67/1956 Sb.: 14. 12. 1961 - 31. 3. 1964

Budoucí znění

Neúčinné znění

67/1956 Sb. znění účinné od 14. 12. 1961 do 31. 3. 1964

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 41/1964 Sb.	1.4.1964	zrušen
vyhláškou č. 9/1962 Sb.	31.1.1962
zákonem č. 147/1961 Sb.	14.12.1961

ZÁKON

ze dne 20. prosince 1956

o hospodaření s byty.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)

Zdravé bydlení je jednou ze životních podmínek každého jednotlivce a tím i základní složkou životní úrovně obyvatelstva měst i venkova. Stát pečuje o zvyšování úrovně obyvatel i na tomto úseku a stará se, aby se s byty správně hospodařilo.

(2)

Úkoly s tím spojené zajišťují především místní národní výbory, které mají nejlepší možnost hospodařit s byty na základě posouzení místních podmínek a se znalostí poměrů každého jednotlivého občana, s přihlédnutím k rozvoji národního hospodářství. Při plnění těchto úkolů vytvářejí národní výbory podmínky, aby se na provádění bytové politiky v co největším počtu podíleli pracující a společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí, a aby přitom byla plně uplatněna iniciativa a aktivita občanů.

Č Á S T P R V N Í.

Přehled o bytovém prostoru. (§ 2)

§ 2.

Ohlašovací povinnost.

(1)	Vlastníci domů a uživatelé bytů jsou povinni hlásit výkonnému orgánu národního výboru skutečnosti, jichž potřebuje k tomu, aby mohl hospodařit s byty podle tohoto zákona; jsou také povinni podat výkonnému orgánu národního výboru potřebná vysvětlení.
(2)	Skutečnosti, jež se týkají vojenských bytů, hlásí se též náčelníku posádky (dále jen "náčelník").

Č Á S T D R U H Á

Rozdělení bytového prostoru. (čl. 1-65)

O d d í l 1.

Seznamy a pořadníky. (čl. 1-15)

Č l á n e k 1.

Seznamy uchazečů. (§ 3-8)

§ 3.

Místní seznamy.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru vede v každé obci seznam osob, které nemají v obci vlastního bytu nebo v ní bydlí ve vlastním bytě, který je zdravotně závadný nebo zdravotně nevhodný nebo jejž musí vyklidit, poněvadž vlastník domu má proti nim exekuční titul k jeho vyklizení, a ucházejí se v obci o byt (dále jen "uchazeči").
(2)	V obcích, jež mají více než 5.000 obyvatel nebo jsou sídlem okresního národního výboru anebo které určí rada okresního národního výboru, zapíše výkonný orgán místního národního výboru do seznamu uchazeče, kteří nemají v obci vlastního bytu, jen tehdy, jestliže v obci trvale pracují.

§ 4

Seznamy zaměstnanců organisací

Rozpočtové, hospodářské a jiné organizace socialistického sektoru (dále jen „organizace“), které mají podnikové byty ( § 77 odst. 1), vedou pro každou obec, v níž jsou tyto byty, seznamy uchazečů, kteří jsou jejich zaměstnanci a v obci trvale pracují.

§ 5

Seznamy vojáků z povolání a příslušníků ministerstva vnitra.

(1)	Náčelníci vedou pro každou obec, v níž jsou vojenské byty, seznam uchazečů, kteří jsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci vojenské správy a vykonávají v obci službu nebo v ní trvale pracují.
(2)	Krajské správy ministerstva vnitra a jiné orgány tohoto ministerstva na roveň jim postavené (dále jen "krajské správy") vedou pro každou obec, v níž jsou byty ministerstva vnitra, seznam uchazečů, kteří jsou příslušníky ozbrojených součástí ministerstva vnitra (dále jen "příslušníci ministerstva vnitra") a vykonávají v obci službu.

§ 6.

(1)	Lidová bytová družstva (dále jen „družstva“) vedou pro každou obec, v níž mají své družstevní byty, seznam uchazečů, kteří jsou členy družstva.
(2)	V obcích uvedených v § 3 odst. 2 zapíše družstvo do seznamu uchazeče, kteří nemají v obci vlastního bytu, jen tehdy, jestliže jsou členy družstva a v obci trvale pracují.
(3)	O stavebních bytových družstvech a bytech v jejich domech platí zvláštní předpisy¹.

Společná ustanovení o seznamech.

§ 7.

Uchazeči, kteří bydlí v obci ve vlastním bytě, jejž musí vyklidit, poněvadž vlastník domu má proti nim exekuční titul k jeho vyklizení, zapíší se do seznamu i na žádost vymáhajícího vlastníka domu.

§ 8.

(1)	Uchazeč může být v obci zapsán toliko do jediného seznamu.
(2)	Jsou-li uchazeči manželé, zapíše se do seznamu pouze jeden z nich.

Č l á n e k 2.

Pořadníky. (§ 9-14)

Místní pořadníky.

§ 9.

(1)	V obcích uvedených v § 3 odst. 2, jakož i v jiných obcích, kde je v místním seznamu zapsáno více než 50 uchazečů, vede výkonný orgán místního národního výboru vedle tohoto seznamu zvláštní pořadník.
(2)	Výkonný orgán místního národního výboru zapíše do místního pořadníku uchazeče zapsané do místního seznamu, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu, a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.
(3)	Mají-li se v časovém údobí, na něž se sestavuje pořadí, přidělovat též byty pracovníkům nezbytných služeb ( § 82 č. 2), zapíše místní národní výbor do zvláštní skupiny v místním pořadníku uchazeče, jejichž pobyt v obci je nezbytně nutný pro zajištění veřejných služeb, a to v takovém pořadí, které odpovídá významu jejich práce, a podle jejich bytové potřeby.

§ 10.

Uchazeči zapsaní do místního seznamu, kteří nebyli zapsáni do místního pořadníku, mohou proti tomu podat výkonnému orgánu místního národního výboru rozklad, o němž tento výkonný orgán rozhodne do 30 dnů. Z rozhodnutí, kterým výkonný orgán místního národního výboru určil pořadí uchazečů zapsaných do pořadníku, nelze se však odvolat.

