Rada národního výboru zajišťuje a organizuje plnění úkolů národního výboru v jeho územním obvodu na všech úsecích hospodářské, kulturní a společenské činnosti, a to na základě zákonů a jiných právních předpisů a podle směrnic svého národního výboru, národních výborů vyšších stupňů a jejich rad a vlády.

Rada národního výboru projednává všechny významné otázky širšího dosahu a je oprávněna řešit veškeré věci náležející k úkolům národního výboru, pokud nejsou svěřeny do výlučné pravomoci národního výboru.

K hlavním úkolům rady národního výboru náleží péče o všestranný rozvoj hospodářství spravovaného národním výborem, aby co nejvíce napomáhalo plánovitému rozvoji celého národního hospodářství a přispívalo ke stálému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. Proto se rada národního výboru v celé své činnosti soustřeďuje především na významné a zásadní otázky rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a na jejich komplexní řešení v souladu s potřebami celého národního hospodářství.

Za tím účelem rada národního výboru

Rada národního výboru úzce spolupracuje s orgány a organizacemi na svém území, které nejsou podřízeny národnímu výboru, a pomáhá jim při plnění jejich úkolů. Tyto orgány a organizace jsou povinny dát radě národního výboru na její požádání vysvětlení a sdělit jí údaje nutné k tomu, aby rada mohla plnit své úkoly.

Ústřední úřady a ostatní orgány a organizace uvedené v odstavci 1 jsou povinny všestranně pomáhat radám národních výborů při zajišťování úkolů národních výborů, pečlivě se zabývat jejich náměty a připomínkami a je vyřídit.

Ústřední úřady úzce spolupracují s radami krajských národních výborů při vypracování dlouhodobých výhledových plánů rozvoje národního hospodářství a v oblasti hospodářství spravovaného národním výborem a plánovaného ministerstvy též při stanovení základních úkolů a výše prostředků k jejich zajištění.

projednává plnění úkolů na všech úsecích činnosti národního výboru, řídí, kontroluje a sjednocuje práci svých odborů a stanoví směrnice pro jejich činnost;

provádí rozbor a odstraňuje příčiny nedostatků v práci podřízených orgánů, zevšeobecňuje a propaguje dobré zkušenosti, pečuje o soustavné zlepšování pracovních metod, o zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků, o odstraňování všech zjevů byrokratismu a o upevňování pracovní kázně a osobní odpovědnosti za plnění úkolů;

kontroluje, zda stížnosti a ostatní podněty podané národnímu výboru, jeho členům nebo radě jsou správně a včas vyřizovány.

Rada národního výboru dbá o soustavné upevňování socialistické zákonnosti a státní discipliny a sleduje, jak výkonné orgány národních výborů nižšího stupně plní úkoly vyplývající pro ně ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a ze státního rozpočtu, z právních předpisů a ze směrnic vlády a ostatních nadřízených orgánů.

Rada má povinnost pozastavit výkon usnesení národního výboru nižšího stupně, byla-li usnesením porušena socialistická zákonnost ( § 12 zák. č. 13/1954 Sb.). Přezkoumává rozhodnutí svých odborů a výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a může tato rozhodnutí rušit nebo měnit anebo zrušení nebo změnu rozhodnutí uložit orgánu, o jehož rozhodnutí jde (§ § 25 a 30 zák. č. 13/1954 Sb.).

Proti rozhodnutí, jímž výkonný orgán krajského národního výboru ruší nebo mění mimo odvolací řízení rozhodnutí podřízeného orgánu nebo jímž rozhoduje o protestu generálního prokurátora, nemohou účastníci řízení podat odvolání.

Rada národního výboru rozvíjí všechny formy organizátorské a výchovné práce, aby dosáhla podstatného zvýšení účasti pracujících na plnění úkolů národního výboru. Za tím účelem zejména

Rada národního výboru všestranně pečuje o činnost stálých komisí národního výboru, úzce s nimi spolupracuje, pozorně sleduje a bezodkladně projednává jejich připomínky a náměty, podporuje vytváření jejich aktivů a rozvíjí spolupráci mezi stálými komisemi a odbory rady.

