Vojenská přísaha je slavnostním závazkem k plnění povinností při obraně státu, vyplývajících pro vojáky zejména z ústavy, zákonů, vojenských řádů a rozkazů.

Vojáci jsou povinni vykonat přísahu:

"Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé socialistické republice.

Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských řádů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se pro obranu svobody a nezávislosti Československé socialistické republiky.

Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.

Tak přísahám!"

Vojenská hodnost (dále jen "hodnost") je výrazem morálních kvalit, vojenských znalostí, zkušeností a schopnosti velet vojskům nebo vykonávat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil.

Hodnosti se udělují vojákům s přihlédnutím k jejich morálním a odborným kvalitám, výsledkům služební činnosti, zásluhám, funkčnímu zařazení a délce vojenské služby.

mužstva: vojín a svobodník,

poddůstojníků: desátník, četař, rotný,

praporčíků: rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

důstojníků: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

generálů: generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál.

Vojákům v činné službě a v záloze, kteří nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších hodnotí, přísluší hodnost vojína.

Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci s potřebnými duševními schopnostmi a tělesnou zdatností, kteří splňují odborné požadavky stanovené obecně závaznými právními předpisy vydanými federálním ministerstvem obrany a federálním ministerstvem vnitra.

Do hodností generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády Československé socialistické republiky president republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků jmenují a povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomuto zmocněné.

Vyšší hodnost

Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.

Odnětí hodnosti navrhují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

Generálům odnímá hodnost president republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky. Ostatním vojákům odnímají hodnost ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky, praporčíkům a poddůstojníkům též orgány jimi k tomu zmocněné.

Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.

Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol, jimiž byli pověřeni.

Propůjčením hodnosti se nemění branný poměr.

Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena, příslušejí práva a povinnosti, spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebních příjmů nebo dávek nemocenské péče a důchodového zaopatření.

Hodnost propůjčují orgány, které jsou oprávněny do ní jmenovat.

Vojáci v činné službě jsou povinni nosit vojenský stejnokroj, odznaky, jakož i jinou předepsanou výstroj, pokud ministr národní obrany nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky nestanoví jinak.

Vojáci z povolání mohou nosit mimo dobu zaměstnání občanský oděv.

Předpisy o vojenském stejnokroji, odznacích a jiné výstroji vydají ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky, kteří stanoví též zásady pro nošení vojenského stejnokroje vojáky mimo činnou službu a určí přitom jejich práva a povinnosti.

Vojáci jsou vybíráni a ustanovováni do funkcí v souladu s potřebami ozbrojených sil podle odborných kvalit, velitelských a organizačních schopností se zřetelem k osobním vlastnostem, občanské bezúhonnosti a odpovídajícímu vzdělání a praxi. Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky stanoví, do kterých funkcí se ustanovení spojuje s podmínkou výběrového řízení. Výběrové řízení vyhlašuje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a zároveň určí komisi, která vybere vojáky z povolání pro výkon stanovené funkce. Podrobnosti stanoví federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

Vojáky ustanovují do funkcí a odvolávají je z nich prezident České a Slovenské Federativní Republiky, ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné. Vojáky lze ustanovit jen do volných funkcí.

Prezident České a Slovenské Federativní Republiky ustanovuje:

Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může pověřit vojáky z povolání dočasným výkonem funkcí v ustanovovací pravomoci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jsou-li takové funkce volné a jejich obsazení nestrpí odklad.

Ustanovení odstavců 2 až 4 se nevztahuje na funkce, do kterých jsou vojáci ustanovováni podle zvláštních předpisů. ³

Vojáci z povolání mohou být ustanoveni z vyšších funkcí do nižších:

Služba zahrnuje výkon zaměstnání a všechny ostatní úkony, které je voják povinen plnit k zabezpečení připravenosti ozbrojených sil; trvá po celou dobu vojenské činné služby. služba vojáků vychází z požadavku připravenosti ozbrojených sil, kterou se rozumí jejich schopnost bezprostředně plnit stanovené úkoly.

