Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

81/1935 Sb. znění účinné od 1. 7. 1950 do 31. 10. 1951
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 63/1951 Sb.

1.11.1951

zrušen

zákonem č. 56/1950 Sb.

1.7.1950

nařízením č. 242/1939 Sb.

1.11.1939

81

 

Zákon

ze dne 26. března 1935

o jízdě motorovými vozidly

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část prvá

zrušena (§ 1-5)

§ 1

zrušen

§ 2

zrušen

§ 3

zrušen

§ 4

zrušen

§ 5

zrušen

Část druhá

(§ 6-93)

Oddíl I.

zrušen (§ 6-11)

§ 6

zrušen

§ 7

zrušen

§ 8

zrušen

§ 9

zrušen

§ 10

zrušen

§ 11

zrušen

Oddíl II.

zrušen (§ 12-15)

§ 12

zrušen

§ 13

zrušen

§ 14

zrušen

§ 15

zrušen

Oddíl III.

zrušen (§ 16-19)

§ 16

zrušen

§ 17

zrušen

§ 18

zrušen

§ 19

zrušen

Oddíl IV.

zrušen (§ 20-24)

§ 20

zrušen

§ 21

zrušen

§ 22

zrušen

§ 23

zrušen

§ 24

zrušen

Oddíl V.

zrušen (§ 25-34)

§ 25

zrušen

§ 26

zrušen

§ 27

zrušen

§ 28

zrušen

§ 29

zrušen

§ 30

zrušen

§ 31

zrušen

§ 32

zrušen

§ 33

zrušen

§ 34

zrušen

Oddíl VI.

zrušen (§ 35-37)

§ 35

zrušen

§ 36

zrušen

§ 37

zrušen

Oddíl VII.

zrušen (§ 38-44)

§ 38

zrušen

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

§ 42

zrušen

§ 43

zrušen

§ 44

zrušen

Oddíl VIII.

Odpovědnost za škody způsobené provozem motorových vozidel (§ 45-55)

§ 45

(1)

Byl-li někdo na těle nebo na zdraví poškozen nebo usmrcen nebo byla-li způsobena škoda na věcech provozem motorového vozidla na místech veřejných nebo místech třetím osobám přístupných, nebo mimo tato místa, užívá-li se pozemku neoprávněně k jízdě motorového vozidla, jsou odpovědni za škodu provozovatel a řidič motorového vozidla. Za provozovatele motorového vozidla se pokládá v pochybnosti jeho vlastník nebo každý spoluvlastník. Při provozu motorového vozidla osobou, která převzala toto vozidlo do opravy, jest tuto osobu v době od převzetí až do odevzdání vozidla původnímu provozovateli pokládati za provozovatele.

(2)

Užívá-li někdo motorového vozidla v době, kdy nastala událost, z níž škoda vzešla, bez vědomí nebo proti vůli provozovatele, odpovídá za škodu místo něho. Provozovatel zůstává vedle něho odpovědným za škodu, bylo-li užívání vozidla umožněno jeho nedbalostí.

(3)

Odpovědnosti jako řidiči jsou zproštěny osoby řídící motorové vozidlo ve výkonu své veřejnoprávní povinnosti nebo ve výkonu veřejné služby.

(4)

Je-li náhradou povinno několik osob, jsou zavázány rukou společnou a nerozdílnou.

§ 46

O způsobu a rozsahu povinnosti k náhradě škody podle tohoto oddílu zákona platí ustanovení obecného občanského práva o způsobu a rozsahu povinnosti k náhradě škody vzniklé poškozením na těle nebo na zdraví, zohyzděním nebo usmrcením a škody vzniklé poškozením věci, vyjímajíc ustanovení, podle nichž při těžším stupni viny přiznává se náhrada ve větším rozsahu za škodu vzniklou na věci.

