Tímto nařízením se stanoví zásady pro vytváření a využívání informační soustavy organizací ¹ (dále jen "informační soustava").

Každá socialistická a jiná organizace (dále jen "organizace") je povinna vytvářet vlastní informační soustavu v rozsahu stanoveném tímto nařízením jako součást jednotné soustavy sociálně ekonomických informací.

Účetnictví, statistiku a operativní evidenci je povinna vést každá organizace.

Rozpočetnictví jsou povinny vést státní hospodářské organizace (s výjimkou organizací peněžnictví a pojišťovnictví), organizace zahraničního obchodu, výrobní a spotřební družstva, družstevní podniky a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací.

Povinnost kalkulovat platí pro organizace uvedené v odstavci 2, a to jen je-li předmětem jejich hlavní činnosti průmyslová a stavební výroba, projektové, geologické a kartografické práce, zemědělská a lesní výroba, osobní a nákladní doprava, zahraniční obchod, veřejné a závodní stravování, nákup zemědělských výrobků komunální služby a ubytovací služby.

Povinnost organizovat zvláštní evidence pasporty nebo rejstříky a povinnost vytvářet jiné informace sociálně ekonomického charakteru ² se řídí předpisy vydávanými Federálním statistickým úřadem.

Na podkladě údajů získávaných v oborech a okruzích informační soustavy je organizace povinna provádět rozbory své činnosti. Rozbory jsou jednak dílčí, zaměřené na určitý úsek činnosti organizace, jednak souhrnné, vztahující se k činnosti organizace jako celku.

Výsledky rozborů se shrnují do závěrů, v nichž se navrhují opatření k zlepšení činnosti organizace.

Informační soustava musí být v organizaci jednotně metodicky řízena, aby její jednotlivé obory a okruhy byly vzájemně spjaty a propojeny.

Organizace je povinna vytvářet předpoklady k tomu, aby informace byly v informační soustavě získávány včas, úplně, pravdivě a racionálně: přitom je třeba

zajišťovat návaznost a srovnatelnost souvisících údajů získávaných z různých podkladů,

zajišťovat dodržování zásady jednoho čísla o týchž skutečnostech sledovaných ve více oborech informační soustavy,

kombinovat zpracování údajů prováděné různými metodami a využívat přitom účelně výpočetní techniky,

zajišťovat při sledování a zpracovávání informací v nejvyšší možné míře soulad mezi hledisky organizačními, ekonomickými, územními, popř. dalšími hledisky důležitými pro řízení a plánování,

organizovat podle možnosti víceúčelové využívání informací.

Organizace je povinna zajišťovat správnost informací vnitřním kontrolním systémem.

za vytváření podmínek pro hospodárný a racionální chod informační soustavy v organizaci,

za všestranné využívání informační soustavy k řízení a rozhodování,

za správné a včasné poskytování sociálně ekonomických informací příslušným orgánům.

k objektivnímu poznávání a hodnocení stavu a činnosti organizace a národního hospodářství a tendencí jejich vývoje,

k hodnocení účinnosti soustavy řízení národního hospodářství,

k vypracovávání koncepcí rozvoje organizace, podkladů pro sestavování státních plánů rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů, hospodářských plánů, popř. jiných národohospodářských plánů a ke kontrole jejich plnění,

k běžnému řízení a k rozhodování na všech organizačních stupních,

k ochraně socialistického vlastnictví, k prosazování hospodárnosti a efektivnosti, k uplatňování hmotné zainteresovanosti, k rozvíjení iniciativy pracujících, jejich účasti na řízení, jakož i k vymezení a kontrole jejich hmotné odpovědnosti,

ke kontrole a revizi hospodářské činnosti organizace, zejména jejích vztahů ke státním rozpočtům a k rozpočtům národních výborů,

k zjišťováním prováděným orgány státní statistiky nebo jinými k tomu oprávněnými orgány a k opatřování podkladů pro pasporty, rejstříky (registry) a evidence jednotně organizované těmito orgány.

V účetnictví se sleduje stav a pohyb hospodářských prostředků, zjišťuje se výsledek hospodaření za organizaci jako celek a ve stanovených případech i v podrobnějším členění a hodnotí se její hospodaření v rozborech, v nichž se z hodnotové stránky zkoumá zejména činnost organizace, její dosažené výsledky a jejich příčiny.

Účetnictví se musí vést tak, aby poskytovalo informace především pro vypracování a kontrolu plnění národohospodářských plánů, zejména státních rozpočtů, finančních plánů a plánů vývoje cen, pro sestavování národohospodářských bilancí, k ochraně socialistického vlastnictví, pro kalkulaci a rozpočetnictví, k uplatňování hmotné zainteresovanosti, k zjišťování a revizi vztahů organizace k státním rozpočtům a k rozpočtům národních výborů, k běžnému řízení a ke kontrole a revizi hospodaření organizace.

