Řádná vědecká aspirantura (dále jen „aspirantura“) trvá zpravidla tři roky.

Vedoucí školícího pracoviště ³ může výjimečně povolit prodloužení doby aspirantury nejvýše o rok; je-li stipendium vypláceno mateřským pracovištěm, může tak učinit jen v dohodě s jeho vedoucím ( § 40 odst. 1).

Školící pracoviště obsazují podle plánu výchovy místa aspirantů zpravidla na základě konkursu nebo výjimečně na návrh mateřských pracovišť.

Konkurs vyhlašuje vedoucí školícího pracoviště s určením vědních oborů.

Do aspirantury mohou být přijati uchazeči s vysokoškolským vzděláním mladší 35 let, kteří vyhovují požadavkům kladeným na pracovníky vědeckovýzkumných pracovišť a vysokých škol ⁴ a podrobili se s úspěchem přijímací zkoušce.

V teoretických oborech ⁵ se mohou absolventi vysokých škol přijímat k vědecké výchově přímo po absolvování vysoké školy. Od ostatních uchazečů o aspiranturu se požaduje nejméně dvouletá úspěšná praxe ve zvoleném nebo příbuzném oboru po ukončení vysokoškolského studia; v klinických oborech veterinárních se požaduje praxe nejméně tříletá, v klinických oborech lékařských nejméně tříletá praxe s osvědčením o specializaci I. stupně. Vedoucí školícího pracoviště může z požadavků praxe i její předepsané délky povolit výjimku podle povahy oboru; výjimku však nelze povolit v klinických oborech lékařských nebo veterinárních.

Absolventům vysokoškolského studia při zaměstnání, kteří absolvovali úspěšnou praxi v oboru před započetím studia a v jeho průběhu, může být tato praxe uznána, byla-li konána na místě, na kterém uchazeč získal potřebný přehled a odbornou praxi.

K přijetí cizího státního příslušníka do aspirantury je třeba souhlasu nadřízeného ústředního orgánu.

Uchazeč hlásící se k přijetí do aspirantury na základě konkursu podává žádost na školícím pracovišti ve lhůtě stanovené konkursem a uvědomí o tom svého zaměstnavatele.

Je-li uchazeč vysílán do aspirantury mateřským pracovištěm, podává návrh k přijetí vedoucí mateřského pracoviště po projednání s orgány společenských organizací.

K návrhu nebo žádosti se připojí tyto doklady:

Všichni uchazeči o aspiranturu, bez ohledu na to, zda se přihlásili na základě konkursu nebo byli navrženi mateřským pracovištěm, konají na školícím pracovišti přijímací zkoušku před přijímací komisí. Účelem přijímací zkoušky je celkově ověřit v osobním rozhovoru s uchazečem jeho předpoklady k vědecké práci.

K přijímací zkoušce pozve uchazeče, který jinak splňuje všechny podmínky přijetí, vedoucí školícího pracoviště.

Při zkoušce má uchazeč prokázat větší schopnosti a nadání pro zvolený obor než průměrný absolvent vysoké školy; dále má prokázat znalosti základů marxismu-leninismu včetně jejich praktické aplikace a znalosti ruštiny a aspoň jednoho dalšího světového jazyka (němčiny, angličtiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny) v rozsahu předepsaném pro vysoké školy. Přijímací zkouška je ústní a trvá zpravidla nejdéle dvě hodiny.

Na základě předložených dokladů upustí přijímací komise od ověření znalostí ze zvoleného oboru nebo z marxismu-leninismu nebo jazyků u uchazečů, kteří nejsou povinni konat z těchto předmětů během aspirantury kandidátskou zkoušku ( § 25 odst. 3, § 27 odst. 3 a § 28 odst. 3).

