Státní rozpočet je základním finančním plánem státu.

Zdrojem příjmů státního rozpočtu je především socialistická výroba a budovatelské úsilí pracujícího lidu. Prostředky státního rozpočtu slouží k finančnímu zabezpečení hospodářské a kulturní výstavby a k upevňování moci a síly republiky.

Státní rozpočet vychází z pětiletých plánů rozvoje národního hospodářství. Je spjat s ročními plány rozvoje národního hospodářství a opírá se o finanční plány a rozpočty ministerstev, podniků státního socialistického sektoru a národních výborů.

K zabezpečení cílů státního rozpočtu se rozvíjí tvůrčí účast lidu, jako jediného hospodáře a společenského vlastníka všeho národního majetku, na řízení hospodářství a správě státu.

Celková výše příjmů a výdajů státního rozpočtu se stanoví pro každý rok rozpočtovým zákonem v souladu s úkoly pětiletého plánu.

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

Státní rozpočet musí být vyrovnaný.

V rámci státního rozpočtu se stanoví pro každý rozpočtový rok příjmy a výdaje rozpočtu Slovenska a rozpočtů národních výborů.

Slovenská národní rada může zvýšit příjmy rozpočtu Slovenska nad stanovenou částku a o tutéž částku zvýšit i výdaje.

Národní výbor může zvýšit příjmy svého rozpočtu nad stanovenou částku a o tutéž částku zvýšit i výdaje.

Hospodářské organizace státního socialistického sektoru jsou zapojeny na státní rozpočet finančními vztahy, určenými v jejich finančních plánech. Tyto vztahy upravují zvláštní předpisy.

Rozpočtové organizace jsou na státní rozpočet zapojeny buď hrubými příjmy a výdaji anebo finančními vztahy (zvláštní rozpočtové organizace).

Organizacím, které plní důležité veřejné úkoly, mohou být poskytovány příspěvky ze státního rozpočtu za podmínek stanovených ministerstvem financí.

Skladba státního rozpočtu musí odpovídat organizační struktuře hospodářství a státní správy a musí být jednoduchá, jasná a přehledná.

Skladbu státního rozpočtu stanoví ministr financí.

Vláda stanoví lhůty pro sestavování státního rozpočtu.

Při sestavování návrhu svého rozpočtu jsou všechny organizace povinny:

Prostředků určených ve státním rozpočtu k úhradě výdajů smí být použito jen k účelům, pro které byly určeny, a jen do výše stanovené rozpočtem. Ministr financí stanoví, ve kterých případech může být uvedených prostředků použito k jinému účelu.

Vláda může povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro národní hospodářství a nezajištěného ve státním rozpočtu, pokud jej nelze krýt v rozpočtu ministerstva, ústředního úřadu nebo orgánu, v rozpočtu kraje nebo v rozpočtu Slovenska, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu, popřípadě odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně může vláda povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu nebo snížením výdajů.

Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce rozpočtového roku, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Úhrada výdajů, které mají a mohou být uskutečněny ze státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, nesmí být odsunuta k tíži státního rozpočtu na příští rok.

Poukazovat rozpočtové prostředky předem k úhradě výdajů splatných po uplynutí běžného rozpočtového roku není přípustné.

Tvořit rezervy z rozpočtových prostředků není přípustné, pokud není dále stanoveno jinak.

zrušen

K zabezpečení plynulého chodu hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi, které hospodaří s rozpočtovými prostředky, jakož i z jiných vážných důvodů, může ministr financí stanovit odchylky od ustanovení odstavců 1 až 4.

U návrhů zákonů, zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení a usnesení, nařízení a usnesení sboru pověřenců, nařízení a vyhlášek ministrů a pověřenců a u všech opatření ministerstev, ústředních úřadů a orgánů, jakož i u návrhů nařízení a usnesení národních výborů a jejich rad, musí být s největší odpovědností zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření pro příjmy a výdaje státního rozpočtu je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Při každém navrhovaném opatření se musí zkoumat, zda jeho povaha připouští zavedení nových příjmů státního rozpočtu a v kladném případě se musí nové příjmy vždy navrhnout.

