Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

66/1965 Sb. znění účinné od 1. 1. 1966 do 30. 6. 1975

66

 

Vládní nařízení

ze dne 23. června 1965,

kterým se provádí zákoník práce

 

Vláda Československé socialistické republiky vydává na návrh Ústřední rady odborů k provedení zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (dále jen "zákoník") toto nařízení:

 

Vznik, změny a skončení pracovního poměru

Záznamy o pracovních vztazích v občanských průkazech

§ 1

(1)

Vznik a skončení pracovního (učebního) poměru, popřípadě členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu se zaznamenávají v občanských průkazech. Tyto záznamy jsou povinny provádět organizace.

(2)

Pracovník je povinen předložit organizaci svůj občanský průkaz k záznamu údajů uvedených v předchozím odstavci.

(3)

V občanských průkazech se nezaznamenává vznik a skončení pracovního poměru

a)

vedlejšího (§ 70 zákoníku),

b)

sjednaného na dobu přechodné potřeby nepřesahující šest pracovních dnů,

c)

sjednaného k výpomoci organizované národním výborem nebo společenskou organizací pro zemědělské špičkové nebo podobné krátkodobé práce,

d)

sjednaného pracovníkem, kterého organizace, u níž je v pracovním nebo členském poměru, dočasně uvolnila pro výkon práce v jiné organizaci,

e)

sjednaného studentem v denním studiu,

f)

sjednaného mezi občany.

§ 2

Pracovník prokazuje při vstupu do pracovního poměru záznamem v občanském průkaze skončení svého předchozího pracovního poměru, popřípadě členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu (§ 25 zákoníku).

§ 3

Nemá-li pracovník v občanském průkazu dosud žádný záznam o pracovních vztazích uvedených v předchozím ustanovení nebo uplynulo-li od jejich skončení více než šest týdnů, je povinen prokázat organizaci, která ho přijímá do pracovního vztahu, svou dosavadní činnost potvrzením místního národního výboru. Tohoto potvrzení není třeba, jde-li o přijetí

a)

pracovníka po skončení školní docházky nebo studia,

b)

studenta v denním studiu,

c)

poživatele stavebního nebo invalidního důchodu,

d)

pracovníka na dobu přechodné potřeby nepřesahující šest pracovních dnů,

e)

pracovníka k výpomoci organizované národním výborem nebo společenskou organizací pro zemědělské špičkové nebo podobné krátkodobé práce,

f)

pracovníka v případech stanovených okresním národním výborem.

§ 4

(1)

Státní plánovací komise může stanovit v dohodě s ministerstvem vnitra a s Ústřední radou odborů, které další skutečnosti týkající se pracovních poměrů a členských poměrů k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu se zaznamenávají do občanských průkazů, jakož i podrobnosti o provádění záznamů.

(2)

Podmínky, za kterých smí jednotné zemědělské družstvo přijmout občana za člena družstva před zánikem jeho členství v jiném jednotném zemědělském družstvu nebo jeho pracovního poměru, upravují Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev.

§ 5

Přeložení

Učitelé, vychovatelé, pracovníci zajišťující provoz dopravy a spojů a zdravotničtí pracovníci, pokud se organizace s nimi nedohodne jinak, mohou být přeloženi do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, v rámci téže organizace i na dobu přesahující 90 dnů v kalendářním roce, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to zabezpečení zájmů obyvatelstva. Opětovně mohou být přeloženi, pokud se s nimi organizace nedohodne jinak, nejdříve až po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jejich dřívější přeložení.

§ 6

Potvrzení o zaměstnání

V potvrzení o zaměstnání vydaném organizací pracovníku při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o době zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci ještě také uvést

a)

jaká doba byla pracovníku započtena pro účely dovolené na zotavenou, kolik pracovních dnů pracovník vyčerpal ze své dovolené za běžný kalendářní rok, popřípadě za kolik dnů dostal náhradu za nevyčerpanou dovolenou nebo o kolik pracovních dnů mu byla dovolená zkrácena a z jakého důvodu,

b)

důvod skončení pracovního poměru, pokud má vliv na dovolenou na zotavenou a na náhradu mzdy při překážkách v práci (§ 100 odst. 2 a § 125 odst. 3 zákoníku),

c)

skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,

d)

zda v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch byly prováděny z pracovníkovy mzdy srážky.

Pracovní kázeň

§ 7

Postup při ukládání kárných opatření

(1)

Vedoucí organizace nebo jím zmocněný vedoucí pracovník postupuje při ukládání kárných opatření tak, aby výchovného účelu sledovaného kárným opatřením bylo dosaženo co nejúčinněji a nejrychleji.

(2)

Před uložením kárného opatření je třeba vyslechnout pracovníka, celý případ podrobně vyšetřit výslechem svědků, popřípadě opatřit písemné doklady apod.

(3)

V rozhodnutí o kárném opatření musí být uvedeno, o jaké porušení pracovní kázně jde a jaké kárné opatření se za ně ukládá. Rozhodnutí o kárném opatření musí obsahovat i poučení o možnosti požádat o jeho přezkoumání podle § 81 zákoníku; rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaj o tom, jak bude zveřejněno.

(4)

Námitky se podávají písemně nebo ústně s uvedením důvodů. Byly-li podány ústně, je organizace povinna sepsat o tom záznam, který pracovník podepíše. Námitky nebo záznam o nich je třeba předložit bez průtahů tomu, kdo je příslušný o nich rozhodovat.

