Účelem tohoto zákona je zajistit zaměstnancům a učňům (dále jen "pracujícím") bezpečnost při práci a přispívat tak k rozvoji jejich tvůrčích sil, k zvyšování produktivity práce a k dalšímu vzestupu hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu.

Proto se dozor nad zajištěním bezpečnosti při práci svěřuje především pracujícím a rozšiřuje a prohlubuje se péče o bezpečnostní a zdravotní opatření při práci v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky.

Vedení podniku zodpovídá za zajišťování bezpečné a zdravé práce. Aby pracující v bezpečném a zdravém prostředí dosáhli při nejmenší námaze nejlepších pracovních výsledků, je vedení podniku povinno zejména

zřizovat a udržovat v závodech zařízení, kterých je třeba k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a starat se o bezpečné a zdravé prostředí též ve vedlejších závodních zařízeních pro pracující (v závodních bytech, ubytovnách, kuchyních, jídelnách, jeslích a pod.);

starat se o výchovu pracujících k bezpečné a zdravé práci a věnovat přitom zvláštní péči nově přijatým pracujícím;

zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání v závodě, vést o nich záznamy a ihned oznamovat vážné nehody nadřízeným a dozorčím orgánům;

zajišťovat, aby výrobní zařízení a pracovní pomůcky vyráběné v závodech, odpovídaly předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

K plnění úkolů, které se týkají bezpečnosti při práci, ustanoví vedení podniku v dohodě s orgány dozoru nad bezpečností při práci v závodech a zařízeních, které určí příslušná ministerstva, bezpečnostní techniky. Bezpečnostní technici vykonávají své úkoly v součinnosti s orgány jednotné odborové organisace.

Pracující jsou povinni počínati si při práci tak, aby neohrožovali život a zdraví své a svých spolupracovníků. Zjistí-li v závodě nedostatky, které mohou ohroziti bezpečnost nebo zdraví pracujících, musí je oznámit vedení podniku a orgánům jednotné odborové organisace.

Pracující jsou povinni účastniti se výcviku, prováděného vedením podniku v zájmu jejich bezpečnosti při práci, a podrobiti se předepsaným zkouškám a lékařským prohlídkám.

Dozor nad bezpečností při práci vykonává jednotná odborová organisace svými orgány inspekce práce.

Působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na všechna pracoviště a vedlejší zařízení, a to i na dílny a laboratoře odborných a vysokých škol a ústavů (dále jen "závody").

Jednotná odborová organisace provádí též odborný výzkum v oboru bezpečnosti při práci.

Osobní a věcné náklady spojené s prováděním inspekce práce a odborného výzkumu hradí stát.

Orgány inspekce práce při výkonu dozoru nad bezpečností při práci především pomáhají radou pracujícím a vedení podniku. Jejich úkolem je zejména

soustavně prohlížet závody a vedlejší zařízení a dbát o to, aby vedení podniku a pracující plnili své povinnosti vyplývající z tohoto zákona, a pečovat zvlášť o to, aby se nebezpečná a těžká práce nahrazovala prací strojů;

nařizovat odstranění zjištěných závad a hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídit vyřazení strojů nebo zastavení práce;

vydávat podrobnější směrnice a pokyny o bezpečnosti při práci pro jednotlivé závody, vyjma dopravní podniky;

povolovat výjimky z ustanovení o pracovní době a způsobu zaměstnávání žen a mladistvých pro jednotlivé závody a podniky v mezích zákonných předpisů;

spolupůsobit s národními výbory a podniky při projektování, budování a povolování závodů a zahájení provozu.

V otázkách zdravotních spolupracují orgány inspekce práce s orgány státní zdravotní správy.

Orgány inspekce práce mohou ukládat osobám, které porušily předpisy o bezpečnosti při práci, pokuty v blokovém řízení podle příslušných předpisů trestního práva správního.

Vedení podniku a pracující jsou povinni umožniti orgánům inspekce práce plnění jejich úkolů, poskytovat jim potřebná vysvětlení a předložiti doklady.

jednotná odborová organisace přezkoumá na žádost podanou ve lhůtě 15 dnů opatření orgánů inspekce práce ( § 6 odst. 1) a může je změnit nebo zrušit.

Jednotná odborová organisace vymezí úkoly svých orgánů inspekce páce směrnicemi, které schvaluje ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Příslušná ministerstva v oboru své působnosti

vydávají v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a jednotnou odborovou organisací podrobné předpisy o bezpečnosti při práci pro příslušné pracovní obory;

určují orgány odborného technického dozoru ( § 8).

Předpisy, jichž je třeba k provádění tohoto zákona a jež se vztahují na pracovní obory, spadající do působnosti několika ministerstev, vydává ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a jednotnou odborovou organisací.

Působnost báňských úřadů vydávat předpisy o bezpečnosti při práci zůstává nedotčena.

Při ministerstvu práce a sociální péče se zřizuje koordinační sbor pro otázky bezpečnosti a zdraví při práci.

Koordinační sbor pečuje o zajištění jednotného provádění úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, a projednává zásadní otázky týkající se několika pracovních oborů.

Koordinační sbor je složen ze zástupců zúčastněných ministerstev a jednotné odborové organisace. Podrobnosti o složení, působnosti a jednání tohoto sboru stanoví vláda.

Zrušují se předpisy, které se vztahují na věci upravené tímto zákonem, zejména

ustanovení § 1157 obecného zákoníku občanského ve znění cís. nař. č. 69/1916 ř. z.;

ustanovení § § 170 až 172 obecného horního zákona č. 146/1854 ř. z., pokud se týkají pracujících;

ustanovení § § 74 až /74d/ živnostenského řádu č. 227/1859 ř. z. ve znění zákona č. 74/1913 ř. z.;

zákon č. 117/1883 ř. z., o zřizování dozorců živnostenských;

zák. čl. XXVIII/1893 uh. zák., o ochraně průmyslových a továrních zaměstnanců proti nehodám a o průmyslových dozorcích ve znění zákona č. 47/1921 Sb.;

ustanovení § § 5 a 6 zákona č. 156/1902 ř. z., kterým se upravují pracovní poměry dělníků zaměstnaných při režijních stavbách železnic a v jejich pomocných ústavech;

ustanovení § § 30 až 32 zákona č. 29/1920 Sb., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce;

ustanovení § 11 zákona č. 244/1922 Sb., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku;

ustanovení § 102 živnostenského zákona pro území Slovenska č. 259/1924 Sb.;

vládní nařízení č. 60/1929 Sb., kterým se zřizuje komise pro technickou a zdravotní ochranu zaměstnanců a jiných osob výdělečně činných;

ustanovení § 28 zákona o soukromých zaměstnancích č. 154/1934 Sb.;

ustanovení § § 96 až 99 zákona o národním pojištění č. 99/1948 Sb., a to vesměs v úpravě, jaká vyplývá z předpisů je měnících a doplňujících.

Do vydání předpisů podle zákona se postupuje podle dosavadních předpisů, pokud neodporují tomuto zákonu.