Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

104/1964 Sb. znění účinné od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1992

s výjimkou §148 odst.2 zákona - 1.1.1965

104

 

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 8. června 1964,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

družstevních rolníků

 

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen "zákon"):

O d d í l p r v n í

Společná ustanovení pro nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a

peněžitou pomoc v mateřství (§ 1-10)

§ 1

Příjem z pracovní činnosti

K § 9 a 22 zákona

(1)

Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

a)

základní odměny,

b)

prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny; jiné prémie v rozsahu stanoveném Státní úřadem sociálního zabezpečení,

c)

vyrovnávací příspěvky poskytované z prostředků družstev nebo ze státních prostředků 1 ,

d)

hodnota naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny,

e)

odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru; k těmto odměnám se však nepřihlíží, jestliže náležejí i v době, v níž se poskytuje dávka vyměřená z průměrné denní pracovní odměny.

(2)

Hodnota naturálií se oceňuje částkou 1500,- Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125,- Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4,- Kčs za každý kalendářní den.

Průměrná denní pracovní odměna

§ 2

K § 9 zákona

(1)

Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen "započitatelné příjmy") zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy se družstevník stal neschopným k výkonu pracovní činnosti (dále jen "pracovní neschopnost") nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat, aby ošetřoval člena rodiny, anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství anebo proto, že převzala do své trvalé péče dítě svěřené jí k pozdějšímu osvojení (dále jen "rozhodné období"); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.

(2)

Jestliže družstevník v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za započitatelných příjmů za dobu práce v družstvu po skončení učebního poměru.

(3)

Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou anebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (27 zákona), určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

(4)

Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva, určí se průměrná denní pracovní odměna též z pracovních odměn (prémií) včetně doplatků dosažených za část rozhodného období v družstvu, z něhož přestoupil; totéž platí obdobně, jestliže družstvu v rozhodném období zavedlo soustavu peněžního odměňování. Jestliže družstevník vstoupil do družstva během rozhodného období, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po vstupu do družstva.

(5)

Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodu uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

§ 3

(1)

Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část ( § 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovoleno ( § 27 zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

(2)

Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(3)

Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru. Při strojovém způsobu výpočtu může se zaokrouhlení provést až při výsledném výpočtu dávky.

Doba nepřerušené činnosti v témže družstvu K § 10 a 22 zákona

§ 4

(1)

Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává

a)

doba pracovní činnosti v jakémkoli jednotném zemědělském družstvu,

b)

doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládající sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,

c)

doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojenecký armádách,

d)

doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem po skončení povinné školní docházky na školách včetně vysokých škol,

e)

doba vědecké nebo umělecké aspirantury,

f)

doba odborného nebo politického školení,

g)

doba odborného nebo politického školení,

h)

doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdy 2 , pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,

ch)

doba odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.

(2)

Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do šesti týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3)

Družstevníku, který byl pracovně činný v družstvu ke dni 31. března 1962, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu všechny doby uvedené v odstavci 1 získané před tímto dnem.

§ 5

(1)

Poživateli částečného invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu se připravoval pro pracovní činnost nebo po kterou mu byla poskytována léčebná rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do šesti týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přípravy pro povolání nebo léčebné rehabilitace.

(2)

Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu.

(3)

Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu, jakož i doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu.

(4)

Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do šesti týdnů po odnětí důchodu.

(5)

Jinak platí počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu pro pracující důchodce všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.

(6)

Doba požívání důchodu, po kterou důchodce nebyl v družstvu pracovně činný, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 6

Družstevnici, která přestala být v družstvu pracovně činná v době těhotenství nebo proto, aby pečovala o své dítě, se započte doba její činnosti v družstvu do nepřerušené činnosti v témže družstvu, jestliže započne pracovat v družstvu do šesti týdnů poté, kdy skončilo těhotenství, popřípadě kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do šesti týdnů poté, kdy dítě dosáhlo věku osmi let; to platí obdobně též o započtení doby činnosti v pracovním poměru družstevnici, která z některé z uvedených příčin skončila pracovní poměr.

§ 7

Lhůta šesti týdnů stanovená v § 4 až 6 pro vstup do družstva, popřípadě pro započetí pracovní činnosti v družstvu se považuje za dodrženou, potvrdí-li okresní národní výbor, že se pracovník ucházel o vstup do družstva a nemohl do něho v této lhůtě vstoupit bez svého zavinění; to platí též, jestliže se pracovník, který se stal družstevníkem, v této lhůtě ucházel o umístění do pracovního poměru.

§ 8

(1)

Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i doby činností, které tam byly započitatelné.

(2)

Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3)

Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení ( § 4 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná 3 , se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 9

Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný a které doby mu byly započteny do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.

§ 10

Procentní sazba

(1)

Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů ( § 22 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.

(2)

Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvU ( § 22 odst. 3 zákona).

(3)

Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

O d d í l d r u h ý

Zvláštní ustanovení pro dávky

zabezpečení v nemoci

K § 7 až 16 zákona (§ 11-16)

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny

§ 11

Nastala-li nová pracovní neschopnost dříve, než uplynul jeden kalendářní měsíc od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z též průměrné denní pracovní odměny, z jaké bylo stanoveno při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však člen družstva přestoupil před vznikem nové pracovní neschopnosti do jiného družstva nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v pracovní činnosti, určí se průměrná denní pracovní odměna způsobem stanoveným v § 2 a 3.

§ 12

(1)

Členu družstva, který se stal neschopným práce ( § 8 odst. 2 zákona) v době, kdy družstvo, jehož je členem, nebylo ještě uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, jež se však stalo takovým družstvem v době, kdy pracovní neschopnost trvá, náleží nemocenské ode dne, od něhož bylo družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, pokud mu nemocenské nenáleželo již dříve podle § 7 odst. 2 zákona; podpůrčí doba se však počítá od počátku pracovní neschopnosti.

(2)

Členu družstva ( § 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(3)

Členu družstva ( § 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(4)

Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

§ 13

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

§ 14

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za pracovní dny spadající do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny než pro pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo pro ošetřování člena rodiny.

§ 15

Zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu se přiznává nejdéle na dobu tří měsíců. O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení.

