Vláda může z území dosavadních obcí, po případě jejich částí, pokud je takových území třeba pro úkoly obrany státu, zřizovat vojenské újezdy ( v dalším jen " újezdy"). Na území újezdu vykonává vnitřní správu zvláštní úřad ( § 18). Újezd není právnickou osobou.

Před rozhodnutím o zřízení újezdu si vláda opatří vyjádření zúčastněných místních, okresních a krajských národních výborů.

Hranice újezdu stanoví vláda. S konečnou platností je podrobně vytyčí krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou po slyšení příslušného krajského soudu.

Má-li být zřízen újezd z částí území dvou nebo více okresů, upraví vláda nařízením hranice okresů tak, aby újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného okresu.

Má-li být zřízen újezd z částí území dvou nebo více krajů, stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany, který z krajských národních výborů provede řízení podle odstavce 3, věty druhé. Vláda upraví nařízením hranice krajů tak, aby újezd ode dne, kdy jeho zřízení nabude účinnosti, náležel do území jediného kraje.

Vláda stanoví úřední název újezdu.

Obce jejichž území bylo zcela pojato do území újezdu, a komunální podniky těchto obcí zanikají.

Práva a závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí na stát. Kmenové nebo jinak vázané jmění zaniklých obcí se uvolňuje. Na stát rovněž přechází správa ústavŮ a fondů (nadací) a veřejného statku vykonávaná místními národními výbory těchto obcí. Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají práva třetích osob nedotčena.

Práva zaniklých obcí a jejich komunálních podniků k nemovitostem a vodám na území újezdu a správa veřejného statku na území újezdu přecházejí do oboru vojenské správy. Vláda stanoví, do kterého oboru státní správy přecházejí ostatní práva i závazky zaniklých obcí a jejich komunálních podniků a správa ústavů a fondů (nadací), kterou vykonávaly místní národní výbory zaniklých obcí.

Zaměstnanci zaniklých obcí a jejich komunálních podniků přecházejí do služeb státu. Jejich pracovní a mzdové poměry se upraví přiměřeně podle vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní (služební) a mzdové poměry zaměstnanců v individuálním smluvním služebním poměru a pracovní a mzdové poměry zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají však po tomto převodu nezměněny. Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zani klých obcí, kteří před zřízením újezdu vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zaniklých obcí, kteří před tímto dnem zemřeli, hradí stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona).

Pro obce, jejichž území bylo jen částečně pojato do území újezdu, a pro jejich komunální podniky platí ustanovení oddílu 3.

Vláda může měnit hranice újezdu, po případě z území újezdu nebo z jeho části zřídit opět obec nebo více obcí. Ustanovení § 1 platí tu obdobně. Je-li do území újezdu zcela pojato území další obce, platí obdobně též ustanovení § 2, odst. 1 až 4.

Zřizuje-li se z území újezdu opět obec, rozhodne vláda, který majetek se z vlastnictví nebo správy státu převede do vlastnictví této obce nebo do správy jejího místního národního výboru, po případě, které nemovitosti se stávají veřejným statkem. Obdobné opatření může vláda učinit i při jiné změně hranic újezdu, při níž se přičleňuje část území újezdu k území sousední obce.

Osoby, které v den zřízení (rozšíření) újezdu mají bydliště na jeho území a neobdrží tam povolení k trvalému pobytu, nebo kterým se takové povolení dodatečně odejme, přestěhuje vojenská správa svým nákladem do nového bydliště na území Československé republiky, jež si samy zvolí do tří měsíců poté, co vojenská správa je vyzvala k opuštění újezdu, po případě jim podle své volby nahradí nutné stěhovací výlohy. Neoznámí-li dotčená osoba vojenské správě v uvedené lhůtě své nové bydliště, může vojenská správa na svůj náklad vyklidit její movitý majetek a uložit jej v místě, které sama určí; v takovém případě není povinna straně nahradit stěhovací výlohy.

Osobám, které v důsledku zřízení (rozšíření) újezdu pozbyly na jeho území svého bydliště nebo byly omezeny ve svém výdělečném podnikání, nahradí vojenská správa škodu jim vzniklou i ušlý zisk za dobu, nežli si opatří nové zaměstnání, nejvýše však za šest měsíců. Odmítne-li poškozený přijmout náhradní zaměstnání, které mu nabídla vojenská správa nebo z jejího podnětu jiné odvětví státní správy, ač bylo možno na něm spravedlivě žádat, aby toto náhradní zaměstnání přijal, snižuje se přiměřeně povinnost vojenské správy k náhradě ušlého zisku. Nárok na náhradu škody nebo ušlého zisku lze uplatnit u vojenské správy nejdéle do jednoho roku od zřízení (rozšíření) újezdu ( § 4), a jde-li o osobu, které byl na území újezdu povolen pobyt, nejdéle do jednoho roku od výzvy k opuštění újezdu.

