Tímto nařízením se upravuje finanční hospodaření státních podniků, ¹ jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy nebo ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstvo zemědělství a výživy republik"), jednotných zemědělských družstev a společných podniků. ²

Dále se tímto nařízením upravuje finanční hospodaření Vojenských lesů a statků, Praha, Státního statku hl. města Prahy, organizací s potravinářskou výrobou v působnosti národních výborů a Velkochovu laboratorních zvířat Praha.

zisk z její činnosti zahrnující i finanční prostředky poskytované doplňkovými cenovými nástroji (dále jen "zisk"),

odpisy základních prostředků (dále jen "odpisy"),

další finanční zdroje ( § 9).

Diferenciálními příplatky I uhrazují zvýšené náklady organizacím hospodařícím v horších výrobních podmínkách zařazených do 21. až 42. produkčně ekonomické skupiny.

Tyto příplatky se poskytují na tržby za výrobky vlastní zemědělské výroby, popřípadě výroby provozované společně s jinými organizacemi na základě smlouvy. Poskytují se také na tržby za vlastní zemědělské výrobky prodané svým pracovníkům a členům, ve vlastním maloobchodním zařízení, v tržní úpravě nebo opracované, popřípadě zpracované na potravinářské či průmyslové výrobky.

Za vlastní výrobu organizace se považuje i výroba uskutečňovaná na základě smlouvy uzavřené s občany; podmínkou je, že chovaná zvířata zůstávají až do doby prodeje v majetku organizace.

Pro nárok na diferenciální příplatky I se do tržeb započítávají veškeré příplatky k nákupním cenám, prémie za stimulaci výroby a jakosti zemědělských výrobků a příplatky a prémie poskytované z cenových fondů ministerstev zemědělství a výživy republik ( § 28).

Od základu se odečítá hodnota nakoupeného meziproduktu, zejména osiva, sadby, chovných a užitkových zvířat, krmiv.

Výše diferenciálních příplatků I se vypočítává podle sazeb uvedených v příloze na 100 Kčs základu.

Diferenciální příplatky I jsou součástí výnosů.

Nároky na diferenciální příplatky I uplatňují organizace ve státním výkazu.

Diferenciální příplatky II se poskytují organizacím podle pravidel stanovených vládou Československé socialistické republiky (dále jen "vláda") k vyrovnání rozdílných výchozích podmínek, dopadů změn ekonomických nástrojů, extrémních výrobních podmínek a podmínek pohraničních oblastí.

Sazby diferenciálních příplatků II pro jednotlivé organizace stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy.

Organizace používá zisk v tomto pořadí:

Zisk k přídělům do fondů organizace podle odstavce 1 písm. h) používá organizace až po použití zisku ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. a) až g). Nestačí-li zdroje fondu rozvoje ke krytí potřeb z něho hrazených, zejména k doplnění obratového fondu, provede organizace přednostně příděl do fondu rozvoje.

Při nedostatku zisku ke krytí potřeb z něho hrazených doplňuje organizace zisk k rozdělení z rezervního fondu.

Organizace nesmí přidělit do fondů organizace, s výjimkou minimálního povinného přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, více zdrojů, než zbývá ze zisku (doplněného případně z rezervního fondu) po použití zisku podle odstavce 1 písm. a), b) a d).

Nerozdělený zisk převádí organizace koncem roku do svého rezervního fondu; pokud organizace podle § 12 odst. 2 rezervní fond nevytváří, převádí nerozdělený zisk do fondu rozvoje.

Dalšími finančními zdroji, které organizace získává při své hospodářské činnosti, jsou:

Organizace používá tyto zdroje k financování své hospodářské činnosti a k přídělům do příslušných fondů; k tomu může použít i jiných zdrojů (úvěry, návratné půjčky).

může ke sdružování používat prostředky ze zdrojů stanovených k financování činnosti, k níž se sdružuje,

vytváří z přijatých prostředků ke sdružování zdroje k financování činností, pro něž jí byly prostředky poskytnuty a používá je výhradně k těmto účelům.

dočasném odnětí z rozdělení zisku, mimo případy uvedené v písmenu b),

trvalém odnětí a při dočasném odnětí pro zařízení staveniště z fondu rozvoje.

Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o státním podniku, vytváří fond rozvoje, rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn.

Organizace, jejíž postavení, právní poměry a zásady činnosti upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, vytváří tyto fondy: fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb. Pokud tyto organizace zřídí fond odměn a rezervní fond, postupují přiměřeně podle § 14 a 16 tohoto nařízení.

Organizace může zřizovat ze zisku další fondy podle svého rozhodnutí.

Organizace zřizují za podmínek stanovených v § 17 až 20 účelové fondy, jejichž zdroji jsou plně nebo částečně jiné zdroje než zisk, a to rizikový fond, integrační fond a vyrovnávací fond při nákupu zemědělských výrobků u zpracovatelských organizací a fond hmotné stimulace vývozu.

Peněžní prostředky fondů uvedených v odstavcích 1 až 3 může organizace podle svého rozhodnutí vést na běžném účtu nebo je ukládat na samostatných vkladových účtech u příslušné banky. Na samostatných vkladových účtech u příslušné banky ukládá vždy peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.

Organizace zabezpečuje svou platební schopnost tak, aby při její hospodářské činnosti výdaje hrazené z jednotlivých fondů vytvářených a zřizovaných podle odstavců 1 až 3 ani v průběhu roku nepřesáhly výši zdrojů těchto fondů a výši peněžních prostředků vedených na běžném účtu nebo na samostatných vkladových účtech u příslušné banky při využívání bankovních úvěrů.

Stanovené minimální povinné příděly do fondů a minimální zůstatek rezervního fondu jsou pro organizace závazné.

Zůstatky fondů ke konci roku se převádějí do roku následujícího.

Fond rozvoje se tvoří:

Fond rozvoje se používá:

Organizace uvedené v § 25 odst. 2, které hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky přímo z nákladů své hospodářské činnosti, nepoužijí ustanovení odstavce 1 písm. c) a e) bod 4. a odstavce 2 písm. b).

Použití zdrojů fondu rozvoje není účelově vázáno na zdroje, ze kterých se fond rozvoje tvoří. Financování potřeb hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 písm. a), b), d) až j) je omezeno zdroji fondu zbývajícími po doplnění obratového fondu podle § 23 odst. 5.

K úhradě výdajů hrazených z fondu rozvoje podle odstavce 2 může organizace použít návratných půjček od jiných organizací nebo z fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

Použití zdrojů fondu rozvoje může být překročeno o objem přijatých a dosud nesplacených bankovních úvěrů na rozvoj vědy a techniky a o objem úhrad provedených podle odstavce 5.

Příděl odpisů základních prostředků se provádí v průběhu roku měsíčně ve skutečně použitelné výši. Normativní příděl na neinvestiční výdaje rozvoje vědy a techniky na vrub nákladů se provádí čtvrtletně podle objemu stanoveného ukazatele.

Fond odměn se tvoří:

Fond odměn se používá:

Pokud organizace fond odměn nevytváří, vyplácí prostředky k zainteresovanosti členů a pracovníků na výsledcích hospodaření ze zisku, který jí zůstane k použití po uspokojení potřeb podle § 7 odst. 1 písm. c) až f).

Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří:

Fond kulturních a sociálních potřeb se používá k financování výdajů na podnikovou společenskou spotřebu v souladu se zvláštním předpisem, ⁵ s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, pokud tyto výdaje nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny z nákladů hospodářské činnosti organizace nebo ze zisku, ⁶ popřípadě z fondu rozvoje.

Organizace uvedené v § 12 odst. 2 do podnikové společenské spotřeby zahrnují výdaje na: Kulturně výchovnou a vzdělávací činnost včetně družebních styků, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev, řešení bytové situace pracovníků a členů organizací (zejména poskytování příspěvků na členské podíly do bytových družstev a půjček k bytovým účelům), rekreační činnost, tělovýchovu a sport, sociální účely, příspěvky na úhradu prodávaných zemědělských výrobků důchodcům - členům a bývalým pracovníkům, příspěvky na zvýšení nutriční hodnoty pokrmů v závodním stravování, zdravotní péči, odměny a dary.