Pořadníky zaměstnanců organisací, vojáků z povolání, příslušníků, ministerstva vnitra a družstevníků.

§ 11.

Je-li v seznamu zaměstnanců organisace, v seznamu vojáků z povolání, v seznamu příslušníků ministerstva vnitra nebo v seznamu družstevníků zapsáno více než 50 uchazečů, vede organisace, náčelník, krajská správa nebo družstvo vedle seznamu zvláštní pořadník.

§ 12.

(1)	Organisace zapíše v dohodě se závodním výborem odborového svazu do pořadníku zaměstnanců organisace uchazeče zapsané do seznamu ( § 4), kteří podle významu své práce a se zřetelem na naléhavost bytové potřeby přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu, a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.
(2)	Za obdobných podmínek zapíše náčelník nebo krajská správa do pořadníku vojáků z povolání nebo do pořadníku příslušníků ministerstva vnitra uchazeče zapsané do seznamu ( § 5 odst. 1 nebo 2) a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.
(3)	Družstvo zapíše do pořadníku družstevníků uchazeče zapsané do seznamu ( § 6), kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu, a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.

§ 13.

Schvalování pořadníků.

(1)	Uchazečům zapsaným do pořadníku zaměstnanců organisace nebo do pořadníku družstevníků lze přidělit podnikový nebo družstevní byt jen tehdy, jestliže výkonný orgán místního národního výboru schválil pořadník.
(2)	O žádosti organisace nebo družstva za schválení pořadníku rozhodne výkonný orgán místního národního výboru do 30 dnů poté, kdy mu pořadník byl předložen. Nerozhodne-li v této lhůtě, má se za to, že pořadník schválil.
(3)	Z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o žádosti za schválení pořadníku může se odvolat jen organisace nebo družstvo.

§ 14.

Obecné ustanovení o pořadnících.

Kde se v tomto zákoně mluví o pořadnících, rozumí se tím v případech, kde výkonný orgán místního národního výboru, organisace, náčelník, krajská správa nebo družstvo nejsou povinny vést pořadník, seznam uchazečů (§ § 3 až 6).

Č l á n e k 3.

Společná ustanovení o seznamech a pořadnících. (§ 15)

§ 15.

(1)	Místní seznamy i místní pořadníky jsou veřejné a každý si je může prohlédnout.
(2)	Organisace i družstvo musí každému svému zaměstnanci nebo členu dovolit, aby si prohlédl seznam a pořadník zaměstnanců organisace nebo seznam a pořadník družstevníků.
(3)	Rovněž každý voják z povolání i občanský zaměstnanec vojenské správy může si prohlédnout seznam a pořadník vojáků z povolání. To platí též o příslušnících ministerstva vnitra v činné službě, pokud jde o seznam a pořadník příslušníků ministerstva vnitra.

O d d í l 2.

Přidělování bytů. (§ 16-31)

Příslušnost.

§ 16.

Výkonné orgány místních národních výborů přidělují byty osobám, jež se o ně ucházejí, jakož i náhradní byty osobám, které jsou povinny vyklidit byt na příkaz k vyklizení ( § 42 odst. 1) nebo proto, že proti nim má vlastník domu exekuční titul k vyklizení bytu.

§ 17.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru přiděluje byty ve svém obvodu.
(2)	Náhradní byty přiděluje výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen. Je-li náhradní byt v jiné obci, přiděluje jej výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen, v dohodě s výkonným orgánem místního národního výboru, v jehož obvodu je byt náhradní.

Způsob přidělování bytů.

§ 18.

(1)

Výkonný orgán místního národního výboru přiděluje byty uchazečům zapsaným do pořadníků, a to podle pořadí uchazečů, přihlížeje však zároveň k tomu, aby byt byl počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků uchazečovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený uchazečově bytové potřebě. Za týchž podmínek přiděluje výkonný orgán místního národního výboru vyhrazené byty ( § 82) uchazečům zapsaným do zvláštní skupiny místního pořadníku.

(2)

Osobám, jež nejsou zapsány do pořadníku, lze přidělit byt jen tehdy, jde-li o osoby, které jsou povinny vyklidit byt na příkaz k vyklizení ( § 42 odst. 1) nebo na příkaz stavebního úřadu nebo které byly připraveny o byt živelní pohromou, anebo jde-li o osoby, jimž nutno přidělit byt ve státním zájmu.

§ 19.

(1)	Podnikové byty, byty ministerstva vnitra a družstevní byty přiděluje výkonný orgán místního národního výboru na návrh organisace, krajské správy nebo družstva.
(2)	Výkonný orgán místního národního výboru byt přidělí, jestliže mu organisace, krajská správa nebo družstvo nejpozději do 30 dnů po vzniku ohlašovací povinnosti ( § 2 odst. 1) navrhne uchazeče, jemuž lze za podmínek § 18 byt přidělit.
(3)	Nenavrhne-li organisace, krajská správa nebo družstvo takového uchazeče do stanovené lhůty, může výkonný orgán místního národního výboru přidělit byt uchazeči zapsanému do místního pořadníku, a to především zaměstnanci organisace, příslušníku ministerstva vnitra nebo členu družstva.

Právní důsledky přidělení bytu.

§ 20.

(1)	Vlastník domu může se z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu odvolat jen tehdy, týká-li se rozhodnutí podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu.
(2)	Osoba, jíž byl byt přidělen, může se z takového rozhodnutí odvolat jen tehdy, jde-li o přidělení náhradního bytu.

§ 21.

(1)	Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu vzniká mezi osobou, jíž byl byt přidělen, a vlastníkem domu nájemní poměr.
(2)	Nájemní poměr vzniká dnem, kdy se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu stalo vykonatelným, je-li byt v té době již vyklizen, jinak dnem jeho vyklizení.
(3)	Jde-li o jiný byt než náhradní, nájemní poměr nevznikne, jestliže uchazeč, jemuž byl byt přidělen, ohlásí výkonnému orgánu místního národního výboru do 3 dnů poté, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o přidělení bytu, že byt nepřijímá.

