Státní řízení v oblasti cen zahrnuje

Ceny lze zvyšovat nebo snižovat jen za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky.

Cílem státního řízení v oblasti cen je vytváření jednotné racionální soustavy cen podporující uskutečnění záměrů hospodářské politiky státu, konkretizované státními plány rozvoje národního hospodářství (dále jen "státní plány"), při důsledném zabezpečení stanoveného vývoje cen.

Racionální cenovou soustavu vytvářejí ceny, které

Ceny výrobků jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Zásada jednotnosti cen platí i pro ceny, jejichž stanovení je v působnosti orgánů republik, jakož i pro ceny, jejichž stanovením jsou pověřeny organizace.

Základním nástrojem řízení vývoje cen, závazným pro všechny orgány a organizace, je plán vývoje cen, který je součástí státních plánů.

Plán vývoje cen konkretizuje státní cenovou politiku na období střednědobého státního plánu a prováděcího státního plánu na základě dlouhodobého výhledu. Jeho úkolem je určovat vývoj úrovně cen a změny cen jednotlivých výrobků v souladu s plánovaným vývojem základních hmotných a hodnotových proporcí a zajišťovat vzájemný soulad s ostatními nástroji řízení.

Plánování vývoje cen a provádění změn cen zahrnuje

Změny cen se provádějí na základě plánu vývoje cen nebo podle § 1 odst. 2. Na základě zvláštních předpisů se mohou provádět změny cen za účelem cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění výrobků, změny cen sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem a změny nesprávně stanovených cen.

Způsob promítnutí plánovaných změn cen do ukazatelů státních plánů a státních rozpočtů se stanoví v dohodě s příslušnými orgány tak, aby tyto změny účinně působily na dodavatele i odběratele.

Ceny se tvoří pro nové výrobky, jejichž podstatné kvalitativní a jiné dodací podmínky byly již vymezeny.

Úkolem tvorby cen nových výrobků je

Dodavatelé mohou s odběrateli sjednávat pouze ceny a změny cen výrobků uvedených v seznamu vyhlášeném zvláštním předpisem a za podmínek tam stanovených.

Federální cenový úřad spolu s cenovými úřady republik vydává Cenový věstník, ve kterém se vyhlašují opatření cenových úřadů. Cenová opatření určená jen pro některé orgány a organizace se v Cenovém věstníku pouze oznamují s uvedením orgánů, u nichž jsou tato opatření k nahlédnutí.

Ostatní orgány a organizace vydávající cenová opatření pro opakovaně dodávané výrobky jsou povinny je neprodleně zaslat všem příslušným orgánům, národním výborům a dodavatelům a odběratelům těchto výrobků známým v době vydání cenového opatření.

Cenovou kontrolu provádějí orgány a organizace oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů ¹ (dále jen "kontrolní orgány").

Odběratelskou kontrolu dodržování platných cen a dodržování kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž jsou ceny stanoveny, jsou povinny provádět všechny socialistické organizace.

Organizace, u nichž bylo zjištěno porušení cenových předpisů, jsou povinny provést nebo navrhnout opatření potřebná k nápravě.

Organizace, která podle kontrolního zjištění získala prostředky porušením cenových předpisů (dále jen "neoprávněně získané prostředky"), je povinna odvést je do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru (dále jen "příslušný rozpočet") jako dodatkový odvod.

Dodatkový odvod činí úhrn prostředků neoprávněně získaných v období tří let před 1. dnem měsíce, v němž byly zjištěny, a prostředků neoprávněně získaných po tomto datu. Do tohoto úhrnu se nezapočítávají částky, které byly vráceny organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, a částky, které jim budou vráceny ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; tato lhůta může být stanovena nejvýše na dva měsíce ode dne kontrolního zjištění.

Při porušení cenového předpisu prodejem výrobku, pro který nebyla cena ještě stanovena, nebo prodejem výrobku, pro který nebyly v případě stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo jiné dodací podmínky a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku, činí dodatkový odvod 3 % z hodnoty výrobků dodaných v období uvedeném v odstavci 2. Získá-li organizace za tyto výrobky též prostředky porušením jiných cenových předpisů, odvede se ten dodatkový odvod, který je vyšší.

Od dodatkového odvodu podle odstavců 2 a 3 odváděného organizacemi, které podle zvláštních předpisů zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, se odpočítávají neoprávněně získané prostředky dovedené na zvláštní účet státního rozpočtu federace v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů. Neoprávněně získané prostředky zúčtované s rizikovým fondem se odvádějí k jeho tíži.

Dodatkový odvod ukládá kontrolní orgán, který neoprávněně získané prostředky u kontrolované organizace zjistil. Jde-li však o orgán, který podle zvláštních předpisů provádí cenovou kontrolu, avšak nemá oprávnění ukládat dodatkové odvody, uloží tento odvod na základě protokolu o provedené kontrole ústřední orgán nadřízený kontrolované organizaci nebo příslušný národní výbor.

Neuloží-li dodatkový odvod kontrolní orgán oprávněný podle předchozího odstavce, uloží jej, včetně zvýšení podle odstavce 5, cenový úřad republiky příslušný podle sídla kontrolované organizace.

Organizaci, která sama zjistí, že získala neoprávněně prostředky, se dodatkový odvod neukládá; organizace jej odvádí do příslušného rozpočtu již na základě vlastního zjištění ve výši stanovené podle § 11.

Zjistí-li neoprávněně získané prostředky kontrolované organizace její nadřízené generální (oborové) ředitelství, nadřízený družstevní nebo společenský orgán, uloží se dodatkový odvod ve výši stanovené podle § 11.

Zjistí-li neoprávněně získané prostředky jiný kontrolní orgán než uvedený v odstavci 4, zvyšuje se dodatkový odvod o částku rovnající se úhrnu prostředků neoprávněně získaných za poslední rok tříletého období vymezeného v § 11 odst. 2 a prostředků neoprávněně získaných po skončení tohoto období až do uložení dodatkového odvodu. Při výpočtu zvýšení dodatkového odvodu se neodečítají částky vrácené podle § 11 odst. 2 věty druhé po kontrolním zjištění. Jestliže byly neoprávněné prostředky po zjištění kontrolním orgánem vráceny organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, nebo byla stanovena lhůta k jejich vrácení podle § 11 odst. 2, ukládá oprávněný orgán kontrolované organizaci jen zvýšení dodatkového odvodu.

Od zvýšení dodatkového odvodu se odečítá částka, kterou je organizace z téhož důvodu povinna odvést jako majetkovou sankci do příslušného rozpočtu na základě jiných právních předpisů.

Zvýšení dodatkového odvodu se nevztahuje na případy neoprávněného získání prostředků nákupem za nižší než platnou cenu.

Dodatkový odvod se ukládá kontrolované organizaci. Jestliže cenové předpisy porušilo generální (oborové) ředitelství výrobních nebo obchodních organizací, ukládá se dodatkový odvod po projednání s tímto generálním ředitelstvím jemu nebo organizacím, které získaly prostředky.

Povinnost vrátit neoprávněné prostředky organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, nebo je odvést do příslušného rozpočtu vzniká bez ohledu na to, zda kontrolovaná organizace porušením cenových předpisů získala majetkový prospěch.

Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky organizací a občanů, na jejichž úkor byly prostředky neoprávněně získány.

Organizaci, která vyrábí a dodává výrobek označený oprávněnými orgány za technicky zastaralý nebo zařazený do třetího stupně jakosti anebo označený jako krmivo se sníženou jakostí, může příslušný cenový úřad, národní výbor, popřípadě jiný pověřený orgán uložit místo snížení ceny nebo slevy z ceny dodatkový odvod.

Dodatkový odvod za výrobek technicky zastaralý se stanoví tak, aby jeho rentabilita byla nižší než skutečná rentabilita organizace jej vyrábějící za uplynulý rok. Dodatkový odvod činí nejméně 10 % z velkoobchodní ceny.

Dodatkový odvod za výrobek zařazený do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení nebo na základě kontroly za krmivo se sníženou jakostí činí 5 % z velkoobchodní ceny. Dodatkový odvod za výrobek zařazený i při opakovaném hodnocení do třetího stupně jakosti činí 20 % z velkoobchodní ceny.

Dodatkové odvody podle předchozích odstavců se neukládají za dovážené výrobky a za dodávky výrobků pro vývoz, pokud na vyvážené výrobky není poskytována cenová přirážka v zahraničním obchodě.

Dodatkové odvody upravené tímto nařízením se platí do toho státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru, do kterého plynou výnosy odvodů ze zisku, popřípadě odvodu části zisku na základě finančního plánu, důchodové daně nebo zemědělské daně z důchodu, ⁴ jimž podléhá organizace povinná k dodatkovému odvodu. V ostatních případech se tyto dodatkové odvody platí do rozpočtu příslušného národního výboru.

O správě dodatkových odvodů upravených tímto nařízením platí ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.

Uložení dodatkových odvodů upravených tímto nařízením je aktem hospodářského řízení.

nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1969 Sb., o přechodném zákazu zvyšování cen,

§ 2 a 3 vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.