Posláním československého civilního letectví je obstarávat leteckou dopravu, zajišťovat bezpečnost civilního leteckého provozu nad územím Československé socialistické republiky a uspokojovat jiné významné společenské potřeby.

Československé civilní letectví slouží zejména

Československými civilními letadly jsou podle tohoto zákona civilní letadla československé státní příslušnosti. Československou státní příslušnost mají civilní letadla zapsaná v československém leteckém rejstříku ( § 62).

V československém leteckém rejstříku musí být zapsána civilní letadla, která jsou ve správě, vlastnictví nebo užívání československých socialistických organizací nebo československých státních občanů.

Zápisem civilního letadla do československého leteckého rejstříku se jeho dřívější zápis v leteckém rejstříku cizího státu stává v Československé socialistické republice neúčinným. Rovněž je neúčinný zápis československého civilního letadla do leteckého rejstříku cizího státu, nebyl-li zápis tohoto letadla z československého leteckého rejstříku řádně vymazán. Převod zápisu civilního letadla z československého leteckého rejstříku do leteckého rejstříku cizího státu může se uskutečnit jen se svolením federálního ministerstva dopravy.

O zápisu civilního letadla do československého leteckého rejstříku vydá federální ministerstvo dopravy osvědčení.

Civilní letadla, která jsou v socialistickém společenském vlastnictví, mohou spravovat, vlastnit nebo užívat a mohou je provozovat

Organizace uvedené v odstavci 1 mohou užívat a provozovat i civilní letadla, která jsou ve vlastnictví zahraničních vlastníků.

Jiné socialistické organizace, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a) a b), mohou civilní letadla spravovat, vlastnit nebo užívat a provozovat jen se souhlasem federálního ministerstva dopravy, uděleným v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

Českoslovenští státní občané mohou mít civilní letadlo v osobním vlastnictví. Létat s ním mohou pouze se souhlasem federálního ministerstva dopravy, uděleným v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

Typy letadel určených pro účely civilního letectví musí konstrukcí i materiálem vyhovovat technickým podmínkám zajišťujícím bezpečnost leteckého provozu.

Podmínky pro zavedení seriové výroby nových typů letadel určených pro účely civilního letectví stanoví zvláštní předpisy; souhlas nutný podle těchto předpisů k zahájení výroby může být dán jen po předchozím vyjádření federálního ministerstva dopravy s hlediska technického a provozně ekonomického.

Zřizování a provozování vysílacích radiových stanic a jiných telekomunikačních a radiolokačních zařízení na palubě civilních letadel a pro leteckou službu vůbec řídí se zvláštními předpisy a dohodami.

Vysílací radiové stanice na palubě československých civilních letadel smějí obsluhovat jen osoby, které získaly předepsaný průkaz radiotelegrafisty nebo radiotelefonisty.

Civilní letadlo s československou poznávací značkou lze použít k létání, má-li osvědčení letové způsobilosti, které bylo vydáno Státní leteckou inspekcí, nebo má-li osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, které bylo Státní leteckou inspekcí uznáno za platné.

Civilní letadlo s poznávací značkou jiného státu lze použít k létání v československém vzdušném prostoru, má-li osvědčení letové způsobilosti, které bylo vydáno nebo uznáno za platné jiným státem za podmínek stanovených mezinárodními dohodami, kterými je Československá socialistická republika vázána.

Státní letecká inspekce vydá osvědčení o letové způsobilosti teprve po ověření, že civilní letadlo odpovídá požadavkům provozní bezpečnosti, a po zkoušce jeho letové způsobilosti nebo na podkladě průkazu o provozní bezpečnosti a o zkoušce jeho letové způsobilosti provedené v cizině.

