Státní finanční hospodaření Československé socialistické republiky se řídí státním rozpočtem federace. Státní rozpočet federace vychází ze základních cílů zákona Federálního shromáždění o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky. Aktivně se podílí na tvorbě a realizaci prováděcího plánu. Státní rozpočet federace plní v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství významné integrační funkce svými vztahy k státním rozpočtům republik.

Výši příjmů a výdajů státního rozpočtu federace schvaluje Federální shromáždění pro každý rok rozpočtovým zákonem.

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

Federální ministerstvo financí vypracovává za účasti ministerstev financí republik střednědobý rozpočtový výhled a návrh zásad finanční politiky za celou Československou socialistickou republiku a překládá je vládě Československé socialistické republiky, která si k nim vyžádá stanoviska vlád republik. Střednědobý rozpočtový výhled a zásady finanční politiky se projednávají současně se střednědobým plánem. Ministerstva financí republik vypracovávají své rozpočtové výhledy; ve spolupráci s federálním ministerstvem financí vypracovávají střednědobé rozpočtové výhledy i v územním průřezu příslušné republiky.

Zásady a údaje, z kterých vycházejí vztahy ročních státních rozpočtů federace a republik, stanoví se na základě střednědobého rozpočtového výhledu v zákoně o střednědobém plánu.

Státní rozpočet federace a státní rozpočty republik se vypracovávají a projednávají souběžně. Státní rozpočty republik se schvalují až po schválení státního rozpočtu federace.

daně a odvody hospodářských organizací řízených federálními orgány,

příjmy federálních ministerstev, federálních ústředních úřadů a orgánů, jakož i příjmy rozpočtových organizací a odvody příspěvkových organizací jimi řízených,

daň z obratu,

další příjmy stanovené rozpočtovým zákonem.

výdaje na činnost organizací řízených federálními orgány, výdaje na obranu Československé socialistické republiky, na činnost federálních orgánů, na vytvoření federálních hmotných rezerv a na dotace pro organizace řízené federálními orgány,

dotace a subvence na financování vybraných investičních akcí a vybraných investičních a neinvestičních akcí nové techniky, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro celou federaci; ze státního rozpočtu federace se též hradí případná účast federace na těchto akcích,

opatření zabezpečující obranu státu a významné akce celostátního charakteru ve vztahu k zahraničí,

federální akce rozvoje vědy a techniky,

vybrané cenové dotace a intervence,

cenové přirážky a srážky v zahraničním obchodě,

dotace a subvence na další rozvoj hospodářství republik a na vyrovnání ekonomických rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou,

ostatní výdaje určené rozpočtovým zákonem.

Rozpočtové prostředky k účelům uvedeným v § 4 se ze státního rozpočtu federace poskytují:

Dotace a subvence se poskytují účelově na konkrétní akce nebo na stanovené okruhy potřeb.

Prostředky poskytované ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik se převádějí plynule v rozpočtové výši v průběhu roku do státních rozpočtů republik. Prostředky z dotací a subvencí schválených rozpočtovým zákonem čerpají se až v případě potřeby, a to zpravidla postupně. Prostředky z dotací a subvencí na konkrétní účelové akce, které nebyly vyčerpány, vrátí se do státního rozpočtu federace.

Vláda Československé socialistické republiky stanoví rámcové zásady dotační politiky platné pro celou Československou socialistickou republiku. Návrh zásad předkládá vládě Československé socialistické republiky federální ministerstvo financí po projednání s ministerstvy financí republik.

Rozpočtové organizace řízené ústředními orgány jsou na státní rozpočet zapojeny svými příjmy a výdaji. Rozpočtové organizace řízené národními výbory jsou stejným způsobem zapojeny na rozpočet národního výboru.

Příspěvkové organizace řízené ústředními orgány jsou na státní rozpočet zapojeny finančními vztahy (příspěvkem nebo odvodem). Příspěvkové organizace řízené národními výbory jsou stejným způsobem zapojeny na rozpočet příslušného národního výboru.