Pohotovostí se rozumí přítomnost vojáků ve vojenských objektech nebo na místech určených k plnění stanovených úkolů. Dosažitelností se rozumí povinnost vojáků hlásit svému veliteli místo pobytu v době mimo zaměstnání a jejich připravenost na stanovený signál a ve stanovené době se dostavit na určené místo. Pohotovost a dosažitelnost nařizuje velitel.

Zaměstnání je činnost vojáka přesně vymezená místem a dobou; jeho obsahem je plnění povinností vyplývajících z funkce, do které je voják ustanoven nebo pro kterou je připravován.

Doba zaměstnání vojáka z povolání je nejvýše 43 hodiny v týdnu. Do doby zaměstnání se zahrnuje také výkon nepřetržité směny. Na základě rozhodnutí velitele je voják z povolání povinen konat zaměstnání i nad tuto dobu. Za dobu zaměstnání přesahující 43 hodiny v týdnu lze udělit náhradní volno; za dobu zaměstnání přesahující 48 hodin v týdnu a za dobu zaměstnání ve dnech pracovního klidu, náleží náhradní volno. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na nepřetržitý vojenský výcvik; za každé ukončené tři dny takovéhoto zaměstnání náleží jeden den náhradního volna. Náhradní volno stanoví velitel tak, aby bylo poskytnuto v jiný pracovní den do jednoho měsíce od vzniku nároku.

Rozvržení doby zaměstnání v týdnu určuje velitel tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadly podle možnosti na sobotu a neděli; pokud to povaha zaměstnání vyžaduje, může být rozvržena nerovnoměrně.

Délka nepřetržité směny nesmí přesáhnout 24 hodin. Voják má nejdéle po každých šesti hodinách nepřetržitého výkonu směny nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o směnu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákům zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech. Přestávky na jídlo a oddech se započítávají do doby směny. Mezi dvěma směnami se stanoví doba nepřetržitého odpočinku tak, aby mezi koncem nepřetržité směny a počátkem následujícího zaměstnání bylo nejméně 12 hodin a ve zvláštních nebo režimových provozech alespoň šest hodin.

Vojáci v základní službě mají nárok na řádnou dovolenou v délce 21 dnů za každých devět měsíců služby. Řádnou dovolenou lze čerpat po splnění nejméně tří měsíců služby, přičemž za každé tři měsíce lze čerpat její poměrnou část. Nástup řádné dovolené určuje velitel tak, aby byla vyčerpána do konce služby. Řádná dovolená se přerušuje, je-li voják v době dovolené uznán neschopným pro nemoc nebo úraz; jestliže tato neschopnost trvá do konce služby a voják z tohoto důvodu řádnou dovolenou nevyčerpal, nárok na ni zaniká.

Vojákům v základní (náhradní) službě a na vojenském cvičení se uděluje zvláštní dovolená v délce dvou dnů při úmrtí rodičů, manžela, druha, dětí, sourozenců, pěstounů, osvojitelů a na vlastní svatbu a v jiných závažných případech; zvláštní dovolenou lze udělit v délce až sedmi dnů při živelní pohromě, která postihla osoby vojáku blízké. ⁵ Vojákům v základní službě přijatým ke studiu na vojenské škole a vojákům v základní službě před přijetím do služebního poměru vojáka z povolání se uděluje zvláštní dovolená v délce 14 dnů.

Vojákům v základní (náhradní) službě lze udělit dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti v délce do 30 dnů za celou dobu služby ze zvlášť závažných rodinných a osobních důvodů.

Řádná a zvláštní dovolená se započítává do doby služby. Dovolená bez nároku na peněžní náležitosti se do doby služby nezapočítává. Do doby dovolené se započítávají dny pracovního klidu. ⁶

Každý voják je povinen zachovávat vojenskou kázeň a upevňovat ji.