Civilní letadlo, které bylo vyzkoušeno, musí se podrobit nové zkoušce po každé podstatné změně konstrukce draku nebo zařízení, která může způsobit změnu letových vlastností letadla nebo jeho pevnosti.

osvědčení o zápisu letadla do leteckého rejstříku,

osvědčení letové způsobilosti,

palubní deník nebo doklad jej nahrazující,

povolení ke zřízení a provozování vysílací radiové stanice, je-li na palubě.

Letecký personál tvoří posádky civilních letadel a pozemní letecký personál.

Členové leteckého personálu musí být pro výkon své činnosti zdravotně a odborně způsobilí. Svou činnost vykonávají na základě průkazu způsobilosti, který vydává Státní letecká inspekce. Tímto průkazem jsou členové leteckého personálu povinni se při výkonu služby prokázat orgánům federálního ministerstva dopravy a Státní letecké inspekce.

Členové leteckého personálu se zapisují do československého leteckého rejstříku.

Posádka civilního letadla se skládá z výkonných letců (velitel letadla, druhý pilot, navigátor, palubní radiotelegrafista, palubní technik-inženýr) a z obsluhujícího personálu.

Členy posádek československých civilních letadel mohou být jen českoslovenští státní občané; výjimky může povolit federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

Nejnižší počet členů posádek civilního letadla je stanoven v typovém osvědčení způsobilosti k leteckému provozu a v palubních dokladech letadla.

Veliteli československých civilních letadel mohou být jen výkonní letci s kvalifikací pilota, pokud federální ministerstvo dopravy nepovolí ve zvlášť odůvodněných případech výjimku; při pilotním výcviku může tuto funkci zastávat i pilotní žák.

Výkonní letci civilních letadel používaných k mezinárodnímu létání musí mít průkazy způsobilosti (diplomy a letecké legitimace), které byly vydány nebo prohlášeny za platné státem, v němž je letadlo zapsáno do leteckého rejstříku.

Federální ministerstvo dopravy uzná za platné průkazy způsobilosti vydané nebo uznané za platné státem, v němž je letadlo zapsáno do leteckého rejstříku, je-li zajištěna vzájemnost nebo jestliže podmínky, za kterých byly tyto průkazy vydány nebo uznány za platné, rovnají se minimálním podmínkám mezinárodně stanoveným nebo jsou přísnější.

Federální ministerstvo dopravy může pro účely létání nad československým státním územím odepřít uznání průkazů způsobilosti vydaných československým státním občanům jiným státem.

Je-li v některém státě místo diplomu a letecké legitimace zaveden průkaz jednotný, vztahují se ustanovení odstavců 1 až 3 na tento průkaz.

Rozkazy velitele civilního letadla vydané v mezích jeho oprávnění musí být posádkou i cestujícími bezpodmínečně splněny.

Velitel civilního letadla má právo užít za letu všech nutných opatření vůči osobám, které svým počínáním ohrožují bezpečnost letu a nepodřídí se jeho rozkazům.

Byl-li spáchán na palubě československého civilního letadla trestný čin, je velitel letadla povinen zajistit provedení potřebných šetření.

Do doby, než zakročí příslušný orgán, provede velitel československého civilního letadla úkony, které nestrpí odkladu. Je-li to nutné, dá prozatímně zadržet podezřelé osoby, vykonat osobní prohlídku cestujících a posádky a zajistit předměty, jež mohou sloužit jako důkaz.

Hrozí-li civilnímu letadlu nebezpečí, jsou velitel a posádka letadla povinni učinit veškerá opatření k záchraně cestujících a posádky; velitel opustí letadlo poslední.

Dojde-li k nehodě nebo k nouzovému přistání, je velitel civilního letadla povinen chránit zájmy toho, v jehož správě, vlastnicví nebo užívání nebo provozu letadlo je, jakož i zájmy vlastníků nákladu; je oprávněn jednat jejich jménem a přejímat za ně práva a závazky, pokud je to nutné k ochraně jejich zájmů.

