Součástí výchovně vzdělávací soustavy jsou základní školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení; v právních vztazích vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno jinak. Způsob zařazování do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení stanoví zvláštní zákon. ¹

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") odpovídá za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy.

Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, učiliště, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a speciální školy.

Školy uvedené v § 1 může zřizovatel slučovat nebo zřizovat jako jednu právnickou osobu. Je-li zřizovatelem obec, může školy slučovat se souhlasem územně příslušného krajského úřadu.

Ministerstvo stanoví vyhláškou typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.

Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.

Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.

Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.

Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání.V soukromých školách a v církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu

Vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její výši a způsob úhrady stanoví vláda nařízením; v těchto školách zřizovaných obcí od doby, kdy výši a způsob úhrady stanoví obec obecně závaznou vyhláškou. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných nákladů na jednoho žáka školy.

V rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.

Základní škola poskytuje základní vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie a poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní, tělesnou výchovu a ekologickou výchovu žáků; umožňuje též náboženskou výchovu.

Základní škola připravuje žáky pro další studium a praxi.

Základní škola má devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.

V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá všechny ročníky. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se všemi ročníky.

Základní škola tvořená jednou nebo dvěma třídami prvního stupně má průměrný počet nejméně 13 žáků ve třídě. Základní škola tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně má průměrný počet nejméně 15 žáků ve třídě. Tyto základní školy mohou být zřízeny tehdy, jestliže jsou jedinou základní školou v obci. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření školského úřadu, ministerstvo.

Žáci, kteří ukončí poslední ročník základní školy uvedené v odstavci 2, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se samostatnými třídami pro každý ročník.

Základní školy, s výjimkou škol uvedených v odstavci 3, mají průměrný počet nejméně 17 žáků ve třídě. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření orgánu krajského úřadu, ministerstvo.

Speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.

Speciálními školami jsou základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; vzdělání získané v těchto školách je rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních středních školách.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na speciální školy ustanovení vztahující se na základní školu nebo na střední školu.

Speciálními školami jsou také zvláštní školy, odborná učiliště, praktické školy a pomocné školy.

Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zařazení žáků do speciálních základních škol, do zvláštních škol, do pomocných škol a podmínky přijímání žáků do odborných učilišť a praktických škol.

Speciální základní školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení; zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

Speciální základní školy mají devět ročníků. Ministerstvo stanoví vyhláškou, které školy mají deset ročníků.

Speciální střední školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení; ve speciálních středních školách se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních škol.

Speciální střední školy se člení na tyto druhy: střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.

Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s ministerstvy práce a sociálních věcí mohou obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve speciálních středních školách až o dva roky.

Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani ve speciální základní škole.

Zvláštní škola má devět ročníků. Ministerstvo stanoví vyhláškou školy, které mají deset ročníků.

Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány.

Odborné učiliště připravuje pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až tři roky. Příprava ve zvláštním odborném učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.

Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

Do odborného učiliště se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.

Odborné učiliště se zřizuje podle § 10 a vztahují se na ně ustanovení § 9 odst. 3 a 4, § 10a, § 11, § 11a, 12, § 20 odst. 2, § 22 až 24 a § 25 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 8.

Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

Pomocná škola má deset ročníků.

Před nástupem do pomocné školy a před osvobozením od povinné školní docházky podle § 37 odst. 2 se dětem s těžkým mentálním postižením umožňuje příprava na vzdělání v délce jednoho až tří let.

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce kalendářního roku, může být přijato do školy, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy (dále jen "zákonný zástupce").

Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. Ředitel rozhodne na základě odborného posouzení lékaře, pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra (dále jen "odborné posouzení").

Pokud se u žáka prvního ročníku základní školy v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost ke školní docházce, může ředitel školy po projednání se zákonnými zástupci dodatečně odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Povinná školní docházka trvá devět let a žáci ji splní ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.

U dětí vzdělávatelných v základní škole nebo ve zvláštní škole se pro tělesně postižené děti počátek povinné školní docházky řídí posouzením školní zralosti a ukončení povinné školní docházky dosažením základního vzdělání. Podmínky pro posuzování školní zralosti tělesně postiženého dítěte stanoví ministerstvo vyhláškou.

Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, zajistí krajský úřad takovou formu vzdělávání, která mu umožní dosáhnout stejné vzdělání jako při školní docházce.