§ 8

Do doby výkonu kárných opatření se nezapočítává doba, po kterou pracovník z jakéhokoli důvodu nepracoval.

§ 9

Evidence kárných opatření

(1)

Rozhodnutí o kárných opatřeních, která nabyla právní moci, se zakládají do osobního spisu pracovníka.

(2)

Rozhodnutí o kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka, jakmile se pracovník posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo (§ 79 odst. 2 a 3 zákoníku). Od tohoto dne se nesmí v žádných dokladech ani posudcích týkajících se pracovníka uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

Pracovní doba a doba odpočinku

§ 10

Přestávky v práci

Pracovní přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut za směnu.

§ 11

Dny pracovního klidu

(1)

Není-li z provozních důvodů možné poskytnout pracovníku nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání 32 hodiny (§ 92 zákoníku), může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude činit nejméně 24 hodiny

a)

při sezónních a kampaňových pracích s výjimkou zemědělství,

b)

v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v nepřetržitých provozech s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v délce 32 hodiny alespoň jednou za tři týdny.

(2)

Pracovní dobu může vedoucí organizace rozvrhnout v živočišné výrobě během celého roku a v rostlinné výrobě po dobu polních prací tak, že nepřetržitý odpočinek v délce 32 hodiny připadne na jednotlivé pracovníky jednou za dva týdny.

(3)

Ve spojích může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen na poštách bez turnusového provozu, při doručování tiskovin a řidičům kursovních jízd až na 18 hodin.

§ 12

Práce přesčas

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které pracovník dostal náhradní volno nebo které konal

a)

při naléhavých opravných pracích,

b)

při pracích pomocných, které nutně předcházejí výrobě nebo po ní následují,

c)

při pracích nutných v souvislosti s předáváním práce další směně v nepřetržitém provozu až do osmi hodin týdně,

d)

v souvislosti se střežením závodu až do osmi hodin týdně,

e)

hrozilo-li nebezpečí pro život nebo zdraví.

Dovolená na zotavenou

§ 13

(1)

Za pracovníky, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, se považují pracovníci,

a)

kteří trvale pracují v tuberkulózních léčebnách a tuberkulózních lůžkových a ambulantních odděleních ústavů národního zdraví, v nichž se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tbc, a v Bangových izolátech,

b)

kteří jsou při práci vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

c)

kteří jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,

d)

kteří pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých,

e)

kteří jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek,

f)

kteří pracují nepřetržitě alespoň jeden rok v tropických oblastech nebo jinak zdravotně obtížných oblastech.

(2)

Seznamy druhů prací, popřípadě pracovišť podle odstavce 1 písm. a) až c) vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s příslušnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů; přitom může blíže určit okruh pracovníků, jimž se poskytuje dodatková dovolená, a vymezit způsob a rozsah ohrožení, které odůvodňují její poskytování. Okruh pracovníků, jimž se poskytuje dodatková dovolená podle odstavce 1 písm. e), určí ministerstvo školství a kultury v dohodě s Ústřední radou odborů. Oblasti uvedené v odstavci 1 písm. f) určí ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu a Ústřední radou odborů.

§ 14

(1)

Pracovník, který za podmínek uvedených v § 13 odst. 1 pracuje celý kalendářní rok, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho kalendářního týdne. Pracuje-li pracovník za těchto podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 25 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené, a to i když nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 100 zákoníku).

(2)

Tato dodatková dovolená přísluší pracovníku při splnění stanovených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou podle § 105 odst. 1 zákoníku.

§ 15

(1)

Poměrná část dovolené na zotavenou se určí tak, že se poskytne za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce jedna dvanáctina dovolené. To platí, i když v kalendářním měsíci pracovník změnil zaměstnání; v tom případě mu náleží poměrná část dovolené od organizace, u níž byl v pra covním poměru déle než polovinu měsíce. Změnil-li pracovník zaměstnání v polovině měsíce, poskytne mu poměrnou část dovolené za tento měsíc nová organizace.

(2)

Byl-li pracovník dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, poskytne mu dovolenou (její poměrnou část) organizace, pro kterou je uvolněný funkcionář činný; tato organizace mu poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před nástupem veřejné funkce. Nevyčerpal-li pracovník dovolenou (její poměrnou část) před skončením funkčního období, poskytne mu ji organizace, u níž je v pracovním poměru.

(3)

Byl-li pracovník zemědělské výrobní organizace dočasně uvolněn k výkonu prací pro jinou organizaci, poskytne mu za dobu tohoto uvolnění poměrnou část dovolené organizace, pro niž byl uvolněn.

§ 16

(1)

Nepracoval-li pracovník před vyčerpáním dovolené v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro výkon základní (náhradní) vojenské služby, pro pracovní neschopnost, pro jiné důležité osobní překážky, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, nebo pracovnice pro další mateřskou dovolenou (§ 157 odst. 2 zákoníku), krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 25 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou však nelze krátit za dny pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které odpovídá organizace.

(2)

Za každý zameškaný den, kdy organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") neomluví nepřítomnost pracovníka v práci, krátí mu dovolenou o jeden nebo dva dny; zamešká-li však takto pracovník v kalendářním týdnu více pracovních dnů, může mu organizace dovolenou krátit za každý zameškaný den až o tři dny. Zameškání pracovní doby kratší než celý pracovní den se sečítají.

