Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie, kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí

23/1964 Sb.: 1. 4. 1984 - 31. 12. 1992

Budoucí znění

Neúčinné znění

23/1964 Sb. znění účinné od 1. 4. 1984 do 31. 12. 1992

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 19/1984 Sb.	1.4.1984
vyhláškou č. 133/1965 Sb.	16.12.1965

VYHLÁŠKA

Ústřední správy geodézie a kartografie

ze dne 31. ledna 1964,

kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí

Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ostatními ústředními orgány stanoví podle § 11 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí (dále jen „zákon“):

Operáty evidence nemovitostí a jejich obsah

§ 1

(1)

Evidence nemovitostí se vede pro každou obec podle katastrálních území. Katastrální území je technickou jednotkou, kterou tvoří místopisně uzavřený soubor nemovitostí společně evidovaný. Obvod katastrálního území je zpravidla totožný s územním obvodem obce, avšak jedna obec může obsahovat dvě i více katastrálních území.

(2)

Evidence nemovitostí obsahuje tyto části:

a)	operát měřický (mapu pozemkovou, mapu pracovní a mapu evidenční),
b)	operát písemný (výkaz změn, soupis parcel, evidenční listy, listy vlastnictví, seznam uživatelů a vlastníků, rejstřík uživatelů a vlastníků a seznam domů),
c)	sbírku listin (rozhodnutí a jiné listiny, záznam změn, polní náčrty, geometrické plány, zápisníky měřených směrů, úhlů a délek, výpočty geodetických údajů, výpočty výměr změněných parcel, soupisy hlášení apod.),
d)	sumarizační výkazy (úhrnné hodnoty druhů pozemků - kultur, sektorové přehledy o plochách kultur, přehledy úhrnných údajů evidenčních listů aj.).

§ 2

(1)	V mapách evidence nemovitostí se všechny nemovitosti zobrazují svým půdorysem a označují parcelními čísly, popřípadě také značkami a zkratkami druhů pozemků (kultur) a místními i pomístními názvy.
(2)	Výkaz změn obsahuje zápisy všech změn, k nimž došlo v údajích evidence nemovitostí v běžném roce.
(3)	Soupis parcel obsahuje všechny parcely sestavené v aritmetickém pořadí parcelních čísel. U každé parcely jsou uvedeny číslo listu mapy, číslo evidenčního listu, popřípadě listu vlastnictví, druh pozemku (kultura), výměra a popřípadě způsob užívání.
(4)	Evidenční list se vyhotovuje pro každého uživatele a obsahuje jméno uživatele (název organizace) a všechny jím užívané nemovitosti s uvedením jejich parcelních čísel, druhů pozemků (kultur) a výměr. U nemovitostí, které nejsou součástí zemědělských závodů ¹ a jsou ve vlastnictví občanů, se zapisuje do evidenčního listu jako uživatel vždy vlastník bez ohledu, zda nemovitosti též skutečně užívá.
(5)	List vlastnictví se vyhotovuje podle nemovitosti a obsahuje jméno vlastníka (spoluvlastníků), název organizace spravující národní majetek a všechna parcelní, popisná a evidenční čísla nemovitostí. Do listu vlastnictví se dále zapisují právo osobního užívání pozemků, právo trvalého užívání národního majetku, omezení vlastnických práv a práv uživatelů a číslo položky výkazu změn.
(6)	Seznam uživatelů a vlastníků obsahuje v aritmetickém pořadí čísla všech evidenčních listů a listů vlastnictví s uvedením jmen (názvů) a adres (sídel) uživatelů a vlastníků.
(7)	Rejstřík uživatelů a vlastníků obsahuje v abecedním pořadí jména (názvy) uživatelů a vlastníků a jejich adresy (sídla) s uvedením čísel evidenčních listů a listů vlastnictví.
(8)	Seznam domů obsahuje v aritmetickém pořadí čísla popisná (evidenční) s uvedením parcelních čísel a čísel evidenčních listů, popřípadě listů vlastnictví.

§ 3

(1)

Nemovitosti se člení podle druhů pozemků (kultur) na zemědělskou půdu a nezemědělskou půdu. Pro jednotlivé druhy pozemků (kultury) se používá těchto označení:

a)	u zemědělské půdy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny,
b)	u nezemědělské půdy lesní půda, rybníky (potoky) s chovem ryb, ostatní vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

(2)

Charakteristiky účelu užívání jednotlivých druhů pozemků (kultur) jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(3)

Podrobnější vymezení způsobu užívání jednotlivých pozemků se vyznačují v soupise parcel a v evidenčních listech u příslušných parcelních čísel (např. pařeniště, skleník, ovocná školka, prutník, skála, lom, šachta, halda, silnice, řeka Labe, rybník Valchář, skladiště, ulice, náves, hřiště, park, pískovna, silážní jáma, hřbitov apod.).

Zakládání a vedení evidence nemovitostí

§ 4

Zápisy právních vztahů

(1)

Zápisy právních vztahů v evidenci nemovitostí budou prováděny postupně:

a)	v první etapě do konce roku 1966 se zapisují v evidenci nemovitostí běžné změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá, jakož i jejich omezení, obdobné údaje o správě národního majetku a nově vzniklá práva trvalého užívání národního majetku a osobního užívání pozemků podle podkladů uvedených v § 4 odst. 2 zákona,
b)	v druhé etapě od roku 1967 budou postupně zapsány právní vztahy v evidenci nemovitostí ještě nevyznačené,
c)	v obcích, ve kterých bude prováděno technickohospodářské mapování ², může být postupováno podle ustanovení písmene b) již v první etapě.

(2)

Pro zápis právních vztahů o nemovitostech podle odstavce 1 písm. b) bude podpůrně použito zápisů v dosavadních pozemkových knihách, železničních knihách, v jednotné evidenci půdy a v bývalém pozemkovém katastru. Orgány geodézie zapíší do evidence nemovitostí toho, kdo podle výsledku šetření je oprávněným nebo povinným.

(3)

Orgány geodézie provedou zápisy právních vztahů o nemovitostech, které jsou ve správě nebo užívání orgánů ozbrojených sil, podle podkladů jimi dodaných.

§ 5

Vedení evidence nemovitostí

(1)	Orgány geodézie zpravidla každoročně vyšetřují a podle potřeby zaměřují ohlášené nebo jinak zjištěné změny hranic územních správních jednotek, změny užívání, změny druhů pozemků (kultur), nové komunikace, sídliště, obytné domy, jiné stavby a jiné změny. Hlášené, vyšetřené a zaměřené změny se v průběhu každého roku zapisují do výkazu změn, který se sestavuje pro každou obec.
(2)	Vždy v průběhu 5 let přezkoumají orgány geodézie soulad evidence nemovitostí se skutečným stavem na území celé obce.
(3)	Změny v operátech evidence nemovitostí provádějí orgány geodézie z úřední povinnosti na základě listin, návrhů a oznámení orgánů, organizací a občanů, jakož i dalších podkladů uvedených v § 4 odst. 1 a 2 zákona.
(4)	Stane-li se některý operát evidence nemovitostí nebo jeho část pro své opotřebení nebo nepřehlednost k dalšímu vedení nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem nebo otiskem podle právě platného stavu. Měřický a písemný operát se obnoví vždy při technickohospodářském mapování.
(5)	Pokud bylo nesporně zjištěno, že zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím protokolárně zjištěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků.

Vyznačení právních vztahů o nemovitostech

§ 6

Vyhláška č. 19/1984 Sb. s účinností ode dne 1. dubna 1984 v § 6 odst. 1. písm. a) slova " rozsudek soudu o propadnutí majetku, notářská listina o prodeji nemovitosti" nahrazuje slovy "rozsudek soudu, písemná dohoda nebo potvrzení manželů o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, souhlasné prohlášení manželů o tom, že ve lhůtě tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepodali návrh na jeho vypořádání soudem, potvrzení státního notářství o prodeji nemovitosti při výkonu rozhodnutí". Změnu jsme nemohli provést, protože citovaný text v daném ustanovení není.