§ 16

Nemocenské při přechodu z dočasné pracovní

neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1)

O plné (částečné) invaliditě rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

a)

na podkladě žádosti o invalidní (částečný invalidní) důchod,

b)

z podnětu lékařské poradní komise, jestliže člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní)

důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

(2)

Byl-li členu družstva, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod (odstavec 1 písm. a)), zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve. Opis rozhodnutí o přiznání důchodu se doručí též orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(3)

Rozhodne-li okresní posudková komise z podnětu lékařské poradní komise (odstavec 1 písm. b)), že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, zastaví se výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(4)

Podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, vydanému podle odstavce 3, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že není plně invalidní (částečně invalidní) a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je plně invalidní (částečně invalidní), zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy toto rozhodnutí bylo doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že je částečně invalidní (plně invalidní), zastaví se výplata nemocenského po uplynutí měsíce ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však podpůrčí doba již dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

(5)

Rozhodnutí posudkové komise se dělí účastníku řízení, je-li přítomen jednání, ústně. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), poučí posudková komise účastníka řízení, že její rozhodnutí mu bude vydáno písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodu. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), vydá posudková komise účastníku řízení rozhodnutí vždy písemně, a to nejpozději do tří dnů. Rozhodla-li posudková komise, že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, poučí ho o zastavení výplaty nemocenského a doporučí mu, aby požádal o přiznání, invalidního (částečně invalidního) důchodu. Opis rozhodnutí se doručí též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

O d d í l t ř e t í

Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení matky a dítěte (§ 17-36)

Peněžitá pomoc v mateřství a podpora při narození dítěte K § 19 až 28 zákona

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče 4 .

§ 18

Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

Přídavky na děti K § 30 až 35 zákona

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1)

Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky je:

a)

výchova dorostu k povolání v učebním nebo pracovním poměru,

b)

příprava mládeže pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,

c)

studium na středních odborných a vysokých školách.

(2)

Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.

§ 20

Vlastní příjem dítěte

(1)

Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako je mzda, odměna nebo výdělek učně, příjem studentů a žáků při výrobní práci v závodech, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku apod.; pro posouzení nezaopatřenosti dítěte ( § 31 odst. 2 zákona) je rozhodný úhrn hrubých vlastních příjmů dítěte.

(2)

Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně:

snídaně.......................................... 20,80 Kčs

přesnídávka................................... 20,80 Kčs

oběd............................................. 72,80 Kčs

svačina (druhá večeře)....................20,80 Kčs

večeře........................................... 62,40 Kčs

ubytování včetně otopu a světla...... 26,00 Kčs

Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

(3)

Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v předchozích odstavcích, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

§ 21

Za vlastní příjem dítěte se nepovažují:

a)

prospěchové stipendium,

b)

výživné placené na dítě,

c)

hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než šest měsíců,

d)

hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,

e)

nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za práci v době školních prázdnin.

§ 22

Odpracovaný den

Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru

V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

Měsíční pracovní odměna družstevníka rozhodná pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výši

§ 24

(1)

Pro výpočet měsíční pracovní odměny, která je rozhodná pro nárok na přídavky na děti a jejich výši (dále jen "rozhodná pracovní odměna"), se započítávají

a)

základní odměny,

b)

prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny; jiné prémie v rozsahu stanoveném Státním úřadem sociálního zabezpečení,

c)

vyrovnávací příspěvky poskytované z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

d)

hodnota naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny ( § 1 odst. 2),

e)

náhrada za ušlou pracovní odměnu,

f)

částky poskytované družstevníku po dobu vojenského cvičení.

(2)

Do rozhodné pracovní odměny se započítávají tyto další příjmy družstevníka:

a)

důchod, který pobírá podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle obdobných předpisů 5 ,

b)

hrubé příjmy z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky,

c)

nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě obdobné dávky poskytované ze sociálního fondu družstva,

d)

odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru.

§ 25

Do rozhodné pracovní doby se nezahrnují zejména

a)

odměny poskytované za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši,

b)

věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované družstvem v souvislosti s činností družstevníka v družstvu nebo podnikem v souvislosti

s činností v pracovním poměru, a to bez ohledu na jejich výši,

c)

přídavky na děti v pracovním plnění na nezaopatřené děti,

d)

jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů družstevníka.

Období, za které se zjišťuje rozhodná měsíční pracovní odměna

§ 26

(1)

Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního roku se určují podle výše rozhodné pracovní odměny zjištěné měsíčním průměrem za předchozí kalendářní rok.

(2)

Měsíční průměr za předchozí kalendářní rok se vypočte z příjmů uvedených v § 24, které byly družstevníku za tento kalendářní rok zúčtovány, a pokud jde o důchod, skutečně vyplaceny.

§ 27

(1)

Při výpočtu rozhodné pracovní odměny ( § 24 až 26) se nehledí ke kalendářním měsícům,

a)

v nichž družstevník ještě v družstvu nepracoval nebo v něm pracoval jen po část měsíce,

b)

v nichž konal základní nebo obdobnou službu v ozbrojených silách,

c)

v nichž družstevník z osobních důvodů nepracoval se souhlasem družstva.

(2)

Není-li v předchozím kalendářním roce ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodnou pracovní odměnu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 28.

§ 28

V kalendářním roce, v němž družstevník vstoupil do družstva, se přídavky na děti poskytují za každý jednotlivý kalendářní měsíc tohoto roku podle měsíční pracovní odměny za tento měsíc, a jde-li o družstevníky odměňované v pracovních jednotkách, podle plánovaných odměn za tyto jednotky, včetně hodnoty naturálií připadajících na tyto jednotky. Za kalendářní měsíc, v němž družstevník vstoupil do družstva a neměl v družstvu odměnu za celý měsíc, se přídavky na děti poskytují podle odměny, které by pravděpodobně dosáhl, kdyby byl v družstvu činný po celý měsíc.

§ 29

(1)

Družstevníku povolanému k činné službě v ozbrojených silách, se přídavky na děti poskytují za každý kalendářní měsíc, ve kterém konal službu, podle výše jeho rozhodné pracovní odměny za tento měsíc. Neměl-li družstevník v kalendářním měsíci žádnou pracovní odměnu, posuzuje se jako družstevník s měsíční pracovní odměnou do 1400,- Kčs.

(2)

Začal-li družstevník opět pracovat v družstvu po skončení základní nebo obdobně služby v ozbrojených silách, určí se výše přídavků na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, obdobně podle ustanovení § 28, jakoby družstevník nově vstoupil do družstva.

§ 30

Zameškal-li družstevník neomluveně práci v období, za něž se určuje rozhodná pracovní odměna, připočte se k příjmům, které byly za toto období skutečně zúčtovány, jejich poměrný díl, který by připadl na zameškanou dobu.

§ 31

Zemědělská půda - Uživatel

(1)

Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady (i domovní), ovocné sady, trvalé louky a pastviny.

(2)

Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit, tedy i uživatel záhumenku.

(3)

Pro zjištění, zda jde o uživatele zemědělské půdy ve větší výměře než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, se sčítá zemědělská půda, které užívá družstevník i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.

