Dráhy celostátní jsou železnice, které tvoří souvislou železniční síť Československé socialistické republiky. Drážní podniky, které provozují celostátní dráhy, se souhrnně nazývají Československé státní dráhy.

Vlečky jsou železnice, které slouží především potřebě určitého podniku (závodu) a jsou zaústěny do souvislé železniční sítě buď přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky.

Dráhy městské jsou dráhy, které tvoří součást městské hromadné dopravy; jsou to tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy, lanové dráhy a městské rychlodráhy (např. metro).

Dráhy zvláštního určení jsou dráhy, které slouží místním potřebám a zájmům a nejsou zaústěny do souvislé železniční sítě; jsou to zejména dráhy lesní, důlní, pionýrské a lanové.

Pro styk drah, které slouží jen provozní potřebě uvnitř podniku (závodu) a nejsou zaústěny do jiných dr ah, dále pro styk drah přenosných s pozemními komunikacemi použije se předpisů o křížení drah s pozemními komunikacemi.

Tarify, jejich změny a zrušení, nabývají účinnosti nejdříve dnem uveřejnění nebo registrace v Přepravním a tarifním věstníku. Změny, které znamenají zvýšení jízdného, přepravného nebo jiné ztížení pro cestující a přepravce, nabývají účinnosti nejdříve patnáctý den po uveřejnění; ministerstvo dopravy může v naléhavých případech tuto lhůtu zkrátit až na tři dny.

O uveřejňování a registraci tarifů pro mezinárodní přepravu platí ustanovení mezinárodních smluv a dohod; není-li takových ustanovení, platí ustanovení odstavce 1.

Drážní podnik je povinen vydat předpisy pro výkon služby.

Pro dráhy zvláštního určení mohou být vydány místo pravidel technického provozu provozní řády; v takových případech se nevydávají předpisy pro výkon služby.

Občané smějí v obvodu dráhy vstupovat jen na místa k tomu určená.

Nádražní restaurace a ostatní provozy určené pro cestující musí zařídit svůj provoz podle potřeb cestujících a přizpůsobit jej provozu dráhy.

Drážní podnik (vlečkař) je povinen zřídit vlečku v takovém rozsahu a udržovat ji v takovém stavu, který zajistí plynulý a rychlý oběh železničních vozů; je povinen přizpůsobovat stav vlečky rozsahu nároků na přepravu, technickému stavu dráhy celostátní (nápravový tlak, zabezpečovací zařízení, směrové poměry, druh trakce, průjezdný průřez aj.) i jeho změně.

Vlečka přístavu zajišťuje plynulý přechod zásilek ze železniční dopravy na vodní dopravu a naopak; provozovatelé obou druhů dopravy vytvoří v přístavech podmínky pro sladění jejich činnosti tak, aby byl zajištěn plynulý přechod zásilek z jednoho druhu dopravy na druhý a aby byly účelně využity dopravní prostředky a zařízení obou druhů dopravy.

Uživatelé objektů a zařízení v okolí dráhy, kteří zřizují světelné zdroje a barevné plochy nebo jich používají, musí učinit opatření, aby nemohlo dojít k záměně světla nebo barevného odstínu a drážními návěstními znaky nebo k jinému ohrožení provozu dráhy.

Nové náspy, zdi, ploty apod. nesmějí být zřizovány tak, aby se na tělese dráhy tvořily závěje nebo ztěžoval rozhled. V oplocení pozemků, přiléhajících k celostátní dráze, nesmějí být zřizovány východy vedoucí přímo do obvodu dráhy. Konstrukce staveb v okolí dráhy musí brát zřetel na otřesy, vznikající provozem dráhy.

Vlastník stromů a keřů je povinen bez nároků na náhradu oklestit popř. odstranit stromy a keře, které ruší provoz dráhy nebo omezují potřebný rozhled. Je-li nebezpečí z prodlení, provede jejich okleštění nebo odstranění na náklad vlastníka drážní podnik; dřevo zůstává vlastníku.

Při provozu podniků v okolí dráhy je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy; u skladišť výbušnin, hořlavých nebo jinak nebezpečných látek musí být zachovány vzdálenosti od provozních budov a tělesa dráhy jako od obytných budov. K provedení odstřelů všeho druhu v obvodu dráhy i v jejím okolí je třeba souhlasu drážního správního orgánu, který stanoví podmínky pro odstřely z hlediska bezpečnosti provozu.

