Jednací řád České národní rady upravuje zásady činnosti a organizace České národní rady, její styky navenek, zejména s vládou.

Své vnitřní poměry a další pravidla svého jednání upravuje si Česká národní rada v rámci tohoto zákona o jednacím řádu vlastním usnesením.

Předsedající přijme slib poslanců (čl. 114 odst. 2 úst. zákona č. 143/1968 Sb.) a dá provést volbu předsedy a ostatních členů předsednictva (§ 50).

Předsedající pověří čtyři poslance České národní rady, aby sečetli hlasy.

Předsednictvo České národní rady svolává Českou národní radu nejméně k dvěma zasedáním v roce; k jarnímu a podzimnímu. Podle potřeby může předsednictvo České národní rady svolat zasedání další.

Předsednictvo České národní rady musí svolat zasedání České národní rady, jestliže o to písemně požádá alespoň jedna třetina poslanců. Předsednictvo České národní rady svolá zasedání do 14 dnů do další lhůty uvedené v žádosti. Jinak se Česká národní rada sejde třicátého dne ode dne podání žádosti.

Předsednictvo České národní rady prohlašuje zasedání České národní rady za skončené.

usnášet se na ústavních a jiných zákonech České národní rady a sledovat, jak je orgány republiky provádějí,

usnášet se na návrzích zákonů překládaných Federálnímu shromáždění (čl. 45 odst. 1 úst. zákona č. 143/1968 Sb.),

dávat souhlas k mezinárodním smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona České národní rady,

jednat o zásadních otázkách vnitřní politiky,

schvalovat zákonem České národní rady státní plán rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky. a státní rozpočet České socialistické republiky, prověřovat jejich plnění a schvalovat státní závěrečný účet republiky,

stanovit počet členů předsednictva České národní rady, volit a odvolávat předsedu, místopředsedy a další členy předsednictva České národní rady,

zřizovat výbory České národní rady jako své iniciativní a kontrolní orgány, stanovit počet jejich členů, volit a odvolávat předsedy a ostatní členy výborů,

jednat o programovém prohlášení a kontrolovat její činnost a činnost jejích členů, jakož i jednat o důvěře vládě, popřípadě jejím jednotlivým členům,

zřizovat a rušit zákonem ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy České socialistické republiky,

volit a odvolávat členy Ústavního soudu České socialistické republiky,

rušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky a obecně závazné předpisy ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy republiky, odporující ústavě nebo jinému zákonu České národní rady,

zabývat se podněty národních výborů, jednat o jejich činnosti a usnášet se na opatřeních týkajících se jejich výstavby,

rozhodovat o svých vnitřních poměrech a o pravidlech svého jednání.

návrhy, podněty, zprávy a prohlášení předsednictva České národní rady,

návrhy a prohlášení vlády České socialistické republiky, jakož i prohlášení jednotlivých členů vlády,

návrhy a zprávy výborů,

návrhy a podněty poslanců České národní rady,

interpelace a dotazy poslanců České národní rady, a tím, že provádí

jiné návrhy, stanoví-li tak zákon.

volby, příslušející České národní radě.

Návrhy zákonů České národní rady mohou podávat poslanci, výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky.

Předseda České národní rady zašle návrh zákona k zaujetí stanoviska vládě České socialistické republiky, pokud vláda není navrhovatelem zákona.

Návrh zákona České národní rady musí být podán písemně. Musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Česká národní rada usnést, a musí být k němu přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy, jakož i návrh potřebného nákladu.

Zákony České národní rady se uvádějí touto větou: „Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:“.

Návrhy a zprávy, jež se mají stát předmětem jednání České národní rady, jejího předsednictva a výborů, se vytisknou a doručí v přiměřené lhůtě — pro jednání pléna České národní rady však nejméně týdenní — před jednáním všem poslancům. Vznese-li poslanec námitky, že se tak nestalo, rozhodnou poslanci prostou většinou bez rozpravy, zda budou o věci přesto jednat.

Předsednictvo České národní rady může, nejde-li o návrhy zákonů nebo zákonných opatření předsednictva České národní rady, upustit od úplného vytištění návrhů a nahradit je stručným označením obsahu s upozorněním, že do úplných návrhů lze nahlédnout v Kanceláři České národní rady.