(1)

Zápisy právních vztahů o nemovitostech se provádějí na základě ověřených opisů, popřípadě originálů, zejména těchto rozhodnutí nebo jiných listin:

a)	jde-li o vlastnictví (správu národního majetku): notářsky registrovaná smlouva, rozhodnutí v dědickém řízení, hospodářská smlouva, opatření nadřízených orgánů o převodu správy národního majetku, rozhodnutí národního výboru o vyvlastnění, rozhodnutí národního výboru podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., rozhodnutí národního výboru podle zvláštních předpisů ³ , rozhodnutí orgánu společenské organizace o převodu majetku, notářská listina o prodeji nemovitostí, rozhodnutí o udělení čísla popisného nebo evidenčního spolu s geometrickým plánem, jde-li o novou stavbu ve vlastnictví občanů,
b)	jde-li o právo osobního užívání pozemku nebo právo trvalého užívání národního majetku: notářsky registrovaná dohoda nebo oznámení uživatele o zániku užívání, opatření o trvalém užívání národního majetku, rozsudek o zániku užívání, registrovaná dohoda o společném užívání, dohoda nebo soudní rozsudek o vypořádání při zrušení společného užívání,
c)	jde-li o omezení vlastnického práva: registrovaná smlouva o omezení převodu, rozhodnutí národního výboru o zavedení národní správy, návrhy příslušných orgánů na zápis zákonného zástavního práva podle zvláštních předpisů a jiné listiny uvedené pod písmenem a), je-li v nich uvedeno omezení vlastnického práva.
d)	jde-li o vydržení osobního vlastnictví k nemovitosti anebo vydržení osobního práva odpovídajícího věcnému břemenu, ² písemné ohlášení občana o změně právního vztahu k nemovitosti, obsahující údaje o nemovitosti podle stavu evidence nemovitostí nemovitostí a doložené osvědčením státního notářství ³ o prohlášení občana o okolnostech, době a nepřetržitosti držby nemovitosti nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu; v osvědčení státní notářství uvede, že ani dotčený vlastník nemovitosti ani místní národní výbor, v jehož obvodu je nemovitost, nevznesli k vzniku uvedeného oprávnění občana výhrady.
e)	jde-li o zánik omezení vlastnického práva k nemovitosti nebo o zánik omezení práva osobního užívání pozemku: rozhodnutí oprávněného orgánu, listina o nabytí nemovitosti do státního socialistického vlastnictví, registrovaná smlouva o zániku věcného břemene, návrh povinného s úřední listinou o úmrtí oprávněného, popřípadě návrh povinného s listinou o zániku pohledávky.

(2)

Všechny nemovitosti musí být uvedeny v listině podle obcí a katastrálních území a parcelních čísel vedených v evidenci nemovitostí. Je-li listinou převáděná reálně oddělená část nemovitosti, musí být předložen též geometrický plán, na kterém je vyznačeno oddělení příslušné části a udána její výměra. Jestliže se listinou zřizuje věcné břemeno, které se vztahuje jen k části pozemku, vyznačí se tato část na geometrickém plánu, který je k listině připojen jako její neoddělitelná součást.

(3)

Zjistí-li orgán geodézie, že listiny a jiné podklady předložené k zápisu změny neobsahují všechny potřebné údaje pro provedení zápisu nebo neodpovídají obsahu evidence, uvědomí o tom příslušný orgán nebo organizaci, popřípadě účastníka, jenž změnu hlásil nebo jehož se věc týká, s poukazem na zjištěnou závadu nebo překážku.

(4)

Nebude-li podkladem zápisu pravomocné rozhodnutí národního výboru, hospodářské arbitráže, soudu, státního notářství nebo notářsky registrovaná listina, budou účastníci o zápisu vyrozuměni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(5)

Jestliže je vlastníku nebo uživateli uloženo nějaké omezení, jež je předmětem zápisu, musí být s omezením práva zapsáno současně i právo vlastnictví nebo užívání.