Rada rozhoduje vždy ve sboru.

K zvýšení účinnosti řídící činnosti pověřuje národní výbor členy své rady vedením důležitých odborů rady.

Rady místních národních výborů, zejména nemají-li zaměstnanecký aparát, pověřují jednotlivé své členy zajišťováním usnesení rady na jednom nebo více úsecích činnosti rady; pověření členové odpovídají radě za splnění usnesení. Členové rady zajišťují usnesení rady v těsné součinnosti s aktivem dobrovolných spolupracovníků z řad občanů. Rada dbá, aby i v práci jejího zaměstnaneckého aparátu se uplatnila nejširší součinnost s aktivem.

K zabezpečení prací rady zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě plánovací komisi, finanční odbor a kontrolní odbor.

Ústřední a krajské národní výbory zřizují dále kádrový odbor a organizační odbor; okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě zřizují organizační odbor.

K zabezpečení prací rady na úseku civilní obrany zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory podle zvláštních předpisů štáb civilní obrany.

Plánovací komise je objektivním orgánem rady národního výboru pro zabezpečení komplexního a proporcionálního rozvoje hospodářství na území kraje, okresu, města, obce. Zároveň je orgánem rady pro plnění úkolů souvisících s řízením a plánováním hospodářství spravovaného národním výborem. Při plnění svých úkolů spolupracuje plánovací komise se všemi odbory rady.

Plánovací komise je podřízena národnímu výboru, u něhož je zřízena, a jeho radě. V otázkách metodiky plánování se řídí pokyny nadřízených plánovacích orgánů.

Předsedou krajské plánovací komise a předsedou městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje krajský (ústřední) národní výbor náměstka předsedy krajského (ústředního) národního výboru. Místopředsedu krajské plánovací komise a místopředsedu městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje z řad zaměstnanců a zprošťuje krajský (ústřední) národní výbor na návrh své rady. Předsedou okresní, městské a obvodní plánovací komise ustanovuje národní výbor náměstka předsedy národního výboru. Ostatní členy plánovací komise ustanovuje a zprošťuje rada národního výboru.

Podrobnější předpisy o úkolech a složení plánovacích komisí obsahuje vzorový statut, který vydá vláda.

Finanční odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro zajišťování účinného využívání financí jako nástroje plánu rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a zároveň společným orgánem rady a ministerstva financí pro zabezpečení úkolů státního rozpočtu a rozpočtu národního výboru a pro obstarávání věcí daňových, správy národního majetku a účetní evidence.

Podrobnější předpisy o úkolech finančních odborů vydá ministr financí v dohodě s radami krajských národních výborů.

Kontrolní odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro prověřování plnění zákonů, nařízení a usnesení vlády a ostatních předpisů, usnesení národního výboru a jeho rady a usnesení národních výborů vyššího stupně a jejich rad. Provádí prověrky a revise činnosti výkonných orgánů národního výboru, výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a podřízených organizací, zkoumá, jak tyto organizace zajišťují uspokojování potřeb společnosti, prověřuje účelnost a vhodnost jejich organizační struktury, hodnotí výkon řídící činnosti a zkoumá působení ekonomických podnětů.

Kontrolní odbor je podřízen národnímu výboru, u něhož je zřízen, a jeho radě.

Podrobnější předpisy o úkolech kontrolního odboru vydá ministr státní kontroly v dohodě s radami krajských národních výborů.

Národní výbory zřizují podle zásad tohoto nařízení pro jednotlivé obory státní správy odvětvové odbory rad národních výborů. Odvětvové odbory jsou společnými orgány rad národních výborů a příslušných ústředních úřadů. Zřizují se v takovém počtu a s takovým určením, jak to odpovídá úkolům hospodářské a kulturní výstavby, které má národní výbor na svém území zajišťovat.