§ 22.

Nedojde-li mezi nájemníkem, jemuž byl byt přidělen, a vlastníkem domu k dohodě o nájemném a vedlejších platech spojených s užíváním bytu, rozhodne o nich místní národní výbor.

§ 23.

Zrušení nájemního poměru a nové přidělení bytu.

Jestliže se nájemník do 15 dnů po vzniku nájemního poměru bez vážných důvodů nenastěhuje do přiděleného bytu ani do téže lhůty nezačne s jeho úpravou, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru nájemní poměr za zrušený a přidělí byt jinému uchazeči (§ § 18 a 19).

§ 24.

Seznamy volných a přidělených bytů

(1)	Místní národní výbory vedou seznamy všech nově vystavěných, zřízených a uvolněných bytů, které jsou oprávněny přidělovat. Současně s přidělením bytu vyznačí v seznamu osobu, které byl byt přidělen, datum a důvod přidělení. Byty podnikové a byty přidělené pracovníkům nezbytných služeb vedou v seznamu odděleně.
(2)	Organizace a družstva vedou seznamy volných a přidělených podnikových bytů ( § 77 odst. 1) a družstevních bytů ( § 6 odst. 1 a 2).
(3)	O seznamech volných a přidělených bytů platí obdobně ustanovení § 15.

Odpovědnost za včasné přidělení bytů

§ 25

(1)

Výkonný orgán místního národního výboru je povinen přidělit byt, u něhož mu přísluší přidělovací právo, do 15 dnů.

(2)

Tato lhůta se počítá

1.	u bytu, který je jeho uživatel povinen vyklidit na příkaz k vyklizení ( § 42 odst. 1), nebo u něhož byl prohlášen nájemní poměr za zrušený ( § 23), ode dne, kdy se příkaz k vyklizení nebo rozhodnutí o zrušení nájemního poměru staly vykonatelnými;
2.	u bytu, u něhož jsou prováděny stavební změny nebo úpravy podle příkazu stavebního úřadu nebo s jeho souhlasem, od povolení k užívání.
3.	u podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra a družstevních bytů ode dne, kdy organisace, krajská správa nebo družstvo navrhly výkonnému orgánu místního národního výboru uchazeče, jemuž lze za podmínek § 18 přidělit byt, nebo jde-li o přidělení bytu uchazeči podle § 19 odst. 3, od uplynutí 30denní lhůty stanovené v § 19 odst. 2, po případě ode dne, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru, jestliže tento orgán nevyhověl návrhu organisace, krajské správy nebo družstva;
4.	u ostatních bytů od jejich ohlášení.

(3)

Přidělil-li výkonný orgán místního národního výboru byt ve stanovené lhůtě a ohlásil-li mu včas uchazeč, jemuž byl byt přidělen, že byt nepřijímá, běží pro přidělení bytu nová 15denní lhůta od tohoto ohlášení.

§ 26.

Nesplní-li výkonný orgán místního národního výboru tuto povinnost, odpovídá stát (místní národní výbor) vlastníku domu za škodu, jež mu vzešla z toho, že byt zůstal po vyklizení nepronajat.

§ 27.

Přidělovací právo místního národního výboru se nevztahuje

1.	na byty vystavěné stavebními bytovými družstvy ( § 6 odst. 3);
2.	na byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a z jiných zdrojů, kterých je možno podle platných předpisů k tomuto účelu použít;
3.	na byty vystavěné v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev;
4.	na vojenské byty;
5.	na domovnické byty;
6.	na byt v rodinném domku, prohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se stal vykonatelným příkaz k vyklizení, že se do 15 dnů do bytu nastěhuje nebo že v této lhůtě v něm ubytuje své ženaté (vdané) dítě, nebo nejde-li o obec uvedenou v § 3 odst. 2, své rodiče.

Přidělování vojenských bytů.

§ 28.

(1)

Místní národní výbor přiděluje byty uchazečům zapsaným do pořadníku, a to podle pořadí uchazečů, přihlížeje však zároveň k tomu, aby byt byl počtem i rozměry místností vzhledem k počtu příslušníků uchazečovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený uchazečově bytové potřebě.

(2)

Osobě, jež není zapsána do pořadníku, lze přidělit náhradní byt,

1.	jestliže má svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz k vyklizení ( § 42 odst. 1) nebo na příkaz stavebního úřadu;
2.	byla-li o svůj byt připravena živelní pohromou.

(3)

Osobě, jež není zapsána do pořadníku, lze přidělit byt,

jde-li při prvém přidělení o uchazeče,

a)	pro něhož organizace, ve které pracuje, v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí provedla takové stavební úpravy, kterými se získá byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení;
b)	jemuž dal místní národní výbor souhlas, aby vlastním nákladem provedl takovou stavební úpravu, kterou se získal byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení;

jde-li o osobu, jíž je nutno přidělit byt ve státním zájmu;

jde-li o osobu, která dobrovolně uvolní svůj byt. V tomto případě lze však přidělit byt nejvýše stejné hodnoty a vybavení, ale s menším úhrnem podlahové plochy obytných místností.

§ 29.

(1)	Z rozhodnutí náčelníka o přidělení vojenského bytu nemůže se vlastník domu odvolat. Jinak platí o právních důsledcích přidělení vojenských bytů přiměřeně ustanovení § 20 odst. 2 a § § 21 a 22.
(2)	Rovněž ustanovení § § 23, 25 a 26 se přiměřeně vztahují i na vojenské byty.

§ 30.

Náčelníci vedou seznamy vojenských bytů, jež přidělili. O těchto seznamech platí obdobně ustanovení § 15 odst. 3.

§ 31.

Vlastník domu může dát do užívání byt domovníkovi a sjednat s ním pracovní poměr jen se souhlasem místního národního výboru.

O d d í l 3.

Směny bytů. (§ 32-39)

Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru.