§ 32

Ochrana zájmů dítěte při souběhu nároků

Jestliže by důsledné použití ustanovení o souběhu nároků na přídavky na totéž dítě ( § 33 zákona) poškozovalo zájem dítěte, zejména neplní-li oprávněný, z jehož zabezpečení by se měly přídavky na děti podle nich poskytovat, řádně své povinnosti a ohrožuje tak účel, pro který se přídavky na děti poskytují, dohodnou se příslušné orgány, z kterého zabezpečení mají být přídavky na děti přiznány.

§ 33

Přídavky na vnuky, sourozence nebo schovance

Družstevníku mohou být přiznány přídavky na děti na jeho vnuka, sourozence, nebo schovance, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence, schovance) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění, z materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů dítěte.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

V odůvodněných případech mohou být přiznány přídavky na děti

a)

na dítě starší 15 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do učebního nebo pracovního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po

skončení povinné školní docházky, nebo

b)

za kalendářní měsíc, v němž družstevník nemohl splnit podmínku stanoveného počtu odpracovaných dnů ( § 30 zákona) proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu

přestal pracovat v družstvu nebo během měsíce zemřel.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

a)

jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,

b)

doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo

c)

je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Přídavky na dvě nebo více dětí, jsou-li v přímém

zaopatření různých osob

Jsou-li děti, na které náležejí přídavky ze zabezpečení téhož družstevníka, v přímém zaopatření různých osob, vyplácejí se přídavky na děti na každé z těchto dětí stejnou částí z celkové částky přiznané tomuto družstevníku.

O d d í l č t v r t ý

Důchodové zabezpečení (§ 37-58)

§ 37

Doba pracovní činnosti

K § 39 odst. 2 zákona

Za vážný důvod, pro který se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů, se považuje zejména výkon veřejné funkce, účast na odborném nebo politickém školení, uznaná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a mateřská dovolená (další mateřská dovolená).

Zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) K § 39 odst. 3 zákona

§ 38

Vstup pracovníka do družstva s vyšší úrovní

hospodaření

(1)

Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva s vyšší úrovní hospodaření pracovník nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, kterému nevznikl nárok na starobní ani na invalidní důchod, posuzuje se doba, kterou získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření) jako by byla získána v důchodovém zabezpečení členů družstev s vyšší úrovní hospodaření, a to jak pro nárok na důchod, tak i pro jeho výši, pokud není stanoveno jinak v § 44 ods t. 3 a 4 zákona.

(2)

Konal-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření před vstupem do družstva zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, činí zvýšení základní výměry důchodu podle § 45 odst. 2 a 5č odst. 4 za každý rok zaměstnání I. pracovní kategorie 2 % a za každý rok zaměstnání II. pracovní kategorie 1,5 % průměrné měsíční pracovní odměny.

(3)

Pokud se kryjí doby zaměstnání a pracovní činnosti v družstvu, započítávají se jen jednou, a to podle předpisů pro člena družstva výhodnějších.

(4)

Předchozí odstavce platí obdobně, jestliže pracovník vstoupil nebo vstoupí do družstva, které nebylo uznána za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, avšak bylo za takové družstvo uznáno do dne, jímž členu družstva vznikl nárok na důchod.

Vstup pracovníka do družstva,které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření

§ 39

(1)

Vstoupil-li nebo vstoupí-li pracovník nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, kterému nevznikl nárok na starobní důchod ani na invalidní důchod, do družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, posuzuje se doba, kterou získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření), pro nárok na důchod, jako by byla získána v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, pokud není stanoveno jinak v § 44 odst. 3 a 4, § 48 odst. 3 a v § 59 odst. 4 zákona.

(2)

Ustanovení § 38 odst. 2 platí obdobně.

§ 40

(1)

Členu družstva, který byl za svého dosavadního zaměstnání vyslán do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu k jeho kádrovému posílení a plní v něm podle zjištění okresního národního výboru své poslání, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal ke dni vstupu do družstva aspoň 5 roků započitatelných podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků. Důchod nesmí být přitom vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činil průměrný měsíční výdělek vypočtený ke dni vstupu družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků.

(2)

Členu družstva, která ze svého dosavadního zaměstnání vstoupil bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro dosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal ke dni vstupu do družstva aspoň 5 roků započitatelných podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků. Ustanovení odstavce 1 věta druhá platí obdobně.

(3)

Členu družstva, který ze svého dosavadního zaměstnání vstoupil nebo vstoupí bezprostředně do družstva, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal aspoň 5 roků v důchodovém zabezpečení pracovníků, a jde-li o nárok na starobní důchod, aspoň 10 roků započitatelných ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků; přitom se průměrný měsíční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků ze zaměstnání, kterých člen družstva dosáhl za posledních 10, popřípadě 5 roků před vznikem nároku na důchod.

(4)

Vstup do družstva se považuje za bezprostřední, jestliže se pracovník stal jeho členem do tří měsíců od skončení zaměstnání. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též vstup bývalého pracovníka, který jako jednotlivě hospodařící rolník hospodařil jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté se stal členem družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.

(5)

Do doby 5 (10) roků důchodového zabezpečení pracovníků uvedené v odstavcích 1 až 3 se nezapočítávají náhradní doby.

(6)

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně též o nárocích člena družstva, který byl před vstupem do družstva člen výrobního družstva anebo příslušníkem ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů.

(7)

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na osoby uvedené v § 2 zákona.

§ 41

Vstup jednotlivě hospodařícího rolníka do družstva

(1)

Nároky člena družstva, který byl před vstupem do družstva důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, a který nesplnil podmínky pro nárok na starobní nebo invalidní důchod z tohoto pojištění, se posuzují podle předpisů platných pro družstevní rolníky. Došlo-li ke vstupu do družstva po 30. červnu 1964, platí ustanovení předchozí věty, jen jestliže bylo za celou dobu důchodového pojištění zaplaceno pojistné.

(2)

Nároky z důchodového zabezpečení člena družstva, který byl před vstupem do družstva pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, a který nesplnil podmínky pro nárok na starobní nebo invalidní důchod z tohoto pojištění, a vstoupil jako člen přímo do družstva s vyšší úrovní hospodaření, se posuzují podle předpisů platných pro členy takového družstva teprve po uplynutí 5 roků od vstupu do družstva; do uplynutí této doby se jeho nároky na dávky důchodového zabezpečení posuzují podle předpisů platných pro členy družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření. Splnění podmínky uplynutí pěti roků od vstupu do družstva se nevyžaduje, vznikl-li nárok na dávku následkem pracovního úrazu.