Organizace, které zřizují nebo provozují v ochranném pásmu dráhy nebo v jeho blízkosti energetické zařízení, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení tak, aby nedocházelo k nepřípustnému rušení nebo k ohrožení provozu dráhy a poškozování drážních objektů a zařízení.

Činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup k drážním zařízením a vedením, mohou být prováděny pouze se souhlasem drážního podniku.

V okolí dráhy s parním provozem je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, činit potřebná protipožární opatření a počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru. Stavby v ochranném pásmu musí být vybudovány tak, aby byly bezpečné proti požáru, veškeré otvory ve stavbě obrácené směrem ke dráze musí být zaskleny nebo zařízeny tak, aby vniknutí jisker dovnitř stavby nebylo možné. Drážní podnik je povinen učinit opatření k omezení jiskření lokomotiv na nejmenší možnou míru.

Před zahájením provozu na dráze je drážní podnik povinen zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství proti nebezpečí požáru v prostoru omezeném myšlenou střechou se sklonem 1:3, jejíž hřeben probíhá v ose krajní koleje ve výši 10 m nad niveletou pražce, a svislými plochami vedenými 30 m od osy koleje. Vlastník (uživatel) nemovitosti je povinen provedené úpravy udržovat vlastním nákladem.

V ochranném pásmu nesmějí být prováděny otevřené výmlaty. Věci snadno zápalné mohou být ukládány nebo ponechány jen v místnostech, zajištěných proti požáru; tyto místnosti musí být spolehlivě uzavřeny. Uživatelé zemědělských pozemků musí přednostně zahájit sklizeň na ohrožených místech v ochranném pásmu dráhy. ⁶ Snadno zápalné zemědělské plodiny je třeba ihned po posečení odklidit z ochranného pásma. Kromě toho je třeba zřídit, jde-li o plodinu bez podsevu, ochranný pruh v šíři alespoň 10 m ve vzdálenosti 50 m od osy krajní koleje.⁵ Ochranný pruh musí být zkypřen a zbaven snadno zápalných látek.

V lesích podél dráhy se zřizují pruhy zkypřené země zbavené travního porostu (úhorky), izolační pruhy, ochranné lesní pásy, popřípadě se přikročí k odlesnění a podle potřeby se zavádějí požární hlídky. Úhorky, izolační pruhy, ochranné lesní pásy zřizuje, popřípadě odlesnění provádí před zahájením provozu na dráze drážní podnik. Po zahájení provozu na dráze udržuje úhorky, izolační pruhy, ochranné lesní pásy, popřípadě je zřizuje a odlesnění provádí uživatel lesa (kupř. při změně složení porostů, zalesnění nových nelesních půd).

Úhorky (na vlhkých místech vyhloubené příkopy) se zřizují v šíři 1 - 1 1/2 m. Je-li trať v náspu nebo v úrovni okolního terénu, založí se úhorky ve vzdálenosti 15 - 25 m od osy krajní koleje. Je-li trať v zářezu v hlubším než 3 m, zřídí se úhorky ve vzdálenosti 2 - 5 m od horní hrany zářezu. Úhorky se nezřizují tam, kde jejich funkci přejímají vodní toky, pozemní komunikace, popřípadě jiný vegetace prostý a přiměřeně široký pruh.

V oblastech vystavených zvýšenému nebezpečí požáru zřídí se izolační pruh tím, že se vytvoří další úhorek rovnoběžně s prvním ve vzdálenosti 12 - 15 m; úhorky se vzájemně spojí příčnými úhorky podle stáří porostu ve vzdálenosti 20 - 40 m.

V místech častého výskytu požáru zřídí se z nesnadno zápalných dřevin ochranný lesní pás. V ochranném lesním pásu podél dráhy nejsou přípustné holé seče. Lesní porosty v tomto pásu musí být obhospodařovány výběrným nebo podrostním způsobem tak, aby byly trvale udržovány v zápoji, nepřipouštějícím zatravení lesní půdy. Před ochranným lesním pásem se zřídí úhorek. Šířka ochranného lesního pásu se stanoví podle místních poměrů 20 - 30 m.

K odlesnění lze přikročit jen tehdy, jestliže dosavadní protipožární opatření selhala.