Velitelé jsou povinni vychovávat své podřízené k uvědomělé vojenské kázni. K tomu se jim svěřuje právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. Tato vojenská kázeňská pravomoc slouží k udržování a upevňování vojenského pořádku a kázně.

vojáci v činné službě,

osoby, které se povoláním k zvláštní službě staly příslušníky ozbrojených sil,

osoby povolané k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil,

vojáci mimo činnou službu pro kázeňské přestupky spáchané ve vojenském stejnokroji,

osoby, které měly nastoupit vojenskou činnou službu, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestný čin,

váleční zajatci.

Kázeňské odměny jsou udělovány za záslužné činy nebo za příkladné plnění vojenských povinností.

Kázeňskými odměnami jsou zejména: pochvala, peněžité nebo věcné dary, udělení čestného odznaku a mimořádné povýšení.

Kázeňský přestupek je takové zaviněné jednání nebo opomenutí, které se příčí vojenským řádům a předpisům, rozkazům a nařízením a porušuje vojenskou kázeň, pokud není trestné podle trestního zákona.

Kázeňským přestupkem je také jednání označené za přestupek ve zvláštních zákonech. ¹

Kázeňskými tresty jsou: důtka, přísná důtka, zákaz vycházek, vězení, odnětí hodnosti svobodníka, odnětí poddůstojnické hodnosti, snížení hodnosti o jeden stupeň.

Mužstvu se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka, přísná důtka, zákaz vycházek do 21 dnů, vězení do 14 dnů a odnětí hodnosti svobodníka. Ženám se kázeňský trest vězení neukládá.

Poddůstojníkům v základní (náhradní) službě a na vojenském cvičení se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka,přísná důtka, zákaz vycházek do 14 dnů, snížení hodnosti o jeden stupeň a odnětí poddůstojnické hodnosti.

Poddůstojníkům v další službě, praporčíkům, důstojníkům a generálům se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka, přísná důtka a snížení hodnosti o jeden stupeň.

Za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 se ukládají sankce a ochranná opatření podle zvláštních zákonů.

Kázeňský trest lze uložit za kázeňský přestupek podřízenému, nepostačují-li k jeho nápravě a obnovení kázně jiné mírnější výchovné prostředky (domluva, napomenutí apod.).

Druh a výše trestu musí být úměrné povaze přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování provinilého, předvídanému účinku trestu na provinilého a na morální stav jednotky.

Velitel odpovídá za řádné vyšetření případu a za vyslechnutí obviněného před uložením trestu.

Ukládat tresty a ochranná opatření za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou jen velitelé útvarů a velitelé vyšší na místě orgánů uvedených ve zvláštních zákonech. ¹

Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být obviněnému vyhlášeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.

Proti kázeňskému trestu se lze odvolat, a to do dvou dnů od doručení rozhodnutí; lhůta počíná dnem, který následuje po dni doručení rozhodnutí.

Odvolání má odkladný účinek.

Odvolání lze podat nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil. Nadřízený může uložený trest zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti. Proti rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze odvolat.

Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nadřízený velitel vojáka. Kázeňský přestupek se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.

Kázeňský trest je možno zahladit.

Pravomocné rozhodnutí o uložení trestu a ochranného opatření podle zvláštních zákonů je vykonatelné podle správního řádu² i u osob, které přestali podléhat vojenské kázeňské pravomoci.

Na projednávání kázeňských přestupků uvedených v § 16 odst. 2 se použijí ustanovení zvláštních zákonů ¹ s odchylkami stanovenými tímto zákonem.

Pokuty a náhrady nákladů řízení uložené podle § 16 odst. 2 jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.

Podrobnější úpravu vojenského kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

Vojáci z povolání jsou praporčíci, důstojníci a generálové, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati na vlastní žádost po vykonání základní (náhradní) služby.

Jestliže byl do služebního poměru vojáka z povolání přijat voják, který je podle branného zákona povinen další službou, plní svoji povinnost k další službě ve služebním poměru vojáka z povolání.