Přijímací komise se skládá z předsedy a zpravidla dvou dalších členů. Předsedou je vedoucí školícího pracoviště nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou školitel a vědecký pracovník nebo vynikající odborník působící v příslušném oboru; tímto členem je obvykle zástupce příslušné komise pro obhajobu. V případě, že uchazeč koná přijímací zkoušku ze základů marxismu-leninismu, je členem přijímací komise též pracovník katedry marxismu-leninismu. Podle potřeby jsou členy přijímací komise rovněž pracovníci kateder ruského a druhého světového jazyka, kteří ověří jazykové znalosti uchazečů a navrhnou přijímací komisi, zda je nutné, aby uchazeč konal ještě kandidátskou zkoušku z jazyků. Přijímací zkoušce může být přítomen též zástupce mateřského pracoviště ( § 4 odst. 4).

Přijímací komise se usnáší o výsledku přijímací zkoušky v neveřejném zasedání, a to většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda. Celkové zhodnocení výsledků přijímací zkoušky se vyjádří stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

Přijímací komise zároveň rozhodne, zda je nutné, aby uchazeč v jiném než společenskovědním oboru, který absolvoval na vysoké škole učební předmět základy marxismu-leninismu a vykonal tam z tohoto předmětu zkoušky stanovené učebním plánem, konal ještě kandidátskou zkoušku z tohoto předmětu. Určí také, zda je nutné, aby uchazeč konal ještě kandidátskou zkoušku z jazyků.

O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis, v němž přijímací komise případně uvede svá doporučení ke stanovení předmětů odborné kandidátské zkoušky a individuálního studijního plánu.

Po zkoušce oznámí předseda přijímací komise uchazeči její výsledek a vydá mu o ní písemné potvrzení. Neprospěl-li uchazeč, oznámí mu předseda komise stručně důvody.

Vykoná-li úspěšně přijímací zkoušku více uchazečů než je plánovaný počet nově přijatých, určí přijímací komise pořadí a veřejně je vyhlásí. Při stanovení pořadí přihlédne přijímací komise též k praxi a publikační činnosti uchazečů.

Uchazeč, který při přijímací zkoušce neprospěl, může ji opakovat nejdříve po jednom roce.

O přijetí uchazečů do aspirantury rozhodne podle výsledku přijímací zkoušky vedoucí školícího pracoviště, popř. též v dohodě s vedoucím mateřského pracoviště ( § 4 odst. 4).

S přijetím uchazeče do aspirantury přijímá školící pracoviště povinnost zabezpečit aspiranta stipendiem a uhradit za něj i ostatní výdaje ( § 40 odst. 5). V případě, že jde o uchazeče, který má být vychováván pro potřebu mateřského pracoviště ( § 4 odst. 4), přijímá uvedenou povinnost toto pracoviště.

S uchazečem přijatým do aspirantury rozváže zaměstnavatel pracovní poměr dnem nástupu do aspirantury. ⁶ Nástupní termín určí vedoucí školícího pracoviště podle provozních podmínek školícího pracoviště, popř. též po dohodě s vedoucím mateřského pracoviště aspiranta ( § 4 odst. 4).

Odborné vedení aspiranta je svěřeno školiteli.

Školiteli mohou být členové akademií věd, doktoři věd, profesoři, docenti, vedoucí a samostatní vědečtí pracovníci. Vedoucí školících pracovišť, na vysokých školách po vyjádření vědecké rady fakulty, pověřují funkcí školitelů vědecké pracovníky vyhovující těmto kvalifikačním předpokladům ve vědních oborech, v nichž je školící pracoviště určeno pro výchovu nových vědeckých pracovníků. K pověření funkcí školitele v jiných vědních oborech je třeba souhlasu Československé akademie věd, na vysokých školách ministerstva školství a kultury. Výjimečně mohou být funkcí školitele pověřeni i jiní pracovníci téže vědecké úrovně jako výše uvedení. K jejich pověření je rovněž třeba souhlasu Československé akademie věd; na vysokých školách souhlasu ministerstva školství a kultury.

