Pro nárok na důchod a jeho výši je rozhodná:

Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které doby, nejdříve však od 19. roku věku, se započítávají jako náhradní, ve kterých případech se doby uvedené v odstavci 1 započítávají zvýšeně a jaká délka započitatelné doby podle odstavce 1 je podmínkou nároku na výsluhový důchod.

Důchody, s výjimkou důchodů pozůstalých, se vyměřují z důchodového základu.

Důchodový základ tvoří průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky do částky 2000 Kčs a jedna třetina z částky, o kterou tento příjem převyšuje 2000 Kčs. Důchodový základ smí činit nejvýše 3000 Kčs.

Dojde-li k ukončení služby vojáka z povolání před dosažením věku 55 let z důvodů zdravotních, vypočte se důchodový základ z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za poslední rok, je-li vyšší než průměrný hrubý měsíční služební příjem za poslední tři roky; ostatní ustanovení odstavce 2 platí i v tomto případě.

Ministři národní obrany a vnitra stanoví podrobnosti, zejména též o tom, které náležitosti se zahrnují do důchodového základu.

Výsluhový důchod náleží vojákovi z povolání, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách nejméně po 20 letech započitatelné doby ( § 4) a dosáhl věku aspoň 45 let; u výkonného letce se tato věková hranice snižuje na 40 let.

Vojákovi z povolání propuštěnému po 20 letech započitatelné doby výjimečně ve věku od 40 do 45 let (výkonnému letci propuštěnému před dosažením věku 40 let) lze poskytnout výsluhový důchod, .

Výsluhový důchod vojáka z povolání, který byl propuštěn před dosažením věku 55 let, činí 35 % důchodového základu; k tomu se přičítá 1 % důchodového základu za každý rok věku nad 40 let, jehož voják z povolání dosáhl ke dni propuštění.

Po dosažení věku 55 let náleží tomuto důchodci výsluhový důchod, jehož základní výměra činí 60 % důchodového základu; za 21. a každý další rok započitatelné doby ke dni propuštění přičítají se k základní výměře důchodu 2 %, nejvýše však 30 % důchodového základu. Totéž platí o výši výsluhového důchodu vojáka z povolání, který byl propuštěn po dosažení věku 55 let.

Výsluhový důchod podle odstavce 2 může činit nejvýše 2000 Kčs (u výkonných letců 2200 Kčs) měsíčně. Vláda může nařízením tyto částky zvýšit.

Vojákovi z povolání a poživateli důchodu mladším 55 let, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti podle § 46 trestního zákona nebo jimž byla odňata hodnost podle příslušného zákona, se výsluhový důchod nepřiznává (odnímá); jde-li o vojáka z povolání (poživatele důchodu) staršího 55 let, může být důchod snížen.

Osobám, kterým byl důchod upraven podle odstavce 1, může být snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu zcela nebo zčásti prominuto a důchod jim může být přiznán až do plné zákonné výměry, jestliže svou prací pro společnost prokázaly snahu odčinit skutečnosti, jež byly důvodem pro snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu, nebo svědčí-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

Výsluhový důchod se snižuje do dosažení věku 55 let na polovinu vojákovi z povolání, který byl propuštěn před dosažením tohoto věku na vlastní žádost bez důvodů hodných zvláštního zřetele a jehož propuštění není v souladu se zájmy ozbrojených sil.

Při zaměstnání poživatele výsluhového důchodu krátí se jeho důchod o částku, o kterou součet důchodu a výdělku přesahuje výši určenou vládou; u osob starších 55 let upraví vláda výši důchodu a nároky ze sociálního zaopatření obdobně, jako je tomu u zaměstnaných poživatelů starobních důchodů podle zákona o sociálním zabezpečení. Vláda může též stanovit, že výsluhový důchod náleží v původní (nezkrácené) výši, je-li poživatel výsluhového důchodu zaměstnán v určitém pracovním oboru, popřípadě může upravit krácení důchodu zejména výkonným letcům odchylně. Vláda může stanovit další podrobnosti.

Nebyl-li poživatel výsluhového důchodu podle § 7 odst. 1 v době od svého propuštění ze služby v ozbrojených silách do dosažení věku 55 let bez důvodů hodných zvláštního zřetele zaměstnán v pracovním poměru nebo jinak činný pro socialistický sektor, náleží mu místo důchodu ve výši podle § 7 odst. 2 důchod ve výši podle § 7 odst. 1.

Podrobnosti k ustanovením předchozích odstavců upraví ministři národní obrany a vnitra.

Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží vojáku z povolání, který byl propuštěn ze zdravotních důvodů ze služby v ozbrojených silách a je invalidní nebo částečně invalidní.