§ 47

(1)

Kdo odpovídá podle § 45 za škodu, je zproštěn toliko tehdy povinnosti k náhradě, prokáže-li, že událost, z níž škoda vzešla, byla způsobena zaviněním třetí osoby nebo poškozeného samého, nebo že událost nemohla býti odvrácena opatrností při řízení motorového vozidla a při zacházení s ním, jaká odpovídá předpisům a povaze věci, a že ji nelze odvozovati ani z povahy nebo stavu motorového vozidla, ani ze zvláštního způsobu, selhání nebo nedostatku jeho činnosti. Námitka zavinění třetí osoby není přípustna, jestliže této třetí osoby užila odpovědná osoba při provozu motorového vozidla.

(2)

Ustanovení předchozího odstavce platí zejména také tehdy, když škoda vzešla splašením se zvířat nebo na zvířatech pobíhajících bez dohledu.

(3)

Byla-li způsobena škoda pouze z části zaviněním poškozeného nebo někoho třetího, tedy s uvážením všech okolností, buď uznáno na poměrnou část nároků v §§ 45 a 46 uvedených.

§ 48

(1)

Nároky na náhradu škody vzešlé z určité události tomu, kdo podle tohoto zákona by byl odpověden, proti jiné osobě, která z téže události by byla podle tohoto zákona odpovědna, posuzují se podle občanského práva, nechť nastala tato událost z provozu motorového vozidla samého, nebo tím, že došlo ke střetu provozů motorových vozidel mezi sebou.

(2)

Také nároky na náhradu škody, vzniklé střetnutím se provozu motorového vozidla s provozem železničních podniků odpovědných podle platných předpisů povinně za tělesné poškození nebo usmrcení lidí, mezi osobami povinně odpovědnými z těchto provozů, posuzují se podle občanského práva.

(3)

Při užití předpisů odstavce 1 a 2 pokládají se za osoby odpovědné i osoby, jež jsou zproštěny odpovědnosti podle ustanovení § 45, odst. 3.

(4)

Třetí osoby, které utrpěly škodu z události, jež nastala střetnutím se povinně odpovědných provozů (odstavec 1 a 2), mohou uplatňovati své nároky na náhradu proti každé z těchto provozů odpovědné osobě podle předpisů platných o její odpovědnosti. Každá z těchto osob může se však domáhati, aby její závazek k náhradě škody podle dotčených předpisů byl omezen na tu poměrnou část škody, která je přiměřena účasti jejího provozu na způsobení škody vzhledem k účasti povinně odpovědných provozů ostatních; toto obmezení nemá vliv na otázku přisouzení útrat sporu. Žalobu proti každé z odpovědných osob lez podati u každého soudu místně a věcně příslušného pro některou z nich. Doba od podání žaloby na osobu odpovědnou z jednoho provozu do právoplatného skončení sporu se nezapočítává do promlčecích lhůt pro nároky proti osobám odpovědným z ostatních povinně odpovědných provozů, ani do lhůt ustanovených pro podání žaloby proti těmto osobám, ani do jiných lhůt, jichž zmeškání má právní újmu vzápětí.

(5)

Nároky na náhradu škody, jež někomu vzešly tím, že byl usmrcen řidič nebo provozovatel motorového vozidla provozem tohoto vozidla nebo střetnutím se provozu tohoto motorového vozidla s provozem jiného motorového vozidla neb s provozem železničních podniků podle platných předpisů povinně odpovědných za tělesné poškození nebo usmrcení lidí, posuzují se podle občanského práva.

§ 49

(1)

Ustanovení §§ 45 až 47 neplatí pro nároky na náhradu z poškození neb usmrcení osob nebo z poškození věcí, které motorové vozidlo dopravuje, leč by bylo vozidla užito za úplatu nebo při dopravě osob nebo věcí provozované po živnostensku nebo ho bylo užito k dopravě ve službách nebo k příkazu některé osoby povinně odpovědné.

(2)

Zaměstnanci podniků, kteří byli zproštěni pojistné povinnosti podle platných předpisů o úrazovém pojištění dělnickém a utrpěli při provozování těchto podniků úraz provozem motorového vozidla (podnikový úraz), mohou proti správě svého podniku nebo proti jiným osobám uplatňovati nároky na náhradu škody podle ustanovení tohoto oddílu zákona toliko za podmínek, jaké jsou stanoveny v předpisech o úrazovém pojištění dělnickém pro osoby, které nebyly zproštěny této povinnosti.

