Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění jsou ve státním socialistickém vlastnictví; příjmy a výdaje jsou součástí státních příjmů a výdajů.

Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění spravuje Revoluční odborové hnutí, a to odděleně od svého vlastního jmění. Těchto prostředků nelze použít k jiným účelům; zejména jich nelze použít k úhradě jiných závazků než závazků nemocenského pojištění. Jinak se na ně vztahují předpisy platné pro rozpočtové organisace.

Závodem se rozumí pracoviště, pro které se volí závodní rada.

Malým závodem se rozumí pracoviště, pro které se závodní rada nevolí a na jehož zaměstnance se při tom nevztahuje ani působnost jiné závodní rady.

Závody, po případě malými závody, jsou nejen podniky a závody výrobní a obchodní, nýbrž i úřady, soudy, zařízení státní správy, jiná zařízení, dobrovolné a jiné organisace, jakož i soukromá hospodářství a domácnosti.

Odborové orgány provádějící nemocenské pojištění rozhodují podle platných předpisů o těchto dávkách:

Odborové orgány provádějící nemocenské pojištění rozhodují též o výběrové rekreaci Revolučního odborového hnutí podle směrnic, které o tom vydá Ústřední rada odborů.

zaměstnanců závodu, ať pracují v závodě nebo na vysunutém pracovišti anebo byli vysláni na práci mimo závod,

zaměstnanců závodu, kteří nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud pracovní poměr k závodu trvá,

bývalých zaměstnanců závodu, pokud podle platných předpisů jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého pojištění v závodě,

rodinných příslušníků zaměstnanců uvedených pod písm. a) až c).

Závodní rada řídí provádění nemocenského pojištění v závodě a dbá, aby bylo prováděno podle platných předpisů v souladu se zájmy pracujících i výroby a aby s jeho prostředky bylo řádně hospodařeno. Při plnění svých úkolů se opírá o nejširší spolupráci zaměstnanců závodu. Závodní rada odpovídá vyšším orgánům odborového svazu za provádění nemocenského pojištění v závodě.

O dávkách pro zaměstnance závodů rozhoduje jako orgán závodní rady komise národního pojištění, po případě dílenská komise národního pojištění; není-li komise zřízena, rozhoduje o dávkách závodní rada.

Pomocníky závodní rady a komisi (dílenských komisí) národního pojištění v závodech jsou důvěrníci národního pojištění.

Výdaje závodní rady a jejích orgánů (důvěrníků) spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodě hradí závodní rada ze svých vlastních prostředků.

řídí činnost závodních rad v oboru nemocenského pojištění a kontroluje, zda plní úkoly spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodech,

rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím v dávkových věcech ( § 43 odst. 1 a 2).

Ústřední výbor odborového svazu (dále jen "ústřední výbor") řídí a kontroluje provádění nemocenského pojištění v závodech toho oboru, jehož zaměstnance sdružuje. Ústřední výbor zejména

Ústřední výbor odpovídá za svou činnost v oboru nemocenského pojištění Ústřední radě odborů.

Závod je povinen se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku plátců pojistného u ústředního výboru toho odborového svazu, v němž jsou sdruženi jeho zaměstnanci; přihlášku je povinen podat nejpozději do 7 dnů ode dne svého vzniku nebo ode dne, kdy po počátku účinnosti tohoto opatření u něho vznikly podmínky pro provádění pojištění v závodě a v odborovém svazu.

Závod, jeho právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací závodu, je povinen podat odhlášku z rejstříku plátců pojistného nejpozději do 7 dnů ode dne zániku závodu nebo ode dne, kdy u něho zanikly podmínky pro provádění pojištění v závodě a v odborovém svazu.

Závod je dále povinen hlásit do 7 dnů každou změnu svého názvu, sídla, příslušnosti svých zaměstnanců k odborovému svazu a změnu dne, který je v závodě určen pro výplatu mzdy.

Zanedbá-li závod povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může mu ústřední výbor předepsat platebním výměrem penále ve výši od 20 Kčs až do 200 Kčs.

Evidence, kterou závod vede o zaměstnancích, slouží i národnímu pojištění a musí obsahovat také tyto údaje:

Zaměstnanec je povinen sdělit závodu údaje potřebné k vedení této evidence.

