Poddůstojníci vojska z povolání (dále jen "poddůstojníci z povolání") jsou poddůstojníci, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání na podkladě veřejnoprávního služebního poměru.

Služební poměr poddůstojníka z povolání vzniká přijetím. Podrobnosti o přijetí, zejména o jeho způsobu a podmínkách, upraví ministerstvo národní obrany. Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak, vztahují se na služební poměr poddůstojníků z povolání předpisy o služebním poměru důstojníků z povolání.

Osoba, která byla přijata za poddůstojníka z povolání, je povinna konat vojenskou činnou službu po dobu 5 let od prvního dne měsíce, následujícího po nastoupení služby v poměru poddůstojníka z povolání, a je-li dnem nastoupení první den v měsíci, od tohoto dne.

Za poddůstojníka z povolání může být přijata i osoba, která má ještě závazek k další činné službě podle branného zákona.

Převzala-li vojenská osoba podle příslušných předpisů za odborné školení poskytnuté jí vojenskou správou závazek k další činné službě, stane se v případě úspěšného skončení školení dnem nastoupení této další činné služby poddůstojníkem z povolání a splní převzatý závazek ve služebním poměru poddůstojníka z povolání.

Ministerstvo národní obrany stanoví služebním předpisem

Poddůstojníci z povolání vykonávají nižší velitelské nebo odborné funkce ve vojsku ve stálém styku s mužstvem, s nímž nesou veškerou námahu vojenské služby.

Poddůstojníci z povolání jsou povinni ve službě nosit výstroj vydaný vojenskou správou. Pokud nestanoví ministerstvo národní obrany pro některé případy výjimky, jsou povinni bydlet ve vojenských objektech (kasárnách) a stravovat se společně s mužstvem.

Na platové poměry poddůstojníků z povolání se vztahují, pokud tento zákon nestanoví jinak, příslušná ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, o vojenských gážistech mimo služební třídy, a příslušná ustanovení předpisů vydaných podle uvedeného zákona.

Služební místa poddůstojníků z povolání se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil, a to

Staršinům ve výslužbě povolaným přechodně k výkonu činné služby přísluší služné podle platové stupnice Ia, byly-li jejich odpočivné platy vyměřeny ze služného podle této stupnice (štábní praporčíci).

Systemisaci služebních míst poddůstojníků z povolání stanoví vláda.

Pro poddůstojníky z povolání, kteří v činné službě vojenské dokončili některou dvouroční vojenskou odbornou školu s výjimkou škol elévských, učňovských a vojenské hudební školy, systemisují se služební místa jen v platové stupnici Ib a II.

Za nejnižší platovou stupnici se u poddůstojníků z povolání považuje pro zápočet služební doby platová stupnice III.

Poddůstojníci z povolání mají nárok na naturální náležitosti jako vojenské osoby z počtu mužstva podle příslušných předpisů, pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak. Platí však náhradu

Na bydlení ve vojenských objektech (kasárnách) podle § 3, odst. 2, druhé věty vztahují se příslušné předpisy o naturálním ubytování, platné pro poddůstojníky. Poddůstojníkům z povolání, kterým vojenská správa neposkytne naturální ubytování podle předchozí věty, přísluší peněžitá náhrada, jejíž výši stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

Peněžitá náhrada podle odstavce 2 přísluší ženatým poddůstojníkům z povolání také v době, po kterou jsou ze služebních důvodů dočasně odloučeni od rodiny, i když jsou v novém služebním působišti ubytováni ve vojenském objektu (kasárnách).

Náležitosti podle odstavců 1 až 3 nemohou být zabaveny exekucí, ani úmluvou zastaveny nebo postoupeny, ani nepodléhají administrativním srážkám. Nepodléhají také dani ze mzdy.

O vedlejších náležitostech poddůstojníků z povolání platí předpisy vydané pro rotmistry ( § 15) podle § § 147 a 148 platového zákona. Pokud jim nepříslušejí již podle těchto předpisů, mají poddůstojníci z povolání nárok na vedlejší náležitosti podle příslušných ustanovení vládních nařízení vydaných na podkladě ustanovení § 3 zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření délesloužících.

jmenováním důstojníky z povolání,

převedením do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy neb do jiné veřejné služby,

přeložením do zálohy,

ztrátou československého občanství,

odnětím hodnosti,

úmrtím.