§ 32.

(1)	Směnit byty je dovoleno toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru.
(2)	Předmětem směny ve smyslu tohoto ustanovení může být též pronajatá část bytu vlastníka rodinného domku.
(3)	Výkonný orgán místního národního výboru dá přivolení ke směně, dosáhne-li se jí účelnějšího využití bytového prostoru.

§ 33.

Přivolení místního národního výboru se nevyžaduje ke směnám bytů stavebních bytových družstev ( § 6 odst. 3) a podnikových bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno podle platných předpisů k tomuto účelu použít, bytů v domech jednotných zemědělských družstev, vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra. Přivolení ke směně je však zapotřebí, je-li takovým bytem toliko jeden z bytů, jež mají být směněny.

§ 34.

Souhlasu vlastníka domu je třeba ke směnám bytů stavebních bytových družstev, bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a z jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít, bytů v domech jednotných zemědělských družstev, podnikových bytů a družstevních bytů, jakož i ke směně pronajaté části bytu vlastníka rodinného domku ( § 32 odst. 2).

Právní důsledky přivolení ke směně.

§ 35.

Vlastník domu může se z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přivolení ke směně odvolat jen tehdy, vyžaduje-li se ke směně jeho souhlasu.

§ 36.

(1)	Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru, jímž bylo dáno přivolení ke směně, vznikají mezi uživateli bytů, kteří se na směně dohodli, a vlastníky domů nájemní poměry. Týmž dnem končí dosavadní právní poměry co do užívání těchto bytů.
(2)	Nájemní poměry vznikají dnem, kdy se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přivolení ke směně stalo vykonatelným. Ustanovení § 22 platí obdobně.

§ 37.

Neplatnost přivolení ke směně.

Jestliže si uživatelé bytů, kteří se dohodli na směně, skutečně bez vážných důvodů nevymění byty do lhůty, kterou stanoví výkonný orgán místního národního výboru v rozhodnutí o přivolení ke směně, má se za to, že přivolení nebylo dáno.

§ 38.

Zrušení nájemních smluv.

(1)	Zjistí-li dodatečně výkonný orgán místního národního výboru, že směna byla sjednána ze zištných důvodů nebo jen na oko, aby se zastřelo obejití ustanovení tohoto zákona, může výkonný orgán místního národního výboru prohlásit do 6 měsíců po vzniku nových nájemních poměrů ( § 36) nájemní smlouvy o vyměněných bytech za zrušené.
(2)	Lhůta 6 měsíců je zachována, zahájil-li v ní výkonný orgán místního národního výboru řízení.

§ 39.

(1)	Ke směně vojenských bytů je třeba přivolení náčelníka. Nevyžaduje se však souhlasu vlastníka domu.
(2)	Jde-li o směnu vojenských bytů, které jsou v různých obcích, dá náčelník přivolení ke směně tehdy, jestliže směna je v souladu se zájmy plnění služebních povinností a odpovídá plánu ubytování zpracovanému ministerstvem národní obrany.
(3)	O právních důsledcích přivolení ke směně vojenských bytů platí obdobně ustanovení § 35 a 36. Rovněž ustanovení § 37 a 38 vztahuje se přiměřeně i na směny vojenských bytů.

O d d í l 4.

Pronájmy bytů. (§ 40-41)

§ 40.

Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru.

(1)

Uživatel bytu může dát svůj byt zcela nebo zčásti do podnájmu nebo v obdobné užívání (dále jen "podnájem") toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru. Podnájmem v tomto smyslu však není, přijme-li uživatel do bytu příslušníky své rodiny nebo svého zetě (snachu).

(2)

Výkonný orgán místního národního výboru nemůže odepřít přivolení k podnájmu

dává-li zaměstnanec organisace, který byl služebně vyslán do ciziny, do podnájmu celý byt jinému zaměstnanci téže organisace a zaváže-li se organisace podnájemníkovi, že ho po zrušení podnájemní smlouvy zapíše do pořadníku zaměstnanců organisace, nebo dává-li do podnájmu celý byt osoba, která odešla na brigádu nebo sjednala v jiné obci pracovní smlouvu s časově omezeným závazkem;

dává-li uživatel část svého bytu do podnájmu uchazeči zapsanému do pořadníku (§ § 9 a 11).

(3)

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na vojenské byty.

§ 41.

Podnájmy vojenských bytů.

K podnájmu vojenských bytů nebo jejich částí je potřebí přivolení náčelníka.

O d d í l 5.

Uvolňování bytů. (čl. 1-58)

Č l á n e k 1.

Obecná ustanovení o příkazech k vyklizení. (§ 42-48)

§ 42.

Příkazy k vyklizení.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru může vydat za podmínek stanovených v § § 49 až 58 uživateli bytu příkaz, aby jej do stanovené lhůty vyklidil (dále jen "příkaz k vyklizení").
(2)	Užívá-li se bytu na podkladě smluvního poměru s vlastníkem domu, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru v příkazu k vyklizení též nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu za zrušenou.

Vykonatelnost příkazů k vyklizení.

§ 43.

(1)	Uživatel bytu může se z rozhodnutí místního národního výboru, kterým se vydává příkaz k vyklizení, odvolat do 15 dnů. Vlastník domu se však může odvolat jen tehdy, týká-li se příkaz k vyklizení bytu stavebního bytového družstva, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a z jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít, bytu v jednotném zemědělském družstvu, podnikového bytu, vojenského bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu.
(2)	Odvolání z příkazu k vyklizení nelze odejmout odkladný účinek.
(3)	Příkaz k vyklizení je vykonatelný jen tehdy, potvrdí-li jej okresní soud. Soud potvrdí příkaz, je-li vydán v souhlase se zákonem, jinak jej zruší.
(4)	O návrzích na potvrzení příkazu k vyklizení rozhoduje soud, v jehož obvodu je sídlo místního národního výboru, který vydal příkaz.

§ 44.