U všech opatření uvedených v odstavci 1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu, musí být zároveň navržena úhrada zvýšeného výdaje nebo náhrada úbytku příjmů.

Každý národní výbor sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj.

Národní výbory zajišťují pomocí rozpočtů rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo ve svých obvodech působnosti k dalšímu nepřetržitému vzestupu a rozvoji hmotné a kulturní úrovně pracujících a k dalšímu rozvoji svých obcí, měst, okresů a krajů; přitom musí dbát jednoty a souladu celostátních a místních zájmů.

Ministerstvo financí provádí soustavnou kontrolu finančního hospodaření na základě kontroly plnění státního rozpočtu ve všech jeho částech. Úkolem této kontroly je zkoumat rozborem ekonomických souvislostí, jak jsou zabezpečovány a plněny úkoly státního plánu a rozpočtu, uspokojovány potřeby společnosti a zda byly dodrženy zásady státní finanční politiky. Tuto soustavnou ekonomickou kontrolu doplňuje účelně prověrkami v ministerstvech, ústředních úřadech a orgánech, v ústředích organizací a u národních výborů a v organizacích těmto orgánům podřízených, při kterých si ověřuje i správnost metodiky financování. Tím ministerstvo financí napomáhá maximální tvorbě všech zdrojů a jejich nejefektivnějšímu využívání, a odstraňuje nedostatky v hospodaření; zároveň navrhuje opatření k trvalému rozvoji výrobních sil a upevňování socialistických výrobních vztahů.

Ministerstvu financí přísluší provádět svým zvláštním revizním útvarem revize hospodaření rozpočtovými prostředky v ministerstvech, ústředních úřadech a orgánech, v ústředích organizací a u krajských národních výborů a metodicky usměrňovat tuto prověrkovou a revizní činnost v oboru ministerstva financí. Revize hospodaření rozpočtovými prostředky musí být provedena alespoň jednou za dva roky, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak.

Kontrolní orgány, které provádějí prověrky a revize, jsou oprávněny provádět všechny úkony, které jsou nutné k prověrce a revizi, zejména vstupovat do veškerých místností, zařízení a prostorů náležejících prověřované (revidované) organizaci, zabezpečit prověřovaný (revidovaný) materiál, popřípadě vzít jej do úschovy, je-li nebezpečí, že bude ztracen nebo zavlečen, a nebrání-li tomu důležitý obecný zájem.

Vedoucí organizací nebo pracovníci jimi zmocnění jsou povinni na požádání poskytnout kontrolním orgánům veškerou pomoc k řádnému provedení prověrky (revize), zejména jsou povinni předkládat veškeré požadované písemnosti, zvláště písemnosti národohospodářské evidence, rozpočty, finanční plány a rozbory, materiál o prověrkách, revizích a inspekcích všeho druhu provedených kterýmkoli orgánem.

Vedoucí a ostatní pracovníci organizace jsou povinni podávat kontrolním orgánům požadovaná vysvětlení a znalecké a jiné odborné posudky.

Kontrolní orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o věcech, o nichž se dozvěděli při své činnosti.

Všechny státní orgány jsou povinny poskytovat v mezích své působnosti kontrolním orgánům účinnou pomoc.

Ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry a vedoucími ústředních úřadů a orgánů vydá podrobnější předpisy zejména o prověrkách a revizích prováděných ministerstvem financí.

Zvláštní předpisy o kontrole daní, dávek a poplatků nejsou dotčeny.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují zákon č. 83/1952 Sb., o rozpočtech národních výborů, a zákon č. 86/1952 Sb., o kontrolní a revizní správě ministerstva financí.

Ustanovení zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, nejsou dotčena.