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje rozpočtové nebo příspěvkové organizace v oboru své působnosti ministr nebo vedoucí jiného ústředního orgánu se souhlasem příslušného ministra financí.

Ministři nebo vedoucí ostatních ústředních orgánů mohou zřizovat, zrušovat a měnit podřízenost a způsob financování rozpočtových nebo příspěvkových organizací s účinností od 1. ledna příštího roku. Příslušný ministr financí povoluje v odůvodněných případech odchylky od tohoto termínu. Delimitace organizací prováděné mezi orgány republik mohou být uskutečňovány jen po předchozí dohodě těchto orgánů:

Federální ministerstvo financí předkládá současně s návrhem směrnice pro prováděcí státní plán rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky vládě Československé socialistické republiky návrh rozpočtového projektu. Schválený a rozepsaný rozpočtový projekt slouží jako směrnice pro sestavení návrhů rozpočtů federálních orgánů a návrhů rozpočtů republik.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního rozpočtu federace a finančních plánů federálních orgánů a jimi řízených organizací; usměrňuje práce na sestavení státních rozpočtů republik a finančních plánů orgánů republik a jimi řízených organizací po stránce metodické a organizační; koordinuje po obsahové stránce státní rozpočet federace a státní rozpočty republik navzájem a jejich souhrn s úvěrovým plánem a plánem podnikových financí.

Federální ministerstvo financí stanoví, které podklady mu předkládají federální ministerstva, ostatní federální ústřední orgány a federální účelové fondy, a určuje způsob jejich předkládání; dále stanoví po projednání s ministerstvy financí republik, které podklady mu předkládají ministerstva financí republik, a určuje způsob jejich předkládání.

Federální ministerstvo financí vydává spolu s ministerstvy financí republik pro celou Československou socialistickou republiku jednotné směrnice pro sestavování státních rozpočtů a finančních plánů; koordinuje směrnice pro sestavování rozpočtů národních výborů.

Návrh státního rozpočtu federace vypracovává a předkládá vládě Československé socialistické republiky federální ministerstvo financí; spolu s ním předkládá po projednání s ministerstvy financí republik rozpočtové a finanční ukazatele a proporce za celou Československou socialistickou republiku.

Federální orgány a jimi řízené organizace a federální účelové fondy zařazují do návrhu svého rozpočtu veškeré v rozpočtovém roce předvídané příjmy a výdaje, které mají v tomto roce realizovány. Přitom jsou povinny:

Vláda Československé socialistické republiky předkládá návrh státního rozpočtu Federálnímu shromáždění.

Federální orgány hospodaří s finančními prostředky podle státního rozpočtu federace; orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky hospodaří s finančními prostředky podle státních rozpočtů těchto republik.

Rozpočtové organizace řízené orgány uvedenými v odstavci 1 hospodaří s rozpočtovými prostředky v rámci příjmů a výdajů stanovených jim těmito orgány. Pro hospodářské a příspěvkové organizace platí finanční vztahy, které jim byly určeny při sestavování státního rozpočtu; při používání rozpočtových prostředků řídí se předpisy platnými pro hospodaření s těmito prostředky.

Členění příjmů a výdajů státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik určuje rozpočtová skladba. Rozpočtová skladba státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik je jednotná; stanoví ji ve spolupráci s ministerstvy financí republik federální ministerstvo financí. Rozpočtová skladba musí být jednoduchá, jasná, přehledná a přihlížet k požadavku ekonomických klasifikací a srovnatelnosti časových řad.

Evidence o plnění státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik je metodicky jednotná.

Rozpočtové prostředky státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik mohou být použity pouze pro účel, pro který byly v rozpočtu určeny.

Federální orgány a orgány republik jsou povinny dbát, aby rozpočtové prostředky byly vynakládány co nejúčelněji a co nejhospodárněji.

Federální ministerstvo financí stanoví pro státní rozpočet federace podmínky, za nichž federální orgány mohou použít svých rozpočtových prostředků k jinému účelu, než ke kterému byly rozpočtem určeny; ministerstva financí republik stanoví tyto podmínky pro rozpočty republik podle zmocnění daného zákony národních rad.

Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce rozpočtového roku, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Federální ministerstvo financí může stanovit pro státní rozpočet federace odchylky od ustanovení odstavce 1 nutné k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi; ministerstva financí republik mohou stanovit tyto odchylky pro státní rozpočty republik podle zmocnění daného zákony národních rad.

Federální orgány a jimi řízené organizace, orgány republik a jimi řízené organizace státní účelové fondy, které neoprávněně použijí, popřípadě zadrží prostředky státních rozpočtů nebo státních účelových fondů, zaplatí do příslušného rozpočtu (fondu) za každý den prodlení s odvodem této částky, popřípadě za každý den neoprávněného použití svěřených jim prostředků pokutu ve výši 1 %0 z částky zadržené nebo neoprávněně použité.

Rozpočtové organizace vrátí neoprávněně použité nebo odvedou zadržené prostředky a uhradí pokutu z úspor ve svém rozpočtu, popřípadě z příjmů dosažených nad schválený rozpočet; nedosáhnou-li úspor v běžném roce, provedou úhradu z úspor příštích let; obdobně postupují příspěvkové organizace. Hospodářské organizace vrátí neoprávněně použité prostředky; pokutu uhradí ze zdrojů, které jim zůstanou po splnění stanovených odvodů nebo daní.

Vrácení neoprávněně použitých nebo odvedení zadržených částek včetně pokuty uloží organizaci nadřízený orgán a oznámí to příslušné finanční správě.

Federální ministerstvo financí a ministerstvo financí republik mohou ze závažných důvodů povolit výjimky z ustanovení předchozích odstavců.

U návrhů zákona Federálního shromáždění, obecně závazných právních předpisů, vládních usnesení a jiných opatření federálních ústředních orgánů a u opatření federálních fondů musí být zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření pro příjmy a výdaje státního rozpočtu federace, popřípadě státních rozpočtů republik z rozpočtů národních výborů musí být vyčísleny; pokud se zvyšují výdaje nebo snižují rozpočtové příjmy, je nutno zároveň navrhnout úhradu zvýšeného výdaje nebo náhradu úbytku příjmů. K návrhu těchto opatření je nutno připojit rozbor zatížení rozpočtů příštích let s návrhem opatření zdrojů úhrady. Při každém navrhovaném opatření je třeba zkoumat, zda jeho povaha připouští zavedení nových rozpočtových příjmů federace, popřípadě republik a v kladném případě tyto nové příjmy musí být navrhovány.

Navrhovatelé projednají opatření uvedená v odstavci 1 předem s příslušnými ministerstvy financí a jejich stanovisko připojí k návrhu opatření. Opatření týkající se státních rozpočtů republik, rozpočtů národních výborů a státních účelových fondů republik, musí být s příslušnými orgány republik předem dohodnuta.

Federální ministerstvo financí předkládá vládě Československé socialistické republiky stanoviska k návrhům opatření, která mají vztah ke státnímu rozpočtu federace; tato stanoviska předkládá i federálním orgánům k jejich návrhům.

Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě ministr financí Československé socialistické republiky v rámci zmocnění daného mu vládou, může povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro federální hospodářství a nezajištěného ve státním rozpočtu federace, pokud jej nelze krýt v rozpočtu federálního orgánu, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně může vláda Československé socialistické republiky, popřípadě ministr financí Československé socialistické republiky, pokud ho vláda k tomu zmocní, povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu federace, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu rozpočtu federace nebo snížením výdajů. O opatřeních podle tohoto odstavce informuje vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace ( § 27).