§ 42

Náhradní doby

K § 40 odst. 1 písm. a) zákona

Jako náhradní doba se započítává

a)

doba základní (presenční) služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné službě za mobilizace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince

1939 a v Československé armádě a v bezpečnostních sborech od 9. května 1945, pokud tyto služby nebyly konána z povolání,

b)

doba činné služby v poměru bývalých délesloužících poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle vládního nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další činné

službě, v obdobích uvedených pod písm. a).

Průměrná měsíční pracovní odměna K § 42 zákona

§ 43

Příjem z pracovní činnosti

(1)

Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny považují:

a)

základní odměny,

b)

prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny; jiné prémie v rozsahu stanoveném Státním úřadem sociálního zabezpečení,

c)

vyrovnávající příspěvky poskytované z prostředků družstev nebo ze státních prostředků 6 ,

d)

hodnota naturálií poskytovaných v souvislosti s pracovní činností družstevníka,

f)

náhrady za ušlou pracovní odměnu.

(2)

Měl-li člen družstva v době, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, výdělek plynoucí ze zaměstnání nebo odměnu za výkon funkce jako poslanec národního výboru, považují se i tyto příjmy v hrubé výši za příjem z pracovní činnosti.

(3)

Do příjmu z pracovní činnosti družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen jako pracovník, jako člen výrobního družstva, jako voják z povolání nebo jako příslušník bezpečnostních sborů, se započítávají také výdělky započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení pracovníků.

(4)

Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod družstevníka, který požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů z důchodového zabezpečení pracovníků, nesmí být vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.

(5)

Ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu nebo státní správy, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, platí obdobně pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny, jestliže to je pro družstevníka výhodnotnější 7 .

§ 44

Odpočítávání některých dob při výpočtu průměrné

měsíční pracovní odměny

(1)

Do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, se zahrnují též období, v nichž neměl družstevník žádnou pracovní odměnu ani jiné příjmy. Do té doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které byla pracovní činnost přerušena z vážných důvodů ( § 41 odst. 2 zákona), a nepřihlíží se ani k příjmům dosaženým v těchto dobách.

(2)

Byl-li člen družstva v době, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, nezahrnuje se toto období do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, a nepřihlíží se ani k příjmům dosaženým v tomto období.

(3)

K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této době dosaženým se nehledí, je-li to pro družstevníka výhodnější.

(4)

Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když členka družstva nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství (27 odst. 4 zákona).

(5)

Kryje-li se náhradní doba s dobou pracovní činnosti, hledí se k době pracovní činnosti k příjmům v ní dosaženým, je-li to pro družstevníka výhodnější.

§ 45

Rok vzniku a rok zániku důchodového zabezpečení

(1)

Jestliže rok vzniku důchodového zabezpečení spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních roků, za které se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, vypočítává se tato odměna i za dobu kratší 10 (5) roků z úhrnu příjmů z pracovní činnosti dosažených za kalendářní roky po roce vzniku důchodového zabezpečení.

(2)

Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti ani k příjmům dosaženým v kalendářním roce, v němž

a)

družstevník poprvé se stal účasten důchodového zabezpečení z pracovní činnosti v družstvu,

b)

družstevníku vznikl nárok na důchod nebo v němž družstevník skončil pracovní činnost po vzniku nároku na starobní důchod ( § 42 odst. 2 zákona).

(3)

Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení z pracovní činnosti v družstvu, vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna z pracovních odměn dosažených za celou dobu pracovní činnosti; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je rovněž rokem, v němž poprvé vzniklo důchodové zabezpečení.

Starobní důchod

§ 46

K § 44 odst. 1 a 2 zákona

(1)

Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže členka družstva pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

(2)

Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže členka družstva nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození, nebo jestliže se členka družstva ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

(3)

Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě, jehož oba rodiče nebo matka žijí, hodnotí se člence družstva pro nárok na starobní důchod, jen jestliže dítě je na ni převážně odkázáno výživou, kterou mu nemohou ze závazných příčin zajistit jeho rodiče.

§ 47

K § 44 odst. 4 zákona

Členu družstva, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, nesplňuje podmínky pro nárok na starobní důchod podle § 44 odst. 4 zákona, avšak splňoval by podmínky pro nárok na starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky, kdyby byl po dobu, po kterou byl pracovně činný v družstvu, setrval dále v zaměstnání, náleží starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.

§ 48

K § 48 odst. 2 zákona

(1)

Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom, vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.

(2)

Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.

§ 49

K § 49 zákona

(1)

Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, vypočítá se zvýšení důchodu z průměrné měsíční pracovní odměny stanovené za dobu pracovní činnosti po splnění podmínek pro nárok na důchod.

(2)

Požádá-li družstevník o to, aby mu místo výplaty starobního důchodu byl nárok na tento důchod zvyšován, může znovu požádat o výplatu tohoto důchodu nejdříve po uplynutí jednoho roku.

Invalidní (částečný invalidní) důchod

§ 50

K § 51 odst. 3 zákona

(1)

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

(2)

Soustavnou pracovní činností je pracovní činnost v družstvu vykonávaná s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažená pracovní odměna tvoří stálý zdroj příjmu člena družstva.

(3)

Plně invalidním je též člen družstva, který pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavnou pracovní činnost, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci, osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).

(4)

Pracovní činnost je zcela nepřiměřená dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je členu družstva zcela cizí a odlehlá jeho dosavadní pracovní činnost a není-li v ní dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společnosti není účelné, aby vykonával takovou nepřiměřenou pracovní činnost. Dřívějšími schopnostmi člena družstva se rozumějí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem kvalifikované pracovní činnosti.

§ 51

K § 51 odst. 4 zákona

(1)

Za podstatný pokles příjmu z pracovní činnosti člena družstva se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých měsíčních příjmů z pracovní činnosti za posledních 12 měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrná měsíční pracovní odměna, z níž se vypočítává důchod, avšak neomezená podle 42 odst. 3 zákona. Jde-li však o důchod, který podle předpisů dříve platných nebyl stanoven z průměrné měsíční pracovní odměny nebo jestliže se člen družstva stal částečně invalidním v době přípravy pro povolání anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny v odměňování družstevníků za práci, srovnává se průměr příjmů družstevníka zpravidla za posledních 12 měsíců s průměrnou pracovní odměnou obvykle dosahovanou v témže období za pracovní činnost, kterou člen družstva konal v době vzniku nároku na důchod. Je-li člen družstva (poživatel částečného invalidního důchodu) pracovně činný v družstvu, které odměňuje práci v pracovních jednotkách, považuje se zpravidla za podstatný pokles příjmů z pracovní činnosti, jestliže člen družstva není schopen pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpracovat a skutečně neodpracoval ani dvě třetiny průměru počtu pracovních jednotek, který odpracoval v posledních dvanácti měsících před vznikem částečné invalidity.