Vládní návrhy a podle povahy věci i jiné návrhy a podněty předsednictva příslušnému výboru nebo výborům České národní rady k projednání a podání zprávy.

Na návrh předsednictva nebo výboru může Česká národní rada projednat v prvním čtení zásady navrhovaného zákona a ve druhém čtení návrh zákona.

Iniciativní návrhy zákonů podané poslanci nebo výbory může předsednictvo, shledá-li, že se nehodí k věcnému projednání, do 30 dnů zamítnout. Jinak musí předsednictvo tyto návrhy projednat a podat o nich České národní radě zprávy nebo je přikázat příslušnému výboru k projednání a podání zprávy.

O zamítavém usnesení vyrozumí předsednictvo navrhovatele. Navrhovatelé mohou u předsedy České národní rady do 8 dnů písemně požádat, aby Česká národní rada zamítavé usnesení předsednictva zrušila. Předseda je povinen předložit věc České národní radě k rozhodnutí v nejbližší schůzi.

Rozhodne-li Česká národní rada, že se návrh má stát předmětem jednání, postupuje předsednictvo podle odstavce 1, druhá věta.

Schůze České národní rady se mohou účastnit členové vlády České socialistické republiky .

Předsednictvo České národní rady může do schůze České národní rady pozvat i další státní představitele, a to jak Československé socialistické republiky, tak i České i Slovenské socialistické republiky, jakož i další osobnosti politického, hospodářského a kulturního života.

Člen vlády České socialistické republiky je povinen dostavit se osobně do schůze České národní rady, jestliže se na tom Česká národní rada prostým hlasováním usnese, nebo požádá-li o to předsednictvo České národní rady.

Jinak může člena vlády České socialistické republiky zastupovat jiný člen vlády.

Schůze České národní rady jsou zpravidla veřejné.

Neveřejná schůze se koná vyjímečně, usnese-li se na tom Česká národní rada na návrh svého předsedy nebo vlády České socialistické republiky nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.

Usnese-li se Česká národní rada, že schůze bude neveřejná, mohou být ve schůzi České národní rady přítomni kromě poslanců pouze členové vlády a dále ti, s jejichž přítomností ve schůzi vysloví Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy souhlas. Ve schůzi mohou být rovněž přítomni vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci České národní rady.

Zápis o jednání, jakož i těsnopisná zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy usnesla jinak.

Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podat každý poslanec. Česká národní rada se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.

Česká národní rada může v průběhu schůze prostým hlasováním bez rozpravy body pořadu jednání přesunout nebo sloučit rozpravu k dvěma nebo více bodům pořadu.

Česká národní rada může jednání o projednávaném bodu pořadu přerušit a přistoupit k jednání o jiném bodu pořadu schůze. Přitom může vrátit věc předsednictvu nebo výboru s určitým příkazem a stanovit lhůtu, do níž jí má být o věci podána zpráva; zamítnutý návrh na přerušení jednání nelze během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.

Řečníci se mohou hlásit o slovo již před schůzí u předsedy nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do doby, dokud není rozhodnuto o ukončení rozpravy a dokud předsedající neudělí zpravodaji závěrečné slovo. Každý řečník může hovořit ve svém mateřském jazyce.

Při zahájení rozpravy oznámí předsedající, kteří řečníci se přihlásili o slovo, a uděluje jim je zpravidla v pořadí, v jakém se přihlásili.

Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí; mluví se z řečniště.

Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, přítomen v zasedající síni, ztrácí své pořadí.

Česká národní rada může na návrh poslance prostým hlasováním bez rozpravy stanovit řečnickou lhůtu, a to ne kratší než 15 minut.

Připomínky ke způsobu jednání, poznámky osobní a věcné nesmějí trvat déle než 5 minut.

Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, odevzdá řízení schůze.

Návrh zákona nebo jiný návrh, který byl projednán ve výborech, odůvodní ve schůzi České národní rady navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.

Po skončení rozpravy a před hlasováním udělí předsedající závěrečné slovo zpravodaji, a jde-li o iniciativní návrh poslanců nebo výborů, tomu z navrhovatelů, kterého ostatní určí.

Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády je tím rozprava znovu zahájena.

Poslanci, který se odchyluje od projednávané věci, může předsedající po opětovném upozornění odejmout slovo.

Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení faktické poznámky ( § 26 odst. 6), popřípadě k odpovědi na faktickou poznámku, může mu předsedající odejmout slovo.

O námitkách poslance, kterému bylo odňato slovo, rozhodne Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy.

Česká národní rada je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

Usnesení, kterým se mění ústava nebo schvaluje ústavní zákon, vyžaduje ke své platnosti souhlasu třípětinové většiny všech poslanců České národní rady.

Pořadí, v jakém se bude hlasovat o bodech denního pořadu, k nimž byla společná rozprava, stanoví po skončení rozpravy předsedající.

Při hlasování o jednotlivých bodech hlasuje se nejprve o návrzích vedlejších a pozměňovacích.

Předsedající navrhne způsob hlasování, není-li určen zákonem.

Hlasovat je možno buď zdvižením ruky nebo hlasovacími lístky. Hlasovacími lístky se koná jak tajné hlasování, tak i hlasování podle jmen. Zpravidla se hlasuje zdvižením ruky.

Předsedající požádá ověřovatele, aby sečetli hlasy, jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování. Ověřovatelé rovněž sčítají hlasy, jestliže se hlasuje hlasovacími lístky.

Předsedající vyhlásí výsledky hlasování tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh i proti návrhu. Výsledky voleb se vyhlašují tak, že se oznámí počty hlasů odevzdaných pro jednotlivé osoby i proti nim.

Česká národní rada volí státní představitele a orgány, jejichž volby jí příslušejí prostou většinou hlasů (§ 32 odst. 1).

Návrhy na kandidáty pro volby podle odstavce 1 se podávají písemně a musí být opatřeny podpisy aspoň 20 poslanců. Nestane-li se tak, lze projednat i písemné návrhy jednotlivých poslanců.

Návrhy musí být včas před volbou rozdány poslancům.

Česká národní rada i jednotliví poslanci mohou vznášet na vládu nebo její jednotlivé členy interpelace a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti.

Na interpelace a otázky musí dotázaný odpovědět, bude-li třeba tedy v neveřejné schůzi (§ 22 odst. 2 až 4).

Interpelace dá předsednictvo České národní rady vytisknout a rozešle je předem popř. rozdá všem poslancům i interpelovanému. Odpovědi na interpelace zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady, nelze-li věc projednat ještě v téže schůzi.

O odpovědi na interpelaci koná Česká národní rada rozpravu a hlasováním zaujme stanovisko.

Otázky mohou být písemné nebo ústní. Ústní otázky mohou být vzneseny ve schůzi České národní rady, jejího předsednictva nebo výborů.

Na písemné otázky odpoví dotázaný písemně nebo ústně do jednoho měsíce.

Na ústní otázku odpoví dotázaní zpravidla hned po položení otázky ústně. Může si vyhradit odpověď písemnou, neusnese-li se orgán, v jehož schůzi byla otázka položena, na odpovědi ústní. V tom případě odpoví dotázaný v příští schůzi.

Každý poslanec může se dotázat předsednictva nebo předsedy České národní rady na jejich opatření.

Otázka může být vznesena ústně nebo může být podána písemně v Kanceláři České národní rady.

Předsedající na otázku odpoví buď ihned nebo v příští schůzi.

Jestliže byla otázka podána písemně, předsedající ji v nejbližší schůzi přečte a dá na ni odpověď.

Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu o vyslovení důvěry.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jejím jednotlivým členům může podat aspoň jedna pětina poslanců České národní rady. Návrh se podává písemně předsedovi České národní rady.

Kancelář České národní rady sepíše o každé schůzi České národní rady těsnopiseckou zprávu, podávající přesný průběh celého jednání.

Každý řečník může během 24 hodin od proslovení svého projevu nahlédnout v Kanceláři České národní rady do přepisu těsnopiseckého záznamu. V téže lhůtě může podat předsednictvu České národní rady písemné námitky proti té části přepisu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li, jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.

O námitkách rozhoduje předsednictvo České národní rady, které též může některé projevy nebo jejich části z tisku těsnopisecké zprávy vyloučit (§ 51 odst. 2 č. 8).

