Zákon, jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném řádu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním

64/1935 Sb.: 18. 5. 1935 - 30. 9. 1950

Budoucí znění

Neúčinné znění

64/1935 Sb. znění účinné od 18. 5. 1935 do 30. 9. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

Zákon

ze dne 4. dubna 1935,

jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

(§ 1-21)

Zákon ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb. z. a n., a zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platového zákona), se mění a doplňuje takto:

§ 1

V § 2:

a)	ustanovení odstavce 2 se zrušuje;
b)	u odstavce 1 se vynechává označení „(1)“.

§ 2

V §§ 3, 9, 12 a 35 se v citaci § 2, odst. 1 vynechává označení „odst. 1“.

§ 3

V § 3, odst. 1, písm. b) se vynechává na začátku slovo „nezařadění“ a na konci se připojuje „nebo k vojenskému výcviku;“.

§ 4

V § 4:

v odstavci 1 se za slova „pořádkové tresty“, vkládá slovo „pokuty“;

za odstavcem 3 se vkládá nový odstavec tohoto znění:

„(4) V jednotlivém případě nesmí pokuta převyšovati částku 500 Kč. Pokuty plynou do státní pokladny a mohou býti vymáhány administrativními srážkami ze služebních platů (mzdy), které potrestanému příslušejí z pokladny státu nebo státního podniku, anebo politickou exekucí. Je-li pokuta nedobytná nebo byla-li by jejím vydobytím ohrožena výživa potrestaného a jeho rodiny, může kázeňský představený, který ji uložil, změniti ji v jiný kázeňský trest.“;

dosavadní odstavce 4 až 6 se přečíslují na odstavce 5 a 7.

§ 5

V § 7, odst. 4 se v první větě za slova „lze si“ vkládají slova „do tří dnů“.

§ 6

Ustanovení § 9, odst. 2, písm. c) se zrušuje.

§ 7

Nadpis části II zní takto: „Vojenské kázeňské právo“.

§ 8

V § 12:

odstavce 1 až 3 se slučují v jediný odstavec tohoto znění:

„(1) Účelem řízení před kárnými výbory jest vyšetřovati a posuzovati poklesky vojenských gážistů v činné službě i mimo činnou službu (počítajíc v to i vojenské gážisty ve výslužbě), jimiž bylo poškozeno neb ohroženo dobré jméno vojska, způsobené některým z jednání a opominutí uvedených v § 2 nebo některým z trestných činů, které stíhati přísluší podle zákonných předpisů soudu.“;

v odstavci 4 se na začátku za spojkou „Zda“ vynechají slova „porušil svoje úřední a služební povinnosti, pokud se týče, zda“;

odstavce 4 až 6 se přečíslují na odstavce 2 až 4.

§ 9

V § 13, odst. 2 se nahrazují slova „z důstojníků pověřených vyšším velitelstvím;“ slovy „z generálů zbraní a podle potřeby též z důstojníků zbraní nižší hodnosti, jsou-li veliteli aspoň vojskového tělesa (útvaru na roveň postaveného);“.

§ 10

V § 14:

v odstavci 1, písm. b) se za slovo „mají“ vkládají slova „nebo naposledy měli“;

v odstavci 2 se nahrazují slova „stálé bydliště (služební přidělení)“ slovy „služební přidělení“;

odstavec 5 zní takto:

„(5) Je-li v téže věci obviněno několik vojenských gážistů příslušejících před různé kárné výbory, rozhodne představený, nařizující proti nim zavedení nebo rozšíření kárného řízení (§ 15, odst. 3), který kárný výbor má věc společně projednati.“.

§ 11

V § 15, odst. 2 se vkládá za první větu toto ustanovení:

„Byl-li k projednání některé věci podle ustanovení § 14, odst. 4 určen kárný výbor, který není v obvodu příslušného představeného, přecházejí práva příslušného představeného na velitele (zemského vojenského velitele nebo velitele divise) místně příslušného podle sídla kárného výboru, který byl určen k projednání.“

§ 12

V § 17, odst. 7 se nahrazují v druhé větě slova „nedopustil se žádného z poklesků uvedených v § 12 (1) až (3)“ slovy „nepoškodil ani neohrozil dobré jméno vojska“.

