§ 5 odst. 3 zní:

„(3) Do hodností generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády Československé socialistické republiky president republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků jmenují a povyšují ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomuto zmocněné.“

§ 26 zní:

„§ 26

(1) Voják z povolání se propustí z pracovního poměru na vlastní žádost v požadované lhůtě, nebrání-li tomu ustanovení § 25 odst. 2 branného zákona a je-li lhůta propuštění v souladu s potřebami ozbrojených sil; není-li s nimi v souladu a byla-li žádost podána do 30. dubna kalendářního roku, pokud příslušný služební předpis neumožňuje podání žádosti i po tomto dni, propustí se nejpozději do konce tohoto roku

(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci,

(3) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky,

(4) Voják z povolání, která má být propuštěn ze služebního poměru podle odstavce 2 a 3, musí být o propuštění vyrozuměn nejméně 3 měsíce předem, není-li oboustrannou dohodou stanoveno jinak.

(5) Návrhy na propuštění vojáků z povolání podle odstavce 3 písm. c) nebo

d) posuzují komise zřízené ministrem národní obrany a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.“

§ 31 zní:

„§ 31

(1) Vojákům z povolání, propuštěným ze služebního poměru před vznikem nároku na starobní důchod, je vláda Československé socialistické republiky, jestliže o to požádají, povinna prostřednictvím vojenské zprávy a ve spolupráci se zúčastněnými orgány státní zprávy zabezpečit umístění v občanském povolání přiměřené jejich vzdělání, praktickým zkušenostem a schopnostem a umožnit přípravu pro zvolené občanské povolání péčí státu.

(2) K vydání podrobnějších předpisů o úkolech orgánů republik při umístění vojáků z povolání podle odstavce 1 se zmocňují vlády Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky

(3) Vojákům z povolání propuštěným podle § 26 odst. 2 nebo 3 písm. b) až d), kromě případů úmyslného trestného činu, poskytuje vojenská správa od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, po dobu dvou let platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval aspoň 10 let a pokud nepobírají důchod ze sociálního zabezpečení nebo příspěvek za službu.

(4) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru se poskytuje odchodné podle délky služby v ozbrojených silách až do výše šestinásobku měsíčního hrubého služebního příjmu podle zásad, které stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(5) Nárok na umístění, na organizovanou přípravu pro zvolené občanské povolání, na platové vyrovnání a na odchodné nemají vojáci z povolání, jejichž služební poměr zanikl odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti.“

D í l VIII zní:

„D í l VIII

Příspěvek za službu

§ 33

(1) Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží vojákům z povolání, kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 2 nebo 3, ve výši

(2) Příspěvek podle odstavce 1 písm. b) náleží též vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru, kteří se podíleli na intenzivní výstavbě ozbrojených sil, i když nesplňují podmínku 20 let služby, jestliže dosáhli věku aspoň 45 let.

(3) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 náleží příspěvek od 15 až 30 % služebního příjmu, jestliže konali službu nejméně po dobu 20 let a dosáhli věku aspoň 45 let; u výkonných letců a výsadkářů se tato věková hranice snižuje na 40 let.

(4) Služba výkonného letce a výsadkáře a výkon funkcí zvláštní povahy a stupně a nebezpečnosti se započítávají ve zvýšeném rozsahu stanoveném služebními předpisy; doba účasti na národním boji za osvobození se započítává v rozsahu stanoveném zákonem o sociálním zabezpečení.

(5) Příspěvek nenáleží vojákům z povolání, u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti nebo jimž byla vojenská hodnost odňata nebo kteří byli propuštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 3 písm. d); příspěvek může být přiznán i v těchto případech, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

(6) Příspěvek se vyměřuje z posledního služebního hrubého měsíčního příjmu nebo průměrného hrubého měsíčního příjmu za posledních 5 kalendářních let přede dnem propuštění (u výkonných letců a výsadkářů z období aktivní letecké nebo výsadkové služby) podle toho, co je pro oprávněného výhodnější, a nesmí překročit maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.

(7) Účastníkům odboje se k příspěvku přičítají podle skupin stanovených zákonem č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých změnách v sociálním zabezpečení za každý započatý rok odbojové činnosti, tyto částky:

skupina měsíčně Kčs

I. 60

II. a III. 50

IV. 40

(8) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého výdělku přesahuje výši příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.

(9) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek: nárok na příspěvek trvá až do dosažení věku 60 let.

(10) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(11) Ministr národní obrany a ministr vnitra Československé socialistické republiky mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení tohoto dílu zákona.

(12) Vláda Československé socialistické republiky může se zřetelem k vývoji životních nákladů stanovit k příspěvku zvláštní přídavek, popřípadě upravit způsob krácení příspěvku výhodněji.“

D í l IX zní:

„D í l IX

Příslušníci ozbrojených

bezpečnostních sborů

§ 34

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují přiměřeně též na příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, avšak s těmito odchylkami:

(2) Podle ustanovení § 6 odst. 1 lze odejmout hodnost také příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů propuštěným z těchto sborů.“

Kde se v ostatních ustanoveních zákona mluví o vládě a ministru vnitra, rozumí se tím vláda Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky; kde se mluví o příslušnících Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů.

Ustanovení zákona, pokud se vztahují na příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, se přiměřeně vztahují též na příslušníky Sborů nápravné výchovy.Působnost, která podle zákona přísluší ministru vnitra Československé socialistické republiky anebo ministrům vnitra České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, přísluší, pokud jde o příslušníky Sboru nápravné výchovy, ministrům spravedlnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.