(2)

Nečiní-li příjem z pracovní činnosti člena družstva (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1000,- Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu příjmu z pracovní činnosti za splněnou.

(3)

Pracovní činnost stejně kvalifikovaná je pracovní činnost, která není zcela odlehlá dosavadní pracovní činnosti, klade podobné požadavky na zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného pracovního příjmu jako z dosavadní pracovní činnosti.

(4)

Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon družstevníka pracujícího v úkolu apod.

(5)

Pracovní činnost méně kvalifikovaná je pracovní činnost, na niž družstevník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, která však při srovnání s dosavadní pracovní činností klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost družstevníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího pracovního příjmu než z dosavadní pracovní činnosti.

§ 52

K § 53 zákona

Stejné nároky, jaké má člen družstva při pracovním úrazu, má též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti a za okolností uvedených ve vyhlášce, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení 8 , pokud důchod podle zákona o sociálním zabezpečení není výhodnější. Přitom se za průměrnou měsíční pracovní odměnu ( § 42 zákona) považuje nejméně částka 800,- Kčs.

§ 53

K § 53 a § 76 odst. 1 písm. a) zákona

Stal-li se invalidním (částečně invalidním) družstevník, který utrpěl poškození zdraví následkem účastí v boji proti fašismu jako příslušník ozbrojených útvarů anebo následkem věznění z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody, předpokládá se, že invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s touto účastí (vězněním), není-li tato souvislosti vyloučena povahou případu.

§ 54

K § 54 odst. 1 a § 55 zákona

Stal-li se člen družstva s vyšší úrovní hospodaření, který již dříve pobíral invalidní důchod, znovu plně invalidní, hodnotí se pro výši invalidního důchodu též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího důchodu.

§ 55

K § 60 odst. 3 zákona

Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může člen družstva vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracujícími žijícími v podobném prostředí.

§ 56

Vdovský důchod

K § 85 odst. 2 zákona

O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský důchod platí § 46 odst. 1 až 3.

§ 57

Souběh vdovského důchodu s jiným důchodem

a s příjmem z výdělečné činnosti

K § 67 zákona

(1)

Příjem z výdělečné činnosti je nejen pracovní odměna za pracovní činnost v družstvu, nýbrž i příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci (z nemocenského pojištění) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjmy z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.

(2)

Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3)

Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 25. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v 68 odst. 3 zákona.

(4)

Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod ( § 49 a 96 zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 96 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.

§ 58

Sirotčí důchod

K § 68 odst. 4 zákona

Za vlastní příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

O d d í l p á t ý

Účastníci přípravy k obraně Československé

socialistické republiky (§ 59)

§ 59

K § 76 odst. 1 písm. b) zákona

(1)

Za účast na přípravě k obraně Československé socialistické republiky se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako příprava k této obraně a je též tak prováděna.

(2)

Člen družstva, který utrpěl úraz (nemoc z povolání) při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.

(3)

Složka, která organizuje přípravu, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle tohoto oddílu a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření okresnímu národnímu výboru.

O d d í l š e s t ý

Zabezpečení členů rodin družstevníků konajících

službu v ozbrojených silách

K § 78 až 82 zákona (§ 60-68)

§ 60

K § 78 odst. 1 a § 79 odst. 1 zákona

(1)

Službou v ozbrojených silách se rozumí:

a)

základní služba ( § 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb.),

b)

náhradní služby ( § 28 branného zákona),

c)

další služba ( § 37 branného zákona),

d)

vojenské cvičení ( § 39 branného zákona),

e)

mimořádná služba ( § 46 odst. 1 branného zákona),

f)

zvláštní služba ( § 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,

g)

osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil ( § 45 branného zákona).

(2)

Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na zaopatřovací příspěvek jako pokračování předcházející služby.

(3)

Zaopatřovací příspěvek se poskytuje těm členům rodiny vojáka, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.

(4)

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 25. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem anebo je invalidní ( § 68 odst. 3 písm. b) a c) zákona). Za nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací.

(5)

Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.

(6)

Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka, dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium, péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže nelze péči o ně zajistit jinak, apod.

(7)

Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku, které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální péče.

(8)

Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáky za podmínek stanovených v § 79 odst. 1 písm. e) zákona.

§ 61

(1)

Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům, prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi a tchýni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby v ozbrojených silách.

(2)

Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím odstavci činí 300,- Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více, než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách.

(3)

Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených v odstavci 1 převyšuje částku 300,- Kčs měsíčně; jde-li o manželskou dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje částku 600,- Kčs měsíčně.

§ 62

K § 79 odst. 1 písm. b) zákona

Svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo osamělému vojákovi a vojákovi, jehož manželka, družka nebo zletilá příbuzná pečuje o jeho dítě a má čistý příjem bez přídavků na děti nejvýše 600,- Kčs měsíčně, a vojákovi za stejných podmínek, může být poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené až do částky 150,- Kčs měsíčně. Tento příspěvek lze též poskytnout, nevyplácí-li se manželce, družce nebo zletilé příbuzné vojáka zaopatřovací příspěvek z důvodů uvedených v § 86 odst. 2 zákona.

§ 63

K § 80 odst. 2 zákona

Za příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

§ 64

K § 82 zákona

(1)

Průměr příjmů z pracovní činnosti vojáka se pro účely zaopatřovacího příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny ( § 43).

(2)

Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů z pracovní činnosti, např. z pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu a ze zaměstnání, zjišťuje se průměr příjmů ze součtu všech příjmů ( § 43 odst. 2 a 3). Přitom se příjmy ze zaměstnání berou v počet po srážce daně ze mzdy, ostatní příjmy po srážce daně, které podléhají.

(3)

U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem z pracovní činnosti částka 800,- Kčs měsíčně, pokud odměny učně nebo skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci nejsou vyšší.

(4)

Z doby rozhodné pro výpočet průměru příjmů vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba prokázané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

Zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení

§ 65

K § 83 odst. 1 zákona

Podmínka tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení se považuje za splněnou, bylo-li družstvo, v němž je voják pracovně činný, ustanoveno později než tři měsíce před nástupem vojáka na vojenské cvičení. Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba studia na odborné škole nebo doba zaměstnání, jestliže bezprostředně předcházejí pracovní činnosti v družstvu.

Společná ustanovení pro poskytování zaopatřovacího příspěvku K § 85 až 87 zákona

§ 66

Zaopatřovací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za část kalendářního měsíce se vyplácí poměrný díl, a to za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího příspěvku.

