Energetickými díly pro výrobu nebo rozvod elektřiny (dále jen "energetická díla") se v tomto zákoně rozumějí:

Za energetická díla podle předchozího odstavce se nepovažují:

Energetická díla, která nejsou v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, ve správě energetických podniků (dále jen "závodní energetická díla"), budou nadále provozovat dosavadní provozovatelé, pokud pro organisace socialistického sektoru nestanoví ministerstvo energetiky v dohodě s příslušným ústředním úřadem nebo orgánem něco jiného a pokud se na tato díla nevztahují ustanovení § 35 odst. 1 tohoto zákona.

Jiné organisace než energetické podniky mohou nově zřizovat nebo podstatně rozšiřovat energetická díla a potom je provozovat jen se souhlasem ministerstva energetiky nebo organisace jím pověřené, jsou-li pro to závažné důvody, zejména docílí-li se tím hospodárnější výstavby energetického díla, hospodárnější výroby nebo rozvodu elektřiny nebo nelze-li jinak zajistit dodávku elektřiny, po případě páry, pro účelovou výrobu provozovatele. Udělení souhlasu lze vázat na splnění určitých podmínek, zejména k zajištění dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny.

Ministerstvo energetiky může stanovit, že pro některá díla, zejména díla menšího hospodářského významu, není souhlasu podle předchozího odstavce třeba.

Souhlas podle odstavce 2 nenahrazuje projednání a povolení stavby ani povolení k jejímu uvedení do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů.

Vláda stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek nezřizuje elektrické přípojky nebo zařízení pro veřejný rozvod elektřiny energetický podnik.

Zařízení pro rozvod elektřiny, která slouží nebo jsou určena k vlastní provozní potřebě spotřebitele s výjimkou elektrických přípojek (dále jen"zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny") nejsou energetickými díly podle tohoto zákona a nevyžadují ke zřízení nebo provozování souhlasu podle § 6 odst. 2. Mimo obvod provozovatelova objektu (nemovitosti) mohou však být zřizována nebo provozována po předchozím projednání s energetickým podnikem, v jehož rozvodné oblasti je objekt (nemovitost), a jen tehdy, nebrání-li tomu vážné důvody, zejména není-li zřízení nebo provozování těchto zařízení v rozporu s plánovitou a hospodárnou výstavbou energetických děl nebo s jejich hospodárným a účelným využitím.

Ministerstvo energetiky může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek není třeba pro zřízení nebo provozování zařízení uvedených v předchozím odstavci projednání s energetickým podnikem.

Při plnění úkolů uvedených v § 9 ministerstvo energetiky a organisace jím pověřené dispečersky řídí provoz energetických děl ve správě energetickýh podniků a závodních energetických děl, po případě odběrných rozvodných zařízení (stanic), jež jsou zapojena do společného energetického systému.

Ministerstvo energetiky a organisace jím pověřené jsou oprávněny přikazovat podle dispečerských řádů provozovatelům děl a zařízení uvedených v předchozím odstavci zvýšení, snížení, přechodné zastavení nebo opětné zahájení výroby elektřiny a určovat způsob jejího rozvodu; u závodních energetických děl stanoví též rozsah a časový průběh dodávky elektřiny do společného energetického systému. Při provádění těchto opatření přihlížejí u závodních energetických děl k technologické potřebě a k zajištění účelové výroby provozovatele tak, aby bylo dasaženo účelného a hospodárného využití závodních energetických děl s hlediska celostátního.

Podrobnosti dispečerského řízení upravuje ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány dispečerskými řády, které jsou závazné pro všechny provozovatele energetických děl.

Provozovatelé energetických děl, odběrných elektrických zařízení na ně připojených, jakož i ostatních zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny jsou povinni udržovat a provozovat tato díla a zařízení způsobem a ve stavu, které odpovídají technické a hospodářské účelnosti, a činit v dohodě s energetickým podnikem opatření, která umožňují plné využití těchto zařízení.