Služební poměr vojáka z povolání se uzavírá písemnou formou na dobu nejméně 10 let; vzniká dnem, který byl sjednán dohodou mezi občanem a příslušným orgánem ozbrojených sil. Služební poměr vojáka z povolání zaniká propuštěním z tohoto služebního poměru, odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti, propuštěním z vojska nebo úmrtím.

Služební poměr vojáka z povolání se přerušuje po dobu výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo po dobu výkonu volené placené funkce v obecním zastupitelstvu.

Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci

Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky

Vojáci z povolání, kteří dosáhli věkové hranice stanovené pro setrvání ve vojenské činné službě, mohou být se svým souhlasem ponecháni podle potřeb ozbrojených sil ve služebním poměru nad stanovenou věkovou hranici na základě rozhodnutí ministra národní obrany Československé socialistické republiky nebo ministra vnitra Československé socialistické republiky anebo orgánů jimi k tomu zmocněných. Ze služebního poměru se podle odstavce 2 písm. a) propustí vojáci, kteří s ponecháním v něm nad stanovenou věkovou hranici nesouhlasí.

O propuštění vojáka z povolání podle odstavce 2 písm. d) může být rozhodnuto pouze do dvou měsíců ode dne, kdy byl důvod propuštění zjištěn, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Návrhy na propuštění vojáků z povolání podle odstavce 2 písm. d) a písm. f) posuzují komise zřízené ministrem národní obrany Československé socialistické republiky a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

Voják z povolání, který má být propuštěn ze služebního poměru, se písemně vyrozumí o propuštění ze služebního poměru nejméně tři měsíce předem, není-li dohodou stanoveno jinak. Rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

O přijetí do služebního poměru a propuštění z něho rozhodují u vojáků z povolání v oboru své působnosti ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky; u praporčíků z povolání orgány příslušnými ministry k tomu zmocněné.

O propuštění podle § 26 odst. 2 písm. c) rozhodují v oboru své působnosti ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Vojáci z povolání jsou povinni vykonávat službu v místě a ve funkci podle potřeb ozbrojených sil, plnit iniciativně a svědomitě služební povinnosti a soustavně zvyšovat své odborné znalosti i tělesnou zdatnost.

Požádá-li voják z povolání o přemístění za závažných důvodů, lze žádosti vyhovět, dovoluje-li to zájem služby. Žádosti se předkládají do konce února kalendářního roku. V naléhavých případech lze žádost předložit kdykoliv. O žádosti rozhodne ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné do 60 dnů od jejího doručení veliteli; v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů. O prodloužení lhůty je velitel povinen žadatele písemně informovat.

Vojákům z povolání je zabezpečován orgány federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra byt v místě jejich služebního zařazení. Ustanovení zákona o hospodaření s byty zůstávají nedotčena.

Vojákům z povolání není dovoleno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru ani provozovat živnost nebo jinou podnikatelskou činnost. ¹³

Vojáci z povolání nesmějí být členy řídících a kontrolních orgánů právnických osob, pokud cílem činnosti těchto právnických osob je dosahování zisku.

Vojáci z povolání ozbrojených sil mohou být přiděleni mimo ozbrojené síly právnickým osobám do funkcí k plnění úkolů obranného charakteru s ponecháním ve vojenské činné službě.

Počet těchto funkcí stanoví Rada obrany státu z počtů ozbrojených sil a zároveň stanoví, zda se započítávají do počtů právnické osoby. Přidělení provádí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky po předchozím souhlasu vojáka z povolání s tímto personálním opatřením.

Výpočet a výplata peněžních náležitostí přiděleným vojákům z povolání se provádí podle předpisů platných pro vojáky z povolání. V případech, kdy to stanoví Rada obrany státu, zúčtují se finanční prostředky na úhradu peněžních náležitostí z rozpočtu federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra.

Federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra poskytuje přiděleným vojákům z povolání preventivní a léčebnou péči, věcné a peněžité dávky nemocenské péče v ozbrojených silách, sociální a naturální náležitosti podle předpisů v nich platných.

Personální práce s přidělenými vojáky z povolání se provádí podle předpisů platných pro vojáky z povolání.