Ke zřízení nebo podstatné změně pozemních leteckých zařízení (letišť všeho druhu, staveb a technických zařízení s nimi souvisících, pozemních návěstidel aj.) je třeba předchozího povolení federálního ministerstva dopravy, které rozhoduje v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady. Federální ministerstvo dopravy zároveň zajistí, aby s řízením o povolení byla podle možnosti spojena jednání potřebná podle jiných předpisů. V povolení mohou být stanoveny podmínky a omezení.

Všechna povolená pozemní letecká zařízení se zapisují do československého leteckého rejstříku.

Bezpečnost leteckého provozu na civilních letištích a spolehlivou funkci ostatních pozemních leteckých zařízení, jakož i výhledové zabezpečení jejich dalšího stavebního rozvoje, zajišťují ochranná pásma.

Ochranné pásmo stanoví rozhodnutím Státní letecká inspekce k návrhu provozovatele pozemního leteckého zařízení v dohodě se stavebním úřadem příslušným k vydání územního rozhodnutí a s dalšími příslušnými orgány. V rozhodnutí zakáže nebo omezí zřizovat určité stavby nebo zařízení, umisťovat světla, vysazovat porosty nebo ponechávat je růst nad stanovenou míru a vykonávat činnosti, které ohrožují bezpečnost leteckého provozu.

Veřejným letištěm se rozumí civilní letiště, které je v mezích své technické a provozní způsobilosti přístupno všem civilním letadlům oprávněným konat lety v Československé socialistické republice. Veřejná letiště, která jsou určena především pro pravidelnou leteckou dopravu, zpravidla zřizuje a svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy.

Užívání veřejného letiště, které svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy, k účelům výcvikovým, k zalétávacím a zkušebním letům a k jiným zvláštním účelům je přípustné jen se svolením federálního ministerstva dopravy.

Provoz civilního letiště řídí, jeho údržbu obstarává a opatření plynoucí z jeho obvyklého užívání činí letištní správa v čele s ředitelem (náčelníkem) letiště. Letištní správu zřizuje provozovatel letiště.

Letištní provoz a kázeň na civilních letištích podrobně upravují letištní řády. Pro veřejná letiště, která svými orgány provozuje federální ministerstvo dopravy, vydává letištní řády toto ministerstvo. Pro ostatní civilní letiště vydává letištní řády jejich provozovatel po schválení federálním ministerstvem dopravy; jestliže letiště pravidelně používají též vojenská letadla, je k schválení letištních řádů třeba také souhlasu federálního ministerstva národní obrany.

Správci, vlastníci nebo uživatelé pozemků a objektů, na kterých mají být k zajištění bezpečnosti leteckého provozu umístěna denní, světelná nebo radiová návěstidla, jsou povinni trpět za přiměřenou náhradu jejich zřízení, umístění a obsluhu; organisacím státního socialistického sektoru však náhrada nepřísluší, jestliže ji zvláštní předpisy vylučují.

Na základě rozhodnutí Státní letecké inspekce jsou správci, vlastníci nebo uživatelé objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu povinni na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým značením a toto značení udržovat a provozovat.

Za užívání veřejných letišť a leteckých pomocných zařízení vybírají se náhrady, stanovené podle předpisů o plánování a tvorbě cen.

Federální ministerstvo dopravy může v dohodě s federálním ministerstvem financí povolit osvobození od placení náhrad nebo náhrady snížit.

Povinnost platit náhradu se nevztahuje na letadla ozbrojených sil.

Civilní letecký provoz na území Československé socialistické republiky organizuje, řídí a zabezpečuje federální ministerstvo dopravy leteckou dispečerskou službou; plněním úkolů vyplývajících z této činnosti může pověřit orgán jemu podřízené organizace pro provozování letecké dopravy.

Předpisy o provádění letů (letové předpisy) platné pro civilní letadla jsou závazné i pro jiná letadla pohybující se po letových cestách, v blízkosti letišť jejich přilehlých prostorech ( § 31 odst. 1 a 2).

