí ustanoveními tohoto zákona ( § 2 odst. 2 a 3 a § 6 odst. 3).

Státnímu orgánu, kraji, obci či jiné právnické osobě, pokud poruší povinnost podle tohoto zákona nebo podle obecně závazného právního předpisu vydaného k jeho provedení, se uloží pokuta do 100000 Kčs.

Dojde-li v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení povinnosti, za kterou byla uložena pokuta podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 200000 Kčs.

Podle odstavců 1 a 2 se postupuje též vůči fyzickým osobám, které poruší povinnost při podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní.

Pokutu podle odstavců 1 a 2 ukládá státní oblastní archiv, v jehož obvodu působnosti došlo k porušení povinnosti, na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Pokud však povinnost poruší Magistrát hlavního města Prahy nebo právnické osoby, u nichž má hlavní město Praha funkci jejich zakladatele nebo pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat, uloží pokutu ministerstvo vnitra.

Pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Výnosy z pokut uložených státním oblastním archivem nebo ministerstvem vnitra jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, výnosy z pokut uložených Magistrátem hlavního města Prahy jsou příjmem hlavního města Prahy.

Působnost stanovená Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

Dosavadní archivy, které odpovídají archivům, uvedeným v ustanovení § 17 až 21, 23 a 24, se považují za archivy podle tohoto zákona.

Archiválie, které byly uloženy před počátkem účinnosti tohoto zákona v archivech uvedených v odstavci 1 a v archivech, popřípadě v organizacích a zařízeních uvedených v § 25, 26 a 27, se považují za archiválie ve smyslu tohoto zákona.

Ministerstvo vnitra vydá k provedení tohoto zákona předpisy upravující:

Předpis uvedený v předchozím odstavci pod písm. b) vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem kultury.