V ochranném pásmu dráhy nesmí uživatel lesa ponechávat hromady klestu a odpadků po těžbě dřeva ani jiné snadno zápalné předměty. Na místech zvlášť ohrožených, zejména v borových porostech, může okresní národní výbor na žádost drážního podniku uložit uživateli lesa další vhodná opatření.

Na holinách, jakož i na svazích tělesa dráhy, nesmí být ponechána vysoká tráva; posečená tráva musí být ihned odstraněna.

V období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, zvláště za suchého počasí, zřizuje drážní podnik a uživatel lesa nebo zemědělského pozemku v úsecích ohrožených požáry požární hlídky.

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy ( § 24); vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dráhy zvláštního určení, zaústěné do drah městské dopravy a na vlečky v uzavřeném prostoru závodu nebo v obvodu přístavu.

Výjimky pro stavby v ochranném pásmu dráhy lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení a vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní stavby, zejména pozemní. Drážní správní orgán přitom stanoví podmínky, za kterých se výjimka povoluje.

K nemovitostem v okolí dráhy přísluší drážnímu podniku tato oprávnění:

Při výkonu těchto oprávnění je drážní podnik povinen co nejvíce šetřit nemovitostí, zemědělských a lesních pozemků, nerostného bohatství, jakož i práv uživatelů. Po ukončení prací je drážní podnik povinen pozemky rekultivovat, a došlo-li k poškození objektů, uvést tyto do původního stavu.

Před prováděním prací uvedených v odstavci 1 je drážní podnik povinen včas oznámit místnímu národnímu výboru místo a čas plánovaných prací a pravděpodobný rozsah zásahu do práv uživatelů nemovitostí; místní národní výbor uvědomí o tom uživatele dotčených nemovitostí.

Drážní podnik je povinen vést evidenci podzemních vedení a sdělovat stavebním úřadům a organizacím potřebné údaje.

Svádět vodu do obvodu dráhy (do drážních příkopů a jam v sousedství dráhy nebo do drážních objektů) lze jen se souhlasem drážního správního orgánu.

Při styku vodních toků a vodních děl s dráhou je třeba dbát toho, aby drážní těleso nebylo podmáčeno a aby odváděním vody drážními objekty nedocházelo k rozrušování zdiva ani k prohlubování dna, které by mohlo mít škodlivý vliv na stabilitu opěr a pilířů. Hydrostatické (hydrologické) poměry v okolí dráhy nesmějí být měněny bez souhlasu drážního správního orgánu.

Vodní a jiná podobná díla s hladinou vody v úrovni nebo nad niveletou pražce mohou být zřizována v okolí dráhy pouze tehdy, bude- li zajištěna bezpečnost provozu dráhy. Vzdálenost spodní krajní hrany úpatí hráze vodních děl, usazovacích nádrží a podobných objektů od hranice obvodu dráhy stanoví drážní správní orgán podle důležitosti drážního objektu a rozsahu vodního díla v dohodě s vodohospodářským orgánem.

Přejezdy musí svou úpravou vyhovovat potřebám drážního a silničního provozu.

Přejezdové zabezpečovací zařízení musí včas upozorňovat, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, kterému musí dát uživatel pozemní komunikace přednost v jízdě.

Zřízení přejezdu, jeho zabezpečení, změna zabezpečení a zrušení přejezdu se projednává jako stavba na dráze.

Takového projednání není třeba u přejezdů uvnitř závodů, kam nemohou zajíždět vozidla nepatřící závodu a přes které se pouze posunuje, u přejezdů v železničních stanicích, používaných cestujícími při nástupu a výstupu z vlaků, drážními pracovníky a pro železniční a poštovní manipulaci.

Okresní národní výbor za účasti drážního podniku, správce pozemní komunikace a orgánů Veřejné bezpečnosti provede jednou za pět let obhlídku přejezdu, zjistí případné závady a přezkouší, zda se nezměnily podstatně podmínky, rozhodné pro způsob zabezpečení přejezdu, stanoví nebo doporučí v dohodě s drážním správním orgánem opatření k odstranění závad.

Nové křížení dráhy s pozemní komunikací (přejezdy, mosty nad dráhou, železniční mosty) zřizuje při výstavbě nové dráhy a při přeložce dráhy nebo její části drážní podnik. Při výstavbě, přeložce a úpravě pozemní komunikace zřizuje nové křížení dráhy s pozemní komunikací stavebník pozemní komunikace.

Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí stavebník pozemní komunikace, je-li přestavba odůvodněna nevyhovujícími směrovými poměry v místě křížení nebo tím, že železniční most má nevyhovující podjezdovou výšku nebo šířku, popř. tím, že přejezd svou šířkou, označením (zabezpečením) nebo most nad dráhou nevyhovují požadavkům silničního provozu.

Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí drážní podnik, změní-li se způsob drážního zabezpečení a tím i způsob zabezpečení přejezdu, nevyhovuje-li most nad dráhou železničnímu průjezdnému průřezu, popř. jestliže železniční most nevyhovuje požadavkům železničního provozu.

Nevyhovuje-li křížení oběma komunikacím a je proto přestavba obsažena v plánech výstavby silnic i drah, přispějí organizace, které přestavbu nezajišťují a neprovádějí, stavebníkovi odpovídajícím podílem nákladů, které si přestavba vyžádá, činí-li jejich podíly celkem alespoň 10 % nákladů.

Nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením zajišťuje a provádí správce pozemní komunikace. Drážní podnik zajišťuje nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením jen tehdy, dochází-li k tomu v souvislosti s přestavbou železniční stanice, železniční tratě nebo v souvislosti se změnou trakce. Ustanovení odstavce 4 platí obdobně.

Přejezdy spravuje a udržuje drážní podnik.

Mosty (lávky) nad dráhou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace.

Železniční mosty spravuje a udržuje drážní podnik. Pozemní komunikace pod železničním mostem včetně odvodnění spravuje a udržuje i osvětluje správce pozemní komunikace, vodní toky pod železničním mostem spravuje a udržuje správce vodního toku.

Při výkonu státního odborného dozoru drážní správní orgán sleduje:

Federální ministerstvo dopravy dozírá na výkon státního odborného dozoru a státního odborného technického dozoru, kterým pověřilo orgány svých podřízených organizací. Příslušný ústřední orgán republiky dozírá na výkon státního odborného dozoru na dráhách městských a dráhách zvláštního určení, který vykonávají národní výbory.

Drážní podnik je povinen poskytnout vojenské správě prostředky a zařízení podle ujednání mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem národní obrany. Ujednání musí upravovat také vztah mezi drážními a vojenskými orgány ve věcech drah.

K zabezpečení nezbytných potřeb vojenské správy, civilní obrany a národního hospodářství za branné pohotovosti státu stanoví federální ministerstvo dopravy již v míru zvláštními opatřeními pořadí přednostních krytí přepravních potřeb.

Při výstavbě dráhy nebo při výstavbě objektů v okolí dráhy, které svým provozem zvýší nároky na dopravu, je stavebník povinen předložit přípravnou dokumentaci k zaujetí stanoviska drážnímu správnímu orgánu. Drážní správní orgán posoudí předloženou dokumentaci a do 30 dnů ji vrátí s připomínkami.

Jinak platí pro vypracování, projednávání a schvalování přípravné dokumentace a projektové dokumentace pro výstavbu drah předpisy o dokumentaci staveb.

Má-li dojít ke zřízení nebo ke zrušení stanice (zastávky) anebo ke změně její výpravní oprávněnosti, rozhodne o tom na návrh místního národního výboru nebo drážního podniku drážní správní orgán. Před rozhodnutím o zřízení nebo zrušení nakládací a vykládací stanice si vyžádá drážní správní orgán vyjádření okresního národního výboru. Způsob projednávání a bližší podmínky pro stanovení názvu stanice (zastávky) stanoví zvláštní směrnice.

Před započetím přípravných prací pro stavbu dráhy nebo stavbu na dráze, popřípadě, není-li jich třeba, před započetím vlastních stavebních prací je stavebník povinen požádat drážní správní orgán o vydání stavebního povolení. K žádosti musí být připojena trojmo schválená projektová dokumentace.

Před vydáním stavebního povolení projedná drážní správní orgán předloženou žádost v místním šetření. Drážní správní orgán pozve účastníky řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření písemně nebo prostřednictvím okresního národního výboru; dobu a místo šetření stanoví okresní národní výbor. V pozvání musí být uvedeno, kde lze nahlédnout do dokumentace navrhované stavby a že námitky lze uplatnit nejpozději při místním šetření.

V zájmu komplexního projednání žádosti o vydání stavebního povolení provedou se na návrh drážního správního orgánu společně i další řízení, předepsaná jinými předpisy a prováděná jinými orgány.