Ve vzdušném prostoru Československé socialistické republiky mohou civilní letadla konat

Pravidelné dopravní lety se konají na letových liniích, které určuje federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany. Letová linie je schválená stálá trať pro pravidelné lety dopravních letadel mezi dvěma nebo několika místy. Pro bezpečnost letu se zpravidla vymezuje letová cesta, t.j. území podél letové linie a vzdušný prostor nad ním, v jehož hranicích musí být let proveden.

Trať, po případě vzdušný prostor pro nepravidelné lety schvalují pro každý jednotlivý případ orgány federálního ministerstva dopravy.

palubní doklady ( § 12),

potvrzení o prohlídce letadla provedené před letem ( § 33 odst. 1),

letecké mapy a jiné navigační doklady stanovené federálním ministerstvem dopravy,

potřebné přístroje a jiná zařízení.

Let smí být proveden jen na základě letového úkolu nebo letového plánu a v souladu s vydaným letovým povolením.

Odlet civilního letadla z jiného místa než z letiště provede se podle letových předpisů a na rozkaz velitele letadla; ten v tomto případě nese plnou odpovědnost za odlet.

Při letech nad místy souvisle zastavěnými nebo s velkým shromážděním osob na volném prostranství musí civilní letadlo vyjma start a přistání zachovávat výšku, která umožňuje kdykoli bezpečně přistát buď na letišti nebo mimo souvisle zastavěný nebo zalidněný prostor, a to i při zastavení motoru.

Lety zkušební a akrobatické, jakož i seskoky padákem nad místy souvisle zastavěnými a nad veřejně přístupnou částí letištního prostoru jsou zakázány; výjimku může povolit federální ministerstvo dopravy.

Lety zkušební a akrobatické, jakož i seskoky padákem nad veřejně nepřístupnou částí letištního prostoru a v prostoru letových cest jsou dovoleny kromě případů krajní nouze jen se souhlasem příslušných orgánů federálního ministerstva dopravy, v ostatním vzdušném prostoru jen se souhlasem federálního ministerstva národní obrany.

Letecké dny a letecké soutěže přístupné obecenstvu lze pořádat, dá-li k nim souhlas federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem dopravy.

shazovat jakékoli předměty mimo v případě krajní nouze nebo při povolené výsadkové činnosti; výjimky může povolit federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ministerstvy;

zrušeno

používat telekomunikačních zařízení, zejména vysílacích radiových stanic k účelům nesouvisícícm s potřebami letu; výjimky může povolit federální ministerstvo spojů v dohodě s federálními ministerstvy vnitra a dopravy.

Létání nad určitými územními oblastmi může být z důvodů obrany vlasti nebo z důvodů bezpečnostních, po případě i z jiného obecného zájmu dočasně nebo trvale zakázáno nebo omezeno (zakázaná pásma). Potřebné opatření provede federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Za mimořádných okolností může vláda s okamžitou účinností vydat zákaz létání nad celým státním územím pro všechna civilní letadla.

Civilní letadlo, které se octlo mimo vymezenou letovou cestu, mimo schválenou trať ( § 31) nebo nad zakázaným pásmem ( § 42), je povinno, jakmile to zjistí, neprodleně změnit směr letu, aby co nejrychleji znovu dosáhlo vymezené letové cesty nebo schválené trati, po případě opustilo zakázané pásmo.

Dostane-li civilní letadlo signál k přistání je povinno přistát na místě, které mu bylo označeno; nebylo-li označeno, tedy na nejbližším místě vhodném pro bezpečné přistání. Přistání je nutno ihned hlásit nejbližšímu bezpečnostnímu orgánu. Neuposlechne-li letadlo signálu k přistání, může být po druhém signálu k přistání donuceno.