Státní podniky se zemědělskou výrobou mohou z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytnout bývalým pracovníkům - důchodcům příspěvky na částečnou nebo celou úhradu prodávaných zemědělských výrobků podle zvláštních předpisů. ⁷

Minimální povinný příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb je, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, při nedostatku zisku k rozdělení (po úplném vyčerpání zdrojů rezervního fondu podle § 16 odst. 3), zaručen z příslušného státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu příslušného národního výboru.

Rezervní fond se tvoří u organizací minimálním povinným přídělem ze zisku s výjimkou zemědělských organizací, přídělem ze zisku podle § 7 odst. 1 písm. h) a převodem nerozděleného zisku podle § 7 odst. 5.

Rezervní fond se používá:

Organizace používá rezervního fondu k doplnění zisku k rozdělení k účelům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) až e) i pod stanovený minimální zůstatek fondu.

Rizikový fond může vytvářet:

Rizikový fond tvoří na vrub nákladů:

Sazby podle odstavce 2 písm. a) až c) stanoví organizace podle svých potřeb.

Prostředky rizikového fondu používá:

Prostředky rizikového fondu mohou být používány maximálně do výše vytvořených zdrojů mají charakter výnosů.

Integrační fond mohou zřizovat organizace, které nakupují nebo zpracovávají zemědělské suroviny, a organizace služeb.

Integrační fond se tvoří:

Integrační fond se používá zejména:

Prostředky integračního fondu mohou být používány maximálně do výše vytvořených zdrojů.

Dotace na rozvoj plemenářství se používají na úhradu nákladů spojených s kontrolou užitkových vlastností hospodářských zvířat, kontrolou dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat, zvelebováním chovu skotu, prasat, ovcí, koní, s prémiováním chovatelů a s ostatními činnostmi souvisejícími s rozvojem plemenářství.

Dotace na šlechtění nových odrůd rostlin se používají k úhradě nákladů a potřeb vynaložených na šlechtění nových výkonných odrůd rostlin.

Dotace podle odstavce 1 se poskytují organizacím zajišťujícím plemenářské služby, dotace podle odstavce 2 se poskytují organizacím pověřeným šlechtěním nových odrůd rostlin.

Výši účelových dotací podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik.

Dotace podle odstavců 1 a 2 mají charakter zdrojů k rozdělení.

Ostatní dotace se poskytují podle pravidel schválených vládou:

Ostatní dotace s výjimkou cenových intervencí u zemědělských surovin, potřeb a služeb mají charakter zdrojů k rozdělení, popřípadě jsou přímým zdrojem tvorby fondů.

Oběžnými prostředky jsou zejména:

Organizace používá ke krytí oběžných prostředků vlastní a jim podobné zdroje a bankovní úvěry.

Vlastními a jim podobnými zdroji krytí oběžných prostředků jsou:

Základním zdrojem krytí oběžných prostředků, zejména zásob, je obratový fond.

Organizace doplňuje obratový fond převodem zdrojů z fondu rozvoje ke krytí přírůstku oběžných prostředků, zejména zásob dlouhodobého charakteru, pokud nejsou kryty přírůstkem jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo bankovním úvěrem, popřípadě při snížení těchto zdrojů nebo bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

Organizace může převést do fondu rozvoje část obratového fondu uvolněnou zejména při snížení stavu zásob dlouhodobého charakteru, pokud přitom nedošlo ke snížení jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo ke splacení bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek zahrnuje:

Investicemi jsou úhrady za:

Organizace hradí výdaje na investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru, pokud nepoužije k těmto úhradám bankovní investiční úvěr nebo ve stanovených případech fond kulturních a sociálních potřeb, z fondu rozvoje.

Udržování je pravidelná péče o základní prostředky a nemovité kulturní památky, kterou se zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům, aby se zabezpečil jejich provozuschopný stav a bezpečný provoz, popřípadě se odstraňují drobnější závady.

Opravy jsou takové práce, jimiž se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození základního prostředku a nemovité kulturní památky za účelem jejich uvedení do provozuschopného stavu, obnovují se jejich technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky, popřípadě se nahrazují části základního prostředku modernějšími k odstranění následků zastarání v důsledku vědeckotechnického rozvoje nebo se rozšiřuje použitelnost a vybavenost základního prostředku nebo nemovité kulturní památky, přičemž opravy strojů a zařízení lze provádět výměnným způsobem; u budov a staveb se obnovuje jejich provozní kvalita, užitkovost a bezpečnost.