Národní výbory organizují jednotlivé odvětvové odbory v souladu s působností příslušných ústředních úřadů tak, aby tyto odbory byly schopny co nejúčelněji plnit úkoly podle pokynů národního výboru a jeho rady a podle zásadních směrnic odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu. Přitom je třeba dbát toho, aby těžiště operativní činnosti bylo u odvětvových odborů rad okresních národních výborů a aby odvětvové odbory rad krajských národních výborů řídily a kontrolovaly práci odvětvových odborů rad národních výborů nižšího stupně a pomáhaly jim.

Vnitřní organizaci odvětvových odborů stanoví rada v mezích zásad schválených vládou a v rámci základních systemizačních ukazatelů.

Rada národního výboru může stanovit, že její odvětvový odbor bude vykonávat práce též pro radu jiného národního výboru téhož stupně, která o to požádá.

V čele odvětvového odboru je vedoucí, kterého ustanovuje a zprošťuje národní výbor na návrh rady. O ustanovování a zprošťování ostatních pracovníků odvětvového odboru platí zvláštní předpisy.

Vedoucí odvětvového odboru odpovídá za celou činnost odboru, zejména za včasné a řádné plnění úkolů a za řádné hospodaření. Řídí a organizuje práci v odboru, dbá o používání správných pracovních metod a pečuje o stálé zvyšování politické a odborné kvalifikace pracovníků odboru. Přitom se opírá zejména o spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže.

Vedoucí odvětvových odborů jsou povinni řídit se jednak usneseními svého národního výboru a jeho rady, jednak zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu.

O případných rozporech mezi usneseními národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně, které nebudou odstraněny dohodou, rozhodne rada národního výboru vyššího stupně; vznikne-li rozpor mezi usnesením krajského národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi ministra (vedoucího ústředního úřadu), který nebude odstraněn dohodou, rozhodne vláda.

Ústřední a krajské národní výbory vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:

odbor zemědělství a lesního hospodářství,

odbor místního hospodářství a dopravy,

odbor výstavby a vodního hospodářství,

odbor výkupu,

odbor obchodu,

odbor školství a kultury,

odbor zdravotnictví,

odbor pracovních sil a sociálního zabezpečení,

odbor pro vnitřní věci.

Okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:

odbor zemědělství a lesního hospodářství,

odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu,

odbor výstavby a vodního hospodářství,

odbor výkupu,

odbor školství a kultury,

odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení,

odbor pro vnitřní věci.

Ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě mohou podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území zřídit i jiné odvětvové odbory, popřípadě mohou upustit od zřízení některého odvětvového odboru.

Místní národní výbory v obcích, v nichž to vyžaduje řízení a plánování hospodářství, mohou zřizovat se souhlasem okresního národního výboru plánovací komisi.

Místní národní výbory v obcích nad 10 000 obyvatel zřizují se souhlasem rady krajského národního výboru odbory své rady podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území.

Místní národní výbory v obcích do 10 000 obyvatel a obvodní národní výbory v krajských městech mohou se souhlasem rady krajského národního výboru zřídit hospodářský a správní odbor.

Národní výbory s méně než 5 zaměstnanci hospodářský a správní odbor zpravidla nezřizují.

V hlavním městě Praze a v městě Bratislavě náleží výkonným orgánům ústředních národních výborů působnost výkonných orgánů krajských národních výborů.

Výkonným orgánům obvodních národních výborů v Praze a v Bratislavě náleží působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány ústředního národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví ústřední národní výbor.

V krajských městech, v nichž jsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních národních výborů.

Výkonným orgánům obvodních národních výborů náleží v těchto městech působnost výkonných orgánů místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány městského národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví městský národní výbor.

V krajských městech, popřípadě v jejich částech, v nichž nejsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů.

Zrušuje se vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 7/1957 Sb.

Nedotčeny zůstávají předpisy o trestních komisích rad národních výborů.