Přihláška zlepšovacího návrhu se podává písemně a má obsahovat návrh (popř. návrhy) konkrétního řešení toliko jednoho problému. Obsahuje-li přihláška návrhy konkrétních řešení více problémů, posuzuje se návrh konkrétního řešení každého problému jako samostatná přihláška. Není-li přihlašovatel s to podat návrh písemně, poskytne mu organizace potřebnou pomoc při sepsání přihlášky zlepšovacího návrhu.

Není-li přihláška zlepšovacího návrhu jasná nebo úplná, organizace, popř. nadřízený orgán, u něhož byla podle § 63 odst. 2 zákona podána přihláška, vyzve přihlašovatele, aby ji v přiměřené lhůtě, stanovené organizací, vyjasnil nebo doplnil. Vyhoví-li přihlašovatel této výzvě až po stanovené lhůtě, považuje se přihláška za podanou dnem, kdy došlo k jejímu vyjasnění nebo doplnění.

Přihlášku zlepšovacího návrhu lze vyjasňovat nebo doplňovat jen zvláštním písemným podáním.

jméno, příjmení a bydliště přihlašovatele, údaj o tom, kde pracuje, a jeho pracovní zařazení v organizaci. Podává-li přihlášku více spolupřihlašovatelů, uvede tyto údaje každý spolupřihlašovatel;

název zlepšovacího návrhu;

stručný popis dosavadního stavu a jeho výhody a nevýhody; problém, který je řešen, popis navrhovaného řešení a náčrtek nebo výkres, je-li ho k pochopení návrhu třeba, a předpokládané výhody navrhovaného řešení;

oznámení přihlašovatele, zda a ve kterých organizacích podal shodnou přihlášku zlepšovacího návrhu; kde již byl předmět přihlášky využíván a která organizace je správcem zlepšovacího návrhu, popřípadě zda přihlašovatel podal na shodný předmět přihlášku vynálezu nebo průmyslového vzoru;

prohlášení přihlašovatele, že je autorem zlepšovacího návrhu ( § 2 zákona);

vlastnoruční podpis přihlašovatele nebo všech spolupřihlašovatelů a datum vypracování přihlášky zlepšovacího návrhu.

Každou podanou přihlášku zlepšovacího návrhu zapíše organizace ihned do deníku zlepšovacích návrhů s uvedením dne, kdy přihláška došla organizaci (bez ohledu na to, zda je příslušná k jejímu projednávání). do deníku zlepšovacích návrhů se zapisují i rozšiřované zlepšovací návrhy ( § 75 zákona), přihlášky vynálezů, na něž se žádá o udělení autorského osvědčení ( § 63 odst. 4 a § 64 odst. 3 zákona), přihlášky průmyslových vzorů, na něž se žádá o udělení osvědčení ( § 63 odst. 4 zákona) a došlé návrhy řešení tematických úkolů ( § 113 odst. 4 zákona).

Ze zlepšovacích návrhů, rozšiřovaných v hromadných publikacích, určených k rozšiřování zlepšovacích návrhů, organizace zapisuje pouze ty rozšiřované zlepšovací návrhy, které se týkají předmětu činnosti organizace nebo kterých lze využít při zajišťování hospodářské činnosti organizace.

Přihlášku zlepšovacího návrhu podanou u orgánu přímo nadřízeného ( § 63 odst. 2 zákona) je tento orgán povinen postoupit v opise do patnácti dnů od doby, kdy mu přihláška došla, všem podřízeným organizacím, jejichž předmětu činnosti se předmět přihlášky týká, zároveň s uvedením doby, od níž autoru přihlášky zlepšovacího návrhu přísluší u nadřízeného orgánu právo přednosti. Pro zápisy těchto přihlášek u nadřízeného orgánu a u podřízených organizací platí ustanovení odstavce 1 věty prvé s tím, že podřízená organizace zapíše v deníku jako den podání datum, kdy přihlášky došla nadřízenému orgánu; vedle toho vyznačí v deníku i datum, kdy přihlášku obdržela od nadřízeného orgánu.

Organizace nezapisuje do deníku zlepšovacích návrhů přihlášky vynálezů a řešení tematických úkolů, které jí byly postoupeny jinou organizací nikoliv k využívání, nýbrž jen k vypracování posudku nebo k vyjádření; tyto přihlášky se však vedou ve zvláštní evidenci.

K rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího návrhu, jehož předmětem je výrobek, který je v jedné organizaci vyráběn a ve druhé využíván, je příslušný výrobce ( § 65 odst. 1 a § 63 odst. 1 zákona).

Na povinnost organizace rozhodnout o přihlášce zlepšovacího návrhu ( § 65 odst. 1 zákona) nemá vliv skutečnost, že společenský přínos z využití zlepšovacího návrhu se projeví v jiné organizaci.

Jde-li o přihlášku zlepšovacího návrhu autora, který je v pracovním, členském nebo jiném obdobném vztahu k organizaci, je tato organizace povinna posoudit i okolnost, zda a v jakém rozsahu přihlašovatel překročil zlepšovacím návrhem pracovní úkol, vyplývající pro něho zejména z jeho popisu práce, z daného pracovního příkazu nebo z podmínek a ukazatelů stanovených při zadání úkolu. V případě neshody je organizace povinna prokázat, že nedošlo k překročení pracovního úkolu.

