odměny autorů za objevy, na které byl udělen diplom;

odměny autorů za využití vynálezů, na které bylo uděleno autorské osvědčení, za využití zlepšovacích návrhu, na které byl vydán zlepšovatelský průkaz, a za využití průmyslových vzorů, na které bylo uděleno osvědčení na průmyslový vzor;

úhrady nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů autoru vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru uvedeného v písmenu b);

odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevů, jakož i vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru uvedeného v písmenu b);

odměny za upozornění na možnost využití vynálezu a zlepšovacího návrhu, uvedeného v písmenu b).

Odměnu za objev, na který byl udělen diplom, určí a vyplácí Úřad pro vynálezy a objevy (dále jen "Úřad") v dohodě s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd anebo Československou akademií zemědělskou, a to nejpozději do šesti měsíců po udělení diplomu na objev.

Odměna za objev se určí v rozsahu od 5000 Kčs do 100 000 Kčs. Ve zvlášť odůvodněných případech může předseda Úřadu navrhnout vládě Československé socialistické republiky, aby dala souhlas k odměně za objev nad 100 000 Kčs.

Společenským prospěchem se rozumí ekonomický, technický nebo jiný přínos, kterého se dosahuje využíváním vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, jako např. úspory společenské práce projevující se snížením vlastních nákladů a zvýšením produktivity práce, přínosy při výrobě nových výrobků projevující se v náhradě nebo v rozšíření sortimentu stávajících výrobků. Společenským prospěchem rozumí se dále i přínosy při zlepšení pracovních podmínek, zvýšení bezpečnosti práce a jiné přínosy.

Při stanovení společenského prospěchu se přihlíží k nákladům spojeným se zavedením vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru. Nepřihlíží se však k odměnám za využití a za účast při rozpracování, zkoušení nebo zavádění vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

Při zjišťování jednotlivých druhů přínosů jsou orgány a organizace povinny používat údajů informační soustavy a vycházet z porovnatelných hodnot.

Dojde-li na podkladě využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru k úspoře vlastních nákladů, zjistí se společenský prospěch z rozdílů vlastních nákladů vynakládaných před využitím řešení a po jeho využití. Při porovnání vlastních nákladů před využitím řešení a po jeho využití se přihlíží k veškerým úsporám, zejména na materiálu, mzdách, energii a příslušných položkách výrobní a správní režie. V případě, že na podkladě využití vynálezu dojde k úspoře nákladů na údržbu, nebo sníží-li se poruchovost při výrobě, je společenským prospěchem rozdíl nákladů vynaložených na údržbu nebo spojených s poruchovostí při výrobě v průběhu jednoho roku před využitím a po využití řešení. Nebyly-li v uvedené době před využitím řešení vynaloženy náklady na údržbu nebo na odstraňování poruchovosti, jsou rozhodné pro zjišťování rozdílu vynaložené průměrné roční náklady, nejvýše však z období tří let před využitím řešení. Pro případy, kdy se využíváním dosahuje úspor na investičních nákladech, je základem pro stanovení odměny u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % dosaženého rozdílu mezi náklady rozpočtovanými a skutečně vynaloženými.

Dojde-li na podkladě využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru ke zvýšení produktivity práce, zjistí se společenský prospěch z úspor mezd a přírůstku zisku organizace, které jsou v přímí souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.

Dojde-li na podkladě využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru k výrobě nového výrobku, který nahrazuje stávající výrobek či několik výrobků, u něhož vlastní náklady jsou nižší než u původního výrobku, zjistí se společenský prospěch připadající na nový výrobek z rozdílu vlastních nákladů u dosavadních výrobků a nových výrobků a přihlédne se k případné změně jakosti, životnosti a spolehlivosti výrobků. Nejde-li o takový případ, zjistí se společenský prospěch s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 2 z cenové kalkulace nového výrobku, a to z výše kalkulovaného zisku vztaženého na jeden výrobek. Dosažený výsledek se násobí podílem, jakým se vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor účastní na novém výrobku.

Dojde-li na podkladě využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru k přínosu při zlepšení pracovních podmínek nebo zvýšení bezpečnosti práce, vyjádří se společenský prospěch podle stupně nebezpečí nebo nedostatků, jež se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru odstraňují s ohledem na počet ohrožených pracovníků.