Kancelář České národní rady dá těsnopiseckou zprávu vytisknout; rozdané sněmovní tisky jsou přílohami těsnopisecké zprávy.

předsednictvo,

předseda a místopředsedové,

výbory,

ověřovatelé,

Předsednictvo České národní rady má nejvýše 25 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů, předsedů výborů, ověřovatelů předsednictva a z další členů.

Česká národní rada volí své předsednictvo ve své ustavující schůzi na celé volební období.

Předsednictvo České národní rady zůstává ve své funkci i po ukončení volebního období, dokud si nově zvolená Česká národní rada nezvolí předsednictvo nové.

Předsednictvo České národní rady i jeho členové jsou odpovědni České národní radě a mohou být kdykoliv odvoláni. V tom případě nebo uprázdní-li se místo člena předsednictva z jiného důvodu, koná se volba doplňovací.

Předsednictvo České národní rady řídí práci orgánů České národní rady v rozsahu tohoto zákona popřípadě dalších zákonů a usnesení České národní rady.

Přitom předsednictvo České národní rady plní zejména tyto úkoly:

Předsednictvo České národní rady může z poslanců České národní rady zřizovat své stálé nebo dočasné pracovní skupiny. Pracovní skupiny mohou své podněty sdělovat též výborům České národní rady.

Do působnosti předsednictva České národní rady patří dále

Předsednictvu České národní rady přísluší vykonávat i jiné působnosti, stanoví-li tak zákon.

V době, kdy Česká národní rada nezasedá buď proto, že zasedání je skončeno, anebo proto, že uplynulo volební období, plní působnost České národní rady její předsednictvo. Nepřísluší mu však přijímat a měnit ústavní zákony a usnášet se na státním rozpočtu České socialistické republiky.

V době, kdy Česká národní rada nezasedá v důsledku mimořádných příčin, plní předsednictvo České národní rady veškerou její působnost s vyjímkou práva přijímat a měnit ústavní zákony.

Neodkladná opatření, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, činí předsednictvo České národní rady ve formě zákonných opatření, která podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony.

Opatření předsednictva České národní rady podle odstavců 1 až 3 musí být schválena v nejbližším zasedání České národní rady, jinak pozbývá další platnosti.

Pro jednání předsednictva platí přiměřené ustanovení o jednání ve schůzích České národní rady.

Schůze předsednictva České národní rady jsou zpravidla neveřejné.

chůze předsednictva České národní rady svolává a řídí předseda České národní rady. Navrhne-li to aspoň třetina členů s uvedením pořadu jednání, je předseda povinen svolat schůzi do 5 dnů.

V době, kdy předsednictvo České národní rady vykonává funkce podle čl. 121 úst. zákona č. 143/1968 Sb., je předseda povinen, žádá.li o to vláda nebo jedna třetina členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolat schůzi předsednictva do 3 dnů. Neučiní-li tak, sejde se předsednictvo v téže lhůtě bez vyzvání.

Pokud jde o účast jiných osob ve schůzích předsednictva, o přizvání znalců a svědků, jakož i o provádění šetření, platí obdobně ustanovení jako pro schůze výborů (§ 78 až 81 a § 74).

O schůzích předsednictva České národní rady se vedou zápisy, pro něž platí obdobně všechna ustanovení jako o zápisech ze schůzí České národní rady (§ 47 a 48 odst. 1 až 3).

O zpravodajích a zprávách předsednictva platí obdobné ustanovení o zpravodajích a zprávách výborů (§ 71 a 72).

Do pravomoci předsedy České národní rady patří zejména:

Předsedovi České národní rady podléhá v České národní radě stráž, kterou opatřuje v dohodě s ministrem vnitra.

Místopředsedové zastupují předsedu v plnění jeho úkolů, pokud je tím předseda pověří; v době jeho nepřítomnosti zastupují jej se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí, stanoveném předsednictvem.

Místopředsedové mohou spolu s předsedou plnit další úkoly, které jim Česká národní rada nebo její předsednictvo uloží.

Česká národní rada zřizuje ve své ustavující schůzi mandátový a imunitní výbor a volí jeho předsedu a ostatní členy.

Česká národní rada zřizuje svým usnesením další stálé výbory, stanoví počet jejich členů a volí jejich předsedy a ostatní členy. Tyto výbory působí zpravidla po celé volební období.