Hospodářské prostředky se v účetnictví rozlišují se zřetelem na jejich složení (aktiva) a zdroje (pasíva).

Účetnictví zahrnuje účetní doklady, účetní knihy, účetní výkazy a jiné účetní písemnosti.

Účetnictví se musí vést podle účtové osnovy a směrnic k ní, které stanoví podle § 35 odst. 3 zákona federální ministerstvo financí v dohodě s Federálním statistickým úřadem.

Účetnictví se vede v zásadě v peněžních jednotkách.

Účetnictví se musí vést dochvilně, průkazným způsobem a podle podvojné soustavy; musí být úplné a pravdivé.

Zápisy v účetních knihách (účetní zápasy) musí být doloženy doklady, jimiž se ověřují uskutečněné hospodářské nebo účetní operace (účetní doklady).

Účetní doklady se účtují v zásadě do období, s nímž ověřované operace hospodářsky souvisí (účetní období); základním účetním obdobím je kalendářní měsíc.

Na podkladě přezkoušených účetních zápisů se sestavují účetní výkazy.

Základními účetními výkazy, které tvoří účetní závěrku organizace, jsou ve všech organizacích s výjimkou rozpočtových rozvaha a výsledovka a v rozpočtových organizacích rozvaha a výkazy o plnění rozpočtu.

Roční účetní závěrka a účetní závěrka sestavená ke dni zrušení organizace musí být prověřeny a schváleny způsobem stanoveným federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním statistickým úřadem.

V rozpočetnictví se na podkladě plánu a hodnocení skutečnosti vytvářejí při využívání hodnotových vztahů předpoklady k měření, kontrola a hodnocení hospodaření organizace podle vnitropodnikových hledisek.

Rozpočetnictví se musí uspořádat tak, aby především zajišťovalo plnění úkolů finančního plánu, poskytovalo informace pro kalkulace a stanovení cen a zúčtovacích sazeb, k operativní kontrole hospodaření a k uplatňování vnitropodnikové hmotné zainteresovanosti a aby podporovalo rozvíjení iniciativy pracujících a jejich účast na řízení.

z ukazatelů hospodářského plánu organizace (zejména z úkolů stanovených finančním plánem) a z jeho rozpracování na vnitropodnikové útvary,

z technicko-hospodářských norem,

z hodnocení dosažených výsledků činnosti organizace.

Rozpočetnictví se organizuje v souladu s potřebami vnitropodnikového řízení a v návaznosti na účetnictví a kalkulaci.

Údaje v rozpočetních písemnostech se vyjadřují v peněžních jednotkách a podle potřeby i v jednotkách množství.

V kalkulaci se vyčíslují jednotlivé složky ceny výkonů (výrobků, prací a služeb) a jejich úhrn na kalkulační jednici a hodnotí hospodárnost a efektivnost výkonů; kalkulační jednicí jsou odbytové a vnitropodnikové výkony vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem.

Kalkulace ceny výkonů se musí uspořádat tak, aby poskytovala včasné informace především pro plánování, tvorbu a kontrolu cen výkonů, k oceňování nedokončené výroby a výrobků, k sledování rentability a k běžnému rozhodování.

Kalkulace ceny výkonů se člení do položek

Federální ministerstvo financí v dohodě s Federálním statistickým úřadem a s Federálním cenovým úřadem stanoví podle § 35 odst. 3 zákona typové kalkulační vzorce a směrnice k nim a na návrh ústředních orgánů, popř. orgánů středního článku řízení schvaluje oborové kalkulační vzorce a pokyny k nim. Ve směrnicích k typovým kalkulačním vzorcům a v pokynech k oborovým kalkulačním vzorcům se také stanoví rozsah kalkulační povinnosti, pokud jej neurčí zvláštní předpisy.

Kalkulace ceny výkonů se sestavuje

Předběžná kalkulace vychází z technickohospodářských norem, normativů, zúčtovacích sazeb použitých v rozpočetnictví, popř. z technickohospodářských propočtů a z výsledných kalkulací. Výsledná kalkulace vychází z údajů účetnictví, popř. operativní evidence.

Předběžná a výsledná kalkulace téže kalkulační jednice musí být věcně a formálně srovnatelné.

Kalkulace se sestavuje na kalkulačních listech, pokud je nenahrazují rozpočetní nebo účetní písemnosti, popř. výjimečně i písemnosti operativní evidence. Zápisy v kalkulačních listech musí být doloženy doklady (kalkulační doklady).