(3)

Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může organizace se souhlasem závodního výboru krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci pracovníku prominout.

(4)

Pracovníku, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená o jednu dvanáctinu. Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené.

(5)

Jestliže pracovník dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je organizace povinna pro zameškání práce z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 4 krátit mu dovolenou způsobem uvedeným v těchto odstavcích v příštím kalendářním roce. Nemůže-li krácení převést na příští rok pro skončení pracovního poměru, je pracovník povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy připadající na část dovolené, o kterou mu měla být dovolená zkrácena. Organizace je oprávněna srazit si příslušnou částku při výplatě pracovníkovy mzdy.

§ 17

(1)

Organizace může v dohodě se závodním výborem určit, že její pracovníci nastoupí hromadnou závodní dovolenou, je-li tato dovolená nutná z provozních důvodů a slučitelná se zájmem společnosti, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím plnění plánovaných úkolů. Hromadná závodní dovolená nesmí činit více než dva kalendářní týdny; u uměleckých souborů z povolání může trvat čtyři kalendářní týdny.

(2)

Organizace je povinna zajistit pracovníku, jemuž v době hromadné závodní dovolené nepřísluší nárok na dovolenou nebo kterému přísluší nárok na kratší dovolenou, než je hromadná závodní dovolená, náhradní práci přiměřenou jeho kvalifikaci. Za tuto práci mu přísluší mzda podle vykonané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku; nebyla-li mu náhradní práce přidělena, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vznikne-li pracovníku dodatečně v kalendářním roce nárok na dovolenou, započte se mu do ní doba hromadné závodní dovolené, po kterou mu byla poskytnuta náhrada mzdy, ačkoliv nekonal práci.

§ 18

(1)

Pracovníku přijatému na sezónní nebo kampaňové práce přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 odpracovaných dnů náhrada mzdy za jednu dvanáctinu dovolené, která by mu příslušela, kdyby splnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

(2)

Pracovníkům v organizacích stavební výroby a výroby stavebních hmot, dílců a konstrukcí a ve stavebně montážních organizacích a pracovníkům v zemědělské a lesní výrobě, pokud jejich práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, náleží za každý týden dovolené čerpané v zimním období další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden. Příslušné ústřední orgány mohou v dohodě s ústředními výbory odborových svazů blíže určit okruh pracovníků, jimž se poskytuje tato další dovolená.

Mzda, náhrada mzdy a náhrady výdajů

§ 19

Začátek dne pracovního klidu

V organizacích s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu té směny, která v pracovním týdnu nastupuje jako první.

§ 20

Pořadí srážek ze mzdy

(1)

Ze mzdy se nejprve srazí daň ze mzdy. Bylo-li však pracovníku uloženo nápravné opatření, srazí se částka propadající státu ještě před daní ze mzdy.

(2)

Ostatní srážky ze mzdy dovolené zákoníkem lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Podle těchto ustanovení se řídí u pohledávek, pro které byl soudem nebo národním výborem nařízen výkon rozhodnutí, způsob provádění srážek i pořadí jednotlivých pohledávek.

(3)

U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení se řídí pořadí dnem, kdy organizaci bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu; u kárných opatření dnem, kdy kárné opatření nabylo právní moci.

(4)

U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s organizací se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jinou organizací nebo s občanem se řídí pořadí dnem, kdy organizaci, u níž je pracovník v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.

(5)

U nevyúčtované zálohy na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, u náborového příspěvku, ostatních příspěvků a náhrady stěhovacích výloh, které byly pracovníku vyplaceny v náboru a u náhrady mzdy za dovolenou se řídí pořadí dnem, kdy pracovníku vznikla povinnost tyto částky vrátit.

(6)

Pořadí získané podle odst. 1 až 4 zůstává zachováno, i když pracovník nastoupí do pracovního poměru u jiné organizace, která bude v provádění srážek ze mzdy pokračovat, jakmile se z potvrzení o zaměstnání nebo jinak doví, že byly ze mzdy pracovníka prováděny srážky. Srážky na částky uvedené v odst. 5 lze provádět u jiné organizace jen na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu.

Překážky v práci z důvodů obecného zájmu

§ 21

(1)

K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu využívají pracovníci především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech třeba vykonávat tyto funkce, povinnosti nebo úkony v pracovní době, poskytne organizace pracovníku k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

(2)

Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Národního shromáždění, Slovenské národní rady nebo národního výboru, člena komise národního výboru, člena komise lidové kontroly a statistiky, soudce, člena orgánu společenských organizací nebo delegáta na jejich sjezdy a konference.

(3)

Výkon občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu, u dárců krve, při poskytnutí první pomoci, při povinných lékařských prohlídkách, při opatřeních k potírání přenosných nemocí, při jiných naléhavých opatřeních preventivní a léčebné péče, při izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření a při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.

(4)

Vznikne-li pochybnost, zda jde o veřejnou funkci, o občanskou povinnost, popřípadě o jiný úkon v obecném zájmu, rozhodne okresní národní výbor v dohodě s okresní odborovou radou.

§ 22

(1)

Svědkovi a tlumočníkovi poskytne náhradu mzdy přímo národní výbor, soud nebo jiný státní orgán, který jej povolal k jednání. Jde-li o předvolání k místnímu lidovému soudu zřízenému v obci, poskytne mu tuto náhradu národní výbor, a jde-li o předvolání k místnímu lidovému soudu zřízenému na pracovišti, organizace, u níž je místní lidový soud ustaven.

(2)

Za dobu zameškanou účastí na jednání národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nepřísluší pracovníku náhrada mzdy ani od organizace, ani od státního orgánu, šlo-li o jednání výhradně v jeho osobním zájmu nebo dal-li k němu pracovník sám podnět svým zaviněním.

(3)

Pokud z povahy věci nebo z dokladů předložených pracovníkem organizaci nevyplývá, že k výkonu veřejné funkce, občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu muselo dojít v pracovní době, vyžádá si o tom organizace potvrzení od orgánu, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo pracovníku pracovní volno poskytnuto.

§ 23

(1)

Národní výbor uhradí organizaci náhradu mzdy vyplacenou

a)

poslancům místního národního výboru, kteří při svém zaměstnání vykonávají funkci předsedy, jeho náměstka nebo tajemníka místního národního výboru, za dobu zameškanou výkonem této funkce v rozsahu přesahujícím 20 hodin měsíčně; pokud tyto funkce vykonávají pracovníci, kteří jsou domáckými pracovníky, uhradí národní výbor organizaci náhradu mzdy, kterou jim vyplatila za celou dobu zameškanou výkonem takové funkce,

b)

pracovníkům organizace při opatřeních k potírání přenosných nemocí, při jiných naléhavých opatřeních preventivní a léčebné péče, za dobu izolace z důvodů veterinárně ochranných opatření a za dobu osobní pomoci poskytnuté na výzvu národního výboru při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.

(2)

Ministerstvo financí může v dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, ve kterých dalších případech, popřípadě v jakém rozsahu uhradí organizaci vyplacenou náhradu mzdy organizace, z jejíhož podnětu nebo v jejímž zájmu došlo k výkonu veřejné funkce nebo jiného úkonu v obecném zájmu v pracovní době; jde-li o činnost pro odborovou organizaci, stanoví povinnost úhrady Ústřední rada odborů.

Služba v ozbrojených silách

§ 24

Je-li pracovník povinen dostavit se osobně k vojenskému úřadu, zejména k odvodnímu řízení, k vyšetření zdravotního stavu, kde splnění ohlašovací povinnosti nebo k vojenské evidenci, je organizace povinna poskytnout mu za tím účelem pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

§ 25

(1)

Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách poskytne organizace v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby potřebné pracovní volno tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo, nejvýše však jeden den.

(2)

Má-li pracovník nastoupit službu v ozbrojených silách v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa jeho bydliště trvá více než šest hodin, přísluší mu další cestovní den.

(3)

Na cestu z místa, kde byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách, do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek a v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.

(4)

Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle předchozích odstavců přísluší pracovníku, jemuž tím ujde výdělek, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, jestliže má nárok na náhradu mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách.

(5)

Po skončení služby v ozbrojených silách je pracovník povinen nastoupit práci ve svém zaměstnání nejpozději do tří dnů. Uvedená lhůta se prodlužuje o případné cestovní dny podle odstavce 3.

§ 26

(1)

Náhrada mzdy při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby, přísluší pracovníku po dobu této služby za podmínek stanovených v § 125 zákoníku ve výši

a)

50 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který nepečuje o žádnou osobu;

b)

65 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o jednu osobu;

c)

90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o dvě osoby;

d)

95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o tři nebo více osob.

(2)

Při přiznávací náhrady mzdy se přihlíží jen k osobám, které jsou uznávány za osoby pracovníkem vyživované pro účely daně ze mzdy.

Důležité osobní překážky v práci

§ 27

Pracovní volno

(1)

Jestliže pracovník nemůže konat práci z důvodů uvedených v příloze k tomuto nařízení, je organizace povinna poskytnout mu pracovní volno v rozsahu stanoveném v téže příloze.

(2)

Organizace může poskytnout pracovníku z těchto důvodů v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu, jestliže by pracovníku jinak vznikla újma. V těchto případech se neposkytuje náhrada mzdy. Pracovník se může s organizací dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.

§ 28

Náhrada mzdy

(1)

Organizace poskytne pracovníku náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu zameškanou pro důležitou osobní překážku v práci uvedenou v příloze k tomuto nařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v téže příloze; domáckým pracovníkům ji poskytne jen v případech uvedených pod č. 4, 5 a 6 této přílohy.

(2)

Náhrada mzdy přísluší pracovníku, jestliže byl před poskytnutím pracovního volna v pracovním poměru alespoň tři bezprostředně předcházející měsíce. Pracovníku, který vstoupil poprvé do pracovního poměru po absolvování školy nebo po skončení učebního poměru, přísluší náhrada mzdy, i když nesplňuje tuto podmínku; jejího splnění není také třeba v případech, kdy se nevyžaduje splnění podmínky čekací doby pro účely dovolené na zotavenou (§ 100 odst. 2 zákoníku).

(3)

Náhrada mzdy pracovníku nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal směnu nebo její část v posledních 30 kalendářních dnech před poskytnutím pracovního volna nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce.

Společná ustanovení o překážkách v práci na straně pracovníka

§ 29

(1)

Je-li překážka v práci pracovníku předem známa, je povinen včas požádat organizaci o poskytnutí pracovního volna. Jinak je pracovník povinen uvědomit organizaci o překážce a o předpokládaném jejím trvání bez zbytečného průtahu.

