§ 3 odst. 1 zní:

„(1) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví podle zásad schválených vládou krajský národní výbor, pokud tuto svou pravomoc nepřenese na okresní národní výbor.“

§ 7 zní:

„§ 7

Základní ustanovení

Dávky ze zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.“

V § 8 se zrušuje odstavec 7.

§ 9 odst. 1 zní:

„(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.“

V § 16 se zrušuje odstavec 8.

§ 19a odst. 3 zní:

„(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den.“

§ 22 odst. 1 zní:

„(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského ( § 9) za období, stanovené prováděcími předpisy, přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou.“

§ 25 odst. 2 zní:

„(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 22 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte.“

V § 32 se zrušuje ustanovení písm. d) a na konci ustanovení písm. c) se nahrazuje čárka tečkou.

V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:

„(2) Družstevníku, který je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.“

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

§ 44 odst. 3 zní:

„(3) Nárok na starobní důchod má též člen (členka) družstva, jestliže byl po 30 září 1948 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 20 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let.“

§ 48 odst. 1 zní:

„(1) Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí:

V § 48 se zrušuje odstavec 2: dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

§ 49 zní:

„§ 49

Zvýšení nároku na starobní důchod členů družstev, která nebyla uznána

za družstva s vyšší úrovní hospodaření

(1) Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, se poskytuje i při další činnosti v takovém družstvu starobní důchod určený důchodovým pásmem ve výši stanovené vládou.

(2) Nepožádá-li člen družstva o starobní důchod, ačkoliv splnil podmínky pro nárok na tento důchod, nebo vzdá-li se výplaty přiznaného starobního důchodu, zvyšuje se jeho nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti v družstvu, pokud se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši, o 4 % průměrné měsíční pracovní odměny. do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby.“

V § 54 odst. 2 poslední věta zní:

„Do doby 20 roků se započítávají náhradní doby podle § 40 odst. 1 písm.

V témže paragrafu se zrušuje odstavec 3; dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

V § 55 odst. 1 se vypouští citace odstavce 3 uvedená u § 54.

V odstavci 2 téhož paragrafu se mění citace § 54 odst. 6 na citaci 54 odst. 5.

V § 56 odst. 2 se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5.

V § 59 se zrušují odstavce 2 a 3; dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.

V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4 tohoto znění:

„(4) Je-li poživatel důchodu zároveň uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije-li s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné měsíčně

a zvyšuje se za každé další dítě měsíčně o 220 Kčs.“

Dosavadní odstavce 4 až 7 téhož paragrafu se označují jako odstavce 5 až 8, při čemž se v novém odstavci 8 zrušuje ustanovení písm. c) a v ustanovení písm. b) se čárka nahrazuje tečkou.

§ 92 odst. 1 zní:

„(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda nestanoví výjimky. Jestliže však družstevníku náleží výplata starobního důchodu při další pracovní činnosti v družstvu, vyplácí se starobní důchod, i když se oprávněnému vyplácí nemocenské. Invalidní (částečný invalidní) důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 75 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.“

§ 104 včetně nadpisu zní:

„Fond kulturních a sociálních potřeb

§ 104

(1) Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků.

(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb, jichž má být použito k sociálním účelům.“

V § 105 odst. 3 se nahrazují slova „ze sociálních fondů“ slovy „ z fondů kulturních a sociálních potřeb“.

V § 110 odst. 2 se nahrazují slova „ze sociálního fondu“ slovy „z fondu kulturních a sociálních potřeb“.

§ 112 odst. 1 zní:

„(1) Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 12,5 % úhrnu peněžních pracovních odměn.“

§ 116 odst. 2 zní:

„(2) Sociální komise rozhodují zejména o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.“

K § 144 se připojuje další věta tohoto znění:

„Při stanovení období podle § 9 odst. 1, § 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2, se zpravidla vychází z období 12 kalendářních měsíců.“

§ 146 se zrušuje.