Poddůstojníci z povolání, kteří již nemají závazek k vojenské činné službě ( § 2, odst. 1),

Doba strávená a započitatelná v poměru poddůstojníka z povolání hodnotí se v novém služebním poměru po převodu podle odstavce 1, písm. b) vždy jako doba strávená a započitatelná v tomto novém služebním poměru.

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy k provedení odstavce 1, písm. b), zejména o tom, na kterých služebních (pracovních) místech, pokud nejde o místa, která se podle zákonných ustanovení doplňují ze zaměstnanců nižších kategorií nebo která se obsazují povýšením z nižší platové stupnice, budou poddůstojníci z povolání umisťováni přednostně.

Poddůstojníku z povolání, jehož služební poměr skončil přeložením do zálohy na vlastní žádost, náleží odstupné, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 2, konal-li službu v poměru poddůstojníka z povolání po dobu

Nárok na odstupné nemá poddůstojník,

Délkou doby rozhodné pro stanovení výše odstupného podle odstavce 1 se rozumí doba strávená v poměru poddůstojníka z povolání, nebyla-li podle příslušných předpisů vyloučena ze započtení pro zvýšení služného.

Vyplacení odstupného podle odstavce 1 nevylučuje povinnost vojenské správy k vydání částek podle příslušných předpisů o přestupech v sociálním pojištění.

Poddůstojník z povolání, který byl přeložen do zálohy s odstupným, je povinen vrátit odstupné,

Přijme-li se za poddůstojníka z povolání osoba, která byla z poměru délesloužícího poddůstojníka přeložena do zálohy s odbytným, platí ustanovení odstavce 5 obdobně.

Pro poddůstojníky z povolání platí jen část I zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 4, odst. 1, 6 a 7 o trestu odnětí hodnosti.

O zprošťování poddůstojníků z povolání od výkonu služby platí příslušné předpisy o důstojnících z povolání. Pokud ministerstvo národní obrany nestanoví služebním předpisem jinak, poddůstojník z povolání po dobu zproštění od výkonu služby nenosí výstroj vydaný vojenskou správou, nebydlí ve vojenských objektech (kasárnách), nestravuje se společně s mužstvem ( § 3, odst. 2) a nemá nárok na náležitosti podle § 5.

Ministr národní obrany může správním opatřením poddůstojníka z povolání, je-li jeho další ponechání v činné službě na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů, propustit z činné služby,

Opatření podle odstavce 1 činí ministr národní obrany na návrh zvláštní komise. Podrobné předpisy o této komisi, zejména o jejím složení a její působnosti, vydá ministerstvo národní obrany.

O výši odstupného podle odstavce 1, č. 2 platí obdobně ustanovení § 11, odst. 1, při čemž však odstupné nepřísluší, není-li splněn závazek podle § 2, odst. 1.

Po skončení služebního poměru přeloží se poddůstojníci z povolání, pokud se nepřekládají do výslužby, do zálohy jako poddůstojníci (příslušníci mužstva) v záloze.

O branné povinnosti poddůstojníků ve výslužbě platí obdobně příslušné předpisy o branné povinnosti důstojníků ve výslužbě.

přijímat vojenské osoby za délesloužící poddůstojníky podle § 19, druhé věty branného zákona,

jmenovat nebo povyšovat rotmistry.

Délesloužící poddůstojníci, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona ještě nesplnili závazek k další činné službě podle branného zákona, mohou být na svou žádost podanou ve lhůtě, kterou stanov ministerstvo národní obrany, přijati za poddůstojníky z povolání. Stane-li se tak, zaniká dnem přijetí jejich povinnost splnit závazek k další činné službě, který na sebe vzali jako délesloužící poddůstojníci. Do doby činné vojenské služby, k níž jsou povinni jako poddůstojníci z povolání ( § 2, odst. 1), a pro povýšení se započítává služba v poměru délesloužících poddůstojníků tak, jako kdyby byla strávena celá ve služebním poměru poddůstojníků z povolání,. Tato doba tvoří též základ pro stanovení stupně služného v příslušné platové stupnici, jestliže z celkového zápočtu předchozí služby podle příslušných předpisů nevyplývá výhodnější platové zařadění.