§ 67

(1)

Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl trvalý pobyt družstevník naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. K přihlášce o zaopatřovací příspěvek se připojí

a)

potvrzení družstva o příjmech, které družstevník obdržel za pracovní činnost v družstvu v posledních 12 kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách, a o výši náhrady

pracovních odměn poskytované rodině družstevníka po dobu jeho vojenského cvičení,

b)

jiné doklady, např. soudní rozhodnutí, jímž se stanoví nárok na výživné (příspěvek na výživu), doklady o poskytování pravidelných příspěvků rodičům apod.

(2)

Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.

(3)

O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní národní výbor 9 , v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Tento národní výbor vyrozumí o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je voják příslušníkem.

§ 68

Jsou-li u téhož oprávněného splněny podmínky pro poskytnutí zaopatřovacího příspěvku podle různých předpisů, náleží jen jeden, a to vyšší.

O d d í l s e d m ý

Sociální zabezpečení učňů (§ 69)

§ 69

K § 88 zákona

(1)

Za hrubý výdělek učně se považuje částka 800,- Kčs měsíčně, pokud odměny učně nejsou vyšší. Stal-li se učeň invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek učně, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

(2)

Pracovním úrazem učně je též úraz, který učeň utrpěl při výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.

O d d í l o s m ý

Zabezpečení důchodců v nemoci

K § 89 zákona (§ 70-71)

§ 70

(1)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje důchodcům, jestliže se podmínky rozhodné pro nárok na jeho přiznání splnily

a)

v době, kdy důchodce pobírá důchod,

b)

v době, kdy se důchod nevyplácí, avšak nárok na důchod trvá,

c)

v době, kdy důchod byl odňat, avšak rozhodnutí o odnětí důchodu nenabylo dosud právní moci,

d)

v ochranné lhůtě 42 dnů, jež počíná dnem následujícím po dni, kdy rozhodnutí o odnětí důchodu nabylo právní moci. Vznikne-li však před uplynutím této lhůty zabezpečení v nemoci (nemocenské

pojištění, nemocenská péče) podle jiných předpisů, končí ochranná lhůta dnem vzniku tohoto zabezpečení (nemocenského pojištění, nemocenské péče).

(2)

Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce, kteří v době pobírání důchodu byli zabezpečení v nemoci jako družstevní rolníci a jimž z tohoto zabezpečení dosud běží ochranná lhůta.

§ 71

(1)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 70 též:

a)

manželce (manželovi),

b)

dětem do skončení povinné školní docházky; poté co dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem anebo jsou invalidní ( § 68

odst. 3 b) a c) zákona).

(2)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 70 též, pokud jsou výživou převážně odkázáni na důchodce:

a)

dětem, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů, vnuků a sourozencům do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí

povolání předepsaným výcvikem nebo studiem anebo jsou invalidní,

b)

rodičům, prarodičům, tchánu a tchýni,

c)

sestře nebo dceři, která vede ovdovělému nebo rozvedenému důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

d)

družce, pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

(3)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje též bývalé manželce (manželovi) důchodce, pokud důchodce má vůči ní vyživovací povinnost.

O d d í l d e v á t ý

Společná ustanovení o dávkách (§ 72-75)

§ 72

Výplata dávek jiné osobě

K § 93 odst. 2 zákona

Vyžaduje-li výživa dětí a manželky důchodce, který odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo byl vzat do vazby, aby jim byla vyplácena část důchodu, vyplácí se manželce a dětem důchodce část jeho důchodu až do výše 60 %; přitom se hledí zejména k částkám z pracovní odměny odsouzeného, jež jsou poskytovány k úhradě potřeb rodiny, a k tomu, zda manželka důchodce pečuje o děti a zda může být zapojena do práce.

§ 73

Krácení důchodu pro souběh s jiným příjmem

K § 97 odst. 2 zákona

(1)

Krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodce nebo družstva (závodu), pro něž důchodce pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí šesti kalendářních měsíců výdělečné činnosti důchodce se zjistí hrubý příjem z této činnost, krácení se upraví podle průměrného příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Důchod se nadále vyplácí v zálohách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí období šesti měsíců.

(2)

Je-li důchodce výdělečně činný v družstvu, které odměňuje družstevníky podle pracovních jednotek, považuje se za jeho hrubý příjem částka rovnající se plánované hodnotě pracovní jednotky) včetně hodnoty naturální) násobené počtem pracovních jednotek, které důchodce odpracoval v uplynulých šesti měsících; konečné vyúčtování vyplacených záloh na důchod se provede po zúčtování záloh poskytnutých na pracovní jednotky.

Zvláštní daň z důchodu

§ 74

K § 102 odst. 2, 4 a 5 zákona

(1)

Zvláštní dani z důchodu podléhá úhrn důchodců, i kdyby některý z nich sám o sobě nepodléhal této dani.

(2)

Starobním (invalidním) důchodem nesníženým o zvláštní daň z důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský nebo sirotčí důchod a na nějž vznikl nárok po 30. červnu 1964, se rozumí starobní (invalidní) důchod vypočtený podle ustanovení platných pro tento důchod 10 , bez přihlédnutí k ustanovením o zvláštní dani z důchodu ( § 101 a 102 zákona).

(3)

Jde-li o souběh dvou nebo více důchodů s výdělkem, stanoví se zvláštní daň z důchodu připadající na ten který důchod poměrným dílem z daně vyměřené z úhrnu důchodů, určeným podle jejich výše.

§ 75

K § 101 až 103 zákona

(1)

Zvláštní daň z důchodu se vyměřuje podle tabulky obsažené v příloze.

(2)

Výdaje na dávky důchodového zabezpečení se rozpočtují a účtují částkami odpovídajícími výši důchodu po srážce zvláštní daně.

O d d í l d e s á t ý

Péče o družstevníky se změněnou pracovní schopností (§ 76-78)

§ 76

Družstevníci se změněnou pracovní schopností

K § 106 zákona

(1)

Družstevník má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ( § 50 odst. 1 podstatně omezený výběr prací v družstvu, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně menší okruh prací ve srovnání se zdravým družstevníkem.

(2)

Podstatně omezený výběr prací má zpravidla družstevník, jestliže

a)

může vykonávat práce v družstvu jen po zvláštní přípravě pro pracovní činnost (povolání), nebo

b)

je schopen vykonávat dosavadní nebo jinou stejně kvalifikovanou pracovní činnost jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo

c)

je schopen vykonávat jen jinou pracovní činnost méně kvalifikovanou anebo

d)

má značně ztížené obecné životní podmínky.

(3)

Za družstevníky se změněnou pracovní schopností se vždy považují poživatelé částečného invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků; poživatelé invalidního důchodu přiznaného podle těchto předpisů, jen jestliže bez vážného zhoršení zdravotního stavu

a)

jsou schopni vykonávat soustavnou pracovní činnost zcela nepřiměřenou jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, nebo jen za zcela mimořádných podmínek (

§ 50 odst. 3),

b)

jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě, popřípadě léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní rehabilitaci.