(1)	Soud rozhodne o návrhu po ústním jednání usnesením do 3 týdnů poté, kdy mu došly spisy výkonného orgánu místního národního výboru, který vydal příkaz. Je-li však ke spolehlivému rozhodnutí soudu potřebí, aby řízení, provedené výkonným orgánem místního národního výboru, bylo doplněno, počítá se lhůta ode dne, kdy soudu došly spisy o doplněném řízení.
(2)	Účastníkem řízení je uživatel bytu, proti němuž směřuje příkaz k vyklizení, a vlastník domu. O řízení vyrozumí soud též výkonný orgán místního národního výboru, který vydal příkaz k vyklizení.
(3)	Pokud není stanoveno jinak, platí pro řízení před soudy ustanovení první části občanského soudního řádu; neplatí však ustanovení § § 129 až 131. Proti usnesení soudu není přípustný řádný opravný prostředek.

§ 45.

Ustanovení § 43 odst. 2 až 4 a § § 44 se nevztahují na příkazy k vyklizení bytu, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.

Právní důsledky příkazů k vyklizení.

§ 46.

Uživatel bytu je povinen na příkaz k vyklizení jej vyklidit do stanovené lhůty, která nesmí být u bytů získaných protiprávně ( § 57 odst. 1) kratší než 3 dny, v ostatních případech pak kratší než 15 dnů.

§ 47.

(1)	Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se příkaz k vyklizení, jakož i přidělení náhradního bytu staly vykonatelnými, byl-li přidělený náhradní byt v té době již vyklizen, jinak ode dne jeho vyklizení. Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt ( § 61), počítá se lhůta k vyklizení ode dne, kdy se příkaz k vyklizení stal vykonatelným.
(2)	Lhůta k vyklizení bytu se prodlužuje o dobu nutnou k úpravě náhradního bytu.

§ 48.

S uživatelem bytu jsou na příkaz k vyklizení povinni se vystěhovat i příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné osoby, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.

Č l á n e k 2.

Důvody pro vydání příkazu k vyklizení. (§ 49-58)

§ 49.

Byt, jehož se neužívá nebo užívá občas.

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, v němž jeho uživatel, který nemá jiného bytu, bez vážných důvodů nebydlí nebo bydlí toliko občas.

§ 50.

Byt, jehož uživatel zemřel.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, jehož uživatel zemřel, nebyl-li byt vyklizen do měsíce po jeho smrti.
(2)	Příkaz k vyklizení z tohoto důvodu nemůže být vydán, bydlí-li v bytě příslušníci uživatelovy rodiny, kteří s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastního bytu, nebo za téže podmínky osoby, které s ním žily ve společné domácnosti nejméně rok před jeho smrtí a staraly se o společnou domácnost nebo byly na něho odkázány svou výživou.

§ 51.

Dvojí byt.

(1)

Uživateli, který má dva byty, může výkonný orgán místního národního výboru vydat příkaz, aby jeden z nich vyklidil. To platí i tehdy, mají-li dva byty manželé (druh a družka).

(2)

Za druhý byt v tomto smyslu se nepovažuje jednotlivá obytná místnost v rodinném domku, který je na venkově, užívá-li jí pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady vlastník domku nebo příslušník jeho rodiny a bydlí-li tyto osoby v jiné obci, než ve které je domek.

(3)

Výkonný orgán místního národního výboru nevydá příkaz k vyklizení podle odstavce 1,

1.	jde-li o byt, o němž jeho uživatel prohlásí, že si jej ponechá jako jediný byt;
2.	v případech hodných zvláštního zřetele, zejména má-li dva byty v různých obcích významný vědecký nebo umělecký pracovník, který druhého bytu nezbytně potřebuje ke své práci, nebo odpovědný veřejný činitel.

§ 52.

Vyklizení nadměrného bytu.

(1)

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat uživateli nadměrného bytu příkaz k jeho vyklizení.

(2)

Byt se považuje za nadměrný

a)	činí-li úhrn podlahové plochy obytných místností nejméně dvojnásobek výměry vypočtené podle § 69 odst. 1, nebo
b)	přesahuje-li úhrn podlahové plochy obytných místností výměru vypočtenou podle § 69 odst. 1 o plochu, která se rovná alespoň ploše dvou nebo více obytných místností tohoto bytu.

(3)

Rozdělí-li výkonný orgán místního národního výboru vyklizený nadměrný byt ( § 68 odst. 2), musí jeden z takto vytvořených bytů přidělit původnímu uživateli nadměrného bytu, jestliže o to požádá do 15 dnů poté, kdy se příkaz stal vykonatelným ( § 43) a je-li tento byt počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků uživatelovy domácnosti přiměřený jeho bytové potřebě.

(4)

Příkaz k vyklizení nadměrného bytu nelze vydat, bydlí-li jeho uživatel ve vlastním rodinném domku nebo v rodinném domku příslušníka své rodiny.

§ 53.

Vyklizení bytu pro neplacení nájemného.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, jestliže nájemník dluhuje nájemné (vedlejší platy spojené s užíváním bytu), pokud jeho výše není sporná, aspoň za 3 měsíce, vlastník domu ho doporučeným dopisem upomenul a povolil mu aspoň 15denní lhůtu k zaplacení a jestliže nájemník nezaplatil dlužnou částku ani do této lhůty.
(2)	Příkaz k vyklizení bytu lze vydat i tehdy, jestliže uživatel bytu nezaplatí místní poplatek z bytu za 6 měsíců nebo přesahuje-li dlužná částka poplatku nájemné nebo cenu užívání bytu za tři měsíce.
(3)	Příkaz podle odstavce 1 nelze vydat, zahájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domu na přivolení k výpovědi pro nezaplacení splatného nájemného nebo byl-li takový návrh pravomocně zamítnut.

§ 54.

