Základním úkolem drah je plnit ve spolupráci s ostatními druhy dopravy státní plán přepravy.

K zabezpečení plynulého provozu drah a řádného uspokojování přepravních potřeb vydává ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány pravidla pro styk drah a přepravní řády a po projednání s nimi pravidla technického provozu a tarify.

Pravidla technického provozu stanoví základní podmínky pro stavbu technických a provozních zařízení drah i pro provoz na dráhách.

Pravidla pro styk drah stanoví základní podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající.

Přepravní řády stanoví základní přepravní podmínky, popřípadě též způsob plnění plánu přepravy.

Tarify stanoví podrobné přepravní podmínky, sazby pro výpočet jízdného a přepravného, náhrady za vedlejší úkony, jakož i podrobné podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající. Tarify se vyhlašují v Přepravním a tarifním věstníku.

Přepravní řády se nevztahují na přepravu poštovních zásilek a doprovázejících je zaměstnanců, která se řídí podmínkami stanovenými ministerstvem dopravy v dohodě s Ústřední správou spojů.

Organizace, jež zřizuje a provozuje dráhu (dále jen "drážní podnik"), je povinna uspořádat provoz na dráze tak, aby zajišťoval bezpečnost osob a věcí, hospodárné a včasné plnění přepravních úkolů a náležitou úroveň cestování. Drážní podnik i přepravci jsou povinni dbát, aby se přepravy uskutečňovaly s nejhospodárnějším využitím dopravních prostředků.

Vyžaduje-li to zrychlení a zhospodárnění přepravy, drážní podnik vytvoří spolu s jinou dopravní organizací v místech, kde přeprava přechází z jednoho druhu dopravy na jiný druh dopravy, vhodné podmínky pro sladění činnosti obou druhů dopravy. V zájmu účelného využití dopravních prostředků je povinen drážní podnik provádět společně s organizací jiného druhu dopravy sdruženou přepravu podle jednotného přepravního řádu.

Drážní podnik je povinen uspořádat styk s přepravci a cestujícími účelně a jednoduše a vydat jízdní řády obsahující údaje o jízdách pravidelných vlaků přepravujících osoby a zavazadla. Jízdní řády musí vycházet z celkových hospodářských a kulturních potřeb společnosti, z potřeb jednotlivých oblastí a musí vyhovovat hlediskům hospodárnosti dopravy. Způsob projednávání, schvalování a vyhlašování jízdních řádů stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s Ústřední radou odborů.

Při styku se zařízeními drah je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, starat se o vlastní bezpečnost, dbát vyhlášek a pokynů určených k zajištění bezpečnosti provozu a zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provoz dráhy, bezpečnost osob a věcí.

Všechny organizace zúčastněné při přepravě osob jsou povinny pečovat o soustavné zvyšování úrovně cestování.

Ministerstvo dopravy stanoví v přepravních řádech, pravidlech pro styk drah a tarifech, že cestující nebo přepravce, který porušil některé ustanovení přepravního řádu, pravidel pro styk drah nebo tarifu, je povinen zaplatit stanovenou částku.

Ministerstvo dopravy může stanovit pevné částky náhrad za způsobené malé poruchy v provozu, poškození nebo znečištění drážních vozidel a zařízení.

Styk vzájemně zaústěných drah nesmí být na újmu plnění úkolů, pro které byly dráhy zřízeny. Styk vzájemně zaústěných drah a z toho vyplývající vztahy mezi drážními podniky musí odpovídat pravidlům pro styk drah; upravují se přípojovou (vlečkovou) smlouvou.

Vlečková smlouva uzavírá se o styku celostátní dráhy s vlečkou; její návrh vypracuje drážní podnik provozující celostátní dráhu. Nedojde-li k dohodě o podmínkách vlečkové smlouvy, rozhodne o úpravě vztahů mezi zúčastněnými drážními podniky na žádost drážního podniku, který zřizuje nebo provozuje vlečku (vlečkař), ministerstvo dopravy po projednání s příslušným ústředním orgánem nebo krajským národním výborem; požádá-li vlečkař do 30 dnů po obdržení návrhu vlečkové smlouvy ministerstvo dopravy o rozhodnutí, je vlečková smlouva uzavřena ve znění návrhu, který vypracoval drážní podnik provozující celostátní dráhu (Československé státní dráhy).