Výbory jako iniciativní a kontrolní orgány České národní rady působí v hlavních úsecích státní a společenské činnosti republiky.

Česká národní rada může svým usnesením podle obdoby odstavce 2 zřizovat ke splnění určitého úkolu i výbory dočasné.

Výbory projednávají věci, které jim přikáže Česká národní rada nebo její předsednictvo a které projednávají z vlastní iniciativy.

Ve své činnosti se výbory řídí svými pracovními plány.

Zprávy o svém jednání, jakož i návrhy nebo doporučení, předkládají výbory zpravidla schůzi České národní rady nebo jejímu předsednictvu; mohou se však s nimi obracet i na vládu republiky nebo na její jednotlivé členy.

Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni nebo zda nedošlo při volbách k jiným porušením volebního zákona, zda jsou v imunitních případech dány podmínky pro trestní nebo disciplinární stíhání poslanců, jakož i pro souhlas s další vazbou (čl. 116 úst. zákona č. 143/1968 Sb.), zda poslanec ztratil po volbě volitelnost.

Za tím účelem provede výbor nutná šetření, při nichž poskytne poslanci možnost, aby se vyjádřil.

Zprávu se svým návrhem předkládá výbor České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu.

Mandátový a imunitní výbor připravuje rovněž zprávy pro předsednictvo České národní rady v případech disciplinárního řízení podle § 91 až 95.

Členy výborů a jejich předsedy volí ze svého středu Česká národní rada. Při sestavování návrhů přihlédnou navrhovatelé k odbornému zaměření a zájmům poslanců, jakož i k potřebám orgánů České národní rady.

Výbor ve své ustavující schůzi volí místopředsedu a ověřovatele výboru. Může je kdykoliv odvolat a zvolit jiné.

Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda.

Předseda je povinen schůzi svolat, požádá-li o to předsednictvo České národní rady nebo jedna třetina členů výboru s uvedením předmětu jednání. Nevyhoví-li, svolá schůzi výboru předseda České národní rady.

Schůze výboru jsou veřejné. Výbor se může usnést, že jednání bude neveřejné.

Neveřejné schůze výboru se mohou zúčastnit předseda a členové předsednictva České národní rady, členové vlády, vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady jakož i další osoby, na jejichž přítomnosti se výbor usnesl.

Neveřejné jednání výboru, část jednání nebo jeho výsledek mohou být na návrh předsedy České národní rady, předsedy nebo člena vlády nebo předsedy výboru prohlášeny za důvěrné.

Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných.

Návrhy lze předkládat i ústně. Předseda může požádat o jejich písemnou formulaci.

Jinak platí pro jednání výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích České národní rady.

Návrhy zákonů se projednávají zpravidla tak, že se v prvním čtení projednají zásady navrhované úpravy a ve druhém čtení úplné znění návrhu zákona. Zásady navrhované úpravy, ekonomické rozbory, popř. jiné podklady předkládá ten, kdo má zákonodárnou iniciativu.

Na návrh předsednictva České národní rady může výbor projednat návrh zákona v jednom čtení.

Pro projednání věci, kterou předsednictvo výboru přikázalo, ustanoví předseda nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje. Vyjímečně, jde-li o zvlášť obsáhlé návrhy zákonů nebo jiné složité záležitosti, lze ustanovit vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.

Zpravodajovým úkolem je podat výboru o projednávané věci zprávu, podílet se na vypracování písemné zprávy o výsledku jednání a spolu s předsedou výboru ji podepisovat.

Ve výboru odůvodní návrh zákona nebo jiný návrh navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.

Výbor ustanoví ze svých členů zpravodaje, který podává zprávu o jednání výboru České národní radě, popř. jejímu předsednictvu. Jeden zpravodaj může podávat zprávy i o více věcech projednávaných týmž výborem.

Projednává-li touž věc několik výborů, mohou se výbory dohodnout na společném zpravodaji. Nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda České národní rady.

Rozprava o věci projednávané ve výboru může být rozdělena na povšechnou a podrobnou.

Podrobná rozprava se musí konat, jde-li o návrh zákona nebo zákonného opatření předsednictva České národní rady. Výbor při tom projednává a schvaluje každé ustanovení předloženého návrhu zákona odděleně.