(6)

Rozhodnutí nebo jiné listiny se po provedení zápisu uloží do sbírky listin u orgánu geodézie.

§ 7

(1)	U národního majetku se zapisuje jako vlastník československý stát s vyznačením názvu organizace, která má nemovitost ve správě.
(2)	Jde-li o společné právo, zapíší se i podíly spoluoprávněných, a jde-li o právo bezpodílové, jeho povaha.
(3)	Zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů budou zobrazovány v mapách a evidovány podle parcelních čísel jen u těch pozemků, které nejsou užívány socialistickou organizací nebo nejsou v náhradním užívání ⁴ .

§ 8

Závazné údaje evidence nemovitostí

Závaznými údaji evidence nemovitostí jsou parcelní čísla nemovitostí, výměry a druhy pozemků (kultury), výměry zemědělských závodů (sektorů), výměry územních správních jednotek (obcí, okresů, krajů, státu) a hospodářské plochy obcí, okresů a krajů ⁵ .

§ 9

Součinnost vlastníků a uživatelů nemovitostí

(1)

Je-li k zápisu zapotřebí geometrických plánů, jsou účastníci povinni opatřit je na svůj náklad. Orgán vedoucí evidenci nemovitostí je oprávněn učinit opatření potřebná k zajištění souladu se skutečným stavem na náklad vlastníků nebo uživatelů, jestliže tak sami neučiní v dané lhůtě po vyzvání.

(2)

Je-li třeba nově zaměřit hranice vlastnické, hranice pozemků ve správě jednotlivých socialistických organizací, hranice komunikací a regulovaných vodních toků, hranice pozemků jednotlivých jednotných zemědělských družstev a hranice pozemků s právem osobního užívání, musí být tyto hranice označeny trvalým způsobem na náklad účastníků, např. mezníky, zdmi, ploty, železnými trubkami apod.

§ 10

Součinnost místních národních výborů

(1)

Na úseku evidence nemovitostí místní národní výbory zejména

a)	pro svou potřebu vedou opis soupisu parcel, úhrnné údaje evidenčních listů a evidenční mapu (kopii mapy pozemkové),
b)	dbají o bezpečné uložení a řádné udržování v souladu se skutečným stavem příslušných částí evidence nemovitostí vedených u místních národních výborů; zvlášť je prověřují před sumarizací sektorových přehledů o plochách kultur,
c)	sledují všechny změny, které mají být vyznačeny v evidenci nemovitostí, dbají o plnění ohlašovací povinnosti vlastníků i uživatelů a hlásí změny, které samy zjistily,
d)	vyjadřují se k nabytí osobního vlastnictví k nemovitosti vydržením a k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu vydržením,
e)	přijímají a předběžně projednávají námitky proti zápisům v operátech evidence nemovitostí a předávají je včas orgánům geodézie k dalšímu opatření.

(2)

Orgány geodézie poskytují přitom místním národním výborům technickou a odbornou pomoc, zejména

a)	instruují a školí příslušné pracovníky k provádění změn v částech operátů evidence nemovitostí a k jejich užívání místními národními výbory a
b)	provádějí zákresy změn v evidenčních mapách.

§ 11

Nahlížení do evidence nemovitostí

(1)	Zástupci orgánů a organizací a občané musí při nahlížení a vyhotovování náčrtů (kopií), opisů a výpisů z evidence nemovitostí její části co nejvíce šetřit a nesmějí přitom používat inkoustů, tuší, barevných tužek nebo jiných pomůcek, jimiž by mohly být provedeny změny v evidenci nemovitostí nebo její části poškozeny.
(2)	Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě s ministerstvem financí stanoví, ve kterých případech se kopie, opisy nebo výpisy z evidence nemovitostí poskytují bezplatně.