§ 77

Příprava pro pracovní činnosti (povolání)

K § 107 zákona

(1)

Příprava pro pracovní činnost družstevníků se změněnou pracovní schopností se provádí se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu v družstvech výcvikem na pracovištích nebo v kursech anebo obdobným způsobem, jakým se provádí příprava pro povolání ostatních občanů se změněnou pracovní schopností 11 .

(2)

O provádění přípravy pro pracovní činnost (povolání) družstevníků se změněnou pracovní schopností a o úhradě nákladů s ní spojených platí ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení platných pro pracovníky 11 .

(3)

Družstevníkům se změněnou pracovní schopností, kterým byla poskytnuta příprava pro pracovní činnost (povolání), umožňují družstva vykonávat kvalifikovanou práci přednostně.

§ 78

Příspěvek po dobu přípravy pro povolání

K § 108 zákona

Družstevníku se změněnou pracovní schopností, který se připravuje pro pracovní činnost (povolání), poskytuje okresní národní výbor příspěvek po dobu přípravy pro povolání a náhradu nutných výloh s ní spojených za podmínek a ve výši stanovených předpisy platnými pro ostatní občany se změněnou pracovní schopností 12 .

O d d í l j e d e n á c t ý

Péče o družstevníky těžce poškozené na zdraví

a o staré družstevníky (§ 79)

§ 79

K § 110 zákona

Péče o občany těžce poškozené na zdraví nebo staré a péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoci, se družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům poskytuje v rozsahu a za podmínek platných pro ostatní pracující 13 .

O d d í l d v a n á c t ý

K § 112 zákona (§ 80-81)

§ 80

Prostředky na výplatu dávek

Prostředky na výplatu dávek ze zabezpečení v nemoci, pokud se poskytují ze státních prostředků, a prostředky na výplatu dávek ze zabezpečení matky a dítěte poskytují družstvům okresní národní výbory.

§ 81

Příspěvek na úhradu nákladů

(1)

Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení veškeré peněžní pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem; za peněžní pracovní odměny se nepovažují peněžní náhrady za nevydané naturálie.

(2)

Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny, a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(3)

Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky Československé za každé výplatní období.

(4)

Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplácených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemocnici a ze zabezpečení matky a dítěte z uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky Československé.

(5)

Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemocnici a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavce 4).

(6)

Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.

(7)

Při nedostatku prostředků na běžném účtě družstva na úhradu všech splatných závazků má příspěvek přednostní pořadí podle předpisů pro financování a úvěrování jednotných zemědělských družstev.

O d d í l t ř i n á c t ý

Organizace sociálního zabezpečení

K § 113 až 116 zákona (§ 82-83)

Sociální komise družstva

§ 82

(1)

Členská schůze družstevníků stanoví počet členů komise a volí její členy; předsedu komise volí z členů představenstva družstva. K jednání o věcech sociálního zabezpečení družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce národního výboru 14 .

(2)

Sociální komise družstva rozhoduje

a)

o nemocenském,

b)

o podpoře při ošetřování člena rodiny,

c)

o pohřebném,

d)

o peněžité pomoci v mateřství,

e)

o podpoře při narození dítěte,

f)

o přídavcích na děti.

(3)

Sociální komise družstva dále

a)

podává okresnímu národnímu výboru návrh na uznání družstevníka za předního pracovníka ( § 48 odst. 2), návrh na zápočet doby pracovní činnosti v družstvu uvedené v § 39 odst. 1 č. 2 zákona

a do konce března návrh na zápočet uplynulého kalendářního roku, v němž družstevník nesplnil pracovní úvazek ( § 39 odst. 2 zákona),

b)

sleduje vývoj nemocnosti a pečuje o to, aby dávek sociálního zabezpečení nebylo zneužíváno,

c)

vyjadřuje se k žádostem o dávky a služby a o lázeňskou péči, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo Státní úřad sociálního zabezpečení,

d)

dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů na dávky, které jsou hrazeny ze státních prostředků, a o řádné a včasné odvádění příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení,

e)

kontroluje, zda sociální a zdravotnické zařízení družstva plní řádně své poslání,

f)

pomáhá vytvářet předpoklady pro nejširší a trvalé pracovní uplatnění družstevníků se změněnou pracovní schopností.

(4)

Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 vykonává sociální komise družstva působnost orgánu sociálního zabezpečení.

(5)

Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění sociálního zabezpečení družstevníků.

§ 83

Přenesl-li okresní národní výbor rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na místní národní výbor v sídle družstva, poněvadž v družstvu nebyly dosud vytvořeny předpoklady k rozhodování o těchto dávkách, připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.

O d d í l č t r n á c t ý

Řízení

K § 117 a 118 zákona (§ 84-91)

§ 84

Uplatnění nároku na peněžité dávky zabezpečení v nemoci

(1)

Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí. Pro výplatu nemocenského za určité období je kromě toho třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2)

Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3)

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4)

Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o úmrtí.

§ 85

Uplatnění nároku na dávky zabezpečení matky a dítěte

(1)

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2)

Nárok na podporu při narození dítěte se uplatňuje předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o narození dítěte.

(3)

Nárok na přídavky na děti se uplatňuje na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí být osvědčeny doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

§ 86

Zahájení řízení o dávkách zabezpečení v nemoci

a zabezpečení matky a dítěte

(1)

Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2)

Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3)

Ekonom družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

§ 87

Jednání sociální komise družstva

(1)

Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2)

Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3)

Sociální komise jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem družstva. Ekonom učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom za to, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

(4)

Vyhoví-li sociální komise žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje.

(5)

Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom nebo kterýkoliv člen komise věc znovu k rozhodnutí.

(6)

O jednání sociální komise vede se stručný zápis. Rozhodne-li komise, že žádost o dávku se zamítá, nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručné též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7)

Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom družstva. Podpisuje je předseda sociální komise a ekonom.

§ 88

Výplata dávek

(1)

Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom družstva.