Stavební povolení lze vydat i bez místního šetření, nedotkne-li se stavba zastaveného území, dosavadních i plánovaných veřejných komunikací, vod, vodních děl, území, v němž jsou dobývány nerosty nebo v němž jsou stanovena mimodrážní ochranná pásma nebo jiná ochranná zařízení, nebude-li zapotřebí zajištění proti nebezpečí požáru nebo opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, nebo bude-li vykázán souhlas orgánů, jimž přísluší hájit dotčené veřejné zájmy. U spojových staveb, pokud nepodléhají stavebnímu řízení podle zákona o stavebním řádu, stavební povolení nahrazuje souhlas drážního správního orgánu s technickou dokumentací.

U stavby, která je pouze zčásti v obvodu dráhy a slouží účelům dráhy, vydává stavební povolení drážní správní orgán se souhlasem stavebního úřadu; neslouží-li taková stavba účelům dráhy, vydává stavební povolení stavební úřad se souhlasem drážního správního orgánu.

O průběhu jednání a výsledku místního šetření sepíše se zápis. Bylo-li současně s řízením o povolení stavby prováděno i řízení podle jiných předpisů, sepíše se společný zápis.

Po provedeném místním šetření a podle jeho výsledků rozhodne drážní správní orgán o námitkách účastníků řízení, které byly během řízení vzneseny a o nichž nebylo dosaženo dohody, a stanoví závazné podmínky pro vydání stavebního povolení.

Jakmile rozhodnutí o námitkách se stane vykonatelným a plnění uložených podmínek je zajištěno schválením projektové dokumentace, vydá drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou stavební povolení. Stavební povolení možno vydat přímo při místním šetření, jestliže nebyly proti projednávanému návrhu vzneseny námitky a byl k tomu dán souhlas stavebním úřadem.

Stavební povolení pozbývá platnosti uplynutím dvou let od jeho vydání, nebylo-li v této lhůtě započato se stavebními pracemi. Drážní správní orgán může platnost stavebního povolení i jinak omezit. Na žádost stavebníka, podanou nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty, může drážní správní orgán prodloužit platnost stavebního povolení.

o komplexnosti vyzkoušení stavby,

o provozní způsobilosti zařízení, podléhajících státnímu odbornému technickému dozoru na dráhách,

o přezkoušení zajištění okolí dráhy proti nebezpečí požáru u drah s parním provozem,

o přezkoušení zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu u drah s elektrickým provozem a o přezkoušení opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení,

o provedení podrobné (první hlavní) prohlídky mostů, popřípadě i o provedené zatěžkávací zkoušce železničních mostů, jakož i mostů nad dráhou,

o provedení předběžné technické revize zařízení dráhy, jehož přezkoušení by při technicko-bezpečnostní zkoušce ( § 31 odst. 1) pro jeho složitost nebylo vhodné.

Zajištění okolí dráhy proti nebezpečí požáru u drah s parním provozem přezkušuje na žádost stavebníka orgán požární ochrany v součinnosti se stavebním úřadem; o výsledku přezkoušení sepíše zápis.

K žádosti musí být připojena dokumentace podle skutečného provedení; odchylky od schválené dokumentace musí být zvlášť vyznačeny a zdůvodněny. Dále je nutno připojit:

Nebylo-li okolí dráhy proti nebezpečí požáru zajištěno podle schválené dokumentace a nezaručuje-li provedení žádoucí zabezpečení proti požáru, orgán požární ochrany uloží stavebníku odstranit nedostatky, provést další nutná opatření a stanoví k tomu lhůtu.

Po zjištění, že stavby a trvalá zařízení jsou zajištěny proti nebezpečí požáru, vydá orgán požární ochrany stavebníku potvrzení o výsledku přezkoušení.

Podrobnou (první hlavní) prohlídku železničních mostů a zatěžkávací zkoušku provádí ministerstvo dopravy, popřípadě jím pověřený orgán. Podrobnou (první hlavní) prohlídku mostů nad dráhou a zatěžkávací zkoušku provádí příslušný národní výbor ¹ .

U kterých mostů je nutno provádět zatěžkávací zkoušku, jakož i její způsob a rozsah, stanoví směrnice ministerstva dopravy.

O výsledku podrobné prohlídky mostů a o výsledku zatěžkávací zkoušky se sepíše zápis.