Nedojde-li v případě odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě, rozhodne na žádost kterékoli z nich okresní národní výbor.

Dnem, který stanoví vyhláškou v Úředním listě krajský národní výbor poté, když byly podrobně vytyčeny hranice újezdu, přecházejí do oboru vojenské správy nemovitosti a práva k vodám na území újezdu, náležející státu, čítajíc v to majetek, jehož stát nabyl konfiskací, znárodněním nebo podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě.

Dnem stanoveným podle odstavce 1 se zestátňují pro obor vojenské správy nemovitosti a práva k vodám na území újezdu, pokud náležejí jiným osobám nežli státu. Kde se v dalších ustanoveních tohoto zákona mluví o zestátněných nemovitostech a jejich bývalých vlastnících, rozumějí se tím i zestátněná práva k vodám a osoby, jimž tato práva dříve náležela.

Všechna práva třetích osob k nemovitostem a vodám na území újezdu zanikají dnem stanoveným podle odstavce 1 bez rozdílu, zda jsou zapsána ve veřejných knihách, či nikoliv.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na nemovitosti a práva zapsaná v železničních knihách.

Příslušné ministerstvo se dohodne s ministerstvem národní obrany o tom, jaká zařízení na území újezdu bude vojenská správa udržovat a provozovat z důvodu veřejného zájmu.

Nejde-li o nemovitosti svazků lidové správy ( § 13, odst. 1), přísluší za zestátněnou nemovitost náhrada ve výši její obecné ceny podle jejího stavu v den zestátnění, a bylo-li nemovitosti užíváno již před tímto dnem ( § 16), podle jejího stavu v den počátku užívání.

Při určování náhrady se přihlíží též ke škodě, kterou zestátněním utrpí poživatelé, uživatelé, nájemci nebo pachtýři zestátněné nemovitosti a kterou je bývalý vlastník povinen nahradit.

Byla-li zestátněna jen část nemovitosti, přihlédne se při určování náhrady také k tomu, oč se zmenšila hodnota zbylé části nemovitosti po zestátnění.

Při určování náhrady nelze přihlížet ke zvláštním poměrům ani ke zvláštní oblibě ani k hodnotě, které tato nemovitost nabude zřízením újezdu; zejména nelze přihlížet k poměrům, jež byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu k žádosti za zvýšení náhrady.

U nemovitostí přidělených (odevzdaných) podle předpisů o rozdělení konfiskovaného majetku nebo přidělených (odevzdaných) z majetku získaného pro účely pozemkových reforem nastupuje na místo obecné ceny jako základ pro určení náhrady cena přídělová (přejímací), je-li nižší než cena obecná. U majetku, který by jinak byl převzat státem podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě, vezme se za základ pro určení náhrady ona náhrada, která by příslušela vlastníku podle těchto předpisů (cena přejímací nebo výkupní).

Náhrada se poskytuje zpravidla v hotovosti, avšak lze ji na žádost strany přiznati též v jiné přiměřené nemovitosti (právu).

Náhrada v jiné přiměřené nemovitosti (právu) se poskytuje především z majetku konfiskovaného nebo získaného pro účely pozemkových reforem; přitom se na osoby, jimž se náhrada takto poskytuje, hledí jako na jiné přednostní uchazeče.

Náhrada za zestátnění je splatná podle dohody, a nedošlo-li k ní, je splatná do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o ní nabylo právní moci.

Neprokáže-li bývalý vlastník zestátněné nemovitosti, že osoby, jejichž práva jsou na nemovitosti zajištěna knihovními zápisy, souhlasí aby náhrada poskytnutá v penězích byla vyplacena jemu přímo, složí se tato náhrada u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

Průkaz uvedený v odstavci 2 se podává listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem, nebo veřejnou listinou.

Svazkům lidové správy se neposkytuje náhrada za jejich nemovitosti, zestátněné podle § 8, odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na jejich komunální podniky.

S osobami, jejichž práva k těmto nemovitostem svazků lidové správy (odstavec 1, věta prvá) zanikla podle § 8, odst. 3, zahájí vojenská správa jednání o určení způsobu a výše náhrady. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem se zjistí tato práva, při čemž může určit propadnou lhůtu k jejich přihlášení. Stanoví zejména též, jakým způsobem a v jaké míře poskytne stát náhradu za tato práva.

Ustanovení jiných předpisů, podle nichž zanikají nebo se omezují nebo vypořádávají práva k nemovitostem a vodám na území újezdu, zůstávají nedotčena.

Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdobně, pokud jde o zaniklá práva třetích osob ( § 8, odst. 3) k nemovitostem a vodám na území újezdu, jež přešly ze zaniklých obcí a jejich komunálních podniků na stát ( § 2, odst. 2).

Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdobně také, pokud jde o zaniklá práva třetích osob ( § 8, odst. 3) k nemovitostem a vodám na území újezdu, jež náležely státu v den stanovený podle § 8, odst. 1, s výjimkou majetku, jehož stát nabyl konfiskací nebo podle předpisů o uspořádání soukromého vlastnictví k půdě; pokud jde o tento majetek, zůstávají nedotčeny zvláštní předpisy o vypořádání nároků ze závazků náležejících k tomuto majetku.

Nemovitosti (knihovní práva) ležící na území újezdu nejsou s výhradou uvedenou v § 8, odst. 4 předmětem zápisu ve veřejných knihách.

Na návrh vojenské správy odepíše knihovní soud s odvoláním na tento zákon parcely (jejich části) ležící na území újezdu z dosavadní vložky bez závad, zapíše je do seznamu parcel a seznam odevzdá vojenské správě.

Budou-li všechny parcely ve vložce dosud zapsané odepsány do seznamu, vložka se zruší.

Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 3 vydá nařízením ministr spravedlnosti v dohodě s ministry financí a národní obrany; při tom se může odchýlit od ustanovení návodu k provedení obecného knihovního zákona a jednacích řádů pro soudy.

V každém újezdu se zřídí újezdní úřad. V jeho čele je újezdní správce, kterého jmenuje z vyšších důstojníků justiční služby v činné službě a odvolává krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo vnitra s ministerstvem národní obrany.

Újezdnímu úřadu přidělí vojenská správa potřebný počet zaměstnanců. Újezdní správce je odpověden za řádnou správu újezdu. Ministerstvo národní obrany vydá v dohodě s ministerstvem vnitra směrnice pro vedení správy újezdních úřadů.

Újezdní úřad plní ve svém obvodu úkoly, které jinak má místní národní výbor.

Vláda může nařízením částečně přenést

Újezdní úřad je služebně podřízen ministerstvu národní obrany. Bez újmy služební podřízenosti je újezdní úřad při výkonu služby v oboru všeobecné vnitřní správy podřízen týmž orgánům jako místní výbor a pro vykonávání této správy platí obdobně příslušné předpisy o místních národních výborech.

V újezdech se obecní přirážky, příspěvky, poplatky a dávky nevybírají a naturální plnění nepožadují.

Náklady na správu újezdu i na plnění závazků zaniklých obcí, včetně jejich konkurenčních povinností podle předpisů školských a předpisů o církevním jmění, uhrazuje stát (vojenská správa), nebude-li stanoveno jinak podle § 2, odst. 3, věty druhé.

Příslušné ministerstvo může v dohodě s ministerstvem národní obrany stanovit, že vojenské správě přísluší vykonávat na území újezdu hospodářskou nebo správní činnost, jejíž vykonávání by jinak podle obecných předpisů náleželo někomu jinému než vojenské správě nebo národním výborům.

Předpisy, podle nichž je třeba ke změně způsobu použití nemovitostí nebo k jakýmkoliv stavebním změnám zvláštního úředního povolení, se na území újezdu nevztahují.

Od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních jsou osvobozena právní jednání, písemnosti a úřední úkony, pokud je jich třeba v souvislosti se zřízením újezdu

Jestliže osoba, která vlastnila nemovitosti na území újezdu, jež byly zestátněny, nabude jiných nemovitostí od státu, je takový převod osvobozen od poplatků, pokud hodnota nově nabytých nemovitostí není větší než hodnota zestátněných nemovitostí (náhrada za tyto nemovitosti poskytnutá). Je-li hodnota nově nabytých nemovitostí větší, je převod podroben poplatku nemovitostnímu jen z rozdílu obou hodnot, a to sazbou podle výše tohoto rozdílu. Až do částky nepřevyšující jednu třetinu hodnoty zestátněných nemovitostí (náhrady za převedené nemovitosti) vyměří se poplatek v poloviční výši.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně pro převody, kterými nejpozději do dvou let ode dne zestátnění nabude osoba, jejíž nemovitosti byly zestátněny, nemovitostí od jiné osoby než od státu.

Převody podle odstavců 2 a 3 jsou osvobozeny také od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Úlevy podle odstavců 1 až 4 se vztahují též na právní jednání, písemnosti a úřední úkony, k nimž došlo před účinností tohoto zákona v souvislosti se zřízením vojenských výcvikových táborů ( § 26, odst. 1).

Usnesení vlády a usnesení sboru pověřenců o zřízení vojenských výcvikových táborů, k nimž došlo před účinností tohoto zákona, mají účinky usnesení vlády o zřízení újezdů podle tohoto zákona ( § 1, odst. 1).

V případech, kde byla již před účinností tohoto zákona učiněna opatření, jež svým obsahem odpovídají jeho ustanovení, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona. Zejména odpadá řízení podle § 1, odst. 3 v případech, kde již před účinností tohoto zákona byly stanoveny a vytyčeny hranice dosavadních vojenských výcvikových táborů.