V § 6, odst. (4), zní druhá věta takto: „Zjistí-li vyšší představený, že uložený kázeňský trest byl nepřípustný nebo nepřiměřený, anebo že trestající nebyl oprávněn jej uvaliti, může trest pozměniti nebo zrušiti.“

V § 13, odst. (2), zní druhá věta takto: „Předsedu ustanovuje velitelství (úřad), u něhož jest kárný výbor zřízen, z důstojníků pověřených vyšším velitelstvím; členy vybírá pro každý případ zvláště velitelství (úřad), u něhož jest kárný výbor zřízen, ze způsobilých vojenských gážistů svého obvodu a co možná ze sídla kárného výboru, podle pořadu, který stanoví nařízení, a to tak, aby, pokud je to možno, byl jeden ze členů práva znalý.“

§ 14 mění a doplňuje se takto:

V odst. (5) zní poslední vztažná věta takto: „.... který kárný výbor má věc společně projednati.“

Jako nový odst. (6) připojuje se toto ustanovení:

„(6) Dopustil-li se vojenský gážista několika poklesků, o nichž nebylo ještě konečně rozhodnuto, jest všechny projednati společně u téhož kárného výboru, a to u toho, který ostatní předstihl.“

§ 15 doplňuje se takto:

Odst. (2) doplňuje se touto větou: „Rozkaz nepříslušného představeného nečiní řízení před kárným výborem neplatným, vyslovil-li příslušný představený dodatečně svůj souhlas.“

Jako odst. (3) vkládá se toto ustanovení: „(3) Je-li v téže věci obviněno několik vojenských gážistů a jsou-li představení, kteří by byli k vydání rozkazu na zavedení kárného řízení podle předcházejícího ustanovení příslušní, různí, zavede se kárné řízení, po případě se rozšíří řízení již zavedené, na rozkaz zemského vojenského velitele, po případě ministra národní obrany [§ 14 (5)]. Vzejde-li za kárného řízení podezření, že se obviněný vojenský gážista dopustil ještě jiného poklesku [§ 14 (6)], jest příslušným představeným ten velitel, na jehož rozkaz řízení před kárným výborem bylo již zavedeno.“

Dosavadní očíslování odst. (3) až (6) se mění na očíslování (4), (5), (6), (7).

Jako nový odst. (8) se připojuje toto ustanovení: „(8) Příslušní představení mohou věc jednoho neb několika obviněných vyloučiti a naříditi odděleně projednání, jeví-li se vhodným k tomu účelu, aby se řízení neprodlužovalo neb neztěžovalo; z téhož důvodu mohou vyloučiti z dalšího projednávání poklesky, které nemají pro výměr trestu podstatné důležitosti. Pro případy takto vyloučené zůstává příslušným představený ten, který vyloučení věci nařídil.“

V § 17, odst. (1), poslední věta „porad kárného výboru se zpravodaj nezúčastní“ se nahrazuje tímto: „porad kárného výboru se zpravodaj zúčastní bez poradního hlasu“

§ 22 mění a doplňuje se takto:

Odst. (1), lit. c), doplňuje se tímto ustanovením:

„Byl-li vojenský gážista obviněný pro porušení povinnosti úředních a služebních potrestán již soudně, může kárný výbor od uložení kárného trestu pro tentýž poklesek upustiti, neuzná-li, že týmž pokleskem byly zároveň porušeny také stavovské povinnosti. Byl-li vojenský gážista v řízení před kárným výborem již pro některý poklesek potrestán, má kárný výbor při výměře trestu za jiný poklesek, spáchaný před uvedeným potrestáním, přihlížeti k trestu uloženému za poklesek, pro který byl již vojenský gážista potrestán.“

V odst. (2) část poslední věty „zní-li konečné usnesení na některý z trestů uvedených v § 23,...“ se nahrazuje tímto:

„zní-li konečné usnesení, že jest obviněný vinen,...“

V odst. (3) počátek věty „Konečné usnesení, jímž se ukládá některý z trestů uvedených v § 23...“ se nahrazuje tímto:

„Konečné usnesení, že jest obviněný vinen...“

Odst. (4) zní takto:

„Konečné usnesení, že se řízení zastavuje, nebo že se obviněný zproš»uje, buď do 14 dní předloženo k potvrzení představenému, který nařídil řízení před kárným výborem, po případě, který nařídil jeho rozšíření. Potvrdí-li představený toto usnesení, může zaříditi podle potřeby další za účelem kázeňského potrestání podle části I. tohoto zákona. Konečné usnesení, že je obviněný vinen, předloží se, nepodá-li obviněný (obhájce) ve lhůtě stanovené v § 24 odvolání, po uplynutí této lhůty k potvrzení:

a) bylo-li upuštěno od uložení trestu nebo byl-li uložen některý z trestů, uvedených v § 23 (1) a), (2) a), (4) a), představenému, který nařídil řízení před kárným výborem, po případě který nařídil jeho rozšíření,

b) byl-li uložen některý z trestů uvedených v § 23 (1) b) až g), (2) b) až d), (4) b) až d), ministru národní obrany.“