Vyklizení bytu pro chování jeho uživatele.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení, byl-li nájemník nebo příslušník jeho domácnosti odsouzen pro trestný čin, spáchaný v souvislosti se soužitím v domě na jeho spoluobyvatelích, nebo potrestán pro porušení základních pravidel společenského soužití v domě a nepožádá-li vlastník domu na výzvu příslušného výkonného orgánu místního národního výboru soud o přivolení k výpovědi.
(2)	Příkaz podle odstavce 1 nelze vydat, zahájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domu na přivolení k výpovědi nájemní smlouvy z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo byl-li takový návrh pravomocně zamítnut.
(3)	Ustanovení odstavce 1 lze přiměřeně použít též vůči jiným uživatelům bytů než nájemníkům, jakož i vůči osobám, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru. Příkaz k vyklizení z tohoto důvodu není však možno vydat uživateli bytu, který bydlí ve vlastním rodinném domku nebo v rodinném domku příslušníka své rodiny.

§ 55.

Byt rozvedených manželů.

(1)

Nedojde-li při rozvodu manželství mezi manžely k soudní dohodě o společném bytě a není-li žádný z nich ochoten se z bytu dobrovolně vystěhovat, může výkonný orgán místního národního výboru na žádost jednoho z rozvedených manželů, aby jim umožnil oddělené bydlení, uložit některému z nich, aby se z bytu vystěhoval. Při rozhodování o takové žádosti musí výkonný orgán přihlížet k zájmům nezletilých dětí.

(2)

Ustanovení odstavce 1 nelze použít, měl-li by se rozvedený manžel vystěhovat z vlastního rodinného domku nebo z rodinného domku příslušníka své rodiny, pokud jím není jeho dítě.

§ 55a

Vyklizení bytu ve prospěch vlastníka rodinného domku

Místní národní výbor může vydat příkaz k vyklizení bytu nájemníkovi, který bydlí v rodinném domku a bez řádného důvodu odmítá svůj byt uvolnit pro nastěhování vlastníka tohoto domku nebo jeho ženatého (vdaného) dítěte, ač má nájemník možnost přestěhovat se do jiného bytu, který má všechna náležitosti náhradního bytu ( § 62).

§ 56.

Vyklizení z důvodu obecného zájmu.

(1)

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu,

1.	má-li se budovy, která je v socialistickém vlastnictví, zcela nebo zčásti použít k uskutečnění podrobného nebo zastavovacího plánu nebo k provedení asanace anebo v naléhavém zájmu socialistické výstavby k jiným účelům než k bydlení;
2.	došlo-li u jiné budovy vyvlastněním k přechodu vlastnického práva nebo k omezení výkonu tohoto práva, aby se budovy mohlo zcela nebo zčásti použít pro účely uvedené pod č. 1;
3.	byla-li obytná budova nebo její část přikázána do užívání podle § 13 vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby.

(2)

Vláda může stanovit další případy, ve kterých lze vydat příkaz k vyklizení z důvodu obecného zájmu.

§ 57.

Byt získaný protiprávně.

(1)	Výkonný orgán místního národního výboru vydá příkaz k vyklizení bytu, kterého někdo nabyl nedbaje předpisů o hospodaření s byty nebo na podkladě nepravdivých nebo neúplných údajů anebo tím, že dosáhl přidělení bytu trestným činem.
(2)	Výkonný orgán místního národního výboru může též uložit osobám, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení tohoto výkonného orgánu, aby se z bytu vystěhovaly.

§ 58.

Vyklizení vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra.

Výkonný orgán místního národního výboru může na návrh náčelníka nebo krajské správy vydat příkaz k vyklizení vojenského bytu nebo bytu ministerstva vnitra, byl-li jeho uživatel služebně přemístěn do jiné obce a v této obci je pro něho zajištěn jiný vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra jako náhradní.

O d d í l 6.

Náhradní byty. (§ 59-64)

§ 59.

Přidělení náhradního bytu.

(1)	Uživateli bytu, který jej má vyklidit na příkaz k vyklizení, a osobám, jež bydlí v takovém bytě vedle uživatele a příslušníků jeho domácnosti, jakož i jiným osobám, které jsou povinny na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru se z bytu vystěhovat, musí být přidělen náhradní byt.
(2)	Náhradní byt musí být přidělen zároveň s vydáním příkazu k vyklizení nebo příkazu k vystěhování.

§ 60.

Poskytnutí náhradního ubytování.

Místo náhradního bytu může být poskytnuto náhradní ubytování

1.	osobám, jež bydlí v bytě, který má být vyklizen, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru ( § 48);
2.	uživateli bytu, který v něm bydlí bez vážných důvodů toliko občas a je povinen na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru jej vyklidit ( § 49);
3.	osobám, jež bydlí v bytě vedle uživatele a příslušníků jeho domácnosti s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru a jsou na příkaz tohoto výkonného orgánu povinny se z bytu vystěhovat ( § 54 odst. 3);
4.	rozvedenému manželu, který je na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru povinen se z bytu vystěhovat ( § 55 odst. 1), jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy jeho nezletilé děti.

§ 61.

Výjimky.

Výkonný orgán místního národního výboru není povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování

1.	osobám, jež bydlí v bytě, který má být vyklizen, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení výkonného orgánu místního národního výboru ( § 48);
2.	uživateli bytu, který v něm bez vážných důvodů nebydlí a je povinen jej na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru vyklidit ( § 49);
3.	uživateli dvou bytů, je-li povinen na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru jeden z nich vyklidit ( § 51 odst. 1);
4.	uživateli bytu, který jej získal protiprávně a je povinen na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru jej vyklidit ( § 57 odst. 1);
5.	osobám, jež bydlí v bytě vedle uživatele a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení výkonného orgánu místního národního výboru a jsou povinny na příkaz tohoto výkonného orgánu se z bytu vystěhovat ( § 57 odst. 2).

§ 62.