Školitele jednotlivým aspirantům ustanovuje vedoucí školícího pracoviště. Jednomu školiteli nemá být zpravidla přiděleno současně ke školení více než pět pracovníků. Přidělení aspiranti se počítají do výzkumného kolektivu vedeného školitelem. Školícím pracovištěm aspiranta je vědeckovýzkumné pracoviště, na němž je školitel aspiranta pověřen vykonáváním této funkce.

Vedení aspirantů je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti při vedení vědeckovýzkumného kolektivu. Vedení aspirantů na vysokých školách se školitelům započítává do pedagogických povinností. ⁷ Školitel je povinen věnovat se výchově tak, aby aspirant byl soustavně veden k tvůrčí vědecké práci, a to na úkolech školícího pracoviště. Sestavuje s aspirantem individuální studijní plán, volí v dohodě s ním, popř. též s jeho mateřským pracovištěm ( § 4 odst. 4), téma kandidátské disertační práce a řídí práci aspiranta na tomto tématu, navrhuje podle potřeby konzultace u jiných odborníků (vedlejších školitelů) nebo zařazení do skupinového vědeckého studia, vyslání aspiranta na studijní pobyt na externí pracoviště nebo do ciziny. Odpovídá celkově za průběh studia aspiranta a navrhuje, jak má být studium věcně i finančně zabezpečeno.

Náplň studia se určuje v individuálním studijním plánu aspiranta, který schvaluje vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele nejdéle do dvou měsíců od přijetí aspiranta do výchovy.

Studijní plán obsahuje zásadní linii práce aspiranta. Jsou v něm uvedeny nejdůležitější úkoly charakterizující obsah a postup studia. Studijní plán sestavuje školitel za účasti aspiranta; musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění hlavních úkolů v předem stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu školení.

Návrh studijního plánu projedná školitel před předložením vedoucímu školícího pracoviště v oddělení nebo katedře, kde se má školení konat, a popř. též s mateřským pracovištěm ( § 4 odst. 4), s nímž též dohodne konkrétní podmínky spolupráce při výchově.

Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele. Je-li třeba jej ze závažných důvodů měnit, nutno změnu projednat stejným způsobem, jako při schvalování původního studijního plánu.

Cílem studia marxismu-leninismu je osvojení znalostí speciálních problémů marxistické teorie a metody v úzké spojitosti s odborným zaměřením kandidátské práce či oboru. Výuka marxismu-leninismu se soustřeďuje k aspektům filosofické problematiky vědného oboru aspiranta (všude tam, kde to povaha oboru připouští), k důležitým otázkám socialistické ekonomiky a k zákonitostem soudobých sociálně politických procesů.

Studium marxismu-leninismu řídí katedry dialektického a historického materialismu vysokých škol, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedry základů marxismu-leninismu, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též vlastní organizační jednotky (dále jen „katedry“). Je-li školící pracoviště mimo sídlo katedry pověřené řízením studia aspirantů v marxismu-leninismu, může ministerstvo školství a kultury výjimečně povolit, aby se vyučování marxismu-leninismu dálo jiným způsobem, je-li zaručena potřebná úroveň vyučování; v tom případě hradí náklady spojené s vyučováním příslušné školící pracoviště, popř. mateřské pracoviště ( § 4 odst. 4), pro jejichž aspiranty se školení koná.

Pro aspiranty, kteří nekonají kandidátskou zkoušku z marxismu-leninismu ( § 11 odst. 3), pořádají katedry přednášky, diskusní večery a setkání s odborníky, kteří se filosoficky zabývají metodickými otázkami moderní vědy, s kvalifikovanými ekonomy socialismu a zkušenými pracovníky našeho politického života. Katedry přitom spolupracují se školícími pracovišti tak, aby se světonázorové a obecné metodologické otázky v příslušném vědním oboru staly součástí odborného vedení aspiranta ze strany školitele a školícího pracoviště.