Těžce zdravotně postižené dítě může ředitel školského úřadu na základě odborného posouzení a souhlasu zákonných zástupců osvobodit od povinné školní docházky, a to na dobu určitou. Zároveň stanoví formu vzdělávání, která odpovídá jeho psychickým a fyzickým možnostem.

Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku.

Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, popřípadě jiných schválených učebních dokumentů, které zahrnují alespoň nejvýznačnější cíle vzdělávání, celkovou strukturu učiva, výčet a stručný popis jednotlivých předmětů nebo jiných strukturních obsahových celků, které byly schváleny ministerstvem (dále jen "učební dokumenty").

Učební dokumenty pro střední zdravotnické školy vydává ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví, učební plány a učební osnovy pro ostatní střední školy vydává ministerstvo po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy.".

V § 44 odst. 1 se slova "školy pro mládež vyžadující zvláštní péči" nahrazují slovy "speciální školy" a v odstavci 2 se slova "škole pro mládež vyžadující zvláštní péči" nahrazují slovy "speciální škole

Při výchově a vzdělávání se vedle učebnic a učebních textů uvedených v seznamu učebnic vydaném ministerstvem mohou používat i jiné učebnice a učební texty.

Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy se vydávají podle seznamu ministersteva v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí; učebnice a učební texty odborných předmětů pro tyto školy se vydávají podle seznamu Ministerstva zdravotnictví.

Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní školu dříve než za devět let.

Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol a vyšších odborných škol může ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.

V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat základní škola, střední školy a speciální školy jako školy s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu a stravování, internátní školy též ubytování.

Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v místě školy, lze v základní škole nebo ve speciální škole zřídit internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.

Součástí školy mohou být předškolní zařízení, školní družina, školní klub, knihovna, internát, domov mládeže, školní jídelna, školní hospodářství, popřípadě jiné součásti, které schválí ministerstvo a u středních a vyšších zdravotnických škol Ministerstvo zdravotnictví.

Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů.⁵

Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka a kontrolují jejich dodržování.

Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zabezpečují současně i ochranu žáka před riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy.

Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření obcí při zhoršených ekologických podmínkách.

Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví mohou vydávat v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce ce vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví žáka a o ochraně žáka před riziky poruch jeho zdravého vývoje, které mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy. Zároveň stanoví odpovědnost školy za bezpečnost zdravotně postižených dětí.

Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů předškolních zřízení, základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol, speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče, dále vychovatelé škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd středních odborných učilišť.

Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve speciálních školách nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.

Pedagogickým pracovníkem působícím ve škole, předškolním zařízení nebo školském zařízení zařazeném do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci, sestávající z odborné a pedagogické způsobilosti, zdravotní způsobilost, úspěšně vykonal zkoušku z českého jazyka prokazující znalost českého jazyka a nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin ani za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, což prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Zkoušku podle odstavce 1, jež prokazuje znalost českého jazyka mimo rámec požadavků na odbornou a pedagogickou způsobilost stanovených podle odstavce 4, lze vykonat na pracovišti vysoké školy zaměřeném na výuku českého jazyka, v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo ve státní jazykové škole. Vykonání zkoušky podle odstavce 1 se nevyžaduje u

Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat a dále se vzdělávat.

Ministerstvo stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

O uznání odborných kvalifikací a jiných způsobilostí požadovaných podle § 51 odst. 1 pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, získaných státními příslušníky členských států Evropské unie a jejich rodinnými příslušníky⁷ zcela nebo zčásti mimo území České republiky, rozhoduje ministerstvo podle zvláštního zákona o uznávání odborné kvalifikace.⁸

Pro účely uznávání podle odstavce 1 se za státní příslušníky členského státu Evropské unie považují rovněž

Vojenskými školami jsou vojenské střední odborné školy a vojenské vyšší odborné školy. Ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5 až 6a, § 9 až 12, § 17a, § 19 odst. 2, § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 37, § 42 odst. 1, § 46, § 54 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 38a se na ně vztahuje přiměřeně.

Vojenské školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo obrany. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvem.

Působnost, kterou má ve věcech středních škol a vyšších odborných škol ministerstvo nebo jiné ústřední orgány, vykonává vůči vojenským školám Ministerstvo obrany nebo ministr obrany.