§ 13

V § 19, odst. 1 se v první větě vynechají slova „osob zapsaných do seznamu“.

§ 14

V § 21, odst. 2:

a)	v první větě se za slovo „vzdálí“ vkládá doplněk „anebo je pro neslušné a nedůstojné chování z místnosti vykázán“;
b)	na konci téže první věty se nahradí tečka čárkou a připojí se tento dodatek: „anebo nedostaví-li se proto, že si odpykává trest na svobodě“;
c)	ve druhé větě se za slova „vzdálení se“ vkládají tato slova: „nebo vykázání z místnosti“.

§ 15

V § 22:

v odstavci 1, písm. a) a b) se slova „nedopustil se žádného z poklesků uvedených v § 12 (1) až (3)“ nahrazují slovy „nepoškodil ani neohrozil dobré jméno vojska“;

odstavec 1, písm. c) zní takto:

„c)	že jest obviněný vinen, dospěje-li kárný výbor na základě provedeného řízení k přesvědčení, že obviněný poškodil anebo ohrozil dobré jméno. V tom případě se usnese kárný výbor:
aa)	na některém z trestů uvedených v § 23; byl-li vojenský gážista v řízení před kárným výborem již pro některý poklesek potrestán, má kárný výbor při výměře trestu za jiný poklesek, spáchaný před uvedeným potrestáním, přihlížeti k trestu uloženému za poklesek, pro který byl již dotčený vojenský gážista potrestán;
bb)	o tom, zda a která doba řízení před kárným výborem se pro zvýšení služného nezapočítává.“;

v odstavci 3 se nahrazuje lhůta „čtrnácti dnů“ lhůtou „osmi dní“;

v odstavci 4, písm. a) se škrtají na začátku slova „bylo-li upuštěno od uložení trestu nebo“.

§ 16

V § 23:

odstavec 1 zní takto:

„(1) Tresty u vojenských gážistů z povolání mohou býti:

a)	písemná výstraha;
b)	písemná výstraha s vyloučením zvýšení služného;
c)	písemná výstraha se zmenšením služebního platu;
d)	propuštění z činné služby se zaopatřovacími platy;
e)	propuštění z činné služby s menšími zaopatřovacími platy;
f)	odnětí vojenské hodnosti s přiznáním menších zaopatřovacích platů;
g)	odnětí vojenské hodnosti se ztrátou nároku na zaopatřovací platy.
	Zaopatřovacími platy, o nichž se zmiňují ustanovení písm. d) až g), třeba rozuměti zaopatřovací platy, příslušející dotčené osobě podle zákonných ustanovení vzhledem k služební době započitatelné pro výměru výslužného.“;

odstavec 2 zní takto:

„(2) Tresty u vojenských gážistů ve výslužbě a u vojenských gážistů v záloze s výslužným mohou býti:

a)	písemná výstraha;
b)	písemná výstraha s dočasným snížením zaopatřovacích platů;
c)	písemná výstraha s trvalým snížením zaopatřovacích platů;
d)	odnětí vojenské hodnosti s trvalým snížením zaopatřovacích platů;
e)	za zvláště přitěžujících okolností odnětí vojenské hodnosti se ztrátou všech nároků na zaopatřovací platy pro gážistu i jeho příslušníky.“;

odstavec 6 se doplňuje takto: „Zmenšení služebního platu se týká jen služného a činovného, snížení zaopatřovacích platů pak jen výslužného nebo odbytného.“;

odstavec 8 zní takto:

„(8) Snížení zaopatřovacích platů [odstavec 1, písm. e) a f) a odstavec 2, písm. c) a d)] lze stanoviti nejvýše 25 %.“;

na konci se připojuje nový odstavec tohoto znění:

„(14) Kárný výbor může v konečném usnesení, znějícím na odnětí vojenské hodnosti odníti obviněnému vyznamenání a čestné odznaky, pokud mu byly propůjčeny naším státem, a může mu zakázati nošení cizozemských vyznamenání a čestných odznaků na území Československého státu.“

