Telekomunikační zařízení jsou zařízení k dopravě zpráv, obrazů a návěští elektrickou energií (zejména drátový telegraf a telefon, radiotelegraf a radiotelefon), vysílací a přijímací zařízení rozhlasová a televisní a všechna ostatní vysílací a přijímací radioelektrická zařízení.

Vláda může stanovit nařízením, že se tento zákon vztahuje i na jiná zařízení k dopravě zpráv.

Ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení je třeba povolení, pokud tento zákon nestanoví jinak ( § § 4 a 5).

Povolení uděluje:

Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic se uděluje v dohodě s ministerstvem národní obrany, po případě i jinými zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány jimi pověřenými.

Telekomunikační zařízení, pro něž bylo uděleno povolení, podléhají dozoru orgánu příslušného podle odstavce 2.

V zásadě se vyžaduje též povolení pro radioelektrická zařízení na lodích, letadlech a jiných dopravních prostředcích uvnitř Československé republiky, jakož i pro radioelektrická zařízení na československých lodích a letadlech v cizině; na základě mezinárodních smluv lze povolit výjimky.

Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 5 vydá vláda nařízením, při čemž podrobnější úpravu může svěřit obecným právním předpisům.

Bez povolení mohou v rozsahu dále uvedeném zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení:

Koordinace činnosti v oboru telekomunikací se upraví dohodami mezi zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány jimi pověřenými.

Drážní podniky pro veřejnou přepravu, letecká správa a plavební správa mohou po dohodě s poštovním podnikem obstarávati svými telekomunikačními zařízeními též službu pro veřejnost ve stanicích drah, ve vlacích, na letadlech a na lodích.

Jakým způsobem plní subjekty uvedené v odstavci 1 úkoly obrany státu a jakým způsobem bude upravena součinnost mezi nimi a vojenskou správou směřující k zajištění těchto úkolů, stanoví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany. Dokud podle předchozí věty nebude stanoveno jinak, zůstává zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, nedotčen.

Při poruchách poštovních telekomunikačních zařízení nebo z jiných důvodů veřejného zájmu může poštovní správa uložit provozovatelům telekomunikačních zařízení povolených podle § 3, aby dali tato zařízení bez úplaty k použití poštovnímu podniku. Rovněž jim může uložit, aby konali pro poštovní podnik určité úkoly za přiměřenou náhradu; výši této náhrady určí poštovní správa.

Stejné oprávnění náleží vojenské správě a Sboru národní bezpečnosti, jde-li o naléhavé zájmy obrany státu neb o národní bezpečnosti.

Telekomunikační zařízení musí být zřízena a provozována tak, aby se navzájem škodlivě nerušila.

Rovněž elektrické přístroje a zařízení jakéhokoli druhu je nutno upravit a používat tak, aby - pokud je to technicky možno - nerušily škodlivě provoz telekomunikačních zařízení, zejména radioelektrických.

Držitelům zařízení působících rušení lze uložit, aby vhodnou úpravou škodlivé rušení odstranili nebo takovou úpravu dovolili; lze jim i zakázat používání těchto zařízení.

Podrobnosti upraví vláda nařízením, jímž zejména vymezí pojem škodlivého rušení, určí, kdy lze použít ustanovení odstavce 3 a kdo nese náklady s potřebnou úpravou spojené, a stanoví orgány příslušné pro projednávání případů rušení.

Vysílací radioelektrické stanice (u neúplné) lze přechovávat jen s povolením ministerstva vnitra nebo orgánů jím pověřených; povolení k přechovávání neopravňuje k provozování těchto stanic.

Povolení podle odstavce 1 potřebuje i ten, kdo tato zařízení opravuje nebo prodává.

Ustanovení předcházejících odstavců se nevztahují ne vysílací radioelektrické stanice, které přechovávají:

Dozor na vysílací radioelektrické stanice, pro jejichž přechovávání bylo uděleno povolení, vykonává ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

Podrobné předpisy o přechovávání vysílacích radioelektrických stanic vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy národní obrany a pošt a vyhlásí je v příslušném úředním listě.

Správa věcí telekomunikačních a dozor na telekomunikace náleží poštovní správě. Ke správě věcí telekomunikačních náleží zejména:

Správu věcí telekomunikačních a dozor, pokud jde o telekomunikační zařízení zřízená a provozovaná podle § 4 odst. 1 písm. b) až g), vykonávají příslušné ústřední úřady.

Poštovnímu podniku náleží mimo svěřenou působnost správní ( § 15 odst. 2) zejména zřizovat telekomunikační síť pro veřejné používání a obstarávání telekomunikační styk.

Kde má poštovní podnik potřebná zařízení, je povinen poskytnout své služby každému, kdo vyhoví stanoveným podmínkám.

Poštovní správa může omezit poštovní telekomunikační styk nebo jej úplně zastavit v době zvýšeného ohrožení státu nebo z jiných důvodů veřejného zájmu.

Soukromé zprávy, jejichž obsah, může ohrozit bezpečnost státu nebo jeho hospodářské zájmy nebo které jinak odporují zákonům, jsou z dopravy vyloučeny.

Každý, pro něhož se zřizují nebo kdo používá poštovních telekomunikačních zařízení nebo služeb, je povinen zaplatit stanovené poplatky. Poštovní podnik dopravuje zdarma jen zprávy, jimž byly přiznány tytéž výhody jako jeho vlastním služebním zprávám.

Kdy se vracejí poplatky, stanoví poštovní správa v předpisech o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb.

Za povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení, udělená podle § 3 odst. 2 písm. a), lze vybírat poplatky. Bližší předpisy budou vydány podle § 3 odst. 6.

Nezaplacené poplatky se vymáhají správní exekucí; exekučním titulem je výkaz dlužných poplatků.

Kdo se cítí poškozen jednáním poštovního podniku, pokud jde o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb a správnost poplatků, může si stěžovat u orgánů určených poštovní správou. Příslušnost řádných soudů v těchto věcech je vyloučena.

Pro řízení o stížnostech se použije obdobně předpisů, platných pro řízení ve věcech správních.

Poštovní podnik a jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.

Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách smí poštovní podnik sdělit jen odesilateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům nebo právním nástupcům. Soudům a úřadům smí poštovní podnik vydat dopravované a zprostředkované zprávy, sdělit údaje o nich nebo dovolit nahlížení do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.

Všeobecná povinnost oznamovat určité trestné činy stanovená zákonem není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčena.

Ustanovení předcházejících odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich zaměstnance.

Vláda může nařízením svěřiti provádění některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací národním výborům.

Ministr pošt může pověřit poštovní podnik prováděním některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací; pokud neučiní jiných opatření, zůstává nedotčeno pověření provedené na základě ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku.

Zrušuje se platnost zákona č. 60/1923 Sb., o telegrafech, - s výjimkou trestních ustanovení obsažených v § § 16 až 20 - jakož i použivatelnost nařízení ministra dopravy a techniky č. 235/1943 Sb., o právu nakládati s telefonními přístroji.

Předpisy vydané podle zákona č. 60/1923 Sb. zůstávají v platnosti, pokud neodporují tomuto zákonu nebo předpisům podle něho vydaným.

Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabývá podle zákona č. 60/1923 Sb. se pokládají - s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic - za povolení udělená podle tohoto zákona.