Služební poměry žáků a učitelů vojenských škol, kteří jsou vojáky v činné službě, se řídí zvláštními předpisy. ⁹

Policejními školami jsou střední policejní školy a vyšší policejní školy; ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 9 až 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 36 a 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 a 47, § 53, § 55 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 25, § 27 a odst. 2 část věty za středníkem, § 38 a 38a, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

Policejní školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení policejních škol v dohodě s ministerstvem.

Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech policejních škol Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.

K plnění úkolů na policejních školách může ministr vnitra povolat příslušníky Policie České republiky, jejichž služební poměr se řídí zvláštními předpisy. ¹⁰

Školy požární ochrany jsou středními školami nebo vyššími odbornými školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 10 a11, § 12 odst. 2 až 5, § 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 25 odst. 4, § 28 až 37, § 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 53 a 54, § 56 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 38a, § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

Střední školy požární ochrany a vyšší školy požární ochrany zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení škol požární ochrany v dohodě s ministerstvem.

Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech škol požární ochrany Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.

Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 55, § 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti České republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupuje toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem.

Působnost ve věcech středních škol, kterou má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává vůči středním školám Sboru nápravné výchovy České republiky ministerstvo spravedlnosti.

Služební poměry žáků a učitelů středních škol sborů nápravné výchovy, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků sborů nápravné výchovy, se řídí zvláštními předpisy.¹¹

řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základní škole, ve středních školách, ve vyšších odborných školách a ve speciálních školách; řídí též pokusné ověřování způsobu a řízení těchto škol,

vydává s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi,

vydává po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť a odborných učilišť.

Žáci, kteří ve školním roce 1989/1990 úspěšně ukončili osmý ročník základní školy a nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili, nebo si nevybrali žádnou střední školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku základní školy.

Žáci, kteří počínaje školním rokem 1990/1991 úspěšně ukončí osmý ročník základní školy a nepřihlásí se nebo nebudou přijati do vybraných studijních nebo učebních oboru středních škol, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku základní školy. Seznam vybraných učebních a studijních oborů středních škol vydají po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ministerstva školství.

Žáci, kteří jsou ve školním roce 1989/1990 žáky prvních ročníků středních škol, splní povinnou školní docházku a získají základní vzdělání úspěšným ukončením tohoto ročníku.

Žáci speciálních škol, které mají devět ročníků, kteří jsou ve školním roce 1989/1990 žáky devátých ročníků, splní povinnou školní docházku a získají základní vzdělání úspěšným ukončením tohoto ročníku.

Povinnou školní docházku splní také žáci, kteří ve školním roce 1990/1991 dovrší devět let školní docházky.

Deváté ročníky základních škol, speciálních základních škol a zvláštních škol zavedené tímto zákonem se zřizují postupně podle potřeby od 1. září 1990.

Gymnázia zavedená tímto zákonem se zřizují od 1. září 1990.

Žáci, kteří jsou k 1. září 1990 žáky druhého, třetího nebo čtvrtého ročníku středních škol, dokončí studium podle dosavadních předpisů.

Postavení středních odborných učilišť, zvláštních odborných učilišť a.středisek praktického vyučování zřízených podle dosavadních předpisů se upravuje podle § 10, § 11a a § 10a postupně nejpozději do 30. 6.1991.

Postavení gymnázií a středních odborných škol se podle 1 upravuje postupně, nejpozději do 31. prosince 1990.

Úpravu postavení základní školy podle § 1 nebo zrušení této úpravy může zřizovatel školy provést se souhlasem rady školy, je-li zřízena, na základě žádosti ředitele školy nebo rozhodnutí zastupitelstva obce.

V případě zamítnutí žádosti podle odstavce 6 uvede zřizovatel důvody, které brání jejímu kladnému vyřízení.

Při praktickém vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť (§ 22) se řídí škola i organizace příslušnými učebními plány a učebními osnovami.

Na právní poměry žáků při praktickém vyučování se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pracovní podmínky žen a mladistvých (§ 83 a 84, § 87 až 89, § 90 odst. 1, § 92 odst. 1 a 2 a § 93 a 94, § 99, § 132 až 140, § 148, § 150 odst. 2 a 3, § 163, § 165 až 168 zákoníku práce).

Za vytvoření podmínek pro praktické vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť odpovídají školy, školská zařízení a organizace, v nichž se praktické vyučování koná.

zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon),

zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),

zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol,

nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 58/1973 Sb., o internátních středních školách pro pracující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách,

nařízení vlády České socialistické republiky č. 91/1978 Sb., jímž se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,

nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 98/1978 Sb., kterým se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.