Závěrečná ustanovení

§ 12

(1)	Pozemkové knihy a železniční knihy jsou v úschově státních notářství. Orgány geodézie jsou oprávněny těchto knih a jejich součástí (sbírek listin) používat pro účely založení a udržování evidence nemovitostí; v odůvodněných případech zapůjčí státní notářství pozemkové knihy a jejich součásti orgánům geodézie na dobu nezbytné potřeby.
(2)	Pro provádění zápisů v evidenci nemovitostí neplatí předpisy o správním řízení.

§ 13

Zrušují se:

1.	vyhláška ministerstva zemědělství č. 12/1956 Ú. l., o povinnostech vlastníků a uživatelů půdy hlásit změny vlastnictví (držby) a užívání půdy a změny kultur;
2.	směrnice Ústřední správy geodézie a kartografie a ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků č. 154/1957 Ú. l., o označování druhů pozemků (kultur) a jejich charakteristikách pro účely jednotné evidence půdy a pro účely dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Předseda:

inž. Průša v. r.

Příloha

Charakteristiky účelu užívání jednotlivých druhů pozemků (kultur) zemědělské a nezemědělské půdy

A. Zemědělská půda

Bližší označení pozemků:	Charakteristika účelu užívání:
Pro účely evidence nemovitostí se označují jako:
1. orná půda	a)	pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, a to zpravidla v rámci stanovených osevních postupů;
	b)	pozemky, které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě, event. dočasné louky);
	c)	pařeniště, skleníky, japany, pokud jsou zřízeny na orné půdě;
2. chmelnice	pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici;
3. vinice	pozemky, na kterých se pěstuje vinná réva (odrůd plodných i podnožových);
4. zahrady	a)	pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, pokud se tyto plodiny nepěstují v rámci stanovených osevních postupů jako polní plodiny;
	b)	souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami;
	c)	školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď;
	d)	pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě;
5. ovocné sady	a)	souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně:
		u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní 90 stromů
		u vysokokmenů a polokmenů švestek, sliv, rynglí a višní.150 stromů
		u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin 200 stromů
		u čvrtkmenů meruněk, broskví a višní 400 stromů;
	b)	souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha, na nichž se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha;
	c)	souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha, na kterých se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu o hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha;
	Společná ustanovení k odstavcům a) až c).
	Plochy, osázené zákrsky a čtvrtkmeny všech druhů ovocných stromů a plochy osázené polokmeny meruněk a bobulovinami nebo připravené rigolační orbou k výsadbě ovocných sadů, se posuzují jako ovocné sady ihned po provedené výsadbě nebo rigolaci v běžném roce a výsadby ostatních polokmenů (mimo meruněk) a vysokokmenů po 6 letech od výsadby. svažité pozemky, připravené pro výsadbu ovocných stromů terasováním, se posuzují jako ovocné sady ihned po dokončení výstavby teras bez ohledu na to, jaký druh a tvar ovocných stromů bude na nich vysázen.
6. louky	pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají;
7. pastviny	pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou; jako pastviny se též vykazují pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež.
	Poznámky k položkám 6. a 7.
	Louky, popřípadě pastviny nemění svou kulturu, i když se za účelem zúrodnění ořou, nejdéle po dobu 4 let; v takovém případě se jejich označení nemění.