(2)

Překážku v práci a její trvání je pracovník povinen organizaci prokázat. Organizace smí poskytnout pracovní volno a náhradu mzdy jen v nezbytně nutném rozsahu.

(3)

Náhrada mzdy za dobu zameškanou pro překážky v práci se vyplácí ve výplatních termínech určených pro výplatu mzdy. Náhrada mzdy za prvé dva týdny vojenské základní nebo náhradní služby se vyplácí nejpozději tři dny přede dnem stanoveným k nástupu této služby.

(4)

O tom, zda jde o neomluvené zameškání směny nebo její části, rozhoduje organizace v dohodě se závodním výborem.

Průměrný výdělek

§ 30

(1)

Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. lednu z hrubého výdělku, jehož pracovník dosáhl v organizaci v předchozím kalendářním roce.

(2)

Jestliže pracovní poměr vznikl v běžném kalendářním roce, zjišťuje se průměrný výdělek z hrubého výdělku dosaženého za dobu od vzniku pracovního poměru až do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž vznikla potřeba jej zjistit.

(3)

Jestliže v době, za kterou se podle předchozích odstavců zjišťuje průměrný výdělek, došlo k trvalé změně základní mzdy pracovníka, vychází se jen z jeho hrubého výdělku dosaženého od této změny.

§ 31

(1)

Zjištěného průměrného výdělku se používá až do konce běžného kalendářního roku. Jestliže však v této době došlo k trvalé změně základní mzdy pracovníka, zjišťuje se průměrný výdělek znovu, a to z hrubého výdělku dosaženého za dobu od této změny až do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž vznikla potřeba jej zjistit.

(2)

Jestliže se průměrný výdělek zjišťuje za dobu kratší než tři měsíce, používá se ho nejdéle do konce příštího kalendářního měsíce. Při novém zjištění se vychází vždy z hrubého výdělku dosaženého za dobu od vzniku pracovního poměru, popřípadě od trvalé změny základní mzdy až do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž vznikla potřeba jej zjistit.

§ 32

(1)

Při zjišťování průměrného výdělku se nepřihlíží k době, po kterou nebyla pracovníku poskytována mzda, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci.

(2)

Nekonal-li pracovník v době, za kterou se zjišťuje průměrný výdělek, práci ani po dobu 25 pracovních dnů, vychází se z pravděpodobného výdělku, kterého by dosáhl, kdyby pracoval; takto se určuje průměrný výdělek nejdéle do doby, kdy pracovník odpracoval alespoň 25 pracovních dnů.

§ 33

(1)

Do hrubého výdělku se zahrnují všechny druhy mzdy, které byly vyplaceny v uvedených dobách a podléhají dani ze mzdy; zahrnuje se do něho také mzda, jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše. Do hrubého výdělku se však nezahrnují druhy mzdy, které jsou od daně ze mzdy zcela nebo zčásti osvobozeny. Do hrubého výdělku se nezahrnují odměny, které organizace pracovníku vyplatila na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(2)

U funkcionářů národních výborů, kteří jsou pro výkon funkce zcela uvolněni ze svého dosavadního zaměstnání, a soudců z povolání, se do hrubého výdělku zahrnuje celá odměna, která jim podle platných předpisů náleží za výkon jejich funkce.

(3)

Dojde-li k trvalé změně základní mzdy, zahrnují se do průměrného výdělku prémie a odměny příslušející pracovníku za dobu od této změny.

(4)

Ústřední orgán zmocněný vládou může pro některé skupiny pracovníků upravit způsob výpočtu průměrného výdělku odchylně.

§ 34

Při zjišťování výše náhrady za ztrátu na výdělku se vychází z průměrného výdělku připadajícího na jeden měsíc po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž mu vznikl nárok na náhradu; stejně se postupuje, vychází-li se z průměrných výdělků spolupracovníků.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

§ 35

V zájmu zajišťování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou organizace zejména povinny

a)

zajišťovat plánem v souladu s rozvojem výroby zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zlepšování pracovního prostředí,

b)

zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení a provádět technická a organizační opatření podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podle nových poznatků vědy a techniky,

c)

nahrazovat, fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými pracovními postupy a použitím mechanizace, automatizace, hermetizace apod.,

d)

soustavně seznamovat s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s novými poznatky bezpečnostní techniky vedoucí pracovníky i všechny ostatní pracovníky, pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,

e)

zařazovat pracovníky na práci (funkci) a pracoviště se zřetelem na jejich schopnosti a zdravotní stav a nepřipustit, aby pracovník konal práce přesčas nebo v noci, pokud by to bylo v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo s lékařským posudkem,

f)

přejímat a uvádět do provozu jen provozní prostory, stroje a zařízení a zavádět jen technologické postupy, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a odstraňovat zjištěné závady,

g)

uplatňovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci také při sjednávání dovozu strojů, zařízení a nástrojů,

h)

soustavně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence a zda jsou během pracovního procesu dodržovány zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a odstraňovat zjištěné závady,

ch)

bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě,

i)

organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních organizace v dohodě se základní organizací Revolučního odborového hnutí a za její účasti; zjištěné nedostatky odstraňovat a potřebná opatření investičního charakteru zahrnout do plánu a do kolektivních smluv.

§ 36

(1)

K zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti provozu je organizace povinna provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení, pravidelné měření škodlivin v pracovním ovzduší a plnit další úkoly stanovené předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílnou součást preventivní údržby.