Bližší předpisy o evidenci zaměstnanců vydává ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou odborů a se zúčastněnými ústředními úřady.

Administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodě, jakož i výplatu peněžitých dávek obstarává závod; vedoucí závodu je osobně odpovědný za provádění těchto prací.

Při hospodaření s prostředky nemocenského pojištění má hlavní účetní (vedoucí účetní) závodu práva a povinnosti jako při hospodaření s vlastními prostředky závodu.

Závod je povinen nahradit škodu, kterou způsobil nesprávným postupem; to platí zejména, jestliže vydal nesprávné podklady, podle nichž orgán provádějící nemocenské pojištění poskytl dávky, na které nebyl nárok, nebo poskytl dávky vyšší, než jaké příslušely podle platných předpisů.

Náklady spojené s výkonem administrativních prací jsou součástí provozovacích nákladů závodu a neposkytuje se za ně náhrada z prostředků nemocenského pojištění.

Běžné administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodě vykonává mzdový účetní závodu, po případě jiný zaměstnanec závodu s obdobnou působností (dále jen "mzdový účetní"). Mzdový účetní je povinen účastnit se jednání orgánů, které v závodě rozhodují o dávkách; při jednání má hlas poradní.

Podrobnosti o působnosti mzdového účetního a jeho povinnostech při provádění nemocenského pojištění v závodech upraví ministerstvo financí na návrh Ústřední rady odborů.

Závod je povinen vést předepsanou účetní a statistickou evidenci nemocenského pojištění.

Závod je povinen předkládat ústřednímu výboru předepsané statistické, účetní a rozpočtové kontrolní výkazy o provádění nemocenského pojištění.

Závod je povinen zařídit, aby zmocněným zástupcům odborových orgánů provádějících a řídících nemocenské pojištění byly v závodě kdykoliv v pracovní době přístupny veškeré záznamy a doklady potřebné ke zjištění správnosti výpočtu pojistného a výplaty dávek nemocenského pojištění a aby tito zástupci mohli konat šetření potřebná pro provádění pojištění.

Zmocnění zástupci jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Povinnost zachovávat tajemství trvá i po skončení zmocnění.

Pojistným v národním pojištění zaměstnanců (dále jen "pojistné") se rozumějí částky, které na toto pojištění platí závod.

Sazby pojistného a vyměřovací základ pro pojistné upravují zvláštní předpisy.

Nevyhovuje-li zařízení závodu podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce předpisům o bezpečnosti při práci nebo podle pravomocného rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy předpisům zdravotnickým, může být k pojistnému předepsána přirážka až do 50 % jeho sazby, a to po dobu trvání závad.

Přirážka se platí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí o závadě. Byla-li stanovena lhůta k odstranění závad, platí se přirážka od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž lhůta bezvýsledně prošla.

O přirážce k pojistnému rozhoduje ústřední výbor. Jinak platí o přirážce obdobně předpisy o pojistném.

Závod je povinen sám vypočítat pojistné za každý měsíc a vykázat je ústřednímu výboru.

Zároveň s výpočtem pojistného je závod povinen vykázat ústřednímu výboru dávky, které vyplatil za měsíc, jehož se výpočet týká, a dávky, které v tomto měsíci vyplatil dodatečně za období dřívější. Tyto dávky odečte od vykázaného pojistného; nelze však odčítat dávky vypočtené nesprávně vyšší částkou, dávky neprávem poskytnuté a dávky, jejichž výplata není doložena.

Splatné pojistné nebo rozdíl, o který toto pojistné převyšuje vykázané dávky, odvádí závod ústřednímu výboru bez vyměření.

Ústřední výbor předepíše závodu platebním výměrem pojistné, jestliže nebylo správně nebo vůbec vykázáno nebo jestliže byly neprávem odečteny dávky, které podle odstavce 2 nelze odčítat. Neposkytne-li závod podklady pro vyměření pojistného nebo pro přezkoušení dávek, vyměří ústřední výbor pojistné podle dat obdobného závodu přibližně stejné velikosti.