Předběžnou technickou revizí se prověřují a přezkušují zařízení, jejichž přezkoušení by nebylo pro jejich složitost při technicko- bezpečnostní zkoušce vhodné.

Předběžnou technickou revizi provádějí odborné orgány nebo ústavy k tomu určené. U drah celostátních a vleček jsou to odborné orgány Československých státních drah.

O provedení předběžné technické revize se sepíše zápis, ve kterém se vytknou odchylky od schválené dokumentace, nedostatky v provedení stavby a stanoví lhůta k jejich odstranění.

Drážní správní orgán přezkouší žádost o povolení k zahájení provozu ( § 26) i připojené doklady. Shledá-li závady nebo byly-li zjištěné závady odstraněny, provede technicko-bezpečnostní zkoušku. Touto zkouškou se zjišťuje, že stavba a její zařízení vyhovují všem technickým podmínkám a zaručují bezpečnost a plynulost provozu; u železničních tratí provede se zkušební jízda hnacím vozidlem největší dovolenou traťovou rychlostí oběma směry.

Drážní správní orgán přizve k technicko-bezpečnostní zkoušce stavebníka a zástupce orgánů, jimž přísluší zajišťovat obecné zájmy.

O výsledku kolaudačního řízení sepíše drážní správní orgán zápis.

Jsou-li splněny všechny podmínky pro zahájení provozu, vydá drážní správní orgán povolení k zahájení provozu (užívací povolení); povolení k zahájení provozu zahrne do zápisu o kolaudačním řízení nebo je vydá nejpozději do 15 dnů od skončení kolaudačního řízení.

Kde je to stanoveno technickými normami, technickými přejímacími podmínkami, příp. jinými předpisy a směrnicemi nebo stanoví-li to v jednotlivých případech ministerstvo dopravy, vydá drážní správní orgán povolení k zahájení provozu, v němž stanoví povinnost provést zkušební provoz a jeho podmínky. Zkušební provoz slouží především k ověření bezvadné funkce dokončené stavby nebo její části. Účelem zkušebního provozu je

Bylo-li v zkušebním provozu zjištěno, že stavba nebo její část je připravena technicky a organizačně k obstarávání bezpečného, hospodárného a plynulého provozu, dá drážní správní orgán souhlas k zahájení trvalého provozu. Před udělením souhlasu musí být zejména zajištěna provozní spolehlivost pro plný projektovaný výkon na normálních podmínek, vyhodnocen zkušební provoz, odstraněny zjištěné vady a nedostatky a vytvořeny veškeré podmínky pro zahájení trvalého provozu (zaškolení zaměstnanců, vydání předpisů pro výkon služby).

Před vydáním rozhodnutí o snesení zrušené dráhy provede se podle povahy věci místní šetření podle ustanovení o výstavbě drah. Řízení o snesení zrušené dráhy se spojí, pokud to rozsah věci nevylučuje, s řízením o zrušení dráhy.

V rozhodnutí o snesení dráhy stanoví okresní národní výbor, jaké úpravy a v jaké lhůtě mají být provedeny, a rozhodne, komu připadne správa objektů, které nebudou sneseny.

Za podstatné změny drážního vozidla se považují ty, které mění některou součást nebo parametr vozidla tak, že se stává vozidlem jiného charakteru. Je to změna druhu a typu hnacího motoru, změna převodu na hnací nápravy, změna výkonu hnacího motoru o +- 5 %, změna největší dovolené rychlosti, rozchodu a rozvoru, počtu náprav, změna obrysu vozidla a brzdového zařízení. Rovněž změna schématu elektrických zařízení se považuje za podstatnou.

Seznam zvláštních drážních mechanizačních zařízení vyhlásí ministerstvo dopravy.

Zkouškou se prokazuje, že vozidlo anebo zvláštní drážní mechanizační zařízení byla vyrobena podle schválených technických podmínek pro jejich konstrukci a výrobu a pokud jde o vozidlo, že též vyhovuje všem požadavkům bezpečné jízdy i při dosažení nejvyšší dovolené rychlosti.

Podrobnosti o způsobu provádění zkoušky a o době zkušebního provozu (včetně záběhu) vozidla stanoví směrnice ministerstva dopravy.

Hnací vozidla o výkonu menším než 50 koní a o dovolené rychlosti menší než 30 km/hod. se nemusí zkoušet.