Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostřed. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti.

Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.

Do zemědělského půdního fondu náležejí též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství zajišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu ( § 1).

Zjistí-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich částí, pro zemědělskou výrobu nebo jejich převod na na socialistickou zemědělskou organizaci po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování.

orgán ochrany zemědělského půdního fondu prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.

Uživatelé (vlastníci) zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzivně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat též ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.

Při ukládání opatření podle odstavce 1 přihlíží orgán ochrany zemědělského půdního fondu k účelnosti a hospodárnosti, zejména sleduje, aby ukládaná opatření byla pro uživatele (vlastníky) pozemku únosná a úměrná předpokládaným výsledkům. Opatření předem projedná s uživateli (vlastníky) pozemku, popřípadě též s organizací jim nadřízenou.

Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V).

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součásti zemědělského půdního fondu nebo ke ztížení jeho využití, nutno zejména

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů ² včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany ( § 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinní navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnotí předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě ( § 16 a násl.), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu ( § 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství.

Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Územní rozhodnutí, ³ jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a.

Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů ⁴ zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením.

Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy; pokud řešení není jednoznačné, navrhovat umístění investice v alternativách.

Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a.

Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

ukládat odklizené hmoty ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty zemědělské výrobě;

provádět již v průběhu provozu, zejména těžby, vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci, pro zúrodnění, popřípadě pro jiné hospodářské využití;

provádět podle schválených plánů soustavnou rekultivaci narušených pozemků, určených pro opětné zemědělské využití tak aby bylo vytvořeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu;

před zrušením provozu předložit okresnímu národnímu výboru ke schválení plán na dokončení půdních úprav prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti;

dbát, aby byla co nejméně narušena oganizace zemědělského půdního fondu;

učinit opatření k zabránění, popřípadě k nejúčinnějšímu omezení úniku pevných a plynných látek poškozujících zemědělskou půdu a výrobu.

Při projektování a výstavbě staveb směrových a liniových (silnic, drah, nadzemních a podzemních vedení, vodohospodářských směrových staveb, kanálů apod.) musí investor dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu a učiněna taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích, závlahových a jiných zařízení pro zemědělskou výrobu nadále plnila svůj úkol.

Investoři nadzemních vedení jsou povinni na vlastní náklad učinit taková opatření, aby nadzemním vedením nebylo znemožněno řádné obhospodařování dosavadních zemědělských pozemků, zejména chmelnic a vinic a jejich obnova.

Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích jsou provozovatelé těchto prací povinni postupovat v souladu s zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, zejména jsou povinni:

Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investoři staveb nadzemních a podzemních vedení, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas okresního národního výboru. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě podle § 13a.

Ten, na jehož žádost se zemědělská půda trvale nebo dočasně odnímá zemědělské výrobě, je povinen zaplatit do Státního fondu pro zúrodnění půdy ⁵ odvody, ve stanovené výši.

Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením základní sazby odvodů, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk a pastvin a rozsah zvýšení sazeb při

Odvody za trvalé odnětí se platí jednorázově.

Při trvalém odnětí je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy. U bytové výstavby, u výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná, plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a plocha určená ke zpevnění, u ochranných pásem ta plocha, na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena.

Odvody ze dočasné odnětí se platí každoročně až do ukončení rekultivace, po které bude půda vrácena zemědělské výrobě.

Odvody podle odstavce 1 se platí též při trvalém odnětí zemědělské půdy, které podle schváleného plánu rekultivace

Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo právní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí, jde-li o organizace, 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně. Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolání této úlevy.

Organizacím, které podle schváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částky odpovídající vynaloženým nákladům.

Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky odvody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základy. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %.

O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí.

v zastavěném území obce,

pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,

za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely,

pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,

za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo při zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu.

pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,

pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2 a větrných jam,

pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,

k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.

Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla:

Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. Organizace, která je podle odstavce 1 povinna ekonomickou újmu odstranit, může tuto povinnost splnit buď tím, že poskytne na uvedená opatření finanční prostředky, nebo tato opatření provede sama.

U ochranných pásem uvedených v odstavci 1 písm. b) platí o rozhodování v pochybnostech o tom, zda jde o podstatný zásah, ustanovení § 13a odst. 6 obdobně; o vyčíslení ekonomické újmy a o návrhu opatření k jejímu odstranění, o dohodě o jejím odstranění, popřípadě o rozhodnutí o povinnosti ekonomickou újmu odstranit, platí ustanovení § 13a odst. 7 a § 14 odst. 2 přiměřeně.

Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.

pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,

pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,

k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.

Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs.

Pokuty se ukládají za

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku. ⁶ Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků, i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody.

Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem počátku účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.

Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede dnem 1. října 1976.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu

Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy.