36/1967 Sb.: 1. 7. 2017 - 31. 12. 2020

Budoucí znění

Neúčinné znění

36/1967 Sb. znění účinné od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 183/2017 Sb.	1.7.2017
zákonem č. 444/2011 Sb.	1.1.2012
zákonem č. 227/2009 Sb.	1.7.2010
zákonem č. 322/2006 Sb.	30.6.2006
Více...

ZÁKON

ze dne 6. dubna 1967

o znalcích a tlumočnících

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Oddíl I

ÚČEL A ROZSAH ÚPRAVY (§ 1-2)

§ 1

[Předmět úpravy]

(1)

Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké a tlumočnické činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob.

(2)

Tento zákon upravuje

a)	podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
b)	práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
c)	podmínky činnosti znaleckých ústavů,
d)	působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,
e)	odpovědnost za přestupky při výkonu znalecké a tlumočnické činnosti.

§ 2

[Podmínka zápisu]

(1)	Znaleckou a tlumočnickou činnost mohou vykonávat pouze znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků; znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21).
(2)	Osoby nezapsané do seznamu znalců a tlumočníků mohou být v řízení před orgány veřejné moci ustanoveny znalci nebo tlumočníky jen výjimečně za podmínek stanovených v § 24.

Oddíl II

ZNALCI A TLUMOČNÍCI ZAPSANÍ DO SEZNAMU (§ 3-20c)

Jmenování znalců a tlumočníků

§ 3

[Jmenování]

(1)	Znalce (tlumočníky) jmenuje pro jednotlivé obory (jazyky) ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen.
(2)	Tlumočníkům pro jazyky jsou na roveň postaveni tlumočníci pro styk s osobami neslyšícími a hluchoslepými.

§ 4

[Podmínky]

(1)

Jmenovat znalcem (tlumočníkem) lze toho, kdo:

a)	je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
b)	je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
c)	je bezúhonný,
d)	nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle tohoto zákona,
e)	má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru (jazyka), v němž má jako znalec (tlumočník) působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou (tlumočnickou) činnost, jde-li o jmenování pro obor (jazyk), v němž je taková výuka zavedena,
f)	má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou (tlumočnickou) činnost může řádně vykonávat,
g)	se jmenováním souhlasí.

(2)

Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

a)	za úmyslný trestný čin, nebo
b)	za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

§ 5

[Výběr]

(1)	Ke jmenování znalcem (tlumočníkem) dojde na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování.
(2)	Návrhy na jmenování znalce (tlumočníka) mohou podat orgány veřejné moci, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže to vyplývá z předmětu jejich činnosti. Znalcem (tlumočníkem) může být jmenován též ten, kdo sám o jmenování požádá.
(3)	Orgány a organizace uvedené v odstavci 2, jakož i sbory pro znalecké otázky (§ 16) se na žádost ministra spravedlnosti, popřípadě předsedy krajského soudu vyjadřují, zda navrhovaný znalec (tlumočník) splňuje podmínky pro jmenování.

§ 6

[Slib]

(1)	Znalec (tlumočník) je povinen složit slib do rukou toho, kdo jej jmenoval.
(2)	Slib zní: „Slibuji, že při své znalecké (tlumočnické) činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké (tlumočnické) činnosti dozvěděl.“

§ 7

[Seznam]

(1)	Jmenovaní znalci (tlumočníci) se po složení slibu zapisují do seznamu znalců a tlumočníků.
(2)	Seznamy znalců a tlumočníků vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec (tlumočník) místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; krajský soud při zapsání do seznamu znalců a tlumočníků přidělí znalci (tlumočníkovi), který dosud nemá přiděleno identifikační číslo osoby, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob¹ .
(3)	Ústřední seznam znalců a tlumočníků vede ministerstvo spravedlnosti; seznam se zasílá krajským soudům.
(4)	Seznamy znalců a tlumočníků jsou veřejně přístupné.

Výkon znalecké (tlumočnické) činnosti

§ 8

[Povinnosti]

Znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

§ 9

[Oprávnění]

(1)	Znalci (tlumočníci) jsou oprávněni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost i mimo obvod krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni.
(2)	Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce (tlumočníky), kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem (tlumočníkem).

§ 10

[Osobní výkon, konzultant]

(1)	Znalec (tlumočník) je povinen vykonávat svou činnost osobně.
(2)	Jestliže to vyžaduje povaha věci, je znalec (tlumočník) oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek; tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku. Odpovědnost znalce (tlumočníka) není dotčena ani v oné části posudku (překladu), o níž bylo konzultováno.

§ 10a

[Mlčenlivost]

(1)

Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.

(2)

Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké (tlumočnické) činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec (tlumočník) znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.

§ 11

[Podjatost]

(1)	Znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.
(2)	Jakmile se znalec (tlumočník) dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec (tlumočník) je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku (tlumočnický úkon) ustanovil.
(3)	O tom, kdy znalec (tlumočník) může odepřít podání posudku (překladu) a kdy mu nemůže být podání posudku (překladu) uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení obdobně ustanovení o svědcích.

§ 12

[Povinnost podání posudku]

(1)	Nejde-li o žádný z případů uvedených v § 11, je znalec (tlumočník) povinen podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže byl ustanoven znalcem (tlumočníkem) v řízení před orgánem veřejné moci. Odmítne-li znalec (tlumočník) bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.
(2)	Podává-li znalec (tlumočník) v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací na jejich žádost posudek (tlumočnický úkon) mimo řízení před orgány veřejné moci, poskytuje tuto odbornou pomoc na základě dohody v rámci výkonu své funkce.

§ 13

[Náležitosti písemného posudku]

Podává-li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti; stejnou povinnost má tlumočník u ověřovaných překladů.

§ 14

[Oprávnění použít zařízení organizace]

(1)

Je-li toho k podání posudku třeba, je znalec oprávněn používat přístrojů, jiných zařízení a materiálů organizace, u níž pracuje; ve výjimečných případech, jestliže to je k podání posudku nezbytné, je povinna též jiná organizace, která má potřebné přístroje, zařízení a materiály, umožnit znalci na jeho žádost jejich použití. Tuto povinnost nemá organizace, jejíž zařízení plní zvláštní úkoly ve veřejném zájmu.

(2)

Organizace má vůči znalci nárok na náhradu nákladů, které jí použitím přístrojů, jiných zařízení a materiálů vznikly.

§ 15

[Znalecký deník]

Znalci (tlumočníci) jsou povinni vést znalecký (tlumočnický) deník. Do deníku zapisují provedení všech posudků (tlumočnických úkonů), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena, výši odměny a výloh a den jejich proplacení. Deník je možno vést v listinné nebo elektronické podobě.

§ 16

[Sbory pro znalecké otázky]

(1)	V oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, se zřizují jako poradní orgány ministra spravedlnosti sbory pro znalecké otázky; jejich členy jmenuje ministr spravedlnosti z řad znalců.
(2)	Úkolem sborů pro znalecké otázky je zejména spolupůsobit při jmenování znalců, stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem, pečovat o zdokonalování zvláštní kvalifikace znalců, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny.

Odměňování a náhrada nákladů

§ 17

[Odměna za úkon]

(1)	Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu.
(2)	Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.
(3)	Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.
(4)	Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) objednala.
(5)	Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu².

§ 18

[Náhrada nákladů]

(1)	Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem).
(2)	Náklady podle odstavce 1 jsou zejména cestovní výdaje, náhrada ušlého výdělku při předvolání k orgánu veřejné moci, náklady, které znalec uhradil podle § 14 odst. 2, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce. Jestliže znalec (tlumočník) přibral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej znalcem (tlumočníkem) ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas.
(3)	Vůči organizaci, u níž znalec (tlumočník) je v pracovním poměru, nemá při předvolání k orgánu veřejné moci nárok na náhradu mzdy.
(4)	Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.

§ 19

[Vyúčtování]

(1)

Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením tlumočnického úkonu)³. Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.

(2)

Krajský soud, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán, dohlíží na úměrnost a úplnost účtovaných odměn podle § 17 odst. 2 a 3 občasnými kontrolami.

Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka

§ 20

[Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu]

(1)

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud

a)	bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí,
b)	bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům končí, nebo
c)	má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.

(2)

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud o to znalec (tlumočník) z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však na 4 roky.

(3)

Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nemají odkladný účinek.

(4)

Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) nesmí znalec (tlumočník) vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost.

(5)

Pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) a ukončení pozastavení tohoto práva podle odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení tohoto práva.

Zánik práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost

§ 20a

[Způsoby zániku]

Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost zaniká znalci (tlumočníkovi)

a)	smrtí,
b)	prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c)	zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
d)	pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),
e)	pravomocným uložením správního trestu vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podle § 25a odst. 3, nebo
f)	na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu doručena.

§ 20b

[Nedostatek podmínek]

(1)

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly.

(2)

Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud znalec (tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce (tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva.

§ 20c

[Vyškrtnutí ze seznamu]

(1)

Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, vyškrtne se znalec (tlumočník) ze seznamu znalců a tlumočníků.

(2)

Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.

Oddíl III

ZNALECKÁ ČINNOST ÚSTAVŮ (§ 21-23)

§ 21

[Preference]

(1)	Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů.
(2)	Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti.
(3)	Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.
(4)	Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých ústavů, má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program.
(5)	Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé.

§ 21a

[Soulad s povahou právnické osoby]

Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu s povahou právnické osoby nebo předmětem její činnosti.

§ 21b

[Podmínky zápisu]

(1)

Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů, jen pokud

a)	alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost v daném oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném v prvním oddílu; postačí však, pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor, a
b)	má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti.

(2)

Tyto podmínky musí být splněny pro každý obor, který je předmětem návrhu na zápis.

(3)

Žadatele zapsat nelze, pokud

a)	byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů,
b)	byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců, který pro žadatele vykonával znaleckou činnost, v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků, nebo
c)	byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů.

(4)

Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní kapitál musí být tvořen akciemi na jméno.

(5)

Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů podnikatelem, musí požadovaný rozsah jeho znaleckého oprávnění odpovídat předmětu podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo jiném rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen identickými výrazy.

§ 22

[Náležitosti]

(1)	Ústav podá posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení.
(2)	Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá ústav.
(3)	Jinak pro výkon znalecké činnosti ústavů přiměřeně platí ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu.

§ 23

[Náhrada nákladů]

(1)	Ústav má právo na odměnu a náhradu nákladů.
(2)	Vedoucí ústavu přizná v odůvodněných případech pracovníku, který na posudku pracoval, odměnu odpovídající vykonané práci, a to nejvýše do částky vyplacené ústavu jako odměna.

Oddíl IV

ZNALCI (TLUMOČNÍCI) NEZAPSANÍ DO SEZNAMU (§ 24-25)

§ 24

[Podmínky]

(1)

Orgán veřejné moci může ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas,

a)	není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán,
b)	nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést,
c)	jestliže by provedení úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

(2)

Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2.

§ 25

[Odměňování]

Ustanovení o odměňování a náhradě nákladů platí i pro znalce (tlumočníka) ustanoveného podle § 24; ostatních předpisů se užije přiměřeně.

Oddíl V

Přestupky (§ 25a-25d)

§ 25a

Přestupky fyzických osob

(1)

Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že

a)	vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,
b)	vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,
c)	poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,
d)	v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,
e)	v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),
f)	v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),
g)	v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede řádně,
h)	v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),
i)	v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

(2)

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4)

Při stanovení druhu a výměry správního trestu za přestupek podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.

§ 25b

Přestupky právnických osob

(1)

Ústav se dopustí přestupku tím, že

a)	vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,
b)	vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
c)	nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,
d)	v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen,
e)	v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,
f)	v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek,
g)	v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,
h)	v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

(2)

Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokutu do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů. Za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokutu do 400 000 Kč.

(4)

Při určení druhu a výměry správního trestu ústavu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle § 25d.

§ 25c

Společná ustanovení k přestupkům

(1)	Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
(2)	Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) nebo ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 25d

Výstraha

Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze posoudit jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.

Oddíl VI

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 25e-29)

§ 25e

[Vyjádření poradního orgánu]

K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce (tlumočníky).

§ 25f

[Ministerstvo spravedlnosti]

Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo spravedlnosti.

§ 26

[Prováděcí předpisy]

K provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti řízení při jmenování a odvolání znalce (tlumočníka), způsob vedení seznamů znalců a tlumočníků a seznamů ústavů, zřizování a působnost sborů pro znalecké otázky, odměňování a poskytování náhrady nákladů, způsob kontroly odměňování a vedení deníků znalců a tlumočníků a podrobnosti o výkonu znalecké a tlumočnické činnosti. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady.

§ 27

[Přechodné ustanovení]

Byl-li znalec (tlumočník) v řízení před státním orgánem ustanoven přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.

§ 28

[Zrušovací ustanovení]

(1)

Zrušují se:

a)	zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,
b)	vyhláška ministra spravedlnosti č. 193/1959 Ú. l., k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,
c)	první a druhá věta v odstavci 2 § 127 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu).

(2)

Zvláštní předpisy o podávání znaleckých posudků a odborných vyjádření nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 29

[Účinnost]

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1967.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

Přechodná ustanovení novel:

	účinné od
Čl. II zákona č. 444/2011 Sb.	1.1.2012

Poznámky pod čarou:

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
2	Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
3	§ 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.