(2)

K plnění těchto povinností si vedoucí organizace ustanovuje podle potřeby kvalifikované pracovníky (revizní techniky, jeřábové referenty, protiprašné techniky, odborné referenty). Tito pracovníci současně pomáhají vedoucím pracovníkům při plnění všech povinností souvisících se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, upozorňují je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na jejich odstranění.

(3)

Ustanoví-li vedoucí organizace takové pracovníky, aby mu pomáhali při plnění úkolů souvisících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, není tím dotčena jeho vlastní odpovědnost ani odpovědnost ostatních vedoucích pracovníků při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 37

(1)

Projektanti, konstruktéři a tvůrci nových technologických postupů odpovídají za to, že projekty, konstrukční díla a technologické postupy vyhovují zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví v předpokládaných pracovních podmínkách.

(2)

Organizace jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci při vývoji a výzkumu a odpovídají za to, že projekty a projektová dokumentace splňují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s novými poznatky vědy a techniky.

(3)

Výrobní organizace jsou povinny zabezpečit, že stroje, zařízení a nástroje jimi vyráběné odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 38

(1)

Vedoucí nadřízených organizací jsou též odpovědni za koordinování a řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci v podřízených organizacích a za pravidelné provádění kontroly, jak podřízené organizace plní úkoly na tomto úseku.

(2)

Vedoucí ústředních orgánů jsou také povinni zabezpečovat, aby se výzkum a vývoj zaměřoval i na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 39

(1)

Ústřední svaz výrobních družstev stanoví, které orgány vykonávají dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve výrobních družstvech.

(2)

Ministerstvo zemědělstev, lesního a vodního hospodářství stanoví, které orgány vykonávají dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech.

(3)

Při výkonu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle předchozích odstavců mají jeho orgány stejná práva a povinnosti jako orgány Revolučního odborového hnutí při výkonu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v jiných organizacích.

§ 40

Osobní ochranné pracovní prostředky

(1)

Vyžaduje-li to ochrana života nebo zdraví pracovníků nebo je-li to nutné k ochraně zdraví občanů, zejména z důvodů hygienické a protiepidemické péče, je organizace povinna poskytovat pracovníkům bezplatně ochranné oděvy, ochrannou obuv, jiné prostředky a pomůcky sloužící osobní ochraně života a zdraví při práci, jakož i mycí, čistící a dezinfekční prostředky.

(2)

Pracovníkům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje organizace též pracovní oděv a obuv jako osobní ochranné pracovní prostředky.

(3)

Organizace je povinna udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich používání.

(4)

Ústřední orgány vydají v součinnosti se Státní plánovací komisí, s ministerstvy financí a zdravotnictví a s ústředními výbory odborových svazů směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a zabezpečí dodržování hygienických zásad při jejich přidělování pracovníkům.

Náhrada škody

§ 41

Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním

(1)

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz organizace a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

(2)

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro organizaci na podnět společenské organizace nebo spolupracovníků, popřípadě i činnost konaná pro organizaci z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu organizace. Za plnění pracovních úkolů se nepovažuje činnost souvisící s individuálním obhospodařováním záhumenku.

(3)

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Nepatří sem však stravování ani ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, s výjimkou vyšetření prováděného na příkaz organizace nebo ošetření při první pomoci.

(4)

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je též činnost, která napomáhá k plnění politických, hospodářských a sociálních úkolů organizace. Za těchto podmínek se považuje za činnost v souvislosti s plněním pracovních úkolů též školení pracovníků organizace organizované vedením organizace nebo společenskou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným organizací, a školení pro funkcionáře společenské organizace organizované vyšším orgánem této organizace, kterým se sleduje zvyšování politické a odborné připravenosti pracovníků.

(5)

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který pracovník utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

§ 42

Cesta do zaměstnání

(1)

Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa pracovníkova bydliště (ubytování) do místa vstupu do závodu nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; v zemědělských, lesních a stavebních závodech cesta z bydliště na určené pracoviště nebo na určené shromaždiště a zpět.

(2)

Cesta z obce bydliště pracovníka na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

§ 43

(1)

Učňům odpovídá za škodu, která jim vznikla při výchově k povolání nebo v přímé souvislosti s ní, organizace, která výchovu učně prováděla v době, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Vznikla-li škoda v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za ni tento národní výbor.

(2)

Žákům a studentům odpovídá za škodu vzniklou úrazem při vyučování nebo při výchově v mimoškolních výchovných zařízeních nebo v přímé souvislosti s tím příslušný národní výbor a studentům vysokých škol vysoká škola. Došlo-li k úrazu při práci ve výrobě nebo při provozní praxi nebo v přímé souvislosti s nimi, odpovídá studentům a žákům organizace, u které tuto práci konali.

(3)

Občanům plnícím veřejné funkce pro národní výbory odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní příslušný národní výbor.

(4)

Funkcionářům společenské organizace odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní společenská organizace. Pokud však tito funkcionáři napomáhají touto činností zároveň k plnění politických, hospodářských nebo sociálních úkolů organizace, u níž jsou v pracovním poměru, odpovídá jim tato organizace.

(5)

Soudcům místních lidových soudů zřízených na pracovišti odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní organizace, u níž je místní lidový soud ustaven, soudcům ostatních místních lidových soudů místní národní výbor, ostatním soudcům soud. Členům krajských sdružení advokátů odpovídá příslušné krajské sdružení.