Provozovatelé energetických děl a zařízení uvedených v předchozím odstavci jsou povinni řídit se provozními pravidly, která vydává ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Závodní energetické dílo nebo jeho část nesmějí být zrušeny, dlouhodobě zastaveny nebo přemístěny bez souhlasu výkonného orgánu okresního úřadu nebo pověřeného obecního úřadu.

Ministerstvo energetiky může stanovit, že pro některá díla, zejména díla menšího hospodářského významu, není souhlasu podle předchozího odstavce třeba.

Odběratelé elektřiny ve velkém a organisace socialistického sektoru, i když neodebírají elektřinu ve velkém, jsou povinni přizpůsobit odběr elektřiny současné energetické situaci, dbát přitom pokynů dodavatele, užívat elektřiny hospodárně a upravit podle toho svá zařízení a spotřebiče.

Odběratelé ve velkém jsou též povinni plánovat a provádět opatření technicky a hospodářsky účelná k lepšímu využití elektřiny, zejména jsou povinni vytvářet progresivní normy spotřeby elektřiny a upravovat a registrovat zatížení podle pokynů dodavatele.

Ministerstvo energetiky upravuje hospodaření elektřinou směrnicemi, které vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Podmínky pro dodávku a odběr elektřiny v drobném a ve velkém stanoví ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Podmínky mohou stanovit zejména:

Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů musí vyhovovat požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle zvláštních předpisů a státních technických norem.

Silnoproudá elektrická zařízení včetně elektrických spotřebičů podléhají po stránce bezpečnosti odbornému technickému dozoru podle zvláštních předpisů.

Energetickým podnikům přísluší oprávnění:

Za výkon oprávnění uvedených v předchozím odstavci nejsou energetické podniky povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením vedení podstatně omezen v užívání nemovitosti, může žádat u orgánu, který je podle předpisů o povolování staveb příslušný pro povolení stavby energetického díla (dále jen "povolující orgán"), aby mu energetický podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu (užívání).

Oprávnění podle odstavce 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik, nabývá oprávnění podle odstavce 1 i jiná organisace státního socialistického sektoru, které bylo dáno povolení ke stavbě vedení ( § 32 odst. 1). Oprávnění podle odstavce 1 nabývají organisace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení.

Je-li rozsah nebo obsah oprávnění podle odstavce 1 sporný, vymezí je povolující orgán.

Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

Před výstavbou vedení jsou vlastníci (uživatelé) pozemků povinni v rozsahu a ve lhůtě stanovené v povolení ke stavbě energetického díla oklestit, po případě vykácet a odstranit na náklad energetického podniku stromoví, které by mohlo vedení ohrožovat.

Uplyne-li tato lhůta marně, je energetický podnik oprávněn provést okleštění, po případě vykácení stromoví vlastním nákladem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele pozemku.

Za provozu vedení oklešťuje stromoví na svůj náklad v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení energetický podnik, pokud nedojde s vlastníkem nebo uživatelem pozemku k jiné dohodě.

Kácet a odstraňovat stromoví, které by mohlo ohrožovat vedení, jsou za provozu vedení povinni vlastníci a uživatelé pozemků na žádost energetického podniku a na jeho náklad, a to v přiměřené lhůtě jím určené. Uplyne-li tato lhůta marně, platí obdobně ustanovení § 23 odst. 2. Kácení stromoví, při kterém by mohlo být ohroženo vedení nebo jeho provoz, smí být prováděno jen v dohodě s energetickým podnikem a za dozoru osoby jím ustanovené.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je energetický podnik sám oprávněn vykácet stromoví v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý a bezpečný provoz vedení, je však povinen uvědomit o tom neprodleně vlastníka (uživatele) pozemku.

Věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě energetického podniku, lze se domáhat, aby energetický podnik vedení změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených okresní úřad nebo pověřený obecní úřad.