Závod, pro který se čerpají prostředky na mzdy a platy ze mzdového fondu kontrolovaného peněžním ústavem, odvádí pojistné a vybírá prostředky na výplatu dávek prostřednictvím peněžního ústavu a jeho prostřednictvím předkládá také ústřednímu výboru výkaz pojistného a dávek. Úhrady na pojistné a dávky mají pořadí mezd a platů.

Peněžní ústav neuvolní prostředky na výplatu mezd a platů, neobdrží-li zároveň při jejich výběru výkaz pojistného a dávek. Je-li vykázané pojistné vyšší než vykázané dávky, připojí závod k výkazu převodní příkaz k úhradě rozdílu ve prospěch ústředního výboru. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, připojí závod příkaz k vybrání na částku tohoto rozdílu, která se zúčtuje na vrub ústředního výboru; odchylky od obecných předpisů platných o příkazech k vybrání stanoví Ústřední rada odborů v dohodě s ministerstvem financí.

Nezaplatí-li závod splatné pojistné nebo rozdíl mezi vykázaným pojistným a vykázanými dávkami do 8 dnů ode dne splatnosti, je povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení ode dne splatnosti, nejméně však celkem částku 10 Kčs; toto penále je závod povinen platit také, bylo-li pojistné předepsáno platebním výměrem.

Nezašle-li závod ústřednímu výboru výkaz pojistného a dávek, může mu ústřední výbor předepsat platebním výměrem penále ve výši od 20 Kčs až do 200 Kčs.

Právo vyměřit pojistné se promlčuje v 5 letech ode dne splatnosti.

Nepřihlásil-li se závod vůbec k zápisu do rejstříku plátců pojistného, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech.

Právo vymáhat pojistné se promlčuje v 5 letech ode dne splatnosti; bylo-li pojistné vyměřeno, promlčuje se toto právo v 5 letech ode dne, kdy závod byl vyrozuměn o jeho vyměření.

Byl-li proveden úkon, který směřuje ke zjištění výše pojistného, k jeho vyměření nebo vymáhání, počne nová promlčecí doba ode dne, kdy se závod o tom dověděl.

Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně také o penále.

Jestliže se strany závodu nebyly zachovány povinnosti plynoucí z předpisů o bezpečnosti při práci nebo z předpisů zdravotnických, zejména jestliže

Nedotčen zůstává postih, který má závod vůči tomu, kdo byl odpověden za dodržování předpisů o bezpečnosti při práci nebo předpisů zdravotnických.

Nárok na náhradu škody podle § § 35 a 36 uplatňuje vlastním jménem odborový svaz. Neuzná-li závod nebo osoba třetí povinnost k náhradě škody, uplatní se nárok u soudu.

Nárok na náhradu škody se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy došlo k poslední výplatě dávky.

Předpisy o povinnosti hlásit úraz, při němž může vzniknout nárok na náhradu škody, vydá Ústřední rada odborů v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Nárok na dávky se uplatňuje u osoby určené závodem, zpravidla u příslušného mzdového účetního.

Zaměstnanec je oprávněn uplatnit nárok na dávky pro sebe i své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, po případě jiný oprávněný může sám uplatnit nárok na dávky, které mu podle předpisů o dávkách přímo náležejí.

Podrobnosti o tom, jak se nárok na dávky uplatňuje, stanoví předpisy o dávkách.

Přizná-li komise národního pojištění, dílenská komise národního pojištění nebo závodní rada dávku, poskytne se dávka a rozhodnutí se žadateli neoznamuje; přizná-li se zvláštní léčebná péče, vydá se o tom písemné rozhodnutí.

Nepřizná-li se dávka vůbec nebo v žádaném rozsahu, jestliže se dávka odejme anebo jestliže se sníží její výše nebo zastaví její výplata, vyrozumí o tom předseda komise (závodní rady), po případě její pověřený člen žadatele a výslovně jej upozorní, že může žádat do 15 dnů o písemné rozhodnutí. Požádá-li žadatel o vydání písemného rozhodnutí, musí mu být doručeno nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy o ně požádal.

Rozhodnutí komise (závodní rady) o povinnosti vrátit neprávem poskytnuté nebo přeplacené dávky se vydává vždy písemně.

Písemné rozhodnutí musí obsahovat označení orgánu, který je vydal, stručné odůvodnění, datum vydání a poučení o odvolání.