Projevují-li e technicko-ekonomicky zdůvodněné přínosy vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru u spotřebitele výrobku, základem pro stanovení odměny je 1 - 30 % zjištěného společenského prospěchu u spotřebitele z užití jednoho výrobku násobeného počtem vyrobených výrobků. Bližší podmínky pro určení procenta stanoví v oboru své působnosti příslušné ústřední orgány po dohodě s Úřadem.

Dosahuje-li se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru různých druhů přínosů podle předchozích ustanovení, je společenský prospěch tvořen součtem těchto přínosů.

Nelze-li společenský prospěch vyčíslit nebo vyjádřit podle předchozích ustanovení nebo jeho vyčíslení by bylo mimořádně obtížné nebo by si vyžádalo nepřiměřených nákladů, anebo společenský prospěch zjištěný podle § 6 odst. 3 věty druhé a třetí by dostatečně nevyjadřoval ekonomický, technický nebo jiný přínos z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, organizace je povinna ocenit společenský prospěch ekonomickým rozborem.

Pro výši odměny za využití vynálezu v organizaci je rozhodující společenský prospěch !ů ⁵) dosažený u vynálezu v nejvýhodnějším roce z prvých pěti let využívání; u zlepšovacího návrhu a u průmyslového vzoru je pro výši odměny za využití rozhodující prospěch dosažený v nejvýhodnějším roce z prvých tří let využívání. Připadá-li v případě uvedeném v § 6 odst. 1 poslední větě doba trvání jednoho využití celého předmětu vynálezu nebo zlepšovacího návrhu na delší časové období, je pro výši odměny za využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu v organizaci rozhodující společenský prospěch, dosažený v tomto delším časovém období.

Odměna za využití vynálezu je při dosažení stejného společenského prospěchu v důsledku požadavku světové novosti u vynálezu vyšší proti odměně za využití zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.

Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru má právo na odměnu od každé organizace, která vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru využila.

Vypořádá-li odměnu za využití zlepšovacího návrhu podle § 76 odst. 1 zákona orgán nadřízený organizacím, rovná se odměna součtu odměn, které by autor obdržel od každé takové organizace.

Odměna podle sazebníku může být zvýšena až o 200 %, jestliže vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor přispívá mimořádně k rozvoji národního hospodářství, nebo jestliže vynález, zlepšovací návrh či průmyslový vzor zlepšuje nebo výrazně ovlivní pracovní podmínky nebo zvyšuje bezpečnost práce na zvlášť ohrožených pracovištích.

Bližší pro zvýšení odměny podle odstavce 1 stanoví v souladu s potřebami národního hospodářství v oboru své působnosti příslušné ústřední orgány po dohodě s Úřadem.

Dojde-li na základě předání vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru k jeho využití v zahraničí v rámci hospodářské a vědecko-technické spolupráce mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci, přísluší autoru odměna podle příslušných mezistátních dohod.

Není-li taková dohoda uzavřena, avšak vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor byl také využit v tuzemsku, přísluší autoru odměna za takové využití v zahraničí v rámci zvýšení odměny za využití v tuzemsku podle ustanovení § 11 této vyhlášky. Jestliže takový vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor nebyl využit v tuzemsku, avšak byl využit v zahraničí, přísluší autoru odměna až do výše 10 000 Kčs za vynález a až do výše 2000 Kčs za zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor.

Odměna podle předchozího odstavce určí a uhradí ústřední úřad nebo orgán, který takový vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor předal v rámci hospodářské a vědecko-technické spolupráce mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Byla-li uzavřena smlouva o technické pomoci zahraničnímu zájemci, jejímž předmětem je řešení chráněné autorským osvědčením, činí odměna autora vynálezu až 20 % čistého přínosu za poskytnutou technickou pomoc, ale jen té části, která se týká takového vynálezu.

Byla-li uzavřena smlouva o technické pomoci zahraničnímu zájemci, jejímž předmětem je řešení obsažení v československé přihlášce vynálezu, v níž je žádáno o autorské osvědčení, nebo řešení obsažené ve zlepšovacím návrhu nebo v přihlášce průmyslového vzoru, v níž je žádáno o osvědčení, anebo řešení chránění osvědčením na průmyslový vzor, činí odměna autora až 15 % čistého přínosu ceny dosažené poskytnutím technické pomoci, ale jen té části, která se týká takového vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

Účastní-li se autor vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru osobně poskytování technické pomoci, nevčítají se jeho platy vyplacené za poskytnutí technické pomoci do jeho odměny za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor.