Organizace hradí výdaje na udržování a opravy z nákladů své hospodářské činnosti, případně za využití plánovitě (normativem) vytvářené rezervy, popřípadě státního rozpočtu. Výši normativu stanoví organizace podle svého rozhodnutí na celé pětileté období.

Organizace může používat k úhradě výdajů na udržování a opravy jako doplňkový zdroj též fond rozvoje.

Organizace hradí výdaje na udržování a opravy některých zařízení podnikové společenské spotřeby, které jsou základním prostředkem, ve stanovených případech z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě z rozdělení zisku.

Výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou úhrady za:

Organizace hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny a organizací projektových, které hradí tyto výdaje přímo z nákladů své hospodářské činnosti.

Organizace k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky mohou používat též bankovních úvěrů.

Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo po ukončeném řešení úkolu.

Příjmy za řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:

Předměty charakteru základních prostředků, pokud výdaje na ně byly hrazeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky z fondu rozvoje; se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití zdrojů fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.

Při řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů plánu rozvoje vědy a techniky k zajištění státních programů platí tyto zvláštní podmínky:

Podnikovou společenskou spotřebu financují organizace, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, podle zvláštního předpisu. ⁶

Organizace uvedené v § 12 odst. 2 zahrnují do společenské spotřeby výdaje spojené bezprostředně s reprodukcí pracovní síly a výdaje mající charakter kolektivní hmotné zainteresovanosti. Do podnikové společenské spotřeby se zahrnují zejména výdaje na kulturní, výchovnou a vzdělávací a rekreační činnost, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev a k řešení bytové situace členů a pracovníků, výdaje na tělovýchovu a sport, sociální účely, zdravotní péči, předškolní zařízení, odměny a dary, socialistické soutěžení, činnost Československé vědeckotechnické společnosti, vědeckotechnickou tvořivost mládeže, Lidové milice, vydávání podnikových časopisů a na oslavy. Podle charakteru financovaných činností se tyto výdaje hradí:

schválení roční účetní závěrky a rozdělení zisku,

hodnocení včasného a úplného plnění povinností organizace vůči státnímu rozpočtu, státním fondům a rozpočtu národních výborů,

hodnocení schopnosti organizace provádět příděly do fondů minimálně ve stanoveném rozsahu a nepřekračovat rozdělování vytvořených zdrojů (zisku a fondů),

hodnocení platební schopnosti organizace při plnění jejích závazků vůči pracovníkům a členům organizace, dodavatelů, a příslušné bance.

Ministerstva zemědělství a výživy republik zřizují a spravují k plnění svých funkcí centralizované fondy, a to:

Prostředky přidělené organizacím z fondů podle odstavce 1 se nepovažují za prostředky státních rozpočtů.

Organizace uvedené v § 12 odst. 1, které poruší povinnost stanovenou tímto nařízením při tvorbě a užití finančních zdrojů tím, že nesprávně použijí:

jsou povinny zaplatit do příslušného státního rozpočtu penále ve výši 0,1 % z částky nesprávné tvorby nebo použití za každý den, nejvýše však 10 % z této částky.

Organizace uvedené v § 12 odst. 2 platí penále ve výši podle odstavce 1, pouze poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 písmeno c). Toto penále zaplatí do příslušného fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

Penále podle odstavců 1 a 2, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 1000 Kčs, se neplatí.

Zaplacením penále podle odstavců 1 a 2, popřípadě jeho neplacením z důvodu minimální výše podle odstavce 3, není dotčena povinnost uvést fond do předepsaného stavu nebo zajistit vrácení nesprávně použitých prostředků.

Na státní podniky podle § 1 a organizace podle § 1 odst. 2 se po nabytí účinnosti tohoto nařízení nepoužijí:

Vyhláška federálního ministerstvo financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, platí pro státní podniky zemědělsko-potravinářského komplexu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

Společným podnikem pro účely tohoto nařízení se rozumí i meliorační družstva.