Pro aspiranty, kteří konají kandidátské zkoušky z marxismu-leninismu, organizují katedry ve spolupráci se školícími pracovišti výuku marxismu-leninismu, zpravidla ve dvousemestrových kursech. Ministerstvo školství a kultury vydává v dohodě s Československou akademií věd k obecné problematice této výuky vzorový tematický plán studia.

Pro pomoc aspirantům zařazeným do výchovy v oblasti věd společenských, kteří vypracovávají ke zkoušce z marxismu-leninismu písemnou práci ( § 27 odst. 4), organizují katedry konzultace.

Rektor vysoké školy zařadí jednotlivé aspiranty do studia na katedře ihned po skončení přijímacího řízení, a to na žádost vedoucích školících pracovišť. Do studia na katedře akademie věd přihlašují aspiranty vedoucí školících pracovišť prostřednictvím úřadu presidia Československé akademie věd, popř. úřadu předsednictva Slovenské akademie věd.

Jazykového studia se zúčastní aspiranti, kterým bylo podle rozhodnutí přijímací komise ( § 11 odst. 3) uloženo vykonat jazykové kandidátské zkoušky, nepovinně i ostatní aspiranti, kteří si zdokonalují své jazykové znalosti.

Jazykové studium záleží ve studiu ruského jazyka a ve studiu druhého světového jazyka, a to angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny.

Cílem jazykového studia je, aby aspirant dosáhl takové znalosti, že bude s to jednat o otázkách svého oboru s potřebnou znalostí odborné terminologie, používat při své práci cizojazyčné odborné literatury a poslouchat odborné přednášky. Mimoto si má aspirant osvojit nejběžnější formu písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva a resumé apod.).

Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje na jazykových katedrách vysokých škol, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též ve vlastních organizačních jednotkách (dále jen „jazykové katedry“) a v jazykových kursech v rámci lidových universit Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí (dále jen „lidové university“). ⁸ Je-li školící pracoviště mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na níž není zřízena jazyková katedra a v místě školícího pracoviště se nepořádá příslušný jazykový kurs lidové university, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 2 věta druhá.

Zařazování jednotlivých aspirantů do jazykových kateder se děje obdobně podle § 19 odst. 4. Do jazykových kursů lidových universit přihlašují aspiranty jejich školící pracoviště.

Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje za vedení učitele nejméně dvě hodiny týdně v kroužcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry se souhlasem děkana fakulty, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd se souhlasem vědeckého kolegia jazykovědy v rámci pokynů, které vydává ministerstvo školství a kultury v dohodě s Československou akademií věd.

Po vykonání kandidátských zkoušek může školený pracovník požádat katedru, na které studoval, o individuální konzultace zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii dotčeného oboru.

Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za vědeckou a pedagogickou úroveň výchovy aspirantů na svém školícím pracovišti. Dbá o to, aby byly pro ni vytvořeny nejlepší podmínky a aby se stala věcí celého pracoviště, především pak oddělení nebo katedry, kde se pracovník školí. Zajišťuje včasné projednání studijního plánu a témat kandidátských disertačních prací, sleduje a hodnotí práci školitelů a podle potřeby svolává metodické porady školitelů. O výsledku výchovy pravidelně informuje ústavní (vědeckou) radu.

Vedoucí školícího pracoviště provádí koncem každého roku aspirantury na základě písemné zprávy školitelů výroční hodnocení (atestace) studia všech aspirantů, rozhoduje o pokračování v jejich výchově a případné úpravě studijního plánu podle předpokládaného pracovního zařazení aspiranta po ukončení studia. Hodnocení se účastní popř. též zástupci mateřských pracovišť ( § 4 odst. 4). O výsledku hodnocení podává vedoucí školícího pracoviště zprávu nadřízenému orgánu.

Vedoucí školícího pracoviště může, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm ( § 4 odst. 4), v průběhu školení v odůvodněných případech změnit formu výchovy, vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro studium pracovníka.