Při stanovení výše procentní sazby se přihlédne i k tomu, jak se autor vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru podílí na poskytnutí technické pomoci.

Odměna za využití vynálezu se stanoví v rozsahu od 1000 Kčs do 500 000 Kčs. Odměna za využití zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru se stanoví v rozsahu od 200 Kčs do 200 000 Kčs. Tato hranice platí i pro úhrn všech odměn za využití téhož vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru v tuzemsku a v zahraničí.

K návrhu vedoucího příslušného ústředního orgánu a se schválením příslušné vlády lze ve zvlášť odůvodněných případech vyplatit odměnu za využití vynálezu podle odstavce 1 i nad částku 500 000 Kčs a odměnu za využití zlepšovacího návrhu a za využití průmyslového vzoru podle odstavce 1 i nad částku 200 000 Kčs.

Ústřední orgány mohou ve směrnicích vydaných podle ustanovení - 145 odst. 2 písm. d) zákona upravit pro obor své působnosti způsob schvalování výplaty odměn za využití vynálezu, za využití zlepšovacího návrhu a za využití průmyslového vzoru.

Organizace se může s autorem vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru dohodnout, že odměna podle této vyhlášky bude autoru vyplacena jednorázově.

Jednorázová odměna se určí podle sazebníku na základě ocenění předpokládaného společenského prospěchu ekonomickým rozborem a může činiti ve využívající organizaci nejvýše 20 000 Kčs včetně případného zvýšení.

Neujednají-li si strany kratší lhůtu splatnosti odměny, je odměna, popřípadě splátka na odměnu, za první rok využívání splatná do jednoho měsíce po uplynutí jednoho roku od počátku využívání vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. Dosáhne-li se v některém dalším roce rozhodného období vyššího společenského prospěchu, vyplácí se odpovídající splátka odměny do jednoho měsíce po uplynutí příslušného roku využívání.

Doplatek podle ustanovení § 13 vyhlášky je splatný do jednoho měsíce po uplynutí období uvedeného v § 8.

Autor má nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, které na vyžádání organizace dodal, nebo je organizace jinak řádně převzala pro potřebu zjišťování využitelnosti, zkoušení, rozpracování anebo přímé využití jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. Výše úhrady nesmí překročit částku, kterou by organizace musela na zhotovení výkresů, modelů nebo prototypů účelně vynaložit. Pokud organizace poskytla autorovi na jejich zhotovení potřebný materiá a provozní zařízení, odečte se přiměřená částka odpovídající těmto nákladům od úhrady.

Úhrada podle předchozího odstavce je splatná do dvou měsíců od řádného převzetí výkresů, modelů nebo prototypů organizací.

Osobám, které se iniciativně zúčastnily rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, přísluší právo na odměnu za tuto účast. Výše této odměny může v souhrnu za všechny osoby činit až 60 % odměny vyplacené autoru za objev nebo za první rok využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru a je závislá na stupni pomoci a pracovního úsilí. Při stanovení procenta se přihlíží i k významu objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. Odměna se rozděluje mezi oprávněné osoby podle míry jejich účasti při rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru a je splatná do jednoho měsíce po uplynutí prvého roku využití. K osobám, které mají právo na tuto odměnu, patří za stejných podmínek i autor objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, u nichž právo na využití přísluší státu. Právo na odměnu za tuto účast však nepřísluší vedoucím hospodářským pracovníkům organizace, jejichž hmotná zainteresovanost je upravena zvláštními předpisy ¹ nebo těm pracovníkům organizace, u nichž tato účast vyplývá z jejich pracovních povinností.

Pracovníku, který upozorní na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci, přísluší odměna, dojde-li k zavedení vynálezu nebo zlepšovacího návrhu na toto upozornění. Odměna může dosáhnout výše průměrného výdělku pracovníka za jeden měsíc a je splatná do jednoho měsíce po počátku využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu. Právo na tuto odměnu nemají však pracovníci, k jejichž pracovním povinnostem patří též sledovat a navrhovat zavádění nové techniky nebo nových pracovních metod.

Odměna podle předchozích odstavců nekrátí odměnu autora za objev a za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.