Pokud pro účely stanovené tímto zákonem nestačí oprávnění podle předchozích ustanovení, lze nemovitosti a práva vyvlastnit, nedojde-li k dohodě.

Pro rozsah vyvlastnění, pro vyvlastňovací řízení a náhradu za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí, není-li stanoveno nic jiného, obdobně předpisy o územním plánování a výstavbě obcí.

Za skutečnou škodu způsobenou na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení náleží poškozeménu vlastníku nebo uživateli nemovitosti náhrada.

Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu došlo ke škodě, na žádost, kterou musí poškozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v těchto lhůtách, nárok zaniká.

Při styku energetického díla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními je třeba dbát plynulosti a bezpečnosti provozu jak energetických děl, tak i komunikací, vedení, vod,vodohospodářských děl a zařízení, jakož i možnosti jejich řádného udržování.

Podrobné podmínky styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními, pokud je nestanoví státní technické normy, upraví pravidla, která vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Energetická díla se chrání ochrannými pásmy. V nich jsou v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy zakázány nebo omezeny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty, které by ohrožovaly energetická díla a jejich plynulý a bezpečný provoz. Stejným způsobem mohou být zakázány nebo omezeny některé činnosti v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti.

Povinnosti a omezení v ochranných pásmech nebo v jejich blízkosti vznikají povolením ke stavbě energetického díla; zanikají zrušením díla.

Je-li rozsah ochranných pásem nebo míra povinností a omezení sporná, vymezí je povolující orgán.

Ustanovení § § 22 až 28 platí obdobně i pro jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky, pokud zřizují nebo provozují na cizích nemovitostech vedení pro své vlastní provozy nebo zařízení pro veřejné elektrické osvětlení.

Ustanovení § § 29 až 31 platí i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny, která zřizují nebo provozují jiné organisace státního socialistického sektoru než energetické podniky mimo obvod vlastního objektu (vlastní menovitosti).

Pro přenosná zařízení pro rozvod elektřiny platí přiměrěně ustanovení § § 17, 20, 21 a 28.

O podmínkách styku přenosného zařízení s cizími nemovitostmi rozhodne, nedojde-li k dohodě, pověřený obecní úřad.

Při styku přenosného zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně ustanovení § 29.

Dnem počátku účinnosti tohoto zákona vznikají oprávnění a povinnosti podle § § 22 až 26 i ve prospěch vedení [ § 22 odst. 1 písm. a)] ve správě energetických podniků, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení o ochranných pásmech ( § 30) platí ode dne počátku účinnosti tohoto zákona i pro energetická díla, jakož i pro zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny uvedená v § 32 odst. 2, která byla zřízena přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona.

Pokud elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části jsou ve vlastnictví někoho jiného než státu, přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu a správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.

Pokud odběrná rozvodná zařízení nebo jeich části, jež jsou připojeny na přípojku nízkého napětí, jsou ve vlastnictví státu a správě energetických podniků, přecházejí s výjimkou měřicích přístrojů dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví majitelů nemovitostí, jejichž připojení slouží.

Přechod vlastnictví podle odstavců 1 a 2 je bezúplatný.

Podle zásad uvedených v odstavcích 1 a 2 přechází dnem počátku účinnosti tohoto zákona i správa národního majetku, pokud jde o elektrické přípojky nízkého napětí a odběrná rozvodná zařízení na ně připojená.

Vláda stanoví rozsah ochranných pásem energetických děl, povinnou úpravu ochranných pásem a druhy činnosti, které v nich nebo v jejich blízkosti jsou omezeny nebo zakázány, po případě může vydat další předpisy k provedení tohoto zákona.

Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

Podmínky a rozsah povinnosti platit příspěvek podle § 36, jakož i řízení o vyměřování a vybírání příspěvku, upraví ministr financí v dohodě s ministrem energetiky.

Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:

jakož i předpisy vydané k jejich provedení.

Nedotčeny zůstávají zejména tyto předpisy:

jakož i předpisy vydané k jejich provedení.