Odst. (6) zní takto:

„Nebylo-li konečné usnesení kárného výboru, že se obviněný zproš»uje nebo že jest vinen, potvrzeno podle ustanovení odstavce (4), nebo podá-li obviněný proti konečnému usnesení, jímž byl uznán vinným, v stanovené lhůtě odvolání, předloží se spisy k projednání odvolacímu kárnému výboru u ministerstva národní obrany; nebylo-li potvrzeno konečné usnesení, že se řízení zastavuje, odkáže kárný výbor věc k závěrečnému projednání.“

§ 23 mění se takto:

V odst. (1) ustanovení lit. f) se nahrazuje tímto:

„f) odnětí vojenské hodnosti s přiznáním menších zaopatřovacích požitků (zmenšeného odbytného);

g) odnětí vojenské hodnosti se ztrátou nároku na zaopatřovací požitky (odbytné).“

Odst. (8) zní takto:

„Snížení zaopatřovacích požitků [odst. (1) e) a f) a odst. (2) c)] neb odbytného lze stanoviti nejvýše 25 %.“

V § 24, odst. (1), počátek věty „Zní-li konečné usnesení kárného výboru na některý z trestů uvedených v předchozím paragrafu,“ se nahrazuje tímto:

§ 25, odst. (1)-(4), mají toto znění:

„(1) Odvolací kárný výbor prozkoumá po slyšení odvolacího kárného žalobce spisy především v neveřejné poradě. Má-li za to, že je třeba řízení, provedené kárným výborem I. stolice, doplniti, uloží toto doplnění kárnému výboru, který se věcí zabýval v I. stolici, nebo opatří potřebné spisové doplnění sám. Má-li však podle názoru odvolacího kárného výboru provedené řízení takové podstatné vady, že jich nelze doplněním odstraniti, usnese se odvolací kárný výbor na tom, aby naříkané konečné usnesení bylo zrušeno a spisy zaslány příslušnému představenému k dalšímu opatření, anebo aby bylo nařízeno nové projednání, podle potřeby i před jiným kárným výborem I. stolice; usnesení toto podléhá schválení ministra národní obrany.“

„(2) Nebylo-li odvolání podané opožděně nebo osobou neoprávněnou zamítnuto podle § 24 (3) kárným výborem I. stolice nebo byly-li uplatňovány toliko zřejmě bezpodstatné formální vady řízení, může odvolací kárný výbor bez závěrečného projednání v neveřejné poradě odvolání zamítnouti, pokud se týče vysloviti souhlas s konečným usnesením kárného výboru I. stolice; usnesení toto podléhá schválení ministra národní obrany.“

„(3) Nepokládá-li odvolací kárný výbor doplnění řízení za nutné, nebo bylo-li doplnění již provedeno, a neuzná-li, aby naříkané konečné usnesení bylo zrušeno, nařídí závěrečné projednání. Totéž se stane i tehdy, když ministr národní obrany neschválí usnesení odvolacího kárného výboru, aby naříkané konečné usnesení bylo zrušeno a aby věc byla znovu projednána v I. stolici, nebo neschválí-li usnesení odvolacího kárného výboru z neveřejné porady [odst. (2)], že se odvolání zamítá, nebo, že se vyslovuje souhlas s konečným usnesením kárného výboru I. stolice. Na další řízení použije se obdobně předpisů platných pro řízení před kárným výborem I. stolice.“

„(4) Obviněný a obhájce může se dostaviti k závěrečnému projednání.“

§ 33, odst. (1), lit. a) a d), mění se takto:

„vojenští gážisté mimo hodnostní třídy“,

„vojenští gážisté zařadění nejvýše do IX. hodnostní třídy“,

„vojenští gážisté VIII. až VI. hodnostní třídy“,

„vojenští gážisté V. a vyšší hodnostní třídy“, jehož používá zákon uvedený v

„vojenští gážisté mimo služební třídy (rotmistři, štábní rotmistři a praporčíci)“,

„nižší důstojníci (podporučíci, poručíci, nadporučíci a kapitáni)“,

„vyšší důstojníci (štábní kapitáni, majoři, podplukovníci a plukovníci)“,

„generálové“.