§ 44

Občanům se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání (činnost) se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, odpovídá za škodu vzniklou úrazem při této přípravě organizace, u níž se příprava pro povolání provádí.

Dohody o hmotné odpovědnosti

§ 45

(1)

Nemůže-li organizace odstranit před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti nebo při převedení pracovníka, který uzavřel tuto dohodu, na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo při jeho přeložení závady v pracovních podmínkách (§ 170 zákoníku), na které pracovník upozorňuje, musí se organizace písemně zavázat, že závady odstraní v určené lhůtě.

(2)

Jestliže vzniknou závady v pracovních podmínkách pracovníků společně odpovídajících za schodek v souvislosti s tím, že byl na jejich pracoviště zařazen jiný pracovník nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě zástupce vedoucího, nebo s tím, že některý z pracovníků od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupil, je organizace povinna závady odstranit.

§ 46

(1)

Inventarizace musí být provedena při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při jejím zániku, při převedení pracovníka na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

(2)

Na pracovištích, kde pracují pracovníci, kteří odpovídají za schodek společně s ostatními, musí být inventarizace provedena při uzavření dohod o hmotné odpovědnosti se všemi společně odpovědnými pracovníky, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných pracovníků, při změně ve funkci vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných pracovníků při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o hmotné odpovědnosti.

(3)

Jestliže pracovník, který odpovídá za schodek společně s ostatními a jehož pracovní poměr skončil nebo který byl převeden na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže pracovník, který je zařazován na pracoviště, kde pracují pracovníci odpovídající za schodek společně, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o hmotné odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

§ 47

Při určování podílu náhrady jednotlivých pracovníků, kteří odpovídají za schodek, společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže však pracovník byl zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy.

Náhrada za ztrátu na výdělku v některých zvláštních případech

§ 48

U pracovníka, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání (dále jen "pracovní úraz") v několika pracovních poměrech nebo je činný též na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. Došlo-li k poškození na zdraví v hlavním zaměstnání, poskytne organizace náhradu za ztrátu na výdělku dosahovaném ve vedlejším pracovním poměru, popřípadě na základě dohody o pracovní činnosti, jen jestliže o této další činnosti pracovníka věděla a nepožadovala její skončení. To platí obdobně, jestliže pracovník v době pracovního úrazu pracoval současně v družstvu.

§ 49

Pracovníkům, kteří utrpěli pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na určitou dobu nebo při výkonu prací na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na určitou dobu, náleží náhrada za ztrátu na výdělku vždy jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době náleží náhrada za ztrátu na výdělku, jen lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že postižený by byl i dále trvale zaměstnán.

§ 50

(1)

Utrpěl-li pracovní úraz poživatel starobního nebo invalidního důchodu, náleží mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud sám nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s jeho pracovním úrazem. Jestliže však důchodce dále nepracuje z důvodů, které souvisí s jeho pracovním úrazem, náleží mu náhrada po dobu, po níž by vzhledem k svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem mohl pracovat.

(2)

Ode dne, kdy měla skončit školní docházka, výchova k povolání v učebním poměru nebo studium, náleží žáku, učni a studentovi nárok na náhradu za ztrátu na výdělku jen

a)

po dobu, o kterou se následkem pracovního úrazu prodloužila jeho školní docházka, výchova k povolání v učebním poměru nebo studium,

b)

po dobu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz,

c)

jestliže se stal následkem pracovního úrazu invalidním nebo částečně invalidním.

Průměrný výdělek před pracovním úrazem

§ 51

Průměrný výdělek pracovníka před pracovním úrazem je průměrný výdělek zjištěný podle § 30 a násl., pokud není dále stanoveno jinak.

§ 52

U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání převeden na jinou práci a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, vychází se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodů těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku).

§ 53

U ročně je průměrným výdělkem před úrazem

a)

po dobu přípravného období odměna, která mu náleží podle příslušných předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutných zcela nebo zčásti bezplatně,

b)

po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci odborného výcviku produktivní práce, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní učňové téhož učebního oboru,

c)

ode dne, kdy měla skončit jeho výchova k povolání v učebním poměru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl učeň vychováván.

§ 54

U studenta a žáka je průměrným výdělkem před pracovním úrazem průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se připravoval. U žáka základní devítileté nebo střední všeobecně vzdělávací školy se přihlédne k jeho duševním a tělesným schopnostem před pracovním úrazem a určí se, v jakém povolání by se mohl po skončení školní docházky uplatnit.

§ 55

U občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, se rozumí průměrným výdělkem před úrazem základní mzda (spodní hranice rozpětí tarifu) příslušející poškozenému v povolání, pro které se příprava provádí, vždy však nejméně částka 800 Kčs měsíčně.

§ 56

(1)

U člena jednotného zemědělského družstva, které nepřešlo na peněžní odměňování, je základem pro zjištění průměrného výdělku před pracovním úrazem počet pracovních jednotek, které odpracoval v době, za kterou se průměrný výdělek vypočítává; nepracoval-li z vážných důvodů po část této doby, je základem počet pracovních jednotek, které by byl odpracoval se zřetelem ke svým osobním schopnostem a pracovním možnostem družstva. Odměna za pracovní jednotku se stanoví každý rok ve výši odpovídající výši odměny za pracovní jednotky ostatních členů družstva. Ode dne, kdy družstvo přestane své členy odměňovat v pracovních jednotkách, je průměrným výdělkem před úrazem výdělek, kterého by poškozený pravděpodobně v té době dosáhl při peněžním odměňování. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí do výroční členské schůze družstva zálohově, vyúčtování se provede současně s vyúčtováním odměn ostatním členům družstva.