Délesloužící poddůstojníci, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona nesplnili závazek k další činné službě podle branného zákona a nepožádají o přijetí za poddůstojníky z povolání nebo jejichž žádosti nebude vyhověno, posuzují se během doby, po kterou plní závazek, jejž převzali jako délesloužící poddůstojníci, jako poddůstojníci z povolání. Po tuto dobu nemohou být povýšeni a příslušejí jim služební příjmy podle služného nejnižšího stupně platové stupnice, odpovídající jejich hodnosti. První příspěvek na pořízení předepsaného výstroje jim nepřísluší. Dnem následujícím po dni, jímž se končí další činná služba, ke které se zavázali jako délesloužící poddůstojníci, přeloží se do zálohy jako poddůstojníci v záloze a posuzují se, jako kdyby celý závazek k další činné službě splnili v poměru délesloužících poddůstojníků.

U délesloužících poddůstojníků, kteří podali žádost o přijetí za poddůstojníky z povolání podle odstavce 1 a u nichž závazek k další činné službě skončí dříve, než bylo rozhodnuto o jejich žádosti, má se za to, že závazek trvá až do rozhodnutí o žádosti. Rozhodne-li se o jejich přijetí kladně, upraví se jejich poměr podle odstavce 1, nebudou-li přijati, přeloží se do zálohy podle odstavce 2, věty čtvrté.

Vojenské osoby, které přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona převzaly závazek k další činné službě vzhledem k tomu, že jim vojenská správa poskytla odborné školení, mohou, pokud ukončily nebo ukončí toto školení úspěšně, žádat, aby byly přijaty za poddůstojníky z povolání. Budou-li přijaty, upraví se jejich poměr obdobně podle odstavce 1, nebudou-li přijaty nebo nepožádají-li o přijetí podle předchozí věty, splní závazek k další činné službě v poměru, upraveném obdobně podle odstavce 2, při čemž se však po splnění závazku při přeložení do zálohy posuzují, jako kdyby k provedené úpravě nebylo došlo. Pokud podle odstavce 1 nebo 2 je rozhodná doba strávená v poměru délesloužícího poddůstojníka, rozumí se jí v případech upravených v tomto odstavci doba, po kterou byl plněn převzatý závazek k další činné službě. Předchozími ustanoveními není dotčena povinnost k zákonité presenční službě.

Pokud se proti osobě, na kterou se vztahuje některé z ustanovení odstavců 1 až 4, vede soudní trestní řízení, lze o jejím přijetí za poddůstojníka z povolání podle odstavce 1 nebo 3 rozhodnout až po pravoplatném skončení soudního trestního řízení.

Rotmistři z povolání mohou být jmenováni důstojníky z povolání, není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje ( § 23, odst. 1).

Podle odstavce 1 mohou být jmenováni

Štábní rotmistři a rotmistři, kteří budou podle předchozího odstavce jmenováni poručíky nebo podporučíky, se platově zařadí tak, jako kdyby byli dnem předcházejícím dni jmenování povýšeni na praporčíky.

Po ukončení čekatelského poměru se propůjčí osobám uvedeným v odstavci 2, písm. a) a b) služební místo v 8. platové stupnici a osobám uvedeným v odstavci 2, písm. c) služební místo v 9. platové stupnici.

Rotmistři z povolání v hodnostech praporčíků, štábních rotmistrů nebo rotmistrů mohou být na svoji žádost přijati za poddůstojníky z povolání podle části první. Budou-li přijati, pohlíží se na dobu strávenou ve služebním poměru rotmistra z povolání a v předcházejícím poměru délesloužícího poddůstojníka, jako kdyby byla strávena v poměru poddůstojníka z povolání podle tohoto zákona.

Rotmistři, kteří budou přijati za poddůstojníky z povolání podle odstavce 1, budou zároveň jmenování staršiny.

