Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná včetně děl umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona; nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny jako díla literární.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní předpisy a rozhodnutí, veřejné listiny, úřední spisy, denní zprávy, ani na projevy přednesené při projednávání veřejných záležitostí; k soubornému vydání takových projevů nebo k jejich zařazení do sborníku je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.

Předmětem autorského práva jsou také nová díla původní, která vznikla osobitým tvůrčím zpracováním díla jiného.

Předmětem autorského práva jsou dále i překlady děl do jiných jazyků.

Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se svolením jeho autora. Svolení autora není třeba k překladu do jiného jazyka u děl uvedených v § 2 odst. 2.

Předmětem autorského práva jsou i sborníky, časopisy, pásma, výstavy a jiná díla souborná, je-li jejich uspořádání výsledkem tvůrčí činnosti; zařadit dílo do díla souborného lze jen se svolením autora.

Autorské právo k soubornému dílu jako celku přísluší tomu, kdo je uspořádal; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Právo autorské k vydanému sobrníku, kartografickému dílu a časopisu vykonává vydavatel.

Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly spojenými nakládají všichni autoři společně.

Práva autorů nakládat spojenými díly jiným způsobem zůstávají nedotčena.

K provozování hudebního díla s textem stačí svolení autora části hudební.

Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněno bez udání jména nebo s krycím jménem, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské právo k dílu uplatnit ten, kdo dílo poprvé oprávněně vydal, a pokud vydané nebylo, uveřejnil. Veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.

Autorské právo k dílu vzniká okamžikem. kdy je dílo vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné vnímatelné podobě.

Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek, tak na jeho jednotlivé části.

Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé veřejně provedeno nebo vystaveno, vydáno nebo jinak uvedeno na veřejnost.

Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s veřejným šířením jeho rozmnoženin.

Za zemi původu díla se pokládá

Na dílo, které bylo vydáno současně na území Československé socialistické republiky i jinde, hledí se jako na dílo vydané v Československé socialistické republice; za současné vydání díla se považuje vydání v rozpětí nejvýše 30 dnů.

Autor má právo

Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.

Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna.

Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [ § 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě

Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [ § 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě tiskovin⁵ nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům.

Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich placení, jakož i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny oprávněných osob může Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.

Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem, lze jen se svolením autora. Svolení k užití díla uděluje autor smlouvou.

Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže být dohodou stran vyloučeno ani zkráceno.

Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech stanovených v § 15 , na základě soudního rozhodnutí podle § 17 odst. 2 nebo s úředním přivolením podle § 18.

Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu obsaženého v cizím díle k vytvoření nového díla původního.

Autorova svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout, kdo

Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla nejsou také povinny poskytnout

Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen získat autorovo svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu

Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže být omezen ve svém právu zkoumat počítačový program, studovat jej nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek programu, činí-li tak při jeho obvyklém využívání.

Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového programu může provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny počítačového programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným uživatelem; tím není dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti.

Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání rozhlasem nebo televizí, je i každé další veřejné šíření takto vysílaného díla pomocí jakéhokoli zařízení k přenosu zvuků nebo obrazů, uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než organizace původního vysílání.

Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního vysílání se považuje současný, úplný a nezměněný přenos takového vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací. Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích obyvatel téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících pomocí anténových zařízení (tzv. společné televizní antény) se za zvláštní užití nepovažuje.

Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.

Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého zaměstnance vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u soudu.

Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.

Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.

Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru vykonává zaměstnavatel.

Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského nebo služebního poměru.

Autor může převádět jen právo dílo užít.

Nabyvatel smí získané oprávnění převést na třetí osobu jen se svolením autora.

Smlouvou o šíření díla uděluje autor uživateli za odměnu svolení šířit své dílo; podmínky šíření díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy. Kde se dále v zákoně uvádí výraz "uživatel", rozumí se tím, pokud z povahy věci nevyplývá jinak, osoba právnická nebo fyzická.

Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva nakladatelská, smlouva o veřejném provozování díla, smlouvy o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla, smlouva o šíření snímků zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla rozhlasem nebo televizí.

Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a rozsah šíření díla, čas kdy se tak stane, autorskou odměnu, součinnost autora, dobu, na kterou je smlouva sjednána a závazek uživatele, že šíření díla provede na svůj účet.

Pokud ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být smlouva o šíření díla sjednána písemně.

Autor je povinen odevzdat dílo uživateli včas a upravené tak, aby mohlo být bez obtíží šířeno dohodnu tým způsobem.

Uživatel může od smlouvy odstoupit, jestliže mu autor bez závažného důvodu dílo řádně neodevzdal ani v dodatečné lhůtě, kterou mu uživatel poskytl; dodatečnou lhůtu není třeba poskytnout, vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy věci, že uživatel nemůže mít na opožděném plnění zájem. V takovém případě může uživatel požadovat vrácení toho, co již autorovi plnil.

Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, nebude-li šíření díla uskutečněno ve lhůtě sjednané ve smlouvě; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.

Smlouvu nakladatelskou udílí autor nakladateli svolení vydat dílo slovesné, dílo hudebně dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění anebo dílo fotografické, a nakladatel se zavazuje na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho šíření a vyplatit autorovi odměnu.

Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou, nemůže autor udělit jiné organizaci svolení k vydání díla bez souhlasu nakladatele, ledaže jde o souborné vydání jeho děl nebo o vydání jeho díla v periodické publikaci.

Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na kterou byla smlouva sjednána, může autor, i když nebylo ujednáno vydání další, žádat na nakladateli, aby vydalo dílo znovu. Nebude-li pak smlouva o novém vydání díla sjednána do 6 měsíců, má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelem jiným.

Autor je oprávněn provést autorskou korekturu svého díla.

Nebude-li autoru umožněno autorskou korekturu díla provést, může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, došlo-li by k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.

Smlouvou o vytvoření díla se zavazuje autor vytvořit pro objednatele za odměnu literární, vědecké nebo umělecké dílo a uděluje svolení, aby objdenatel díla užil k účelu smlouvou vymezenému.

Autor je povinen vytvořit dílo osobně ve stanovené lhůtě. Není-li dohodnuto jinak, vznikne autorovi nárok na sjednanou odměnu odevzdáním díla.

Má-li dílo vady, které brání, aby mohlo být díla užito k účelu smlouvou stanovenému, může objdednatel od smlouvy odstoupit. Jsou-li vady odstranitelné, může objednatel od smlouvy odstoupit jen tehdy, jestliže autor vady neodstraní v přiměřené lhůtě, kterou mu objednatel k tomu účelu poskytl.

Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně pro smlouvu o vytvoření díla.

Autorské právo přechází na dědice. Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice.

Nemá-li spoluautor dědice přirůstá jeho podíl spoluautorům ostatním.

Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby rušení jeho práva bylo zakázáno, následky porušení odstraněny a poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění. Vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

Vznikla-li autorovi ohrožením nebo porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle občanského zákoníku.

U díla vytvořeného spoluautory přísluší oprávnění podle odstavců 1 a 2 i jednotlivým spoluautorům samostatně.

Výkon práva autorského jinými osobami nebrání, aby se autor sám domáhal ochrany svého autorského práva před jeho ohrožením nebo porušením.

Autorské právo trvá, pokud dále není stanoveno jinak, po dobu autorova života a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich, který ostatní přežil.

Trvání autorského práva k pozůstalému dílu, uveřejněnému poprvé v posledních deseti letech lhůty podle odstavce 1, prodlužuje se na 10 let od uveřejnění díla.

U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa, trvá autorské právo 50 let po uveřejnění díla.

Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po uveřejnění díla.

U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá autorské právo 10 let po uveřejnění díla.

Právo na ochranu autorství je však časově neomezené.

Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici dědictví přijmout, stanou se jeho díla, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 2, volnými, a to i před uplynutím lhůt uvedených v § 33.

Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li dílo volné z jiného důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití díla svolení ani poskytnout autorskou odměnu. Volné dílo však smí být užito jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí být uveden autor díla, je-li znám. O zachování této podmínky pečují autorské svazy a právnické osoby, které získaly oprávnění k výkonu hromadné správy pro vymezený obor tvůrčí činnosti v příslušné oblasti podle zvláštního zákona.⁴

Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto zákona jsou jejich umělecké výkony, tj. výkony herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádění literární nebo umělecké dílo.

Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich výkonů pro

Za užití výkonu náleží výkonným umělcům odměna.

Svolení výkonného umělce není třeba

Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) náleží výkonnému umělci odměna.

Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16, 19, § 21 až 23, § 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, § 32a, § 33 odst. 6, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.

Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž uplatňují výkonní umělci svá práva podle tohoto zákona, účastní-li se jich několik na provedení jediného výkonu.

Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle tohoto zákona jsou zvukové záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných zvuků.

Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba

Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na odměnu.

Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na výrobce zvukových záznamů.

Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce roku, v němž byl záznam pořízen.

Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou jejich vlastní vysílané pořady.

Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat, zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak veřejně šířit jen se svolením organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má organizace právo na odměnu.

Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní organizace.

Rozhlasovým a televizním organizacím v případě, že přenášejí vysílání jiných rozhlasových nebo televizních organizací, práva podle odstavců 2 a 3 nepříslušejí.

Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů, kteří jsou československými občany, ať vznikla nebo byla uveřejněna kdekoli. Totéž platí o dílech autorů, kteří požívají v Československé socialistické republice práva asylu.

Na díla cizích státních příslušníků vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.

Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů, kteří nejsou československými občany, byla-li poprvé v Československé socialistické republice vydána nebo uveřejněna anebo má-li zde autor bydliště.

Trvání autorského práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než v zemi původu díla.

Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro výkonné umělce a jejich výkony.

Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i tehdy, počala-li před jeho účinnosti. Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto prodloužení jen na díla, u nichž před účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.

Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznam § a rozhlasových a televizních organizací.

Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k jeho provedení neplyne něco jiného, řídí se právní vztah autorů a výkonných umělců, vzniklý v souvislosti s vytvořením a užitím jejich děl nebo výkonů, obecnými právními předpisy.

Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují soudy.