Další rozvoj drah, jejich bezpečný a plynulý provoz i ochrana hospodářských a kulturních hodnot v okolí dráhy vyžadují, aby dráha nebyla ve svém provozu rušena a sama svou stavbou i provozem neohrožovala nad nezbytnou míru okolí. V okolí dráhy musí být každá činnost vyvíjena tak, aby stavba dráhy nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost provozu nebyly ohroženy.

Drážní podnik je povinen před zahájením provozu na dráze zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství v ochranném pásmu dráhy v mezích technické a hospodářské účelnosti proti nepříznivým účinkům plynoucím ze stavby a provozu dráhy; při provozu, s nímž je spojeno nebezpečí požáru, je drážní podnik povinen zřídit ochranu proti požáru v prostoru, který stanoví ministerstvo dopravy. Uživatelé nemovitostí a jejich příslušenství jsou povinni takové zabezpečení trpět.

Po zahájení provozu jsou uživatelé budov, jiných objektů, zařízení a pozemků v okolí dráhy povinni na svůj náklad udržovat budovy, jiné objekty, zařízení a pozemky v takovém stavu a užívat je takovým způsobem, aby dráhu a její provoz neohrožovaly a neomezovaly; toho je třeba dbát i při zřizování nových budov, jiných objektů a zařízení i při výsadbě lesních a trvalých zemědělských porostů v okolí dráhy. O potřebě a rozsahu opatření rozhoduje okresní národní výbor v dohodě s drážním správním orgánem.

K ochraně drah celostátních, vleček a drah zvláštního určení a jejich provozu slouží ochranné pásmo dráhy. Ochranné pásmo vzniká vydáním územního rozhodnutí a zaniká rozhodnutím o zrušení dráhy; rozsah ochranného pásma pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.

V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby. Výjimku povoluje drážní správní orgán; stavebník ¹ je povinen stavbu provést a uživatel ji udržovat tak, aby nepříznivý vliv stavby a provozu dráhy byl vyloučen.

Drážní podnik je oprávněn zřizovat, udržovat a provozovat na nemovitostech v okolí dráhy drážní vedení. Za škody způsobené při stavbě, údržbě nebo provozu drážních vedení náleží poškozenému náhrada; jinak drážní podnik neposkytuje za výkon tohoto oprávnění náhradu.

Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě na žádost poškozeného okresní národní výbor. Nárok musí poškozený uplatnit do 30 dnů ode dne, kdy zjistil výši škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; jinak nárok zanikne.

Hornickou činnost v okolí dráhy a pod dráhou upravuje horní zákon a předpisy vydané k jeho provedení. V okolí dráhy a pod dráhou musí být hornická činnost (např. odvaly, lomy, poruby, naftové vrty) plánována a upravena tak, aby nebyl ohrožen provoz dráhy.

K zajištění bezpečného a plynulého provozu na dráze v místech střetu zájmů s hornickou činností vydají ministerstvo dopravy a Ústřední báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost, pravidla pro styk drah s hornickou činností.

Při styku (souběhu a křížení) drah s jinými komunikacemi, vedeními a vodami musí být zajištěn bezpečný a plynulý provoz dráhy i jiných komunikací, vedení a vod.

Je-li vedení přímo na tělese dráhy, je uživatel (vlastník) vedení povinen, vyžaduje-li to stavba nebo provoz dráhy, přizpůsobovat je technickým podmínkám drážního provozu, a to úpravou, přeložením nebo odstraněním vedení.

Křížení pozemních komunikací s dráhami zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje a zabezpečuje ten, v jehož zájmu k tomu dochází. Křížení pozemních komunikací s dráhami celostátními a vlečkami se zřizují zpravidla mimo úroveň kolejí.

Křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí (přejezdy, přechody, dále jen "přejezdy") se označují a podle potřeby zabezpečují.