Kalkulace se sestavuje v peněžních jednotkách a podle potřeby se v ní uvádějí i jednotky množství.

Ve statistice se s použitím statistických, popř. matematicko-statistických metod shromažďují a zpracovávají údaje o hromadných sociálně ekonomických jevech všeho druhu, vyhotovují se statistické sestavy, popř. bilance, a výsledky se hodnotí v rozborech, v nichž se zkoumá zejména minulý a očekávaný vývoj sledovaných jevů, jeho příčiny a důsledky, vzájemné vztahy a závislosti mezi jevy a jejich struktura.

Statistika se musí v organizaci uspořádat tak, aby poskytovala informace především k vypracovávání koncepcí rozvoje organizace a její činnosti, k vypracovávání národohospodářských plánů a ke kontrole jejich plnění, k běžnému řízení a rozhodování, k rozvíjení pracovní iniciativy a k statistickým zjišťováním prováděným orgány státní statistiky, popř. jinými oprávněnými orgány.

z ostatních oborů a okruhů informační soustavy, především z operativní evidence a z účetnictví,

z vlastních statistických zjišťování,

z informací od orgánů státní statistiky nebo jiných orgánů a vnějších podmínkách důležitých pro řízení organizace.

V operativní evidenci se plynule sledují sociálně ekonomické jevy především pro účely běžného řízení a rozhodování a k ochraně socialistického vlastnictví. Vedle toho slouží operativní evidence k sledování ukazatelů potřebných pro výkaznictví, není-li jejich sledování zajišťeno v jiných oborech informační soustavy.

Předmět operativní evidence určuje podle vlastních potřeb organizace sama. Sledování některých skutečností v této evidenci mohou však organizaci uložit též nadřízené orgány nebo Federální statistický úřad.

Zápisy v operativní evidenci se opírají o doklady nebo se provádějí na základě přímého pozorování nebo zjištění.

Operativní evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství, popř. v obojích těchto jednotkách.

Operativní evidenci usměrňuje podle potřeby Federální statistický úřad.

Které sociálně ekonomické jevy z oboru účetnictví, popř. kalkulace je racionálnější sledovat v operativní evidenci, stanoví společně Federální statistický úřad a federální ministerstvo financí.

Organizace vytvářejí podle konkrétních potřeb řízení okruhy informací ve formě zvlášť organizovaných evidencí, pasportů nebo rejstříků. Seskupují v nich účelově některé údaje z oborů informační soustavy, popř. je vytvářejí zcela nebo zčásti z údajů o jevech v informační soustavě jinak nesledovaných.

Informace podle odstavce 1 slouží především k zajišťováním prováděným orgány státní statistiky nebo jinými k tomu oprávněnými orgány a k opatřování podkladů pro evidence, pasporty nebo rejstříky ( registry) vedené za soubory organizací.

Ustanovení § 30 odst. 2 platí obdobně.

Rozsah, způsob a techniku vedení zvlášť organizovaných evidencí, pasportů a rejstříků i způsob, formu a lhůty pro poskytování informací z nich oprávněným orgánům určuje pro konkrétní případy Federální statistický úřad v součinnosti s věcně příslušnými ústředními orgány.

Zvlášť organizované evidence, pasporty nebo rejstříky mohou podle svých specifických potřeb zavádět i organizace samy, jsou však povinny dbát přitom zásad uvedených v § 7.

V účetnictví se hospodářské prostředky oceňují jednotně podle těchto zásad:

Podrobnější ustanovení pro oceňování hospodářských prostředků uvedených v odstavci 1 obsahují směrnice k účtové osnově.

Změny v ocenění hospodářských prostředků lze provádět jen v odůvodněných případech (např. při všeobecné změně cen); odůvodněnost změn musí být vždy řádně prokázána. Není dovoleno provádět v účetnictví změny v ocenění hospodářských prostředků, které by vedly k záměrnému zkreslování výsledků hospodaření mezi jednotlivými účetními obdobími.

Způsob ocenění hospodářských prostředků v účetnictví je dovoleno měnit jen k 1. lednu.

Rozdíly ze změn cen, jimiž jsou v účetnictví oceněny hospodářské prostředky, jakož i ze změn způsobu jejich ocenění, se zúčtují pokud není stanoveno zvláštními předpisy jinak, do hospodářského výsledku organizace.

V rozpočetnictví a kalkulaci se pro oceňování používá přiměřeně zásad stanovených v § 34 a 35; přitom se musí zajišťovat návaznost na způsoby oceňování použité v účetnictví.

Zásad stanovených v § 34 odst. 1 a v § 35 se použije přiměřeně i pro oceňování ve statistice a v operativní evidenci, pokud Federální statistický úřad nestanoví jinak.