Aspirant je na školícím pracovišti členem pracovního kolektivu oddělení nebo katedry. Aspirant se účastní pravidelně schůzí, na kterých se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky týkající se činnosti oddělení nebo katedry a v jejich rámci se účastní politické a veřejné práce. Je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů školícího pracoviště v témž rozsahu jako pracovníci tohoto pracoviště.

Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, konat kandidátské zkoušky a vypracovat kandidátskou disertační práci v termínech stanovených tímto plánem. Za plnění svých povinností odpovídá školitel.

Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnosti vyplývající z jeho studijního plánu a z této vyhlášky, vedoucí školícího pracoviště jej napomene.

Při opětovném zanedbání povinností dá vedoucí školícího pracoviště aspirantovi výstrahu, a popř. zpraví o tom též mateřské pracoviště ( § 4 odst. 4).

Neplní-li aspirant ani po výstraze své povinnosti, rozhodne vedoucí školícího pracoviště po vyjádření školitele, popř. též mateřského pracoviště ( § 4 odst. 4), o zrušení aspirantury.

Kandidátské zkoušky tvoří:

Jednotlivé zkoušky lze konat v libovolném pořadí.

Pokud vykonal aspirant některou z kandidátských zkoušek již před přijetím do aspirantury, např. na vysoké škole nebo v rámci diferencované přípravy studentů k vědecké práci nebo podle vyhlášky Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, nekoná ji znovu během aspirantury; odborné zkoušky se to týká jen v případě, že ještě neprošla doba její platnosti (odst. 4).

Doba platnosti vykonaných kandidátských zkoušek je stanovena v § 4 odst. 4. vyhlášky Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností. ⁹

Odbornou zkoušku vykoná aspirant z širšího vědního základu oboru, v němž se školí, popř. též z příbuzných částí jiných oborů.

Odbornou zkoušku koná aspirant na svém školícím pracovišti.

Od odborné zkoušky nemůže být aspirant osvobozen. Výjimka je možná jen podle ustanovení § 25 odst. 3.

Odborná zkouška je ústní a písemná. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu kandidátské disertační práce. Téma referátu navrhne školitel a schválí vedoucí školícího pracoviště, který může v odůvodněných případech písemnou zkoušku prominout, zejména může-li aspirant předložit publikované původní práce. Referát odevzdá aspirant předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

Ústní zkoušku je možno dělit na dílčí zkoušky. Při zkoušce dostává aspirant otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice kandidátské disertační práce. Ústní zkouška trvá nejdéle dvě hodiny; je-li rozdělena na dílčí zkoušky, trvá každá z nich nejdéle hodinu.

Seznam předmětů odborné zkoušky vydá Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro vědecké hodnosti. ¹⁰ Předměty odborné zkoušky stanoví v konkrétních případech vedoucí školícího pracoviště.

Zkouškou z marxismu-leninismu má aspirant prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu ve všech jeho součástech a že si osvojil poznatky marxistické teorie a metody, zejména pro vědeckou práci ve svém oboru.

Zkouška je ústní, popřípadě též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle 30 minut.

Zkoušku z marxismu-leninismu nekoná aspirant, který je promovaný filosof, historik, právník, ekonom nebo absolvent Vysoké školy stranické - Institutu společenských věd při ÚV KSČ. Nekoná ji také aspirant zařazený do výchovy v oboru, kde některá ze součástí marxismu-leninismu je předmětem odborné kandidátské zkoušky.

Aspiranti v oborech společenských věd, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 3, konají zkoušku z marxismu-leninismu ve formě písemné práce v rozsahu obvyklém pro práce seminární. Práce má být pokud možno zaměřena k metodologickým otázkám vědního oboru aspiranta. Zhodnocení práce provede katedra v pohovoru s aspirantem. V ostatních oborech konají zkoušku z marxismu-leninismu aspiranti, kteří neabsolvovali na vysoké škole učební předmět základy marxismu-leninismu a nevykonali tam z tohoto předmětu zkoušky stanovené učebním plánem a dále ti, kterým přijímací komise uložila vykonat zkoušku z marxismu-leninismu ( § 11 odst. 3).