Zaměstnanec se může odvolat proti písemnému rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o dávce pro něho nebo pro jeho rodinné příslušníky; totéž platí i pro rozhodnutí o vrácení dávky.

Odvolat se může rovněž rodinný příslušník zaměstnance nebo jiný oprávněný, jde-li o nárok na dávku, který může sám uplatnit.

Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí u orgánu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Odvolání není podáno opožděně, jestliže bylo podáno po uplynutí této lhůty jen proto, že poučení bylo nesprávné, nebo jestliže bylo podáno ve lhůtě u nepříslušného orgánu.

Rozhodla-li komise národního pojištění nebo dílenská komise národního pojištění, předloží odvolání závodní radě, u níž je zřízena. Závodní rada může odvolání sama vyhovět. Jestliže mu nevyhoví v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je neprodleně k rozhodnutí nejblíže vyššímu orgánu odborového svazu.

Rozhodla-li přímo závodní rada, protože v závodě není zřízena komise národního pojištění, předloží odvolání, pokud mu sama v plném rozsahu do 15 dnů nevyhoví, neprodleně k rozhodnutí nejblíže vyššímu orgánu odborového svazu.

Proti rozhodnutí o odvolání lze podat další odvolání k ústřednímu výboru. Rozhodnutí ústředního výboru je konečné.

Ústřední výbor rozhoduje ve sporných případech o povinném pojištění, vyměřovacích základech, pojistném, penále a o jiných otázkách pojistného poměru; rozhodnutí vydává písemně.

Písemné rozhodnutí musí obsahovat označení orgánu, který je vydal, stručné odůvodnění, datum vydání a poučení o opravném prostředku.

Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu. O příslušnosti a řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o věcech národního pojištění. Pokud tato ustanovení mluví o Ústřední národní pojišťovně a jejích organisačních složkách, rozumí se tím odborový svaz.

Rozhodnutí odborových orgánů v dávkových i jiných věcech se vydávají výměrem; nabývají právní moci, jestliže je již nelze napadnout opravným prostředkem.

Výměr je vykonatelný soudní exekucí, jestliže nabyl právní moci; platební výměr je vykonatelný ( § 29) bez zřetele na právní moc.

Ve věcech upravených tímto opatřením, pokud se týkají provádění nemocenského pojištění v závodech a v odborových svazech, je účastníkem řízení před soudy odborový svaz.

Odborový svaz je také oprávněn vlastním jménem vymáhat pojistné, penále, náhrady dávek a náhrady za pojistné škody podle tohoto opatření.

Nemocenské pojištění zaměstnanců malých závodů a jejich rodinných příslušníků se provádí v krajské odborové radě, v jejímž obvodu je sídlo malého závodu.

Krajská odborová rada vykonává v oboru nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů zejména tyto úkoly:

Krajská odborová rada odpovídá Ústřední radě odborů za provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů.

O dávkách pro zaměstnance malých závodů a pro jejich rodinné příslušníky rozhoduje dávková komise zřízená při krajské odborové radě.

Práce spojené s prováděním nemocenského pojištění v malých závodech provádí oddělení nemocenského pojištění u krajské odborové rady.

Podrobnosti o zřizování, složení a úkolech dávkových komisí a oddělení nemocenského pojištění stanoví Ústřední rada odborů.

Malý závod je povinen přihlásit u krajské odborové rady na předepsaném tiskopise zaměstnance k pojištění do 7 dnů ode dne vstupu do zaměstnání. Rovněž je povinen odhlásit u krajské odborové rady zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr nebo který byl přemístěn do jiného závodu (malého závodu), a to do 7 dnů ode dne rozvázání pracovního poměru nebo přemístění.

Nepřihlásí-li nebo neodhlásí-li malý závod zaměstnance ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci, může krajská odborová rada uložit malému závodu penále ve výši od 10 Kčs až do 1000 Kčs.

Malé závody vykazují a odvádějí pojistné krajské odborové radě; ustanovení § § 21 až 23 a § 24 odst. 1, 3 a 4 platí obdobně.