(1)	Náhradní byt musí být zdravotně nezávadný, jakož i jinak způsobilý k obvyklému užívání a zdravotně vhodný a musí počtem i rozměry obytných místností být vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele přiměřený jeho bytové potřebě.
(2)	Osobám, které bydlí v menších než přiměřených bytech a jež jsou povinny vyklidit zaměstnanecký nebo domovnický byt proto, že bez vážných důvodů přestaly vykonávat své zaměstnání, s nímž je spojeno užívání bytu, lze přidělit náhradní byt o stejném úhrnu podlahové plochy, jako je byt, který má být vyklizen. Obdobně lze postupovat proti osobám, které jsou povinny vyklidit byt pro neplacení nájemného.
(3)	Náhradní byt se přiděluje v téže obci; v jiné obci lze jej přidělit toliko v případech uvedených v § 49 a 58.
(4)	Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i o náhradních bytech při soudní exekuci vyklizením bytu ( § 556 o. s. ř.).

§ 63.

Obecné ustanovení o náhradním ubytování.

Kde se v tomto zákoně mluví o náhradním bytě, rozumí se tím, pokud není stanoveno jinak nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného, též náhradní ubytování.

§ 64.

Provedení příkazu k vyklizení soudní exekucí.

(1)	Ustanovení § § 60 a 61 platí i tehdy, jestliže příkaz k vyklizení, jejž vydal výkonný orgán místního národního výboru z některého z důvodů uvedených v těchto ustanoveních, má být proveden soudní exekucí.
(2)	Vystěhovaným osobám, jimž výkonný orgán místního národního výboru není povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování ( § 61), musí být i při soudní exekuci přechodně poskytnuto přístřeší, než si budou moci opatřit řádné ubytování.

O d d í l 7.

Stěhovací náklady. (§ 65)

§ 65.

(1)

Výkonný orgán místního národního výboru nahradí uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit na příkaz k vyklizení z důvodu obecného zájmu ( § 56), stěhovací náklady. Úhrada těchto nákladů jde na vrub organisace, v jejíž prospěch se byt vyklizuje.

(2)

Jiným uživatelům, kteří jsou povinni vyklidit byt na příkaz k vyklizení, může místní národní výbor nahradit stěhovací náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na uživateli bytu spravedlivě požadovat, aby je hradil ze svého. Při příkazech k vyklizení vojenských bytů nebo bytů ministerstva vnitra podle § 58 hradí tyto náklady vojenská správa nebo krajská správa ministerstva vnitra. Při příkazech k vyklizení ve prospěch vlastníka rodinného domku ( § 55a) hradí stěhovací náklady osobně, která je povinna vyklidit byt, vlastník rodinného domku.

Č Á S T T Ř E T Í.

Zachování a rozšíření bytového prostoru. (§ 66-68)

§ 66.

Slučování bytů.

Bez souhlasu výkonného orgánu místního národního výboru nelze byt jako celek ani jeho jednotlivé části připojit k sousedním bytům.

§ 67.

Užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

(1)	Užívat bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k bydlení lze toliko se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru.
(2)	Tento souhlas může být dán jen tehdy, je-li to nutné v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu a nelze-li uspokojení tohoto zájmu dosíci hospodárně jiným způsobem.

§ 68.

Zřizování a dělení bytů.

(1)	Výkonné orgány místních národních výborů mohou upravit na byty místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.
(2)	Dělit byty může výkonný orgán místního národního výboru jen tehdy, lze-li provedením potřebných stavebních změn a prací vytvořit z uvolněného bytu dva nebo více samostatných stavebně uzavřených bytů s vlastním příslušenstvím.
(3)	Prováděcí předpisy stanoví podmínky, za jakých může výkonný orgán místního národního výboru provádět stavební práce, uvedené v předchozích odstavcích, a způsob jejich finanční úhrady.
(4)	Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na vojenské byty.

Č Á S T Č T V R T Á.

Místní poplatek z bytů. (§ 69-70)

§ 69.

Předmět poplatku.

(1)

Místnímu poplatku z bytů podléhají byty, u nichž připadá z úhrnu podlahové plochy obytných místností na uživatele bytu a každého dalšího příslušníka jeho domácnosti více než 12 m2; bydlí-li v bytě s jeho uživatelem aspoň jeden příslušník jeho rodiny, připočítá se k součtu této výměry podlahových ploch ještě 6 m2. Z bytu, jejž tvoří toliko jediná obytná místnost a v němž bydlí pouze jedna osoba, platí se místní poplatek tehdy, jestliže podlahová plocha této místnosti, po případě s připočtením podlahové plochy přímo osvětlené a přímo větratelné neobytné kuchyně, přesahuje 20 m2. Přitom se nepřihlíží k obytným místnostem, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

(2)

Místní poplatek se platí také z bytů nebo jejich částí, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

§ 70.

Základ pro vyměřování poplatku.

(1)	Místní poplatek z bytů uvedených v § 69 odst. 1 se platí z té části podlahové plochy, která převyšuje výměru tam stanovenou. Prováděcí předpisy mohou stanovit odchylky, zejména pro případy, kdy zdravotní stav uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti nezbytně vyžaduje, aby tyto osoby bydlely v oddělené místnosti.
(2)	Místní poplatek z bytů nebo jejich částí, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, platí se z celé jejich podlahové plochy.

Č Á S T P Á T Á.

Společná a závěrečná ustanovení. (§ 71-91)

§ 71.

(1)	Národní výbor hlavního města Prahy může stanovit, že některé úkoly podle tohoto zákona bude z důvodu účelnosti sám obstarávat.
(2)	Městské národní výbory v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni mohou určit se souhlasem krajského národního výboru, které úkoly podle tohoto zákona budou z důvodu účelnosti obstarávat.

§ 72.

Řízení ve věcech vojenských bytů.

(1)	Pro řízení, jež provádějí podle tohoto zákona náčelníci, platí předpisy o řízení ve věcech správních (správní řád).
(2)	O odvolání z rozhodnutí náčelníka podle tohoto zákona rozhoduje náčelník příslušné krajské vojenské ubytovací a stavební správy.

Rodinné domky.

§ 73.

Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož z úhrnu podlahové plochy všech místností připadají aspoň dvě třetiny na byty a který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nečítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností ( § 76) 120 m2.

§ 74.