Dostane-li civilní letadlo signál o nepřípustnosti přistání, je povinno změnit směr letu a pokračovat v letu po vymezené letové cestě nebo po schválené trati na nejbližší vhodné letiště a tam přistát.

Odborné šetření příčin leteckých nehod provádí federální ministerstvo dopravy v součinnosti s příslušnými úřady (orgány).

Orgány federálního ministerstva dopravy provádějící takové šetření jsou oprávněny učinit všechna opatření, jež mohou vést k zjištění příčin nehody; mohou zejména také požadovat výpovědi osob zúčastněných na nehodě a jiných oso b, od nichž lze očekávat objasnění závažných skutečností. Zjistí-li orgány federálního ministerstva dopravy, že je důvodné podezření z trestného činu nebo přestupku, uvědomí o tom orgány příslušné k jejich vyšetřování.

Za mezinárodní let se pokládá každý let civilního letadla, při němž vymezená letová cesta nebo schválená trať vede přes státní hranice Československé socialistické republiky.

Pro mezinárodní lety platí vedle všeobecných ustanovení o letech (hlava V) též ustanovení § § 47 až 52.

Civilní letadla, která nejsou zapsána v československém leteckém rejstříku (dále jen "cizí letadla") a jichž se používá v pravidelné mezinárodní letecké dopravě, mohou vykonat let přes státní hranice Československé socialistické republiky, jen byl-li provoz pravidelné cizí mezinárodní letecké dopravní služby, v němž se cizích letadel používá, zvlášť povolen podle příslušné mezistátní letecké dohody.

Povolení podle odstavce 1 uděluje federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí.

přeletový úsek, t.j. úsek, v němž cizí letadla musí přelétnout státní hranice Československé socialistické republiky při vletu a odletu, jakož i výšku při přeletu státní hranice,

Nedošlo-li dosud k sjednání mezistátní letecké dohody, může být provoz pravidelné cizí mezinárodní letecké dopravní služby prozatímně povolen federálním ministerstvem dopravy v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí.

Udělená povolení se zapisují do československého leteckého rejstříku.

Jestliže civilní letadlo ve stavu tísně nebo z jakékoli jiné příčiny přeletí státní hranice Československé socialistické republiky mimo určený přeletový úsek nebo se odchýlí od vymezené letové cesty nebo schválené trati, je povinno, jakmile to zjistí nebo jakmile dostane signál k přistání, neprodleně přistát na místě, které mu bylo označeno, a nebylo-li označeno, na nejbližším letišti na území Československé socialistické republiky. Přistání letadla je nutno ihned hlásit nejbližšímu bezpečnostnímu orgánu.

Neuposlechne-li letadlo signálu k přistání, může být po druhém signálu k přistání donuceno.

Civilní letadlo, které přistálo za okolností uvedených v předcházejících odstavcích, může pokračovat v letu, jen dá-li k tomu souhlas federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

nejsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 2,

dojde k nehodě,

objeví se technické vady letadla.

Leteckou dopravu cestujících, zavazadel, zásilek a pošty a letecké práce za úplatu mohou provozovat organizace pro provozování letecké dopravy a organizace vykonávající letecké práce [ § 6 odst. 1 písm. a)].

Jiné organizace, než jsou uvedeny v odstavci 1, a čs. státní občané, mohou provozovat za úplatu leteckou dopravu nebo vykonávat letecké práce pouze se souhlasem federálního ministerstva dopravy vydaným na základě žádosti organizace nebo občanů.

Žádost o souhlas k provozování letecké dopravy nebo leteckých prací za úplatu musí obsahovat:

Všeobecné podmínky, za kterých organizace pro provozování letecké dopravy provádějí dopravu cestujících, zavazadel a zboží, stanoví letecký dopravní řád, který vydá federální ministerstvo dopravy.

Letecký dopravní řád může

Organizace pro provozování letecké dopravy mohou se souhlasem federálního ministerstva dopravy stanovit podrobnější dopravní podmínky.