Malý závod, pro který se čerpají prostředky na mzdy a platy ze mzdového fondu kontrolovaného peněžním ústavem, odvádí pojistné prostřednictvím peněžního ústavu a jeho prostřednictvím předkládá také krajské odborové radě výkaz pojistného. Úhrady na pojistné mají pořadí mezd a platů. Peněžní ústav neuvolní prostředky na výplatu mezd a platů, neobdrží-li zároveň při jejich výběru výkaz pojistného a převodní příkaz na částku pojistného ve prospěch krajské odborové rady.

Malý závod, pro který se nečerpají prostředky na mzdy a platy ze mzdového fondu kontrolovaného peněžním ústavem, je povinen předložit krajské odborové radě výkaz pojistného do 8 dnů ode dne splatnosti a uhradit v téže lhůtě vykázané pojistné.

Ustanovení § § 27 až 34 o pojistném a penále platí obdobně o pojistném a penále, které jsou povinny platit malé závody.

V soukromém hospodářství má povinnosti uložené malému závodu podnikatel nebo zaměstnavatel, a je-li podnikatelů (zaměstnavatelů) několik, každý z nich.

Za pojistné a penále, které dluží soukromý podnikatel (zaměstnavatel), ručí kapitálový účastník; za pojistné a penále, které se staly splatnými v době trvání společné domácnosti, ručí manžel podnikatele (zaměstnavatele).

Soukromý podnikatel, který nabyl podniku, ručí za pojistné a penále, které dluží jeho předchůdce, pokud se staly splatnými během 18 měsíců před nabytím podniku; nabyl-li části podniku, ručí poměrnou částí odpovídající nabyté části podniku. Toto ručení není dotčeno změnou ve způsobu nebo v rozsahu provozu nabytého podniku (jeho části).

Soukromý stavebník ručí za pojistné, které dluží soukromý podnikatel za zaměstnance pracující na stavbě.

Pojistné s příslušenstvím a penále, vymáhané soudní exekucí, požívají v exekučním řízení přednostního práva, jakého požívají nedoplatky daní.

Ustanovení § 20 o přístupu k záznamům a dokladům a o povinnosti zmocněných zástupců platí obdobně.

Ustanovení § § 35 až 37 o náhradách za pojistné škody platí obdobně, nárok však uplatňuje krajská odborová rada.

Nárok na dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů se uplatňuje u krajské odborové rady (oddělení nemocenského pojištění).

O řízení v dávkových věcech před orgány krajské odborové rady platí přiměřeně ustanovení § § 38 až 44, o odvolání proti rozhodnutí dávkové komise krajské odborové rady rozhoduje však předsednictvo krajské odborové rady a jeho rozhodnutí je konečné.

Krajská odborová rada rozhoduje ve sporných případech o povinném pojištění, vyměřovacích základech, pojistném, penále a o jiných otázkách pojistného poměru. Rozhodnutí vydává písemně; ustanovení § 45 odst. 2l platí obdobně.

Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu. O příslušnosti a řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o věcech národního pojištění. Pokud tato ustanovení mluví o Ústřední národní pojišťovně a jejích organisačních složkách, rozumí se tím krajská odborová rada.

Ve věcech upravených tímto opatřením, pokud se týkají provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů, je účastníkem řízení před soudy krajská odborová rada.

Krajská odborová rada je také oprávněna vlastním jménem vymáhat pojistné, penále, náhrady dávek a náhrady za pojistné škody podle tohoto opatření.

Ústřední rada odborů jako vrcholný orgán nemocenského pojištění spravuje nemocenské pojištění a kontroluje jeho provádění. Při tom má zejména tyto úkoly:

Ústřední rada odborů odpovídá za provádění nemocenského pojištění vládě.

Ústřední národní pojišťovna a její organisační složky se zrušují dnem 31. prosince 1953.

Pokud ministr financí v dohodě s předsedou Ústřední rady odborů neurčí jinak, přecházejí práva a závazky Ústřední národní pojišťovny dnem 1. ledna 1954 bez likvidace na stát a svěřují se do správy Revolučního odborového hnutí.

Ústřední rada odborů provede uzavření činnosti Ústřední národní pojišťovny a jejích organisačních složek, zejména uzavření účetní evidence, a sestaví rozvahu.

Ve smyslu § 13 zákona č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, jsou zrušeny všechny předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto opatření.

Zejména jsou zrušeny:

Pokud nebudou vydány podrobnější předpisy podle tohoto opatření, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.