Výhody, přiznané tímto zákonem vlastníkům rodinných domků, příslušejí též

1.	poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břímě, odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. lednem 1957;
2.	dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem, a čekatelům družstevních rodinných domků.

§ 75.

Pojem bytu.

(1)	Bytem se rozumí jednotlivá místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto svému účelu jako samostatné bytové jednotky.
(2)	V pochybnostech, zdali jednotlivá místnost nebo soubor místností je samostatným bytem, rozhodne stavební úřad.

§ 76.

Obytné místnosti.

(1)	Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.
(2)	Za těchto podmínek považuje se za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2. U takových kuchyní se při zjišťování výměry podlahové plochy obytných místností počítá toliko část podlahové plochy, o kterou je kuchyně větší než 12 m2.
(3)	V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

§ 77.

(1)	Za podnikové byty se považují byty, které dne 31. prosince 1956 byly organizace oprávněny přidělovat svým zaměstnancům, jakož i jednotlivé byty, které organizace získaly nebo získají po 31. prosinci 1956 ze státní bytové výstavby pro trvalé ubytování vlastních zaměstnanců.
(2)	Ve smyslu tohoto zákona se za podnikové byty nepovažují byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít ( § 27 č. 2).

§ 78.

Vojenské byty.

(1)

Vojenskými byty se rozumějí

všechny byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získává z nové bytové výstavby;

v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vyjímajíc však byty.

a)	jež mají povahu podnikových bytů nebo bytů zaměstnaneckých;
b)	které jsou v domech družstev nebo v rodinných domcích.

(2)

Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal být uživatel bytu vojákem z povolání, nebo uživatelem směnou bytu se stala osoba, jež není vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

§ 79.

Za byty ministerstva vnitra se považují byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování příslušníků ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které krajská správa získává z nové bytové výstavby.

§ 80.

Podnikové byty, vojenské byty a byly ministerstva vnitra nepozbývají své povahy, byl-li dům předán do správy domovní správě; v těchto případech je příslušné organizaci, náčelníku nebo krajské správě zachováno právo účastníka soudního řízení v nájemních věcech. Prováděcí předpisy stanoví, která práva, jež ve věcech upravených tímto zákonem náležejí vlastníku domu, příslušejí v těchto případech, jakož i u vojenských bytů uvedených v § 78 odst. 1, organizaci, náčelníku nebo krajské správě.

§ 81.

Byty významných vědeckých a uměleckých

pracovníků a odpovědných veřejných činitelů.

Při posuzování bytové potřeby významných vědeckých a uměleckých pracovníků a odpovědných veřejných činitelů přihlížejí výkonné orgány místních národních výborů též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce; to platí zejména při přidělování bytů podle § § 18 a 19 a při rozhodování podle § 52.

§ 82.

Byty ze státní bytové výstavby

Národní výbory hospodaří s byty ze státní bytové výstavby tak, aby státní bytová výstavba především

1.	napomáhala rozvoji těch odvětví a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť;
2.	zabezpečovala ubytování pracovníků nezbytných služeb;
3.	poskytovala ubytování rodinám nižších příjmových kategorií, zejména rodinám s více dětmi, v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví.

§ 83.

Příslušníci rodiny.

Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí manžel (manželka), příbuzní v přímém pokolení (i z osvojeneckého poměru) a sourozenci.

§ 84.

Příslušníci domácnosti.

(1)	Za příslušníky domácnosti uživatele bytu se mimo příslušníky jeho rodiny a jeho zetě (snachu) považují též jiné osoby s ním příbuzné nebo sešvagřené, které nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a pečují o společnou domácnost nebo jsou na něho odkázány svou výživou nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na jeho péči.
(2)	Za příslušníky domácnosti považují se též osoby, jež za plat obstarávají domácké nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka), jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň 3 roky.

Výjimky z působnosti zákona.

§ 85.

Tento zákon se nevztahuje

1.	na budovy, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a zaměstnanců, ani na byty těchto osob v jiných domech, pokud tyto osoby nejsou československými občany;
2.	na budovy, jichž pro svoje účely užívají orgány mezinárodních organisací a institucí, a na byty členů a zaměstnanců těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a zaměstnancům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv sjednaných s Československou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výhody a imunity;
3.	na budovy určené k přechodnému ubytování, na budovy určené pro ubytování mládeže připravující se k povolání a na jiné internáty a na budovy ústavů sociální péče;
4.	na vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a na objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra;
5.	na zaměstnanecké byty.

§ 86.

(1)

Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech, při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a užívané ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověření střežením těchto budov (objektů, ústavů a zařízení), nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení), nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.

(2)

V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu zaměstnaneckého, rozhodne po projednání s organizací a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí místní národní výbor.

§ 87.

O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může místní národní výbor činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem okresního národního výboru.

§ 88.

Neplatnost smluv o bytech.

Nájemní (podnájemní) a jiné smlouvy o užívání bytů nebo jejich částí, sjednané po počátku účinnosti tohoto zákona proti jeho ustanovením nebo proti prováděcím předpisům k němu vydaným, jsou neplatné.

§ 89.

Poměr k dosavadním předpisům.

(1)	Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména se zrušuje zákon č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty. Pokud se právní předpisy dovolávají ustanovení zákona č. 138/1948 Sb. nebo prováděcích předpisů k němu vydaných, rozumějí se tím napříště příslušná ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných.
(2)	Zrušují se ustanovení § 4 odst. 2 až 5 a § § 5, 6 a 12 zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti.

§ 90.

Ústřední úřad pro věci národních výborů vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.

§ 91.

Počátek účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957, ustanovení § § 52, 69 a 70 však teprve dnem 1. července 1957; provede jej ministr místního hospodářství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v.r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Poznámky pod čarou:

Zákon č. 27/1959 Sb. , o družstevní bytové výstavbě.

Poznámky pod čarou:
1	Zákon č. 27/1959 Sb. , o družstevní bytové výstavbě.

Včetně podřízených sekcí

Novela: 41/1964 Sb., 9/1962 Sb., 147/1961 Sb.