Provozovatel československého civilního letadla je povinen k zajištění nároků na náhradu škod, za které odpovídá podle obecně závazných právních předpisů a podle mezinárodních dohod ( § 65 odst. 1), sjednat s Českou státní pojišťovnou nebo Slovenskou státní pojišťovnou smlouvu o pojištění proti následkům odpovědnosti a před zahájením provozu prokázat sjednání smlouvy federálnímu ministerstvu dopravy.

Pojištěný je povinen prokazovat federálnímu ministerstvu dopravy, že pojistné je včas placeno.

Československý letecký rejstřík je veden federálním ministerstvem dopravy. Zapisují se do něho

Součástí rejstříku je sbírka listin, obsahující originály nebo ověřené opisy listin, výměrů a jiných dokladů, na jejichž základě byly provedeny zápisy do rejstříku.

Československý letecký rejstřík je neveřejný. Osobám, které osvědčí právní zájem, je dovoleno nahlédnout do příslušného rejstříkového zápisu nebo do dokladu ve sbírce listin a vyžádat si jejich úplný nebo částečný opis.

Na leteckou činnost, kterou provádějí pro účely branné výchovy a leteckého sportu dobrovolné společenské organizace určené vládou Československé socialistické republiky (dále jen "organizace"), se vztahují ustanovení tohoto zákona s těmito odchylkami:

Federální ministerstvo dopravy může organisaci povolit výjimky z ustanovení hlavy V tohoto zákona, pokud je to odůvodněno zvláštní povahou její letecké činnosti a pokud se tak může stát bez újmy bezpečnosti leteckého provozu.

Vláda Československé socialistické republiky může upravit leteckou činnost organisace odchylně od ustanovení tohoto zákona, a budou-li to vyžadovat zájmy branné výchovy, může leteckou činnost organisace z působnosti tohoto zákona zcela vyjmout.

Organisace provádí leteckou brannou výchovu podle zvláštních předpisů. K tomu účelu je oprávněna řídit a upravovat svou leteckou činnost vlastními podrobnějšími směrnicemi.

K vydání podrobnějších směrnic podle odstavce 1 je zapotřebí předchozího schválení federálních ministerstev dopravy a národní obrany, pokud tyto směrnice

Ustanovení § 2 odst. 1 o výkonu dozoru federálního ministerstva dopravy se nevztahuje na věci vla stní branné výchovy.

Mezinárodní dohody, zejména dohody o telekomunikačních zařízeních a jejich provozu, o vyšetřování nehod letadel, o mezinárodních letech a o odpovědnosti z mezinárodní letecké dopravy zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

Mezinárodní doprava poštovních zásilek, jestliže ji neprovádějí organizace pro provozování letecké dopravy, řídí se mezinárodními poštovními dohodami.

K provedení tohoto zákona vydá federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady (orgány) předpisy, jimiž zejména upraví

Federální ministerstvo dopravy může stanovit odchylky pro civilní letadla, která jsou určena výlučně pro zkušební, cvičné nebo sportovní lety. Federální ministerstvo dopravy může též upravit povolování dočasných míst pro vzlet a přistání a o nakládání s nimi odchylně od ustanovení § § 22 a 28 a v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany schvalování trati, po případě vzdušného prostoru pro nepravidelné lety odchylně od ustanovení § 31 odst. 3.

zákon č. 172/1925 Sb., o letectví, ve znění zákona č. 48/1930 Sb.,

vládní nařízení č. 148/1934 Sb., kterým se vydávají některé předpisy o cizozemských letadlech,

vládní nařízení č. 202/1937 Sb., kterým se stanoví úseky pro přelet letadel přes státní, pokud se týče celní hranice s Německem a Rakouskem, jakož i některá pravidla pro takový přelet,

vládní nařízení č. 107/1938 Sb., kterým se zakazuje, po případě omezuje létání nad určitými územními úseky (zakázaná pásma).