Zprávu o výsledku jednání je třeba sepsat. Jde-li o návrh zákona, připojuje se ke zprávě obvykle jako její součást celý návrh zákona s úpravami, které výbor doporučuje.

Zprávu o výsledku jednání lze podat teprve tehdy, když byla výborem schválena. Výbor však může zmocnit svého předsedu a zpravodaje, aby na základě jednání ve výboru sami zprávu vypracovali.

Zprávu podepisuje předseda a zpravodaj, který též dohlíží, aby byla správně vytištěna.

Výbor může v odůvodněných případech od písemné zprávy upustit a usnést se na podání pouze zprávy ústní; toto ustanovení se nevztahuje na zprávy o projednaných návrzích zákonů, které musí být vždy písemné.

Obsahové zápisy o schůzích výboru pořizuje pracovník Kanceláře České národní rady, ověřuje je předseda a ověřovatel výboru, který odpovídá za obsahovou správnost a úplnost zápisu.

O obsahu platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech (§ 47).

Těsnopisecký záznam o jednání výboru se pořizuje jen tehdy, jestliže se na tom výbor usnese, a dá-li k tomu předseda České národní rady souhlas.

Výbor se může usnést, že se zpráva o jeho jednání nebo jeho části neuveřejní.

Předseda a místopředsedové České národní rady a členové vlády se mohou účastnit schůze výboru a udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.

Členové vlády, neusnese-li se výbor jinak, se mohou dát ve schůzích výboru zastupovat svými náměstky.

Pracovníci pověření členy vlády mohou se zúčastnit schůzí výborů a se souhlasem předsedy výboru se tam ujmout slova.

Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají právo být přítomni ve schůzích výboru s poradním hlasem.

Právo být přítomni mají také vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady.

Výbor může přizvat do svých schůzí a ke svým poradám i jiné osoby jako znalce s hlasem poradním. K objasnění sporných stanovisek užívá výbor metod oponentního řízení.

Výbory mohou se souhlasem předsednictva České národní rady zřizovat své stálé nebo dočasné pracovní skupiny (podvýbory) složené z poslanců, z odborníků z teorie i praxe i ze zástupců zájmových organizací. Práci takové skupiny řídí vždy poslanec České národní rady.

O odměně přizvaných osob rozhoduje předsednictvo České národní rady.

Výbor může, je-li toho pro objasnění věci třeba, požádat kterýkoli státní orgán, popř. jinou organizaci o informace nebo jinou pomoc potřebnou pro práci výboru. Státní orgán je povinen žádanou informaci nebo pomoc poskytnout.

Výbor může požádat i jednotlivé osoby o vyjádření jejich osobního stanoviska.

Poslanci České národní rady skládají v první schůzi, které se zúčastní, slib (čl. 114 odst. 1 a 2 úst. zák. č. 143/1968 Sb.)

Slib skládají poslanci slovem „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu, jenž dá před tím formuli slibu přečíst.

Odepření slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu (čl. 114 odst. 4 cit. úst. zákona), kterou prohlásí předsedající.

Poslanci jsou povinni účastnit se jednání a prací České národní rady a jejích orgánů, do kterých byli zvoleny.

Návrhy, interpelace a otázky mohou poslanci podávat i mimo schůze České národní rady a jejích orgánů, a to písemně.

Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací České národní rady, omluví se. Jestliže by šlo o delší zaneprázdnění, je poslanec povinen požádat písemně předsedu České národní rady o dovolenou.

O udělení dovolené rozhoduje předsednictvo České národní rady. Proti jeho rozhodnutí se může poslanec do 15 dnů odvolat. O jeho odvolání rozhoduje Česká národní rada v nejbližší schůzi prostým hlasováním bez rozpravy.

Poslance nelze trestně ani disciplinárně stíhat ani ho vzít do vazby bez souhlasu České národní rady. Odepře-li Česká národní rada souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

Poslance České národní rady nelze vůbec stíhat pro hlasování v České národní radě nebo v jejích orgánech. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v České národní radě nebo v jejím orgánu, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci České národní rady.

Byl-li poslanec přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu České národní rady.

Nedá-li předsednictvo České národní rady souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn.

Požádá.li poslanec, který byl zadržen nebo je ve vazbě, o rozhovor s kterýmkoli členem předsednictva České národní rady, musí být rozhovor neprodleně umožněn, a to bez přítomnosti třetích osob.

Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

Disciplinární řízení se zahájí na návrh předsedy České národní rady nebo v případech bodů 2 a 3 též na návrh uraženého.

písemná důtka,

veřejná důtka,

ztráta nároku poslance České národní rady na poslaneckou náhradu nebo její část.

Je možno uložit zároveň několik druhů trestů.

Disciplinární řízení provádí předsednictvo České národní rady na základě zprávy mandátového a imunitního výboru.

Předsednictvo České národní rady může ukládat tresty:

písemnou důtku a ztrátu nároku poslance České národní rady na náhradu nebo její část na dobu nejvýše jednoho měsíce.

Pokud jde o uložení ostatních trestů, předkládá předsednictvo své návrhy České národní radě.

Poslanci České národní rady se mohou k výkonu svého mandátu účastnit schůzí národních výborů, jejich komisí a jiných orgánů. Mohou se podílet i na přípravě podkladů pro tyto orgány.

Poslanci mají právo účastnit se prošetřování stížností občanů a vyřizování jejich podnětů, stížností a oznámení a požadovat od orgánů státní správy a jiných orgánů podklady a vysvětlení potřebná pro svoji činnost.

Poslanci České národní rady nesmějí být pro výkon své funkce zkráceni na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo poměru obdobného.

Pro výkon funkce poslance mohou být poslanci uvolňováni ze svého pracovního poměru jen se svým souhlasem. Organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu poskytnout pracovní volno potřebné pro výkon funkce poslance.

Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, stát z prostředků rozpočtu České národní rady. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje náhradu ušlého výdělku Česká národní rada přímo. Rozhodlo-li předsednictvo České národní rady o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn; funkční odměna se poslanci vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.

Poslancům České národní rady náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrady, které nepodléhají dani ze mzdy.

Předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo České národní rady, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrada stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.

Poslanci mohou na území České socialistické republiky bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze České národní rady nebo jejích orgánů nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem České národní rady, předsedou České národní rady nebo výborem České národní rady, mohou včetně cest zpátečních užívat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance mimo místo jeho trvalého pobytu, trvajícím déle než jeden měsíc, může poslanec užít bezplatně letadla též k návštěvě rodiny, včetně cesty zpáteční, a to jednou za 14 dnů. Právo bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků na území České socialistické republiky mají též poslanci Slovenské národní rady, a to, jde-li o užití letadel, k plnění obdobných úkolů uvedených v druhé větě a úkolů uvedených v § 83.

Podrobnosti, zejména výši funkčních platů, náhrad, stravného a nocležného stanoví předsednictvo České národní rady; může též stanovit, že náhrady podle odstavce 4 poslanci nepříslušejí, vykonává-li též jinou funkci nebo nevykonává-li svou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.

Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánů a poslanců České národní rady.

V čele Kanceláře České národní rady je vedoucí Kanceláře České národní rady, jehož jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady. Činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.

Organizaci Kanceláře České národní rady a systemizaci jejich pracovníků stanoví předsednictvo České národní rady.

Dokud nebude zvolena Česká národní rada podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vykonává Česká národní rada utvořená podle ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky, a rozšířená podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb. na 200 členů, působnost podle citovaného ústavního zákona o československé federaci.

Na členy České národní rady se vztahují všechna práva a povinnosti poslanců České národní rady podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a podle tohoto zákona o jednacím řádu.

Od účinnosti zákona České národní rady o jednacím řádu stávají se dosavadní orgány České národní rady orgány podle tohoto jednacího řádu.

Dokud nebude zvoleno Federální shromáždění podle citovaného ústavního zákona o československé federaci, zvolí Česká národní rada tajným hlasováním 75 poslanců Sněmovny národů ze svých poslanců, kteří nejsou současně poslanci Národního shromáždění. V tomto případě se postupuje podle § 37.

Takto zvolení poslanci Sněmovny národů mají vůči České národní radě zachována všechna práva a povinnosti podle tohoto zákona o jednacím řádu. Stejné postavení mají poslanci České národní rady.

Ustanovení předchozího odstavce se netýká poslanecké náhrady poslanců České národní rady.