Zkouškou z ruského a druhého světového jazyka má aspirant prokázat, že

Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle 30 minut.

Zkoušku z příslušného jazyka koná pouze aspirant, kterému uložila přijímací komise tuto zkoušku vykonat. Aspirant, který vykonal z příslušného jazyka státní zkoušku nebo prokáže, že tento jazyk je jeho mateřským jazykem nebo prokáže, že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, nekoná zkoušku z příslušného jazyka. Nekoná ji také aspirant, který se specializuje v oboru příslušného jazyka.

Zkoušku z příslušného jazyka koná aspirant na katedře, která řídila toto jeho stipendium.

Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů.

Předsedu a členy zkušební komise jmenuje předseda příslušné komise pro obhajobu na návrh vedoucího školícího pracoviště z odborníků a příslušném nebo příbuzném oboru s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně.

Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder nebo jimi určení zástupci.

Dalšími členy komise jsou školitel aspiranta nebo jím vyslaný zástupce a pracovník příslušné katedry, kterého určí vedoucí katedry.

Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.

O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost k tvůrčí vědecké práci řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

Téma kandidátské disertační práce volí školitel v dohodě s aspirantem, a popř. též s jeho mateřským pracovištěm ( § 4 odst. 4) tak, aby bylo součástí závažného plánovaného úkolu nebo na něj přímo navazovalo, aby bylo výsledkem účelně zaměřené vědecké činnosti a nebylo zpracováno pouze pro kandidátské řízení a aby aspirant na něm mohl pracovat samostatně, i v případě, že jde o vědeckou práci kolektivní. Téma kandidátské disertační práce schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku výchovy. Podle okolností může být určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.

Průběh práce i její ukončení na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.

Schválí-li vedoucí příslušného oddělení nebo katedry vypracovanou kandidátskou disertační práci, odevzdá ji aspirant vedoucímu školícího pracoviště, aby dal souhlas k jejímu předložení k obhajobě.

Neodevzdá-li aspirant kandidátskou disertační práci do konce určené doby aspirantury (ani po případném jejím prodloužení - § 6 odst. 2), může ji pak dokončit a odevzdat jen při zaměstnání.

Ze závažných důvodů (zejména z důvodu nástupu vojenské základní služby nebo mateřské dovolené) může vedoucí školícího pracoviště, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm ( § 4 odst. 4), přerušit aspiranturu. Přerušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu.

Celková doba přerušení aspirantury nesmí přesahovat 18 měsíců a ve zcela výjimečných případech 24 měsíců. Doba přerušení aspirantury se nezapočítává do celkové doby aspirantury stanovené v § 6. Přerušením aspirantury nejsou dotčeny nároky aspirantů, které jim vyplývají z předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení ( § 39 odst. 2).

Aspirantura je úspěšně ukončena vykonal-li aspirant předepsané kandidátské zkoušky a vypracoval kandidátskou disertační práci způsobilou k předložení k obhajobě.

Potvrzení o úspěšném ukončení aspirantury vydá aspirantovi vedoucí školícího pracoviště.

Vedoucí školícího pracoviště zruší aspiranturu po vyjádření školitele

Zrušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu, popř. též mateřskému pracovišti ( § 4 odst. 4).

Po dobu trvání aspirantury není aspirant v pracovním poměru. Pokud jde o pracovní dobu, hmotnou odpovědnost za škody aspirantem způsobené a odškodňování pracovních úrazů vztahují se na aspiranta pracovněprávní předpisy platné pro pracovníky školícího pracoviště.

Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení aspirantů se řídí platnými předpisy. ¹²

Aspirant má v každém kalendářním roce nárok na pracovní volno v délce odpovídající dovolené na zotavenou stanovené podle § 2 odst. 1 - 4 zákona č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou, na kterou by měl jinak nárok jako pracovník školícího pracoviště.