(2)

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i u občana, který v družstvu trvale pracuje podle pracovních příkazů jeho orgánů a není dosud ani jeho členem, ani v pracovním poměru k družstvu.

§ 57

U osob povolaných ke službě v ozbrojených silách je průměrným výdělkem před pracovním úrazem jejich průměrný výdělek v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu před nástupem této služby. Nebyly-li před nástupem této služby z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

§ 58

Ode dne, kdy se pracovník stal invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl do pěti let po skončení učebního poměru nebo po skončení školní docházky nebo studia, je průměrným výdělkem před úrazem průměrný výdělek jeho spolupracovníků vykonávajících práci toho druhu, pro kterou byl postižený pracovník vychován, pokud je to pro něj výhodnější.

§ 59

Výdělek po pracovním úrazu

(1)

Jestliže organizace, která je povinna poskytovat náhradu, prokáže, že postižený dosahuje ze své viny v zaměstnání po pracovním úrazu nižšího výdělku než jeho spolupracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní pracovníci.

(2)

Ke snížení nebo zvýšení výdělku pracovníka po úrazu v důsledku změny daňové sazby, k níž došlo z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu, se při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku nepřihlíží.

§ 60

Výplata náhrady za ztrátu na výdělku

Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí organizace pravidelně jednou měsíčně.

§ 61

Náklady pohřbu

(1)

Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení.

(2)

Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého.

§ 62

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytuje manželu na základě potvrzení o sňatku, dětem na základě dokladu o přiznání sirotčího důchodu.

Společná závěrečná ustanovení

§ 63

(1)

Jako výkon práce se posuzuje doba

a)

kdy pracovník nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost pracovníka, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b)

dovolená na zotavenou,

c)

kdy si pracovník vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d)

kdy pracovník nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy.

(2)

Pro účely dovolené na zotavenou se však jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, pracovní neschopnosti, doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, a doba další mateřské dovolené; pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá, se posuzuje jako výkon práce.

(3)

Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou, se posuzuje pracovník, který koná v týdnu práci po stanovenou pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval šest pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to neplatí u pracovníka, jemuž byla na jeho žádost povolena kratší pracovní doba.

§ 64

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Lenárt v. r.

Příloha k vládnímu nařízení č. 66/1965 Sb.

Důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje

pracovní volno s náhradou mzdy

 

Pracovní volno s náhradou mzdy je organizace povinna poskytnout v těchto případech a v tomto rozsahu:

1. vyšetření nebo ošetření pracovníka ve zdravotnickém zařízení

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu;

2. narození dítěte manželce (družce) pracovníka

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dobu nezbytně nutnou k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět a ke splnění ohlašovacích povinností souvisících s narozením dítěte;

3. doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření do zdravotnického zařízení

a) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne při náhlém onemocnění nebo úrazu rodinného příslušníka;

b) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne při doprovodu k pravidelnému nebo předem stanovenému ošetření nebo léčení rodinného příslušníka.

Při překážkách v práci uvedených pod písm. a) a b) se poskytne pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků. Má-li pracovník nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy;

4. úmrtí rodinných příslušníků

a) pracovní volno s náhradou mzdy na tři dny se poskytne při úmrtí manžela, druha nebo dítěte;

b) pracovní volno s náhradou mzdy na jeden den se poskytuje při úmrtí rodičů a sourozenců pracovníka a jeho manžela a na dva dny, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob;

c) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejdéle na jeden den, se poskytne při úmrtí prarodičů pracovníka nebo prarodičů jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s pracovníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na dva dny, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob;

5. vlastní svatba

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne nejvýše na dva dny;

6. přestěhování pracovníka, který má svou vlastní domácnost (bytové zařízení)

a) pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, stěhuje-li se pracovník do jiné obce v důsledku přeložení provedeného v zájmu organizace,

b) pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, stěhuje-li se pracovník z jiného důvodu, a to při stěhování v téže obci nejvýše na jeden den a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny. Náhrada mzdy se poskytne pouze jednou za rok;

7. náhlé přerušení provozu hromadných dopravních prostředků (s výjimkou místní dopravy)

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, nebylo-li přerušení oznámeno alespoň 24 hodin předem a nemohl-li pracovník dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem;

8. nepředvídané zpoždění hromadných dopravních prostředků z povětrnostních důvodů (s výjimkou místní dopravy)

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, jestliže toto zpoždění spadá, včetně doby potřebné k cestě od dopravního prostředku na pracoviště, do pracovní doby;

9. delegace pracovníků na pohřeb spolupracovníka

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu členům delegace, které určí závodní výbor v dohodě s organizací;

10. vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní lhůtě. Toto volno je možno ve výjimečných případech sloučit.

 

Poznámka: Náhrada mzdy přísluší, jen splňuje-li pracovník podmínky stanovené v § 28 odst. 2 nařízení. Pracovní volno přísluší však v rozsahu uvedeném v této příloze i pracovníku, který nemá nárok na náhradu mzdy. Organizace může poskytnout pracovníku z důvodů uvedených v této příloze v odůvodněných případech další pracovní volno, případně mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů (§ 27 odst. 2). Náhrada mzdy se v těchto případech neposkytuje.