(2)

Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžité pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3)

Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

§ 89

(1)

Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení, prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

(2)

Ekonom družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom zato, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

§ 90

Evidence a statistika

(1)

Družstva vedou

1.

evidenci o družstevnících, které musí obsahovat zejména tyto údaje:

a)

jméno, příjmení, data a místo narození a rodné číslo;

b)

přesná data vzniku a zániku sociálního zabezpečení a dobu, od kdy se družstevník stal poživatelem důchodu, kterého a v jaké výši, popřípadě označení rozhodnutí, podle něhož se družstevník

považuje za družstevníka se změněnou pracovní schopností, údaje o jeho původní kvalifikaci a o jeho přípravě pro pracovní činnosti (povolání);

c)

úhrnnou výši pracovní odměny ( § 1), rozsah plnění pracovního úvazku (počet pracovních dnů, pracovních jednotek), druh pracovní činnosti a poznámku, jde-li o práci II. pracovní kategorie,

popřípadě rozhodnutí okresního národního výboru o zápočtu kalendářního roku, v němž družstevník neodpracoval pracovní úvazek;

d)

údaje potřebné k určení výše dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dobu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a dobu mateřské dovolené;

e)

druh a výši vyplácených dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a povolení lázeňské péče jednotlivým družstevníkům;

f)

dobu vojenské služby;

g)

dobu péče o dítě;

h)

jméno a příjmení a data narození nezaopatřených dětí, na něž se poskytují přídavky na děti;

ch)

neomluvené pracovní dny (směny);

2.

statistickou evidenci.

(2)

Družstevník je povinen družstvu sdělit a osvědčit údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3)

Administrativní práce spojené s prováděním sociálního zabezpečení zajišťuje ekonom družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.

§ 91

Ukládání a úschova dokladů a písemností účetní evidence vedené družstvem o sociální zabezpečení družstevníků se řídí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev 15 .

O d d í l p a t n á c t ý

Opravné řízení (§ 92)

§ 92

K § 121 zákona

(1)

Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2)

Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

O d d í l š e s t n á c t ý

Náhrada nutných výloh a ušlé pracovní odměny účastníkům řízení

o dávkách důchodového zabezpečení a službách sociálního zabezpečení (§ 93-98)

K § 122 zákona

§ 93

Osobní rozsah

Náhrada nutných výloh a ušlé pracovní odměny v řízení o dávkách důchodového zabezpečení a službách sociálního zabezpečení náleží

a)

žadatelům o dávky důchodového zabezpečení nebo o služby sociálního zabezpečení, důchodcům a jejich rodinným příslušníkům, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili

lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;

b)

průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise;

c)

zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

§ 94

Náhrada jízdného

(1)

Občanům uvedeným v § 93 náleží náhrada jízdného při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.

(2)

Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musil nastoupit cestu před šestou hodinou, aby ses mohl včas dopravit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3)

Měl oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4)

Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy 16 .

(5)

Náhrada jízdních výdajů se poskytuje, jen jsou-li prokázány.

§ 95

Stravné a nocležné

(1)

Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin částkou 5,- Kčs

více než 10, avšak nejvíce 14 hodin částkou 8,- Kčs

více než 14 hodin částkou 14,- Kčs

(2)

Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10,- Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20,- Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10,- Kčs není třeba prokazovat.

(3)

Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

§ 96

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k níž byli předvolání (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

§ 97

Náhrada ušlé pracovní odměny

(1)

Družstevníkům, kteří se v řízení o dávkách důchodového zabezpečení nebo službách sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim ušla pracovní odměna, její náhrada.

(2)

Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši poměrné části základní odměny družstevníka, vyplacené v předchozím zúčtovacím období za vykonanou práci v družstvu.

(3)

Náhrada ušlé pracovní odměny nenáleží za dobu, za kterou družstevníku náleží nebo bylo vyplaceno nemocenské nebo byla nebo bude nahrazena ušlá pracovní odměna (podpora) družstvem.

(4)

Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také družstevníkům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

(5)

Nárok na náhradu ušlé pracovní odměny nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzení vydaným sociální komisí družstva, které obsahuje všechny údaje pro zjištění nároku na náhradu ušlé pracovní odměny a její výše.

§ 98

Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

O d d í l s e d m n á c t ý

Závěrečná ustanovení (§ 99-101)

§ 99

Základní odměny a prémie za dobu od 1. dubna 1962 do 31. prosince 1963 se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny ( § 1) a průměrné měsíční pracovní odměny ( § 43) započítávají do příjmu z pracovní činnosti po srážce podílu družstevníka na příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení provedené podle předpisů platných před 1. lednem 1964 17 .

§ 100

Vyhláška č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhláška č. 57/1964 Sb., se zrušuje.

§ 101

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964, s výjimkou ustanovení vztahujících se k úpravám uvedeným v - 148 odst. 2 zákona; tato ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Předseda:

Štanceľ v. r.



Poznámky pod čarou:

Směrnice o odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 12 1962/ za dobu od 1. dubna 1962 do 31. března 1963, směrnice o odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 27/1963) za dobu do 1. dubna 1963, směrnice pro poskytování finanční pomoci státu jednotných zemědělských družstvům a odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník min. zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 9/1964) za dobu od 1. ledna 1964.

§ 9596 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

Např. doba výkonu funkce uvolněného funkcionáře národního výboru

§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú. l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek.

Jde o důchody, k nimž nenáleží výchovné

Viz poznámku pod čarou u § 1

Viz pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku týkající se zaměstnanců, kteří budou přemístěni v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro inženýrsko-technické a administrativní pracovníky ve výrobě, jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu (částka 25/1958 Ú. l).

§ 54 a 55 vyhláška č. 102/1964 Sb.

Podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor

§ 45 až 49, 54, 55, 57 a 59, 61 a další ustanovení zákona.

§ 9091 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

§ 9091 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

§ 9596 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

§ 99117 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

Vyhláška č. 108/1964 Sb.

Vyhláška č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev

Vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu

§ 74 zákona č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečením družstevních rolníků, a § 1 a 37 vyhláška č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice o odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 12 1962/ za dobu od 1. dubna 1962 do 31. března 1963, směrnice o odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 27/1963) za dobu do 1. dubna 1963, směrnice pro poskytování finanční pomoci státu jednotných zemědělských družstvům a odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník min. zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 9/1964) za dobu od 1. ledna 1964.

2

Např. doba výkonu funkce uvolněného funkcionáře národního výboru

3

§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

4

Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú. l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek.

5

Jde o důchody, k nimž nenáleží výchovné

6

Viz poznámku pod čarou u § 1

7

Viz pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku týkající se zaměstnanců, kteří budou přemístěni v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro inženýrsko-technické a administrativní pracovníky ve výrobě, jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu (částka 25/1958 Ú. l).

8

§ 54 a 55 vyhláška č. 102/1964 Sb.

9

Podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor

10

§ 45 až 49, 54, 55, 57 a 59, 61 a další ustanovení zákona.

11

§ 9091 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

12

§ 9596 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

13

§ 99117 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

14

Vyhláška č. 108/1964 Sb.

15

Vyhláška č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev

16

Vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu

17

§ 74 zákona č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečením družstevních rolníků, a § 1 a 37 vyhláška č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.