Kázeňskou pravomoc nad přidělenými vojáky z povolání mají jejich nadřízení vojáci z povolání. Pokud nadřízenými vojáků z povolání jsou civilní osoby, předkládají se návrhy na výkon kázeňské pravomoci ministru obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.

Zpětné zařazení vojáků z povolání do oboru působnosti federálního ministerstva obrany nebo působnosti federálního ministerstva vnitra a propuštění ze služebního poměru provádí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky po projednání se statutárním zástupcem právnických osob.

Vojákům z povolání, propouštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) až c), f) a g) nebo odst. 2 písm. a) a c) až f), kteří setrvali ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu nejméně pěti let, lze umožnit na náklady federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra v trvání do tří měsíců před propuštěním rekvalifikaci za předpokladu, že nedošlo ke zkrácení této lhůty podle § 26 odst. 6 tohoto zákona.

Rekvalifikace podle tohoto zákona je přípravou na nové pracovní zařazení a spočívá ve změně dosavadní kvalifikace. Provádí se na žádost propuštěného vojáka. O absolvování rekvalifikace vydá federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra doklad.

Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g) a dost. 2, náleží výsluhový příspěvek

Vojákům z povolání, jejichž služební poměr zanikl z jiného než v odstavci 1 uvedeného důvodu, může ministr obrany České a Slovenské Federativní republiky nebo ministr vnitra České a slovenské Federativní Republiky přiznat výsluhový příspěvek ve výměře podle odstavce 1, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

Nejvyšší výměra výsluhového příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130% částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.¹⁴

Při souběhu výsluhového příspěvku s příjmem z výdělečné činnosti nebo s příjmy, jež nahrazují výdělek, se výsluhový příspěvek nekrátí.

Při souběhu výsluhového příspěvku se starobním, plným invalidním nebo částečným invalidním důchodem náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek nebo důchod.

Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle zvláštních předpisů ¹⁵ náleží vyšší příspěvek.

Přiznaný výsluhový příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Po dobu pobytu příjemce výsluhového příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.

Dobou konání služby rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši je doba služby započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti ¹⁶ a doba hodnocená jako doba služby podle předpisů o soudních a mimosoudních rehabilitacích ¹⁷ s výjimkou dob služby

Při opětovném přijetí do služebního poměru vojáka z povolání zaniká dosavadní nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru,

Při opětovném přijetí do služebního poměru podle jiných zákonů výplata výsluhového příspěvku nenáleží. Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci tohoto příspěvku do osmi dnů vznik tohoto služebního poměru.

Voják v činné službě (dále jen"voják") je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby se střelnou zbraní ji použít jen v těchto případech:

Voják je povinen, jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, před použitím střelné zbraně vyzvat k upuštění od útoku či útěku zavoláním "Stůj", "Stůj nebo střelím" a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití střelné zbraně je povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

Voják je povinen, pokud to ohrožení dovoluje, před použitím střelné zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa a úderu střelnou zbraní.

Voják je oprávněn použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1, 2, 3, který umožňuje splnění povinností a při tom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.

Při zákroku nesmí být použito střelné zbraně, úderu střelnou zbraní a služebního psa proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti s výjimkou případu, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněnému zájmu nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžaduje.

Použití střelné zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a úderu střelnou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a o těchto zákrocích se sepíše u útvaru záznam.

Služební poměr poddůstojníků z povolání podle zákona č. 44/1949 Sb. zaniká dnem 30. září 1960.

Poddůstojníci z povolání, pokud splňují podmínky pro přijetí za vojáky z povolání podle § 23 tohoto zákona, budou na svou žádost podanou do 10. června 1960 přijati ode dne 1. října 1960 za praporčíky z povolání.

Poddůstojníci z povolání, kteří nepožádají o přijetí za praporčíky z povolání nebo kteří podmínky pro přijetí nesplňují, jsou povinni splnit svůj závazek k další službě.

Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra.

s účinností od 1. května 1960

s účinností od 1. října 1960