Hospodařením na rybnících se především zajišťuje výroba tržních ryb a výroba násad pro rybníky a pro zarybňování rybářských revírů.

Organizace, které mají ve správě nebo užívání rybníky, na nichž lze řádné rybníkářsky hospodařit, jsou povinny udržovat je v řádném hospodářském stavu a hospodařit na nich podle pokrokových zásad tak, aby bylo docilováno co nejvyšší výroby ryb. Rovněž ostatní uživatelé, popřípadě vlastníci takových rybníků jsou povinni je udržovat v řádném hospodářském stavu.

Na rybnících především hospodaří podniky státního rybářství a pro potřeby zarybňování rybářských revírů organizační složky Československého rybářského svazu.

Rybníkem se pro účely tohoto zákona rozumí uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází a pozemkem, na kterém je hráz postavena, a dalšími technickými doplňky, přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při návrhovém průtoku, popřípadě obvodovou stokou.

Na rybnících lze hospodařit na základě práva vlastnického, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu. Vlastník, popřípadě jiná oprávněná osoba, která hospodaří na rybníku s chovem ryb a dalších rybochovných zařízeních, je povinen vést o chovu příslušnou hospodářskou evidenci v předepsaných ukazatelích. Cílem hospodářské evidence je zřetelný přehled o průběhu hospodaření. Ukazatele a formu vedení evidence stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.

Vlastník rybníka je oprávněn provádět průběžnou hospodářskou těžbu podle svých potřeb všemi povolenými metodami těžby, například vrhacími sítěmi, vězenci, tenaty, na udici. Odlov ryb na udici za úplatu a lov elektřinou podléhají oznamovací povinnosti místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Osoby provádějící hospodářskou těžbu z pověření majitele nebo za úplatu nemusí mít rybářský lístek.

Hospodářská těžba, která se provádí na základě oznámení podle odstavce 3, nesmí být provozována metodami, které by byly v rozporu s ustanovením § 10, pokud nenastaly důvody uvedené v § 10 odst. 2 a 3.

Rybářské právo je oprávnění a povinnost plánovitě chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodné živočichy v tekoucích vodách a ulovené ryby a vodní živočichy si přivlastňovat, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních pozemků.

Tekoucími vodami se pro účely tohoto zákona rozumí též údolní nádrže, jezera, odstavná ramena vzniklá regulací, tůně, retenční nádrže, odvodňovací a zavodňovací kanály, propadliny vzniklé těžbou, jakož i rybníky ( § 4 odst. 1) s rybářským revírem vyhlášeným na žádost vlastníka podle § 7.

V pochybnostech mezi hranicemi revírů a hranicemi mezi revírem a do revíru nezařazenou vodní plochou rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Rybářské právo patří státu; lze je vykonávat jen v rybářských revírech.

Krajský úřad vytváří z vod, v nichž náleží státu rybářské právo, rybářské revíry. Na žádost vlastníka vodohospodářského díla nebo jiné uzavřené vodní plochy může orgán kraje v přenesené působnosti vyhlásit rybářský revír a stanovit hospodářské ukazatele. Na revírech nacházejících se na území dvou a více krajů, na území Vojenských lesů a statků, na území Lesů České republiky a na území dalších státních podniků a na hraničních vodách vyhlašuje rybářské revíry Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků vyhlašuje rybářské revíry Ministerstvo životního prostředí. Rybářské revíry jsou vodní celky umožňující řádný a plánovitý výkon rybářského práva, zejména život původních rybích společenstev a trvalý chov vhodných druhů ryb. Do rybářských revírů se nezahrnují přítoky, odtoky a obvodové stoky rybníků v rozsahu potřebném k řádnému hospodaření na rybnících.

Při vytváření rybářských revírů se stanoví, které revíry (výjimečně části revírů) jsou vodami pstruhovými a které jsou vodami mimopstruhovými.

Místně příslušný správní orgán přenechá výkon rybářského práva v rybářských revírech organizačním složkám rybářského svazu, profesionálním rybářským organizacím, Lesům České republiky a v revírech, které jsou na pozemcích spravovaných orgány vojenské správy, organizacím v působnosti Ministerstva obrany. Rybářské právo obdrží také fyzické nebo právnické osoby působící v České republice, jsou-li vlastníky vodohospodářského díla (např. tůně, nádrže, rybníka), dále jezer, propadlin a podobně, pokud o ně požádají.

V případě, že o výkon rybářského práva v daném revíru bude mít zájem více subjektů, rozhodne o uživateli rybářského revíru místně příslušný správní orgán v rámci výběrového řízení. Podrobnosti výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

V případě, že uživatel rybářského revíru neplní závazné ukazatele hospodaření na daném revíru, pověří místně příslušný správní orgán hospodařením jiný subjekt.

Subjekt, kterému místně příslušný správní orgán přenechal výkon rybářského práva na rybářském revíru, je povinen v tomto revíru řádně hospodařit podle ukazatelů stanovených místně příslušným správním orgánem. O dosažených hospodářských výsledcích vede evidenci; její náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

Pro každý rybářský revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle sídla uživatele rybářského revíru. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven občan mající rybářský lístek a odbornou kvalifikaci, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.