Školící pracoviště poskytují aspirantům stipendium. Pokud je však aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště ( § 4 odst. 4), poskytuje mu stipendium toto pracoviště. Výše stipendií se stanoví usnesením vlády. ¹³

Při nepřítomnosti v práci pro nemoc, úraz a u aspirantek také pro těhotenství nebo mateřství nepřísluší aspirantu stipendium od prvního dne nepřítomnosti v práci.

Po dobu pracovního volna ( § 39 odst. 3) aspirantu stipendium náleží.

Prostředky na stipendia pro aspiranty plánují ústřední orgány ve fondu vědy a techniky a ve svých rozpočtech ¹⁴ se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

Cestovní, stěhovací a jiné výdaje, odměny externím školitelům, příp. další výdaje, hradí za aspiranty přijaté na základě konkursu školící pracoviště; jde-li o aspiranty vyslané k výchově, jejich mateřské pracoviště.

Pro studium aspiranta se používá věcného vybavení školícího pracoviště používaného pro řešení výzkumných úkolů. Akademie věd, ministerstvo školství a kultury a ústřední orgány umožňují aspirantům, aby se seznámili s přístroji a zařízeními, jakož i metodami práce, používanými i na jiných vědeckovýzkumných pracovištích a na vysokých školách.

Nelze-li bez ohrožení výsledku studia vystačit s dosavadním věcným vybavením školícího pracoviště a má-li aspirant podle studijního plánu konat experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení a pomůcek, které nejsou dosažitelné popř. ani na mateřském pracovišti ( § 4 odst. 4), sestaví školitel s aspirantem jejich seznam a předloží jej vedoucímu školícího pracoviště, který se popř. dohodne též s mateřským pracovištěm, o jejich včasném zařazení do hospodářského a finančního plánu školícího, popř. mateřského pracoviště. Nově požadovaná zařízení musí být toho druhu, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost školícího, popř. mateřského pracoviště.

Externí vědecká aspirantura (dále jen „externí aspirantura“) je určena pro pracovníky, kteří se školí mimo pracoviště svého zaměstnavatele. Školící pracoviště může při přijetí do externí aspirantury požadovat, aby pracovník během externí aspirantury absolvoval též studijní pobyt na školícím pracovišti ( § 53).

Výchova vědeckých aspirantů v externí aspirantuře probíhá bez přerušení zaměstnání.

Doba externí aspirantury se stanoví individuálně podle vědecké průpravy externího aspiranta, nejvýše však na pět let.

Uchazečům, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejdéle tří dnů.

K výkonu experimentálních, popř. jiných studijních prací, kandidátských zkoušek a k obhajobě kandidátské disertační práce podle studijního plánu externího aspiranta, přísluší mu placené volno. Délku v rozsahu nepřesahujícím 30 pracovních dnů ve školním roce dohodne vedoucí školícího pracoviště se zaměstnavatelem externího aspiranta. Zákonný nárok externího aspiranta na dovolenou na zotavenou není dotčen. Zaměstnavatel může podle svých možností poskytnout externímu aspirantu neplacené pracovní volno na doporučení školitele.

Přijímací řízení s uchazeči o externí aspiranturu se provádí podle ustanovení § 7 - 13 s těmito odchylkami:

Pro odborné vedení externích aspirantů, jejich studium, kandidátské zkoušky a pro ukončení externí aspirantury platí obdobně ustanovení § § 14 až 38 s výjimkou ustanovení § 23 odst. 1 věty druhé a § 37.

Pro finanční a věcné zabezpečení studia externích aspirantů platí obdobně ustanovení § 40 odst. 5 a § 41. Při cestách, které externí aspirant vykoná v přímé souvislosti s přípravou kandidátské disertační práce, náleží mu náhrada cestovních výdajů jako při pracovní cestě. Při cestách, konaných v rámci přípravy k předepsaným kandidátským zkouškám, přísluší externímu aspirantu pouze náhrada jízdného.