K překročení rozpočtu rozpočtové organizace řízené federálním orgánem je třeba souhlasu příslušného federálního orgánu. Nemůže-li vyšší potřeba být uhrazena přesunem v rámci rozpočtu federálního orgánu, je třeba k překročení rozpočtu souhlasu vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ministra financí Československé socialistické republiky, pokud ho vláda k tomu zmocní.

Nemůže-li organizace řízená federálním orgánem zajistit úhradu nutného výdaje, pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo pro který není v jejím rozpočtu úhrada vůbec v účelových prostředcích, může ji ve svém rozpočtu výjimečně zajistit z použitelných úspor na jiných rozpočtových prostředcích přesunem uvnitř svého rozpočtu. Prováděcí předpis stanoví, které přesuny může provádět organizace ve vlastní pravomoci, které se souhlasem nadřízeného orgánu a které se souhlasem federálního ministerstva financí.

Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nevyhnutelných a nepředvýdaných výdajů, které nelze zajistit v rozpočtech federálních orgánů, vytváří ve státním rozpočtu federace finanční rezerva, která slouží též ke krytí úbytku nebo snížení rozpočtových příjmů.

Finanční rezervu tvoří vládní rozpočtová rezerva vlády Československé socialistické republiky a účelové rezervy.

Výši vládní rozpočtové rezervy a účelových rezerv, s kterými hospodaří vláda Československé socialistické republiky, schvaluje Federální shromáždění v rámci státního rozpočtu federace. O hospodaření s vládní rozpočtovou rezervou a účelovými rezervami podává vláda Československé socialistické republiky zprávu Federálnímu shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, aby v rozsahu za podmínek jí stanovených rozhodoval o použití prostředků vládní rozpočtové rezervy a účelových rezerv v jednotlivých případech ministr financí Československé socialistické republiky.

Státních finančních prostředků z výsledků rozpočtového hospodaření z minulých let (státních finančních rezerv) lze použít pouze se souhlasem Federálního shromáždění. V rozpočtovém zákoně se stanoví, v jakém rozsahu může vláda Československé socialistické republiky použít k úhradě závazků minulých let rozpočtových přebytků a prostředků z let minulých.

Vláda Československé socialistické republiky odpovídá Federálnímu shromáždění za to, že v oboru její působnosti budou všechny úkoly plněny hospodárně, že budou zjišťovány a využívány rezervy v hospodářství, že příjmových částek státního rozpočtu federace bude přinejmenším dosaženo a že výdajové částky nebudou překročeny, s výjimkami přípustnými podle tohoto zákona.

Vláda Československé socialistické republiky může v průběhu roku, objeví-li se nutnost určitých úspor, stanovit vázání rozpočtových prostředků. Tyto prostředky lze uvolnit pouze se souhlasem vlády.

Federální orgány a federální fondy odpovídají za hospodaření s rozpočtovými prostředky v oboru své působnosti a za hospodaření s těmito prostředky v organizacích jimi řízených.

V závažných případech porušení rozpočtových předpisů může vláda Československé socialistické republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí Československé socialistické republiky krátit federálním orgánům a jimi řízeným organizacím a federálním fondům prostředky poskytované jim ze státního rozpočtu federace nebo z federálního fondu, popřípadě stanovit odvod částek neoprávněně použitých do státního rozpočtu federace nebo do federálního fondu, z něhož byly poskytnuty.

Pokud prostředky poskytnuté na dotace a subvence do státních rozpočtů republik na určité akce nejsou používány k stanoveným účelům, může vláda Československé socialistické republiky uložit jejich vrácení do státního rozpočtu federace.

Pro financování zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených může zákonem Federálního shromáždění být zřízen samostatný účelový fond. Rozsah činnosti fondu podrobněji stanoví statut, který schvaluje vláda Československé socialistické republiky. Správu fondu vykonává orgán stanovený zákonem.

Pokud zákon o zřízení fondu nestanoví jinak

Federace neručí za závazky fondů a fondy neručí za závazky federace. Má-li federace v některých případech ručit za závazky fondu, musí tak stanovit zákon, kterým se fond zřizuje.

Fond sestavuje pro každý rok závěrečný účet. Závěrečný účet fondu je přílohou závěrečného účtu federace.

Ministr financí Československé socialistické republiky může vydat podrobnější předpisy pro sestavení rozpočtů a závěrečných účtů fondů a předpisy pro hospodaření s prostředky fondů.

Fond sestavuje čtvrtletně výkaz o výsledcích svého hospodaření. Vzor výkazu schvaluje Federální statistický úřad, který tak stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí zásady pro jeho sestavení.

Výsledky ročního hospodaření s rozpočtovými prostředky federace jsou obsaženy ve státním závěrečném účtě federace. Přílohou státního závěrečného účtu federace jsou závěrečné účty federálních fondů.

Výsledky ročního hospodaření s rozpočtovými prostředky federace a republik jsou obsaženy v souhrnném přehledu státních závěrečných účtů federace, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Federální orgány a organizace jimi řízené sestavují o výsledcích svého hospodaření podle státního rozpočtu federace závěrečný účet. Federální ministerstvo financí vydává spolu s ministerstvy financí republik pro celou Československou socialistickou republiku jednotné směrnice pro sestavení závěrečného účtu federace a republik.

Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu federace; usměrňuje práce na sestavení státních závěrečných účtů republik po stránce metodické a organizační. Stanoví, které podklady mu předkládají federální orgány a způsob jejich předkládání; dále stanoví po projednání s ministerstvy financí republik, které podklady mu předkládají ministerstva financí republik a způsob jejich předkládání.

Federální ministerstvo financí vypracovává a předkládá vládě Československé socialistické republiky návrh státního závěrečného účtu federace; spolu s ním předkládá souhrnný přehled státních závěrečných účtů federace, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění ke schválení návrh státního závěrečného účtu federace; spolu s ním předkládá souhrnný přehled státních závěrečných účtů federace, České socialistické republiky Federálnímu shromáždění.

Státní závěrečné účty se schvalují až po schválení státního závěrečného účtu federace.

O použití přebytku státního závěrečného účtu federace nebo o způsobu úhrady schodku státního závěrečného účtu federace rozhodne Federální shromáždění na návrh vlády Československé socialistické republiky.

Kontrolu plnění státního rozpočtu federace provádí vláda Československé socialistické republiky. Federálnímu shromáždění předkládá zprávy o plnění státního rozpočtu federace.

Federální ministerstvo financí

Federální ministerstvo financí sestavuje periodické rozbory plnění státního rozpočtu federace a v součinnosti s ministerstvy financí republik souhrn státních rozpočtů federace a republik a informuje o nich vládu Československé socialistické republiky; dále stanoví po projednání s ministerstvy financí republik, které podklady mu k tomu účelu ministerstva financí republik předkládají, jejich rozsah a termíny předložení.

schvaloval až do výše stanovené vládou Československé socialistické republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytnuté hospodářským organizacím přímo řízeným federálními orgány ke splnění nevyhnutelných důležitých úkolů v oblasti výlučné působnosti federace,

upravoval výdaje federálních orgánů v průběhu rozpočtového roku podle stavu příjmů a výdajů a stanovil podle jednotných zásad krajní meze výdajů,

učinil opatření potřebná k překonání přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace,

upravil prováděcími předpisy vydanými ve spolupráci s ministerstvy financí republik způsob převádění prostředků mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik a převody prostředků mezi rozpočty federálních orgánů a rozpočty republikových orgánů zejména s přihlédnutím k delimitacím organizací prováděným mezi federálními orgány a orgány republik,

vydal směrnice o hospodaření s rozpočtovými prostředky federace včetně přesunového řízení a směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací řízených federálními orgány.