(3)

Byla-li provozem motorového vozidla užitého ve službě vojenské správy na těle nebo zdraví poškozena nebo usmrcena osoba ve službě konané podle branného zákona nebo podle zákona o válečných úkonech, ať byla tato osoba tímto vozidlem dopravována, či nikoliv, posuzují se nároky poškozeného nebo jeho příslušníků na náhradu proti státu výlučně podle předpisů platných o zaopatření takových osob.

§ 50

(1)

Nárok na náhradu škody podle §§ 45 až 47 se promlčí:

a)

v šesti měsících ode dne, kterého se poškozený dověděl o škodě a osobě náhradou povinné;

b)

bez ohledu na tuto vědomost ve třech letech ode dne, kdy nastala událost, z níž škoda vzešla.

(2)

Nárok na náhradu zanikne také před uplynutím promlčecí lhůty, opominul-li k náhradě oprávněný svou vinu ve čtyřech týdnech po dni, kterého se dověděl o osobě náhradou povinné, oznámiti jí nehodu, leč by osoba náhradou povinná v oné lhůtě čtyř týdnů se dověděla o nehodě jiným způsobem.

§ 51

Ustanoveními tohoto oddílu není vyloučena širší odpovědnost podle obecného práva občanského nebo podle jiných zákonů.

§ 52

(1)

Také tam, kde nároky na náhradu škody vzniklé provozem motorového vozidla dlužno posuzovati podle obecného občanského práva, jest provozovatel motorového vozidla, nebo kdo podle § 45 na jeho místo nastupuje, odpověden za zavinění osob, které ku provozu připouští.

(2)

Je-li náhradou povinno několik osob, jsou zavázány rukou společnou a nerozdílnou.

§ 53

Žaloby na náhradu škod, které byly způsobeny provozem motorového vozidla, mohou býti podány také u věcně příslušného soudu, v jehož obvodu byla škoda způsobena.

§ 54

Kdo byl provozem motorového vozidla poškozen, má pro svou pohledávku na náhradu škody na pohledávce povinně odpovědného pojistníka proti pojistiteli z odpovědnostního pojištění zákonné právo zástavní, které má přednost před zástavními právy dříve jinak vzniklými.

§ 55

Úmluvy, kterými se předpisy tohoto oddílu o povinné odpovědnosti z provozu motorového vozidla na újmu poškozeného předem vylučují neb omezují, jsou bezúčinné.

Oddíl IX.

zrušen (§ 56-66)

§ 56

zrušen

§ 57

zrušen

§ 58

zrušen

§ 59

zrušen

§ 60

zrušen

§ 61

zrušen

§ 62

zrušen

§ 63

zrušen

§ 64

zrušen

§ 65

zrušen

§ 66

zrušen

Oddíl X.

zrušen (§ 67)

§ 67

zrušen

Oddíl XI.

zrušen (§ 68-71)

§ 68

zrušen

§ 69

zrušen

§ 70

zrušen

§ 71

zrušen

Oddíl XII.

zrušen (§ 72-77)

§ 72

zrušen

§ 73

zrušen

§ 74

zrušen

§ 75

zrušen

§ 76

zrušen

§ 77

zrušen

Oddíl XIII.

zrušen (§ 78)

§ 78

zrušen

Oddíl XIV.

zrušen (§ 79)

§ 79

zrušen

Oddíl XV.

zrušen (§ 80-85)

§ 80

zrušen

§ 81

zrušen

§ 82

zrušen

§ 83

zrušen

§ 84

zrušen

§ 85

zrušen

Oddíl XVI.

zrušen (§ 86-93)

§ 86

zrušen

§ 87

zrušen

§ 88

zrušen

§ 89

zrušen

§ 90

zrušen

§ 91

zrušen

§ 92

zrušen

§ 93

zrušen

Část třetí

zrušena (§ 94-97)

§ 94

zrušen

§ 95

zrušen

§ 96

zrušen

§ 97

zrušen

T. G. Masaryk v. r.

 

Malypetr v. r.

 

Dr. Černý v. r.

 

Dr. Czech v. r.