Před rozhodnutím o přihlášce zlepšovacího návrhu organizace nejprve přihlášku posoudí z hlediska, zda nemá být zamítnuta proto, že jejímu projednání brání jiná přihláška shodného zlepšovacího návrhu, která byla podána v organizaci s dřívějším právem přednosti ( § 64 odst. 1 zákona), popř. právo jiného autora z chráněného vynálezu nebo z chráněného průmyslového vzoru; nejde-li o takový případ, organizace prozkoumá, zda předmět přihlášky splňuje podmínky stanovené zákonem pro zlepšovací návrh.

Organizace je povinna posuzovat projednávanou přihlášku zlepšovacího návrhu i z hlediska, zda by nemohlo jít o vynález nebo průmyslový vzor, a v kladném případě pečovat o podání příslušné přihlášky a poskytnout přitom přihlašovateli potřebnou pomoc.

Provedení prokazatelných příprav [ § 59 odst. 1 písm. b) zákona] je konkrétní a písemnými doklady podložené a prokazatelné opatření organizace, kterým se v ní zajišťuje využívání řešení shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího návrhu.

Konkrétní opatření, kterým se zajišťuje v organizaci využívání řešení, lze prokázat zejména:

Lhůta k rozhodování o přihlášce zlepšovacího návrhu ( § 67 zákona), kterou přihlašovatel vyjasnil nebo doplnil dodatečným podáním ( § 3 odst. 2 vyhlášky), počíná běžet ode dne, kdy organizaci došlo toto dodatečné podání.

Změní-li přihlašovatel během projednávání přihlášky zlepšovacího návrhu podstatu předmětu přihlášky zlepšovacího návrhu, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde organizaci.

Vyžaduje-li rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího návrhu vyzkoušení jejího předmětu, je organizace povinna oznámit to neprodleně přihlašovateli, přizvat ho k účasti a oznámit mu nezbytné údaje, zejména místo a datum zkoušek, a zároveň o tom vyrozumět organizaci, u níž je přihlašovatel v pracovním poměru.

Povinnost přizvat přihlašovatele nemá organizace v případě, že náklady účasti autora by byly prokazatelně ve značném nepoměru k předpokládanému společenskému prospěchu z využití jeho zlepšovacího návrhu nebo by jej prokazatelně nepříznivě ovlivnily.

Posouzení přihlášky zlepšovacího návrhu musí vycházet ze spolehlivého a věcně zjištěného stavu, musí obsahovat stanovisko k možnosti využití předmětu přihlášky zlepšovacího návrhu v organizaci a při kladném stanovisku i návrh potřebných opatření.

Při posuzování přihlášky zlepšovacího návrhu může organizace upustit od sdělení jména přihlašovatele.

Rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího návrhu sdělí organizace přihlašovateli písemně.

Organizace v kladném rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího návrhu sdělí jeho přihlašovateli, kdy začne předmětu přihlášky zlepšovacího návrhu využívat a jaká opatření k jeho využívání učiní. Zároveň s tímto rozhodnutím vydá autoru zlepšovacího návrhu zlepšovatelský průkaz, který obsahuje:

V zlepšovatelském průkazu organizace rovněž vyznačuje datum počátku využívání zlepšovacího návrhu, výši společenského prospěchu a vyplacenou odměnu.

Vzor zlepšovatelského průkazu vydá Úřad.

Organizace je povinna podrobně a věcně odůvodnit své rozhodnutí o zamítnutí přihlášky zlepšovacího návrhu nebo zrušení původního rozhodnutí o využívání zlepšovacího návrhu a uvést v rozhodnutí i poučení o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

Nadřízený orgán je povinen věc přešetřit a rozhodnout o žádosti o přezkoumání do dvou měsíců ode dne, kdy mu žádost došla; své rozhodnutí sdělí písemně přihlašovateli a organizaci. Nemůže-li nadřízený orgán ze závažných důvodů rozhodnout o žádosti do dvou měsíců ode dne jejího doručení, je povinen oznámit to v téže lhůtě přihlašovateli a organizaci s udáním důvodu a lhůty, do níž o žádosti rozhodne.

rozhodnutím o jeho zařazení do příslušné části hospodářského plánu;

příkazem, lze-li zlepšovacího návrhu využít bez jeho zařazení do příslušné části hospodářského plánu organizace;

schválením technické dokumentace, byl-li zlepšovací návrh projednán v průběhu výzkumu, vývoje, projekce nebo přípravy výroby.

Počátkem využití zlepšovacího návrhu ( § 68 zákona) je zejména:

Pouhé zkoušení a ověřování uskutečnitelnosti a společenské prospěšnosti předmětu přihlášky zlepšovacího návrhu není využitím zlepšovacího návrhu.

Organizace, která využila zlepšovacího návrhu, jehož je možno využívat i v dalších organizacích, je povinna do tří měsíců od počátku jeho využití posoudit jeho význam a předat ho s dokumentací svému nadřízenému orgánu k rozšíření. Organizace zároveň pečuje o jeho nejširší využívání i tím, že osvědčený zlepšovací návrh rozšíří přímo i na další, v úvahu přicházející organizace ( § 75 zákona).

Orgány a organizace rozšiřují osvědčené zlepšovací návrhy jejich zveřejňováním v odvětvových a oborových, k tomu určených publikacích. Zvláště významné zlepšovací návrhy rozšiřuje Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací v příslušné publikaci.

Rozšiřované zlepšovací návrhy musí obsahovat náležitosti uvedené v § 4 písm. a) - d) této vyhlášky a v případě, že byly již využitý, údaj o dosažených výsledcích.

Pro přihlašování, předávání a využívání zlepšovacích návrhů v rámci hospodářské a vědecko-technické spolupráce mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci platí ustanovení příslušných mezinárodních dohod a ujednání odborných orgánů Rady vzájemné hospodářské pomoci.