§ 17

§ 23, odst. 1 se doplňuje takto: „Odvolání není přípustné, jestliže se osoba oprávněná podati odvolání písemným prohlášením vzdala práva odvolání podati; takové prohlášení může býti učiněno kdykoliv před uplynutím lhůty uvedené v tomto odstavci, a to již po prohlášení konečného usnesení při závěrečném projednání. Podané odvolání může osoba, oprávněná podati odvolání, vzíti písemným prohlášením kdykoliv zpět až do započetí závěrečného projednání odvolacího kárného výboru. Prohlášení o vzdání se odvolání nebo o zpětvzetí odvolání již podaného nelze odvolati.“

§ 18

V § 25:

a)	v odstavci 5, písm. b) se citace „§ 22 (1)“ nahrazuje citací „§ 22, odst. 1, písm. b) a c)“;
b)	v odstavci 6 se za slova „má se“ vkládají slova „při uznání viny“.

§ 19

§ 29, odst. 1 zní na začátku takto: „V případech, kde konečné usnesení, ukládající trest písemné výstrahy, podle ustanovení § 22, odst. 4 potvrdil zemský vojenský velitel anebo velitele divise, ...“

§ 20

V § 33:

k odstavci 1 se připojuje nové ustanovení tohoto znění:

„e)	vystoupil-li důstojník duchovní služby mimo činnou službu z církve (náboženské společnosti), pro niž byl duchovním jmenován, nebo byl-li příslušným úřadem této církve (náboženské společnosti) zbaven kněžského (duchovního) úřadu.“;

v odstavci 2 na konci se slova „v případě odst. (1) c) zachovány“ nahrazují slovy: „v případech uvedených v odstavci 1, písm. c) a e) zachovány“.

§ 21

V § 34:

dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 1;

připojují se nové odstavce tohoto znění:

„(2) Rovněž může býti z úřední moci přeložen do výslužby (do zálohy s odbytným) vojenský gážista z povolání, jehož další ponechání v činné službě by bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům. O takovém opatření, jež může býti učiněno kdykoliv, rozhoduje ministr národní obrany na návrh komise, jejíž složení a další podrobnosti stanoví vládní nařízení; před podáním návrhu třeba dotčenému vojenskému gážistovi poskytnouti příležitost, aby se mohl vyjádřit o důvodech, pro něž nemá býti v činné službě ponechán, aneb aby mohl činěné výtky vyvrátiti nebo důkazy k vyvrácení jich potřebné nabídnouti.

(3) Z úřední moci bude z činné služby propuštěn se zaopatřovacími platy, příslušejícími podle služební doby započitatelné pro výměru výslužného, bez ponechání vojenské hodnosti důstojník duchovní služby z povolání, který vystoupil z církve (náboženské společnosti), pro niž byl duchovním jmenován, nebo který byl příslušným úřadem této církve (náboženské společnosti) zbaven kněžského (duchovního) úřadu, ledaže by byl na žádost převzat do skupiny důstojníků duchovní služby z povolání oné církve (náboženské společnosti), k níž přestoupil, anebo na žádost - a třeba-li, z úřední moci - by byl převeden do jiné skupiny důstojnické, podle potřeby i v nižší služební třídě. Bývalí důstojníci katolické duchovní služby z povolání, kteří byli z důvodů právě uvedených propuštěni z činné služby se zaopatřovacími platy, nemohou uplatňovati nároku na zaopatření z náboženského fondu (na stolní titul).“

Čl. II

Vládním nařízením mohou býti stanoveny pro řízení před kárnými výbory za mobilisace a ve válce potřebné odchylky; tresty v tomto řízení ukládané nemohou však býti vyšší než tresty ukládané v době mírové.

Čl. III

Ministr národní obrany se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil plné znění zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 55/1927 Sb. z. a n., zákonem č. 103/1926 Sb. z. a n. a tímto zákonem.

Čl. IV

Zákon tento nabývá účinnosti měsíc po vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě s ministry vnitra, spravedlnosti a financí.

T. G. Masaryk v. r.

Malypetr v. r.

Bradáč v. r.