Hospodářské prostředky se musí v zásadě inventarizovat alespoň jednou za kalendářní rok; pokladní hotovosti a ceniny se však musí inventarizovat alespoň jednou za čtvrtletí. Lhůty pro inventarizace peněz, valut, deviz a ostatních hodnot v pokladnách a v trezorech peněžních ústavů upravují zvláštní předpisy.

Odchylně od zásady uvedené v odstavci 1 mohou nadřízené orgány pro přímo řízené organizace

Oprávnění zkrátit nebo prodloužit jednoroční (čtvrtletní) lhůtu nebo stanovit lhůtu v případech uvedených v odstavci 2 si může vyhradit pro obor své působnosti příslušný ústřední orgán.

Postup při inventarizacích hospodářských prostředků upraví zvláštní prováděcí předpis k zákonu; tímto předpisem se též stanoví případy, v nichž se musí inventarizace provádět mimořádně.

mzdové listy alespoň po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají,

roční státní účetní výkazy (spolu se zprávami o výsledcích rozboru) v organizaci, která je sestavila, alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,

měsíční, čtvrtletní a pololetní státní účetní výkazy (spolu se zprávami o výsledcích rozboru) v organizaci, která je sestavila, dále účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy (s výjimkou mzdových listů), předvahy, inventurní soupisy, inventarizační zápisy, dohody o předávání účetních písemností uložených v účetních archívech a výkazy o hospodaření vnitropodnikových útvarů alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,

technicko-organizační dokumentace souvisící s vedením účetnictví formou sestav (se všemi změnami) alespoň po dobu tří let následujících po roce, v němž se účetnictví vedlo naposled podle této dokumentace,

seznamy účtů na volných listech, seznamy sestav, seznamy účetních knih a archívní knihy alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti v nich zapsané, seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných v účetnictví alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti, v nichž je těchto znaků, symbolů, popř. zkratek použito,

pokladní bloky na tržby v hotovosti za zboží (výrobky) v maloobchodních prodejnách a obdobných provozovnách, pokud jsou organizace povinny je vyhotovovat, alespoň po dobu do ukončení druhé příští inventarizace zboží v těchto prodejnách a provozovnách a do vypořádání inventarizačních rozdílů,

pokladní bloky (doklady) za poskytnuté služby nebo opravy alespoň po dobu do provedení vnější, popř. vnitřní revize, při níž nebyly shledány závady, popř. do vypořádání zjištěných závad, nejméně však po dobu jednoho roku následujícího po roce, kterého se týkají,

ostatní účetní písemnosti (např. kontrolní soupisky) alespoň po dobu dvou let následujících po roce, kterého se týkají.

Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají technické nebo právní dokumentace staveb, popř. i pozemků, s výjimkou staveb dočasných, a inventární karty základních prostředků se uschovávají v účetních archívech až do vyřazení příslušných inventárních předmětů ze základních prostředků.

Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají pohledávek a závazků, se uschovají v účetních archívech i přes dobu pěti let, jestliže trvá záruka nebo záruční lhůta, autorské právo nebo není skončeno reklamační, arbitrážní, soudní nebo jiné řízení nebo není pohledávka zaplacena či závazek splněn, a to do konce roku následujícího po roce, v němž tyto okolnosti pominuly.

Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, se uschovají v účetních archívech, dokud federální ministerstvo financí nedá samo nebo na žádost organizace souhlas k jejich vyřazení.

časové řady ukazatelů ( § 28) alespoň po dobu dvaceti let od posledního zápisu na příslušné písemnosti,

roční státní statistické výkazy a ostatní státní statistické výkazy a roční periodicitou alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,

státní statistické výkazy s kratší než roční periodicitou alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají.

Pro další úschovu písemností informační soustavy uvedených v § 40 až 42, jakmile skončila jejich úschova v účetních archívech, jakož i pro vyřazování a skartaci všech písemností informační soustavy platí zvláštní-předpisy. ³

Vyřazení účetních písemností z účetních archívů mohou v odůvodněných případech federální ministerstvo financí, popř. finanční orgány republik vázat na svůj předchozí souhlas.

stanoví jejich typové, směrné, popř. i závazné náležitosti a vzory,

působí ke sjednocování forem a technik sběru a zpracování údajů obsažených v prvotních záznamech a v běžných zápisech.

vládní nařízení č. 30/1958 Sb., kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci (účetní zásady), ve znění vládních nařízení č. 120/1961 Sb. a č. 81/1965 Sb.,

vládní nařízení č. 81/1965 Sb., o přesunu působnosti v oboru účetní evidence a o měně účetních zásad,

vládní nařízení č. 96/1966 Sb., o jednotných kalkulačních zásadách.