174/1950 Sb. znění účinné od 1. 1. 1992 do 30. 4. 2000
174
Zákon
ze dne 20. prosince 1950
o dražbách mimo exekuci.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Účel zákona. (1) Zákon upravuje veřejné dražby, zvláštními předpisy dovolené nebo nařízené, pokud se neprovádějí v řízení exekučním, a veřejné dražby prováděné na žádost vlastníka (dále jen "dražby").
(2) zrušen
§ 2. Účast na dražbách. (1) Dražby nesmějí být omezeny na jednotlivě sezvané účastníky; omezení na okruh osob vymezený stejnou podnikatelskou činností nebo jiných společným znakem je však přípustné.
(2) Osoby, které jsou vyloučeny z účasti na soudních dražbách, jsou v témže rozsahu vyloučeny z dražeb podle tohoto zákona.
§ 3. Předmět dražby. (1) Dražit lze věci movité a s výjimkou práv věcných i práva.
(2) zrušen
§ 5. Odhad. (1) Věci a práva prodávané dražbou musí být před dražbou odhadnuty, pokud nemají úředně stanovenou cenu.
(2) Odhad provádí znalec, pokud možno stálý přísežný znalec soudní.
§ 6. Dražební vyhláška. (1) Konání dražby se oznámí dražební vyhláškou. V ní se uvede zejména místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby a údaj, kdy a kde lze předmět dražby prohlédnout.
(2) Dražební vyhláška se vyhlásí způsobem v místě obvyklým; mimo to se doručí vlastníku věci, je-li znám.
§ 7. (1) Dražba má být stanovena zpravidla tak, aby od uveřejnění vyhlášky do jejího konání uplynulo 15 dnů.
(2) Od dražby lze upustit nejpozději při jejím zahájení.
§ 8. Dražbu koná osoba pověřená orgánem nebo podnikem provádějícím dražbu.
§ 9. Věci se draží jednotlivě; soubory věcí lze dražit vcelku.
§ 10. Vlastník věcí ani osoba konající dražbu nesmějí dražit a nikdo nesmí dražit pro ně.
§ 11. Při vyvolání věci se uvede její odhadní cena, po případě cena úředně stanovená a nejnižší podání.
§ 12. Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny; u věcí podléhajících zkáze může činiti i méně.
§ 13. Draží se, dokud dražitelé činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí vyzvání podáno více, oznámí osoba konající dražbu ještě jednou poslední podání a přiklepne věc dražiteli, který podal nejvíce.
§ 14. (1) Vydražená věc se vydá vydražiteli, jen bude-li ihned zaplacena kupní cena; nebude-li zaplacena, draží se věc znovu.
(2) Při opětné dražbě nesmí dřívější vydražitel dražit.
§ 15. (1) O dražbě se sepíše protokol.
(2) V protokole musí být též označena prodávaná věc a uvedena cena, za kterou byla prodána.
(3) Vydražiteli bude na požádání vydáno osvědčení o nabytí věci v dražbě.
§ 16. Náklady dražby. Náklady dražby se hradí zpravidla z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, zaplatí je žadatel. Za tím účelem může být povolení dražby vázáno podmínkou, že k zajištění nákladů složí žadatel přiměřenou jistotu.
§ 17. Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména dekret dvorské kanceláře č. 565/1786 sb. zák. soud. (licitační řád), doplněný dekretem dvorské kanceláře č. 62/1808 sb. pol. a znovuvyhlášený dekretem dvorské kanceláře č. 101/1815 sb. zák. pol.
§ 18. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Krajčír v. r.
Copyright © 2009 - 2025, Nakladatelství C. H. Beck