Uživatelé rybářských revírů jsou povinni v přírodě vyznačit hranice rybářských revírů a vod pstruhových a mimopstruhových.

Lov ryb a jiných vodních živočichů v rybářských revírech smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu rybářského práva, ochrany ryb a jiných vodních živočichů, jakož i ochrany přírody. Zakazuje se zejména:

Ministerstvo může povolit výjimky ze zákazů stanovených v odstavci 1 pro vědecké účely nebo v jiných výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

Ministerstvo může po projednání s Českým rybářským svazem a Moravským rybářským svazem stanovit, které další způsoby lovu ryb jsou zakázány nebo omezeny.

Lovit ryby a jiné vodní živočichy v rybářských revírech mohou jen občané, kteří mají rybářský lístek vydaný obecním úřadem a povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského revíru. Povolenky k rybolovu v rybářských revírech, jejichž uživateli jsou organizační složky Československého rybářského svazu, lze vydat jen osobám, které jsou členy tohoto svazu. Rybářský lístek a povolenku k rybolovu jsou oprávněné osoby povinny mít při lovu u sebe a předložit je na požádání Policii České republiky, rybářskému hospodáři a rybářské stráži. Rybářský lístek a povolenku k rybolovu nemusí mít osoby, které loví ryby nebo jiné vodní živočichy z pověření uživatele rybářského revíru a pro potřebu řádného hospodaření v rybářském revíru.

Ministerstvo může ve výjimečných zvlášť odůvodněných případech vydat zvláštní povolenku, která opravňuje k lovu ryb v rybářských revírech v ní vyznačených. Tato povolenka nahrazuje rybářský lístek i povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského revíru. Zvláštní povolenka může být vydána i tomu, kdo není členem Československého rybářského svazu.

V zájmu řádného chovu ryb nebo chovu jiných vodních živočichů může krajský úřad po projednání s uživateli rybářských revírů prohlásit části rybářských revírů, popřípadě i celé revíry za chráněné rybí oblasti a stanovit přitom potřebná omezení obecného užívání vody.

Uživatel rybářského revíru je povinen v přírodě zřetelně vyznačit hranice chráněné rybí oblasti.

Krajský úřad může uložit uživatelům rybářských revírů, pokud mají ze zřízené chráněné rybí oblasti prospěch, přispívat přiměřeně podle míry prospěchu na výdaje spojené se zarybněním vod této oblasti.

Oprávněné osoby ( § 9 odst. 1 a § 11) mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodů obecného zájmu; jsou však povinny nahradit škodu, kterou přitom způsobí. Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní pověřený obecní úřad.

Uživatelé rybářských revírů mohou také umístit na pobřežních pozemcích předepsaná označení hranic rybářských revírů pstruhových i mimopstruhových vod a chráněných oblastí ( § 9 odst. 5, § 12 odst. 2). O rozsahu povinnosti vlastníka nebo uživatele pobřežního pozemku trpět umístění těchto označení rozhodne - pokud se účastníci nedohodnou - pověřený obecní úřad.

Zajištění řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech je povinností jejich uživatelů a vlastníků. V rámci této povinnosti jsou uživatelé nebo vlastníci též povinni navrhnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností pro soustavu rybníků a pro každý rybářský revír ustanovení rybářské stráže.

Rybářskou stráž ustanovuje na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků nebo rybářského revíru nebo z vlastního podnětu obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má navrhovaná osoba trvalý pobyt. V průkazu rybářské stráže současně stanoví obvod její působnosti.

Rybářskou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která

Rybářské stráži vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností služební odznak se státním znakem a průkaz rybářské stráže. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci rybářských stráží.

Rybářská stráž je povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanovení rybářské stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může ustanovení rybářské stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků a rybářských revírů, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena rybářskou stráží. Osoba, u níž obecní úřad obce s rozšířenou působností zrušil ustanovení rybářskou stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností služební odznak a průkaz rybářské stráže.

Na řízení o ustanovování rybářské stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu rybářské stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování.

Rybářská stráž je oprávněna:

Zjistí-li rybářská stráž závady, oznámí je podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli rybníků nebo rybářských revírů, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech nejsou neoprávněně nabyté ryby nebo jiní vodní živočichové.

Ústřední řízení zejména plánování rybářství přísluší ministerstvu. V krajích a obcích dozírají na řádný výkon rybářského práva uživateli rybářských revírů krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo a krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností plní tyto úkoly za účinné spolupráce organizačních složek Československého rybářského svazu.

Ministerstvo může pověřit Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz dalšími úkoly na úseku rybářství.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady mohou pozastavit výkon usnesení a opatření organizačních složek Československého rybářského svazu, pokud odporují platným předpisům.

Zrušují se

Zrušují se dále