Provoz dráhy má na označených přejezdech přednost před ostatními provozy.

Dráhy městské mohou užívat pozemní komunikace. V těchto případech se styk drah s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí neoznačuje ani nezabezpečuje.

Užívá-li dráha městské dopravy pozemní komunikaci společně se silničními vozidly, platí pro její provoz také pravidla silničního provozu.

Státní odborný dozor na dráhách vykonává drážní správní orgán. Tento orgán sleduje, zda je zajišťována bezpečnost a plynulost provozu drah a zda jsou zachovávány podmínky stanovené právními předpisy pro činnost v drážní dopravě.

Státní odborný technický dozor na dráhách přísluší federálnímu ministerstvu dopravy, které může jeho výkonem pověřit orgány svých podřízených organizací. Orgán státního odborného technického dozoru na dráhách sleduje, zda lanové dráhy a jiná technická zařízení, která určí federální ministerstvo dopravy v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpečnosti práce (dále jen "určená technická zařízení"), jsou způsobilá k zajištění bezpečného a plynulého provozu.

Při činnosti uvedené v odstavci 2 orgán státního odborného technického dozoru

Drážní podniky, projektanti a výrobci drážních vozidel a zařízení jsou povinni dát orgánům státního dozoru na dráhách (odstavec 1 a 2) potřebné podklady a vysvětlení, předložit projekty a umožnit vyzkoušení technických zařízení, jež jsou podrobena jejich dozoru; drážní podniky jsou povinny také umožnit orgánům státního dozoru pohyb v obvodu dráhy a přepravu po dráze.

Při provádění dozoru opírají se orgány státního dozoru na dráhách o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují zejména s orgány dozoru ROH a jinými společenskými organizacemi; u drah provozovaných hornickým podnikem vykonávají dozor v dohodě s orgány státní báňské správy.

Práva orgánů ROH vykonávajících dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nejsou těmito ustanoveními dotčena.

Drážní podnik při výstavbě i provozu dráhy je povinen dbát zájmů obrany státu. Při výstavbě drah spolupůsobí vojenská správa, která také sleduje z hlediska zabezpečení obrany státu stav, výkonnost a uspořádání provozu na dráze a uplatňuje z toho vyplývající požadavky.

Drážní podnik je povinen přepravovat ozbrojené síly, jejich příslušníky a zásilky označené jako vojenské podle podmínek, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušným ústředním orgánem.

Výstavba drah má spolu s výstavbou ostatních druhů dopravy sledovat v rámci hospodářské účelnosti plynulé uspokojování rostoucích potřeb společnosti, zajišťovat potřeby obrany státu a technický rozvoj dopravy; přitom je třeba sledovat, zda nelze přepravní potřeby uspokojit účelněji jiným druhem dopravy.

U staveb drah a staveb na dráze provádí stavební řízení, vydává stavební povolení a vykonává státní stavební dohled drážní správní orgán; do stavebního povolení zahrnuje drážní správní orgán též rozhodnutí vojenské správy a jiných orgánů, které provedly řízení společně se stavebním řízením.

Stavbami na dráze jsou stavby a zařízení, které rozšiřují, doplňují, mění nebo zabezpečují dráhu a její provoz, jakož i všechny stavby a zařízení v obvodu dráhy.

Obvod dráhy je území určené k provozu dráhy; rozsah obvodu pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.

Při výstavbě drah musí být zachovávána pravidla technického provozu; pro stavby na dráze může ministerstvo dopravy stanovit odchylky.

Provoz na dráze lze zahájit po vydání povolení k zahájení provozu (užívacího povolení), jsou-li splněny předpoklady pro bezpečný a plynulý provoz, zejména přezkoušena opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, provedeny drobné (první hlavní) prohlídky, popřípadě zatěžkávací zkoušky mostů, u drah s elektrickým provozem přezkoušeno zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu a u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, zajištění okolí proti nebezpečí požáru.

Povolení k zahájení provozu vydává drážní správní orgán po provedení kolaudačního řízení. V kolaudačním řízení drážní správní orgán zajišťuje, zda je dráha vybudována podle schválené projektové dokumentace a podle stavebního povolení a zajišťuje-li bezpečný a plynulý provoz.

Před povolením k zahájení provozu smí být na dráze vykonáván se souhlasem drážního správního orgánu jen pomocný provoz.

Zaniknou-li trvale potřeby nebo lze-li je obstarávat hospodárněji jiným druhem dopravy, dráha se zruší. Stejně se dráha zruší, je-li to odůvodněno jinými důležitými obecnými zájmy. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou; rozhoduje-li jako drážní správní orgán ministerstvo dopravy, činí tak v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem národní obrany.

O snesení zrušené dráhy rozhoduje okresní národní výbor, u drah celostátních a vleček v dohodě s vojenskou správou a drážním správním orgánem.

Provoz na dráze může být zastaven nebo omezen, je-li to odůvodněno důležitými obecnými zájmy. Při zastavení provozu na dráze postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

V provozu drah smí být užíváno pouze vozidel zaručujících bezpečnost dopravy. Nová drážní vozidla musí odpovídat pokrokovému zaměření techniky, požadavkům bezpečnosti a hygieny práce a vozidla sloužící k přepravě osob i požadavkům kultury cestování. Konstrukce nových vozidel musí být v souladu s požadavky dlouhodobého rozvoje dopravy a ekonomiky provozu na dráhách, musí odpovídat požadavkům typizace, unifikace a normalizace, jakož i požadavkům vyplývajícím z mezinárodních ujednání.

Drážní vozidla musí být stavěna podle technických podmínek pro konstrukci a výrobu drážních vozidel schválených ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a pokud jde o ochranu zdraví a bezpečnost při práci s Ústřední radou odborů. Nové typy drážních vozidel, která mají být používána na dráhách celostátních, vlečkách a dráhách městských, jejich projekty, hromadnou výrobu i dovoz schvaluje ministerstvo dopravy, nejde-li o vozidla drah městských, v dohodě s ministerstvem národní obrany. Konstrukce nákladních vozů má umožňovat i mechanizaci nakládacích a vykládacích prací a automatizaci třídících prací a zaručovat bezpečnost pracujících při výkonu těchto prací.

Tato ustanovení platí též pro podstatné změny drážních vozidel i pro zvláštní drážní mechanizační zařízení.

Hnací vozidla a zvláštní mechanizační zařízení musí být před zařazením do provozu vyzkoušena; ministerstvo dopravy stanoví, která hnací vozidla o menším výkonu a menší dovolené rychlosti a která zvláštní mechanizační zařízení není třeba zkoušet. Z vozidel tažených musí být vyzkoušeny vozy osobní dopravy a nákladní vozy se speciálním nebo mechanizačním zařízením.

U celostátních drah, vleček a visutých lanovek provádí zkoušky na žádost drážního podniku ministerstvo dopravy, u ostatních drah krajský národní výbor.

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí při výstavbě drah a úpravě jejich vztahu k okolí ustanovení o stavbách, pozemních komunikacích, hornické činnosti, telekomunikacích, o výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, tepla, pohonných látek a ropy, o ochraně zemědělského půdního fondu, lesích a vodním hospodářství.

Ustanovení § 9 odst. 6, 7 a 8 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, se nevztahuje na drážní vedení, a to drážní telekomunikace po vedení a drážní zabezpečovací zařízení po vedení, pokud nejsou sama zdrojem ohrožování, poškozování nebo rušení jednotné telekomunikační sítě, popřípadě jiných telekomunikačních zařízení.

nařízení č. 253/1942 Sb., kterým se vydává železniční stavební a provozní řád;

zákon č. 97/1950 Sb., o dráhách;

vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, ve znění vládního nařízení č. 38/1954 Sb.;

nařízení ministra dopravy č. 50/1951 Sb., o schvalování a uveřejňování tarifů drah;

vyhláška č. 108/1952 Ú. l., o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a drahou;

vyhláška č. 87/1955 Ú. l., o ochraně provozu na železnicích;

vyhláška č. 235/1959 Ú. l., o zrušování vleček.