Praporčíci z povolání, přijatí za poddůstojníky z povolání, podrží služné podle dosavadní platové stupnice, štábní rotmistři a rotmistři se platově zařadí tak, jako kdyby byli dnem předcházejícím dni jmenování povýšeni na praporčíky.

Rotmistři z povolání mohou být na svou žádost nebo z moci úřední převedeni do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby, při čemž se zařadí, pokud podle příslušných předpisů jejich dosavadní platové zařadění při převodu do kategorií, jejichž platové poměry jsou upraveny obdobně podle platových poměrů rotmistrů, nezůstává zachováno, způsobem, který stanoví vláda nařízením.

V platových stupnicích, do nichž budou rotmistři z povolání převedeni podle odstavce 1, přísluší jim služné rovnající se jejich dosavadnímu služnému, a není-li v nové platové stupnici takového služného, služné nejblíže vyšší. Ustanovení § 17, odst. 5 platového zákona platí tu obdobně.

Pokud by u rotmistra z povolání převedeného podle odstavců 1 a 2 součet služného, činovného, platového přídavku a vojenského přídavku, příslušejícího naposled v poměru rotmistra, byl vyšší než součet služného, činovného a platového přídavku a případného přídavku podle § 37, odst. 2 vl. nař. ze dne 17. prosince 1946, č. 3 Sb. z roku 1947, kterým se upravují některé otázky organisace a služební a platové poměry sboru uniformované vězeňské stráže, příslušejícího po převodu, náleží po dobu jednoho roku rozdíl jako vyrovnávací přídavek. Vyrovnávací přídavek se zmenší při každém zvýšení služného, činovného nebo platového přídavku, vyjímajíc úpravu činovného v důsledku změny skupiny míst činovného, o částku případného celkového zvýšení.

O převedení podle odstavce 1 rozhoduje, jde-li o převedení do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy, ministerstvo národní obrany, jinak ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Rotmistři z povolání, kteří nebudou jmenování důstojníky z povolání, ani přijati za poddůstojníky z povolání, ani převedeni do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby (§ § 18 - 20), přeloží se do výslužby, po případě do zálohy s odbytným podle zákona č. 76/1922 Sb. Ministerstvo národní obrany může v případech hodných zřetele se souhlasem vlády přeložit takovéto osoby do výslužby, i když nesplňují podmínky stanovené zákonem č. 76/1922 Sb.

Rotmistři z povolání, kteří nebudou jmenování důstojníky z povolání podle ustanovení § 18, nabudou hodnosti staršiny.

Rotmistři ve výslužbě mohou být jmenování poručíky ve výslužbě, není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje ( § 23, odst. 1), při čemž se jejich dosavadní odpočivné platy nemění. Povolají-li se však přechodně k činné službě, upraví se jejich služné podle 8. platové stupnice s přihlédnutím k ustanovení § 106, odst. 3 platového zákona o úpravě služného při propůjčení důstojnického služebního místa, při čemž platí obdobné ustanovení § 18, odst. 3. Při propuštění z přechodné činné služby tvoří poslední služné pensijní základnu pro nové vyměření výslužného.

Není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje ( § 23, odst. 1), mohou být jmenováni štábní praporčíci a praporčíci v záloze poručíky v záloze, štábní rotmistři a rotmistři v záloze podporučíky v záloze.

Rotmistři ve výslužbě nebo v záloze, kteří nebudou jmenováni důstojníky podle odstavce 1 nebo 2, nabudou hodnosti staršiny.

Podle ustanovení tohoto zákona nemohou být jmenování důstojníky rotmistři,

U rotmistrů, proti nimž se vede soudní trestní řízení nebo řízení před kárným výborem, učiní se konečné opatření podle § § 18 až 22 po skončení řízení a podle jeho výsledku, po případě se zpětnou účinností. Až do této doby zůstávají jejich dosavadní služební a platové poměry nedotčeny. Ode dne, který stanoví ministerstvo národní obrany, užívají hodnostního označení staršiny.

S výjimkou trestu odnětí hodnosti nebrání trest uložený kárným výborem opatření podle § § 18 až 22. Takové opatření nepřerušuje výkon uloženého kárného trestu.