Zásady pro posuzování invalidity a částečné invalidity stanoví vláda. Podrobnosti, zejména způsob posuzování invalidity (částečné invalidity) stanoví ministři národní obrany a vnitra v dohodě s předsedou státního úřadu sociálního zabezpečení.

Ustanovení § 7 odst. 3 platí obdobně.

Základní výměra invalidního důchodu činí 65 %, došlo-li k invaliditě v přímé souvislosti s výkonem služby, jinak 50 % důchodového základu. Za 16. a každý další rok započitatelné doby se přičítají k základní výměře invalidního důchodu 2 % důchodového základu. Invalidní důchod činí nejvýše 90 % důchodového základu.

Výše částečného invalidního důchodu činí 45 %, došlo-li k částečné invaliditě v přímé souvislosti s výkonem služby, jinak 35 % důchodového základu.

Doby uvedené v § 4 odst. 1 se započítávají vojákům z povolání při přechodu do občanského zaměstnání pro nárok na důchod a jeho výši podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, jako doba zaměstnání v I. pracovní kategorii.

Požádá-li o to poživatel výsluhového nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu, který vstoupil do zaměstnání v pracovním poměru nebo se stal členem jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením (III. a IV. typu) anebo členem výrobního družstva, vyměří se mu místo důchodu podle tohoto zákona důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění); při tom se na jeho žádost tento důchod vyměří z důchodového základu podle tohoto zákona.

Podrobnosti stanoví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení.

Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí pozůstalým

Důchody pozůstalých se vyměřují

Pozůstalým po poživateli částečného invalidního důchodu mohou být vyměřeny v případech hodných zřetele důchody pozůstalých z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok, kdyby byl invalidní.

Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce).

Po uplynutí jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce) náleží vdovský důchod vdově, jestliže

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li pro to okolnosti hodné zvláštního zřetele, též družce, která žila s vojákem z povolání (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětovném ovdovění původní nárok znovu, jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel, nebo by náležel v nižší výměře.

Vdovský důchod činí 70 % důchodu, z něhož se vyměřuje ( § 12 odst. 2 a 3).

Rozvedené (rozloučené) ženě náleží vdovský důchod jen do výše výživného, které jí byl povinen voják z povolání (důchodce) poskytovat.

Vdovecký důchod náleží vdovci po vojákyni z povolání (důchodkyni), je-li invalidní ( § 9 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí manželky odkázán na ni výživou.

Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého vojáka z povolání (důchodce).

Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl vojákem z povolání (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky. Poté náleží sirotčí důchod dítěti nejdéle do 25. roku věku, jestliže

Mělo-li by dítě nárok na několik sirotčích důchodů,náleží mu jen jeden, a to nejvyšší.

Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje ( § 12 odst. 2 a 3). Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 240 Kčs měsíčně. Jde-li o dvě nebo více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl výchovného k invalidnímu důchodu připadající na jedno dítě.

Manželce vojáka z povolání nebo poživatele důchodu výsluhového, invalidního a částečného invalidního náleží důchod manželky, jestliže se stala invalidní nebo dosáhla věku 65 let a není výdělečně činná ani nepožívá důchod podle předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění).

Důchod manželky může být přiznán také družce, která je odkázána svou výživou na vojáka z povolání (důchodce).

Důchod manželky činí 100 Kčs měsíčně.

Nárok na důchod manželky nezaniká skončením manželského soužití.

Vojákům z povolání, kteří se zvlášť zasloužili o budování ozbrojených sil nebo projevili mimořádnou chrabrost, obětavost a odvahu v boji, nebo pozůstalým po nich mohou ministři národní obrany a vnitra přiznat osobní důchod. Vláda může stanovit podrobnosti.

Osobní důchod nahrazuje jiné důchody z důchodového zaopatření (zabezpečení, pojištění).

Výchovné náleží na každé dítě ( § 15 odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového, invalidního, částečného invalidního a osobního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

Výchovné činí měsíčně

Výchovné činí měsíčně

Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění), přizná se jen vyšší výchovné.

Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výsluhový důchod i invalidní (částečný invalidní) důchod, náleží jen jeden, a to vyšší.

Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v odstavci 1 a pro nárok na důchod vdovský nebo sirotčí, náleží důchod vyšší a z ostatních důchodů po jedné polovině.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro souběh nároků na důchody podle tohoto zákona a podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění). Jsou-li však splněny u poživatele výsluhového nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu podmínky pro nárok na důchod starobní, za výsluhu let nebo invalidní (částečný invalidní) podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění), náleží mu ten, který si zvolí.

Podrobnosti stanoví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení.