Poplatníky daně ze mzdy jsou:

Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost.

Dani podléhá mzda za práci .

Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:

zrušen

Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají "mzda". Úřady, podniky, jiné organisace a osoby, které vyplácejí mzdu, se dále nazývají "plátci".

Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.

odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnanců za vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 100.000 , - Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10.000 ,- Kčs ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary tyto částky přesahují;

zrušeno

dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;

přídavek na děti a příplatek k němu, rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti.

Daň podle § 6 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy (dále jen "zákon"), se zvyšuje:

Zvýšení podle odstavce 1 se vybírá, jen přesahuje-li daňový základ 560,- Kčs měsíčně.

Daň podle § 6 se se snižuje o 30% poplatníkům, kteří vyživují 3 osoby, o 50% poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby, a o 70% poplatníkům, kteří vyživují 5 nebo více osob.

Vdovci (vdovy) rozvedení a osoby trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, posuzují se, vyživují-li alespoň 1 dítě, tak, jako by měli o jednu vyživovanou osobu navíc. Totéž platí pro svobodné poplatníky, kteří vyživují alespoň jedno dítě.

Manželka (družka), která pobírá mzdu a žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, se posuzuje tak, jako by vyživovala jednu osobu.

Pobírají-li mzdu oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, povolí na jejich žádost okresní národní výbor příslušný podle jejich bydliště, aby k vyživovaným osobám bylo přihlédnuto u manželky (družky) místo u manžela (druha); v tomto případě se manžel (druh) posuzuje, jako by vyživoval jednu osobu.

Pobírá-li poplatník mzdu od dvou nebo více plátců, přihlíží k osobám jim vyživovaným pouze jeden plátce; ostatní plátci srážejí daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu.

Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však poplatníku během mzdového období dítě, přihlédne se k němu již ve mzdovém období, v němž se narodilo.

Pro výpočet daně ze mzdy se přizná poplatníkům, kteří jsou invalidní, popřípadě vyživují invalidní osoby,

Vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce se posuzují tak, jako by vyživovaly o jednu osobu navíc.,

Daň se podle předchozích odstavců sníží jen poplatníkům, jejichž daňový základ nepřesahuje částku 12.000 ,- Kčs měsíčně, a to nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení okresního národního výboru.

Ustanovení § 8 odst. 5 platí obdobně.

Po snížení daně podle §§ 8 a 9 nesmí u poplatníka se mzdou přesahující 2.000 Kčs měsíčně daň činit méně než 8 % daňového základu.

Vzhledem ke změně procenta snížení daně může, odchylkou od § 10, daň po snížení podle §§ 8 a 9 činit u poplatníka méně než 8% daňového základu.

Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li daňový základ 1.000 ,- Kčs měsíčně.

Pobírá-li poplatník mzdu současné od dvou nebo více plátců, smí k ustanovení odstavce 1 přihlížet pouze jeden plátce; ostatní plátci srazí daň i tehdy, nepřesahuje-li jimi vyplácená mzda 1.000 , - Kčs měsíčně, a to nejméně ve výši 10% daňového základu.

Plátci vypočtou daň, srazí ji a odvedou státní pokladně.

Daň se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníku k dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.

Z jednorázové mzdy, t. j. ze mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy, vypočte plátce daňovou srážku takto: Zjistí, jaká mzda bude poplatníkovi pravděpodobně za celý rok vyplacena bez započtení právě vyplácené jednorázové mzdy, a vypočte z ní celoroční daň. K zjištěné celoroční mzdě připočte právě vyplácenou jednorázovou mzdu a vypočte z úhrnu celoroční daň. Rozdíl mezi oběma celoročními daňovými částkami srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

Vyplácí-li se mzda za delší dobu než za obvyklé mzdové období, vypočte a srazí se daň tak, jako by mzda byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Z částek mzdy připadajících na dřívější kalendářní léta se však daň vypočte a srazí podle ustanovení odstavce 1.

Plátce je povinen na žádost poplatníka vypočítat při poslední výplatě mzdy v roce, kolik by činila úhrnná srážka daně, kdyby se mzda během roku vyplacená stejnoměrně rozvrhla na jednotlivá mzdová období. Částku, o kterou daň skutečně sražená převyšuje takto vypočtenou daň, vrátí plátce poplatníkovi, činí-li aspoň 20 ,- Kčs.

Srážkou vykonanou řádně podle předchozích ustanovení je daňové povinnosti učiněno zadost.

Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor plátci příslušnou částku k přímému placení.

Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny předepíše se daň na podkladě přiznání, která jsou povinni podat do konce února po uplynutí každého kalendářního roku okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bydlí. Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10%

Daň předepsaná podle odstavce 3 je splatna do 15 dnů po doručení platebního výměru. Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,05% dlužné částky.

Částky, které byl plátce povinen srazit, odvede nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla nebo měla být provedena srážka daně, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je plátcova pokladna, pokud ministerstvo financí nestanoví lhůtu kratší.

Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána jako dluh.

Plátce je povinen zaplatit daň předepsanou mu podle § 14 odst. 2 do tří dnů po doručení platebního výměru.

Nedodrží-li plátce lhůty stanovené v odstavcích 1 a 3 zaplatí za každý den prodlení penále ve výši 0,05% dlužné částky.

Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

Plátce je povinen:

Osoby, jimž jsou mzdy vypláceny, jsou povinny dát okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům, vysvětlení o druhu a výši těchto mezd.

Osoby, u nichž je sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jsou povinny dát požadované informace k zjištění povahy tohoto poměru.

Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému národnímu výboru a ministerstvu financí.

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a poplatníky o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.

Okresní národní výbor jest povinen sdělit stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

Z rozhodnutí okresních národních výborů, uvedených v odstavcích 1 a 2 a z platebních výměrů podle § 14 odst. 2 a 3 lze se odvolat do 15 dnů po doručení výměrů ke krajskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor.

Daň nelze předepsat a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou, a v případech § 14 odst. 3 od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byla o úkonu uvědoměna osoba, která je povinna daň platit.

Vláda učiní opatření potřebná k tomu, aby hrubé platy některých zaměstnaneckých skupin byly upraveny tak, aby odpovídaly změně daňové sazby podle tohoto zákona, novému vymezení daňového základu a započtení zaměstnaneckých příspěvků na pojistné národního pojištění do daňové sazby.

Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procenta zvýšení a snížení daně podle § § 7 a 8 a povolovala odchylky od ustanovení § 10.

Ministerstvo financí:

Opatření podle bodů 2, 3 a 4 může ministerstvo financí učinit jen po slyšení jednotné odborové organisace.

zákon č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy;

všechna zákonná ustanovení a jiná opatření, jimiž byly některé mzdy nebo jejich části od daně osvobozeny;

ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na zaměstnance;

ustanovení zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči a jiných předpisů, pokud upravují stanovení a vybírání části pojistného připadající na příslušníky ozbrojených sil;

ustanovení vládního nařízení č. 250/1943 Sb., o podpoře při včleňování do práce, a předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a vybírání příspěvků připadajících na zaměstnance.