B. Nezemědělská půda

Bližší označení pozemků a ploch:	Charakteristika účelu užívání:
Pro účely evidence nemovitostí se označují jako:
1. lesní půda	a)	pozemky porostlé nebo osázené dřevinami, resp. porosty dřevin, jejichž hlavním účelem je vytvářet podle zásad řádného lesního hospodářství trvalý zdroj dřeva (lesy hospodářské) nebo jež slouží jiným účelům, které má lesní hospodářství plnit (lesy účelové), dále prutníky (vrbiny), lesní školky, větrolamy, vřesoviště, jakož i dočasné holiny, i když jsou přechodně zemědělsky obdělávány nebo jinak využívány;
	b)	pozemky nezalesněné, popřípadě dřevinami neporostlé, které slouží lesnímu hospodářství a umožňují, aby mohlo plnit úkoly uvedené pod písm. a), zejména rozdělovací průseky, plochy lesních skladů, měkké lesní cesty apod.;
	c)	pozemky na horní hranici stromové vegetace porostlé kosodřevinou.
	Společná ustanovení k odstavcům a) až c).
	Půda zemědělská určená při delimitaci zemědělských a lesních půd k zalesnění se vykazuje jako lesní půda teprve tehdy, když okresní národní výbor rozhodl o vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu podle ust. § 12 zák. č. 48/1959 Sb., a § 10 vyhlášky č. 7/1960 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a delimitované pozemky byly odňaty zemědělské výrobě. Jiné pozemky se zařazují do lesní půdy, jsou-li porostlé více než z 50 % lesními dřevinami a budou-li prohlášeny za součást lesního fondu;
2. rybníky (potoky) s chovem ryb	rybníky s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů;
3. ostatní vodní plochy	močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určené pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály;
4. zastavěné plochy a nádvoří	a)	pozemky, na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků a japanů);
4. zastavěné plochy a nádvoří	b)	nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství;
5. ostatní plochy	všechny pozemky, které nejsou uvedeny v oddílu A ani v oddílu B položka 1 až 4. Jsou to zejména pozemky určené
	a)	jako skladištní a dílenské prostory (zejména pozemky, které nejsou oploceny nebo obestavěny budovami s nimi hospodářsky souvisícími), dále stavební místa, pokud v přítomné době souží jiným účelům a nedají se zemědělsky využít;
	b)	k dopravě (silnice, stálé vozové cesty, pěšiny, náměstí, návsi, ulice apod. a pozemky drah) nebo k telekomunikaci (pozemky sloužící k provozu rádiových stanic);
	c)	pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících (plovárny, hřiště, cvičiště, jízdárny), dále rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů (jsou to plochy, které slouží ke slunění , různým míčovým hrám apod.);
	d)	jako státní přírodní rezervace nebo jiná podle příslušných předpisů chráněná území, jakož i areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu;
	e)	jako parky, veřejné a soukromé okrasné zahrady;
	f)	k dobývání nerostů a jiných surovin (rašeliniště, pískovny, štěrkoviště, hliniště, lomy a devastované pozemky);
	g)	k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště aj.);
	h)	pro hřbitovy;
	i)	dále jsou to pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, jako například rokle, výmoly, vysoké meze s křovinami nebo kamením, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením anebo slatiny, tj. plochy zamokřené, porostlé rašeliništním mechem, málo únosné.

Tabulka pro přepočet jednotlivých druhů stromů při zjišťování hustoty osázených sadů

Zjištěný (přepočítávaný) druh stromů	Koeficienty, kterými se násobí zjištěný počet stromů uvedených ve sloupci a) při přepočtu na
Zjištěný (přepočítávaný) druh stromů	vysokokmeny a polokmeny jádrovin	vysokokmeny a polokmeny švestek, sliv rynglí a višni	vysokokmeny a polokmeny meruněk, broskví a čtvrtkmeny jádrovin	čtvrtkmeny meruněk, broskví a višní	zákrsky
a	b	c	d	e	f
vysokokmeny a polokmeny jádrovin	-	1,67	2,22	4,44	5,58
vysokokmeny a polokmeny švestek, sliv, rynglí a višní	0,60	_	1,33	2,87	3,33
vysokokmeny a polokmeny meruněk, broskví a čtvrt-kmeny jádrovin	0,45	0,75	-	2,00	2,50
čtvrtkmeny meruněk, broskvi a višní	0,22	0,33	0,50	-	1,25
zákrsky	0,18	0,30	0,40	0,80	-

Přepočet se provede na druh stromoví, který převažuje.

Poznámky pod čarou:

§ 149 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. (úplné znění č. 70/1983 Sb.).

§ 135a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (úplné znění č. 70/1983 Sb.).

§ 100 odst. 1 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím.