Šlechtění osiva a sadby budou provádět zásadně Československé státní statky, národní podnik, a jednotná zemědělská družstva.

Jiným osobám, jejichž činnost přispívá k rozvoji šlechtění, mohou povolit šlechtění krajské národní výbory podle směrnic ministerstva zemědělství. Zvláště bude podporováno sdružování zemědělských výzkumníků v rámci jednotných zemědělských družstev, pracujících podle zásad moderní agrobiologie. Komunální podniky mohou provádět šlechtění osiva a sadby, byla-li tato činnost pojata do jejich schváleného podnikového plánu.

Do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství lze uvádět osivo a sadbu jen povolené odrůdy.

Povolení šlechtěné odrůdy, po případě nešlechtěné odrůdy krajové, uděluje a odnímá ministerstvo zemědělství. Šlechtěná odrůda je taková, která vznikla cílevědomou šlechtitelskou prací (výběrem, křížením, roubováním rostlin apod.). Krajová odrůda je taková, která se vyznačuje v určitých oblastech dobrými užitkovými vlastnostmi.

Nová šlechtění (nové odrůdy) musí být před povolením přezkoušena, pokud jde o samostatnost a pěstitelskou hodnotu.

Povolené odrůdy domácí i zahraniční podléhají soustavnému zkoušení.

Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v úředním listě zásady a podmínky pro udělování a odnímání pov olení odrůd a jejich kontrolu, pro přezkušování, zkoušení a odebírání vzorků osiva a sadby a povinnosti šlechtitelů při tom a dále, které ústavy je provádějí; může určit i oblasti, ve kterých lze povolené odrůdy pěstovat.

Výrobní plochu a množství šlechtěného osiva a sadby pro běžné upotřebení v zemědělství určí množitelům prováděcí plán zemědělské výroby.

Výrobním plánem se stanoví i výroba osiva a sadby krajových odrůd, která se získá množením uznaného osiva a sadby ( § 8) povolených krajových odrůd.

Do oběhu lze zásadně uvádět jen uznané osivo a sadbu s označením odrůdy a příslušného pěstění. Uznávání provádí příslušný ústav pro zkoušení semen.

Ministerstvo zemědělství určí vyhláškou v úředním listě ústavy pro zkoušení semen a obvod jejich působnosti a stanoví podrobnosti a podmínky uznávání osiva a sadby, po případě výjimky, rozsah kontroly jakosti vzorků a způsob vydávání průkazů o uznání (uznávací list), jakož i předpisy o jakosti.

Podniky dodávající uznané osivo a sadbu k množení a podniky dodávající uznané osivo a sadbu pro běžné upotřebení v zemědělství ručí za pravost odrůdy a za předepsanou jakost osiva a sadby při dodávce v uzavřeném a zaplombovaném obalu až do otevření obalu, a to bez újmy dalšího ručení podle všeobecných předpisů. Předpokladem ručení je, že příjemce opatroval dodané osivo a sadbu s péčí řádného hospodáře.

Při prodeji z otevřeného obalu je prodávající povinen vydat odběrateli záruční list o pravosti odrůdy a předepsané jakosti dodaného osiva a sadby.

Podomní obchod s osivem a sadbou a prodej osiva a sadby na trzích jsou zakázány.

Ústavy pro zkoušení semen ( § 8 odst. 1) jsou oprávněny k odběru vzorků pro kontrolu pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby.

Bližší směrnice pro provádění kontroly pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby, zejména o odebírání a zasílání vzorků a o uhrazování nákladů, vyhlásí ministerstvo zemědělství v úředním listě.

Vyvážené a dovážené zásilky osiva a sadby podléhají jakostní kontrole a musí být hlášeny předem příslušnému ústavu pro zkoušení semen ( § 8 odst. 1).

Bližší směrnice pro řízení a udělování souhlasu ministerstva zemědělství podle § 13 a pro uvádění dovezeného osiva a sadby do oběhu vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy financí a zahraničního obchodu vyhláškou v úředním listě.

Dosavadní šlechtitelská ústředí: Svaz šlechtitelů rostlin v Praze a "Slovosivo", svaz šlechtitelů a množitelů rostlin na Slovensku, družstvo v Bratislavě, zanikají bez likvidace. Jejich majetek přechází na československý stát a svěřuje se do správy Československým státním statkům, národnímu podniku, který za případné dluhy ručí jen do výše převzatých aktiv.

O uspořádání závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, platí přiměřeně ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 126/1948 Sb., o znárodnění některých šlechtitelských podniků.

Je-li důvodná obava, že se škůdci vyskytnou v nebezpečném rozsahu, nebo stalo-li se tak již, jsou národní výbory, především místní národní výbory, povinny učinit vhodná opatření proti nim. V případech, kdy nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.

Uživatelé pozemků jsou povinni trpět provádění opatření podle odstavce 1 a spolupůsobit při tom podle povahy případu prací nebo poskytnutím věcných prostředků.

Náklady opatření podle odstavce 1 hradí prozatímně národní výbor, který opatření nařídil. Místní národní výbor rozvrhne je na uživatele pozemků, a to podle zásad platných pro vybírání příspěvků podle předpisů o finančním hospodaření národních výborů.

Při opatřeních, jimiž se odvrací obecné nebezpečí hrozící některému úseku zemědělské výroby, se nerozvrhuje část nákladů uhrazená podporou poskytnutou ze státních prostředků.

Dodavatelé osiva a sadby jsou povinni dodávat jen zboží zdravé a prosté škůdců.

Pěstitelé žita, pšenice, ječmene a ovsa, jakož i směsí těchto plodin, jsou povinni používat k jejich setí jen osiva řádně a účinně mořeného prostředky povolenými na ochranu rostlin.

Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě předpisy o tom,

Vláda může stanovit nařízením, jakým způsobem se má zamezit rozšiřování nebo zavlečení škůdců při dovozu průvozu a vývozu. Při tom může být stanoveno, že se závadné zboží vylučuje z další dopravy nebo že se nařizuje jeho zničení.

Povinnosti uložené podle této části zákona uživatelům pozemků platí obdobně pro osoby, které uskladňují výrobky rostlinného původu.

Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků (dále jen "prostředky") mohou být vyráběny nebo dováženy jen, jestliže byly předem zkoušeny a ministerstvo zemědělství udělilo v dohodě s ministerstvem těžkého průmyslu, a pokud jde o dovoz, v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu, povolení uvádět je do oběhu. Jde-li o jedovaté a zdraví škodlivé prostředky, udílí ministerstvo zemědělství povolení též v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zemědělství může udělené povolení v dohodě s příslušnými ministerstvy odejmout.

Náklady zkoušení podle odstavce 1 hradí žadatel.

Odborný dozor na zachovávání ustanovení této části zákona a předpisů podle ní vydaných vykonávají ministerstvo zemědělství a národní výbory. Ve zvláštních případech může ministerstvo zemědělství pověřit výkonem dozoru též státní výzkumné ústavy zemědělské, po případě lesnické, a státní výzkumné stanice.

Ministr zemědělství stanoví v dohodě s příslušnými ministry nařízením bližší předpisy o oprávněních a povinnostech dozorčích orgánů, o povinnosti výrobců prostředků na ochranu rostlin hlásit ministerstvu zemědělství každou vyrobenou serii než bude uvedena do oběhu, o určení vstupních míst, kde bude prováděna prohlídka dovážených rostlin rostlinných výrobků, jakož i o tom, že uživatelé pozemků a jiné odpovědné osoby jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům nutné údaje, pomůcky a prostředky.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství vyhláškou v úředním listě, ve kterých případech se za prohlídky konané podle této části zákona nebo podle předpisů podle ní vydaných vybírají poplatky ve prospěch státní pokladny a v jaké výši, a vydá zároveň předpisy o jejich vybírání.

Pomocnými orgány místních národních výborů při provádění tohoto zákona jsou místní agronomové, kteří jsou vybírání ze zkušených zemědělců.

Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě s ministerstvy vnitra a financí vyhláškou v úředním listě podrobnější předpisy o místních agronomech, zejména o jejich úkolech a uhrazování jejich hotových výloh.

Za zkoušení podle § 3 a za uznávání podle § 8 se vybírají náhrady, jejichž výši stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v úředním listě.

Za provádění zdravotního dozoru podle § 21 se vybírá poplatek, jehož výši stanoví a o němž podrobné předpisy vyhláškou v úředním listě vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství.

Odrůd, které byly povoleny podle dosud platných předpisů, jakož i osiva a sadby, které podle těchto předpisů byly uznány, lze používat i nadále, pokud povolení nebo uznání nebude odňato.

Dokud nebudou vydány předpisy k provedení tohoto zákona, jest postupovat přiměřeně podle dosavadních předpisů.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na osivo a sadbu pro účely lesnické. Na škůdce lesních kultur se vztahují ustanovení tohoto zákona jen potud, pokud ochrana proti nim není lesními zákony a předpisy podle nich vydanými upravena jinak.

Pokud se provádění tohoto zákona dotýká vojenské správy, bude postupováno podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Dokud nebudou vydány předpisy k provedení § 12 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, provede se rozvrh nákladů podle § 23 odst. 3 se zřetelem zejména na výměru ošetřovaných kultur a přihlédne se k poskytnutým osobním a věcným plněním. Místní národní výbor sestaví o rozvrhu nákladů přehled, který vyloží k veřejnému nahlédnutí s upozorněním, že lze u místního národního výboru podat námitky proti rozvrhu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem po vyložení přehledu. Námitky mohou podávat jen osoby uvedené v přehledu; rozhoduje o nich s konečnou platnosti okresní národní výbor. Ústřední výpis z pravomocného přehledu je exekučním titulem pro vymáhání rozvrženého nákladu.

Prostředky, které byly před účinností tohoto zákona povoleny, nepotřebují nového zkoušení ani povolení. I takovéto prostředky musí však výrobce, po případě dovozce, přihlásit do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona u ministerstva zemědělství, které je vyhlásí v úředním listě. Ministerstvo zemědělství může v dohodě s příslušnými ministerstvy i u těchto prostředků povolení k uvádění do oběhu odejmout, jestliže jejich výroba nebo dovoz neodpovídá zásadám pro povolování prostředků. Prostředky, které nebyly včas přihlášeny, nesmějí být dále vyráběny nebo dováženy bez povolení podle § 27 odst. 1.

Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se předpisy, které odporují jeho ustanovením.

Zrušují se zejména: