Jednotné zemědělské družstvo (dále jen „družstvo“) je socialistickou organizací. Družstvo je dobrovolným sdružením členů k provozování zemědělské, jakož i potravinářské výroby a jiné činnosti; svou podnikatelskou činnost provozuje v souladu se státním plánem hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen „státní plán“), zásadou úplného chozrasčotu a zásadou družstevní demokracie.

Družstvo je zároveň společenskou organizací přispívající k rozvoji socialistických společenských vztahů a napomáhající svou činností k uspokojování sociálních a kulturních potřeb svých členů.

Družstvo hospodaří s majetkem ve svém vlastnictví nebo v družstevním užívání, popřípadě v jiném společenském užívání. Družstvo má právo a povinnost tento majetek rozmnožovat, zkvalitňovat, plně, účelně a hospodárně využívat, nakládat s ním a chránit v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetkem družstva jsou rovněž majetková práva, jichž družstvo nabylo.

Družstevní kolektiv řídí své záležitosti prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva.

Družstvo nese odpovědnost za výsledky svého hospodaření, na nichž bezprostředně závisejí příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů.

(6) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

zajišťuje v souladu se záměry a úkoly státního plánu především rozvoj socialistické zemědělské výroby,

chrání a plně využívá veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích potřeb a požadavků socialistické společnosti,

zvyšuje intenzitu a efektivnost výroby uplatňováním vědeckotechnického pokroku a pokrokových způsobů a forem organizace a řízení,

podporuje pracovní iniciativu členů při plnění úkolů družstva a vytváří podmínky pro jejich účast na řízení podle zásady družstevní demokracie,

napomáhá při zvyšování kvalifikace svých členů a k těmto účelům může vytvářet svá vlastní nebo společná vzdělávací zařízení; vytváří podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání,

usiluje o uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb, o rozvoj aktivních činností a zájmů členů, včetně důchodců a členů se změněnou pracovní schopností, v souladu se zájmy a potřebami společnosti a na základě svých možností.

Stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku.

Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné.

Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem. ¹

Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon. ¹

Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, jsou povinny ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

Družstvo a společný podnik rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání. V souvislosti s tím berou na sebe přiměřené hospodářské riziko.

Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

Družstvo a společný podnik jsou povinny podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).

Vyžadovat předkládání informací od družstva a společného podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

Družstvo a společný podnik jsou povinny vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným státním orgánům.

Družstvo a společný podnik prodávají výrobky a poskytují práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy.

Družstvo a společný podnik jsou povinny dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo a společný podnik nevrátí neprodleně poškozenému odběrateli, odvedou do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně jsou družstvo a společný podnik postihovány podle obecně závazných právních předpisů.

Družstvo a společný podnik spolupracují ve své hospodářské, společenské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou družstvo a společný podnik povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti.

Družstvo a společný podnik se podílejí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.

Družstvo a společný podnik jsou povinny organizovat hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránily životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jejich činností vyvolávány, zejména aby neohrožovaly zdraví občanů. Uskutečňují a financují opatření k ochraně životního prostředí.

Družstvo a společný podnik zodpovídají za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.

Družstvo a společný podnik jsou povinny hospodárně a účelně využívat vedlejší produkty ze své hospodářské činnosti, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem jsou povinny tyto produkty evidovat, chránit a využívat je způsobem neohrožujícím životní prostředí.

Při realizaci opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo a společný podnik spolupracují s příslušným národním výborem.

K projednání hospodářské, sociální a společenské činnosti družstev jsou svolávány celostátní sjezdy a konference družstev.

Celostátní sjezd družstev svolává vláda Československé socialistické republiky na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků zpravidla jednou za pět let.

Konference družstev svolává příslušný státní orgán a příslušný orgán Svazu družstevních rolníků.

Ke vzniku družstva je třeba předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení a

Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva, předchozí souhlas orgánu hospodářského řízení a usnesení ustavující schůze o jeho založení.

název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva,

předmět hospodářské a společenské činnosti družstva,

práva a povinnosti členů,

ustanovení o péči o členy - důchodce a zabezpečení podmínek pro společenské a pracovní uplatnění členů se změněnou pracovní schopností,

organizaci, řízení a orgány družstva,

určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc.

Družstvo je povinno především provozovat zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodařit na zemědělské půdě, v lesích, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá.

Družstvo může

Předmětem hospodářské činnosti družstva může být, po předchozím souhlasu orgánu hospodářského řízení, i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby.

Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.

Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek devizového fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, který musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy a je pro družstvo závazný.

Družstvo použije svou produkci především ke splnění jmenovitých úkolů státního plánu, závazků z hospodářských smluv, k zabezpečení vlastní rozšířené reprodukce a dále k uspokojování osobní spotřeby svých členů, popřípadě pracovníků.

Ze svých příjmů družstvo splní zejména své povinnosti vůči státu (odvody a daně). Zisk zbylý po provedení odvodů a daní využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout; přitom zajistí přednostně potřeby financování rozšířené reprodukce a vědeckotechnického rozvoje. Je povinno vytvořit fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb; další fondy vytváří podle své potřeby.

Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně.

Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může orgán hospodářského řízení poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.

Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá zejména v uplatnění konsolidačního programu na stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.

Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, finančních a kádrových opatření, opatření v oblasti odměňování a případně dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.

Členská schůze se může usnést, že družstvo zanikne

Družstvo zanikne sloučením nebo rozdělením.

Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právnické osoby, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků, při likvidaci má tuto povinnost lividátor.

V případě zániku družstva z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 se provede likvidace družstva.

Likvidátora ustanoví členská schůze.

Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že je družstvo v likvidaci a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo.

Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 3, zanikají, s výjimkou členské schůze, funkce všech orgánů družstva.

Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací.

Likvidátor o vstupu družstva do likvidace neprodleně vyrozumí všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny.

Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi.

Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustanovení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace.

Likvidátor v průběhu likvidace zejména

Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace.

Po schválení účetní závěrky členskou schůzí likvidátor

Družstva slučovaná do nového družstva zanikají dnem jejich výmazu z podnikového rejstříku. Obdobně zanikají i družstva, která vplývají do již ustaveného družstva.

Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva, přechází majetek a závazky zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.

Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů doporučí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou.

Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost.

Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě, byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců, jednou za rok.

Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní a revizní komise nebo příslušný orgán Svazu družstevních rolníků, pokud je družstvo jeho členskou organizací.

Do působnosti členské schůze patří

Stanovy mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze.

Volené orgány družstva jsou

O způsobu voleb volených orgánů družstva rozhoduje členská schůze. Volí se zpravidla tajným hlasováním.

Funkční období volených orgánů družstva je pět let.

Počet členů sboru zástupců musí být aspoň pětinásobkem počtu členů představenstva. Představenstvo má 7 až 29 členů, komise 3 až 11 členů.

Počet členů jednotlivých volených orgánů družstva a jejich složení určí stanovy.

Členská schůze a volené orgány družstva jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k platnosti usnesení je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů.

Členská schůze se může platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna alespoň jedna třetina všech členů; pro usnášeníschopnost a platnost usnesení o zániku družstva platí ustanovení odstavce 3.

Stanovy určí, zda bude v družstvu zřízen sbor zástupců, který má práva členské schůze, s výjimkou

Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce, s výjimkou čtvrtletí, ve kterém se schází členská schůze.

Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze (sboru zástupců) a pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a činnosti družstva.

Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech družstva, nejsou-li svěřeny členské schůzi nebo jiným voleným orgánům družstva.

Představenstvo připravuje jednání a svolává členskou schůzi a schůzi sboru zástupců.

Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Musí být svoláno z podnětu kontrolní a revizní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.

Předseda družstva

Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda volený členskou schůzí (sborem zástupců).

Kontrolní a revizní komise kontroluje veškerou hospodářskou, sociální a společenskou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů a pracovníků. Svou činnost zabezpečuje v bezprostřední spolupráci s kontrolními orgány státu a Svazu družstevních rolníků; je nezávislá na orgánech družstva a odpovídá pouze členské schůzi.

Kontrolní a revizní komise je povinna provádět roční revizi hospodářské, sociální a společenské činnosti a roční účetní závěrky družstva; o výsledcích podává zprávu členské schůzi.

Na zjištěné nedostatky upozorňuje příslušné vedoucí organizačních jednotek nebo orgány družstva a vyžaduje zjednání nápravy.

Předseda kontrolní a revizní komise je volen členskou schůzí (sborem zástupců) a může být pro výkon své funkce uvolněn z ostatní práce v družstvu; je oprávněn účastnit se jednání představenstva.

Každý člen nebo pracovník družstva má právo obrátit se na kontrolní a revizní komisi ve všech věcech týkajících se družstva a jeho členů a pracovníků. Kontrolní a revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat zjednání nápravy, pokud je toho třeba, a o výsledku svého šetření uvědomit nejpozději do jednoho měsíce člena nebo pracovníka, který dal k šetření podnět.

Rozhodčí komise projednává a rozhoduje

Rozhodčí komise neprojednává spory o vznik a skončení členství nebo pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající; dále neprojednává spory, jejichž účastníkem je předseda, místopředseda, členové představenstva, kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise.

Rozhodčí komise projedná spor, jen pokud byl nárok u ní uplatněn v době trvání členství nebo pracovního poměru a pokud projednání sporu není obecně závazným právním předpisem vyhrazeno jiným orgánům.

podává v řízení o dávkách důchodového zabezpečení příslušnému národnímu výboru návrh na započtení doby pracovní činnosti a na zápočet kalendářního roku, v němž člen družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, podle zvláštních předpisů,

vyjadřuje se k žádostem o dávky a služby a o lázeňskou léčbu, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo příslušný orgán důchodového zabezpečení republiky,

pomáhá vytvářet předpoklady pro nejširší a trvalé uplatnění členů se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jejich zařazování do práce,

rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.

organizuje výchovu členů, popřípadě pracovníků ke zvyšování úrovně a důslednému dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví a hygieny práce,

kontroluje, zda jsou soustavně vytvářeny podmínky pro dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zda jsou členové, popřípadě pracovníci náležitě seznámeni se všemi předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dále, zda jsou důsledně používány ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a jak jsou dodržovány předpisy o práci žen a mladistvých, o noční a přesčasové práci,

kontroluje, zda pracoviště, zařízení, stroje a stanovené pracovní postupy odpovídají předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

sleduje, zda jsou plněna opatření uložená orgány státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státní zdravotní správy a orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,

zúčastňuje se vyšetřování a hodnocení příčin pracovních úrazů, nemoci z povolání a provozních nehod a na zjištěné závady upozorňuje, požaduje jejich odstranění a předkládá návrhy na zlepšení podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a na zvýšení úrazové prevence,

pomáhá ostatním orgánům družstva a vedoucím organizačních jednotek při plnění jejich povinností vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Členská schůze (sbor zástupců) i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné.

Členy těchto komisí volí nebo jmenuje a odvolává orgán družstva, který je zřídil.

Členění družstva na organizační jednotky určí stanovy.

Podrobnější organizaci družstva určí organizační řád družstva.

Pracovní kolektiv organizační jednotky (dále jen „kolektiv“) tvoří členové, kteří jsou trvale pro výkon práce v družstvu zařazeni do této jednotky.

Kolektiv projednává hospodářské, sociální a společenské záležitosti týkající se zejména činnosti organizační jednotky a je oprávněn předkládat v těchto věcech návrhy představenstvu; představenstvo musí o nich bez zbytečného odkladu rozhodnout a kolektiv informovat.

Kolektiv volí a odvolává své členy ve sboru zástupců v počtu určeném stanovami. Členové sboru zástupců pravidelně informují kolektiv o činnosti sboru zástupců a o přijímaných rozhodnutích. Kolektiv navrhuje také kandidáty pro volbu dalších orgánů družstva a na jmenování vedoucího své organizační jednotky (dále jen „vedoucí“).

Kolektiv se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce; jeho jednání musí být přítomen předseda nebo jiný pověřený člen představenstva. Kolektiv svolává a jednání řídí jeho vedoucí.

Kolektiv je způsobilý se usnášet, jsou-li přítomny dvě třetiny členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

Členem družstva se může stát každý občan po skončení povinné školní docházky.

Družstvo je povinno zajistit, aby se občan před vznikem členství podrobil vstupní lékařské prohlídce.

Družstvo a občan, o jehož přijetí za člena na základě podané přihlášky rozhodlo představenstvo, uzavírají dohodu o pracovních podmínkách. Jménem družstva uzavírá tuto dohodu předseda. Členství vzniká dnem, který byl sjednán v dohodě o pracovních podmínkách jako den nástupu do práce.

Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat

V dohodě o pracovních podmínkách lze dále sjednat

Dohodu o pracovních podmínkách a její změny uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení musí být vydáno členovi.

Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel skončení členského nebo pracovního poměru s jinou organizací nebo skončení povinné školní docházky.

V dohodě o pracovních podmínkách může být sjednána zkušební doba, a to až na tři měsíce. Sjednanou zkušební dobu nelze prodloužit. Ve zkušební době může představenstvo i člen kdykoli písemně zrušit členství bez uvedení důvodu.

Doba překážek v práci, pro které člen nemůže během zkušební doby konat práci v družstvu, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše 10 pracovních dnů.

Jestliže družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) snižuje s výjimkou případů uvedených v § 48 stav členů vykonávajících práci v určité organizační jednotce za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo z důvodů změny úkolů této organizační jednotky, jejího technického vybavení nebo jiných organizačních změn, je povinno nabídnout členovi jinou pro něj vhodnou práci. Pokud člen není ochoten přejít na tuto práci, je představenstvo oprávněno jednostranně změnit druh práce, popřípadě místo výkonu práce. Člen je pak povinen vykonávat práci podle rozhodnutí družstva.

Člen má tato základní práva

Člen má tyto základní povinnosti

dohodou,

zrušením ve zkušební době,

vystoupením,

okamžitým vystoupením,

zrušením,

vyloučením,

úmrtím,

zánikem družstva podle § 18 odst. 1.

Dohodnou-li se představenstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.

Dohodu o skončení členství uzavírá družstvo a člen písemně. Na žádost člena musí být v ní uvedeny důvody, pro které dochází ke skončení členství.

Požádá-li člen písemně o skončení členství k určitému dni a neodmítne-li družstvo jeho žádost do 15 dnů od jejího doručení, skončí členství dohodou tím dnem, který člen ve své žádosti uvedl.

Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

Člen může z družstva vystoupit na základě písemné odhlášky z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Členství zaniká uplynutím doby šesti měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky člena družstva.

Odhláška může být odvolána členem jen písemně a se souhlasem představenstva.

Člen může z družstva vystoupit okamžitě

Člen, který okamžitě vystoupil z družstva, má nárok na náhradu odměny za práci v družstvu ve výši průměrného výdělku za dobu dvou měsíců. To neplatí v případě okamžitého vystoupení podle odstavce 1 písm. c).

Okamžité vystoupení musí být provedeno písemnou odhláškou člena, musí v ní být uveden důvod a musí být ve stanovené lhůtě doručena družstvu. Původně uvedený důvod nemůže být dodatečně měněn. Členství zaniká dnem doručení odhlášky družstvu.

Představenstvo může rozhodnout o zrušení členství, jestliže člen

V rozhodnutí o zrušení členství musí být uveden důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod uvedený v rozhodnutí o zrušení nesmí být dodatečně měněn.

V rozhodnutí o zrušení členství, které bylo členovi doručeno, může být odvoláno pouze s jeho písemným souhlasem.

Při rozhodování o zrušení členství podle odstavce 1 písm. a) vychází představenstvo ze stanoviska kolektivu.

Písemné rozhodnutí o zrušení členství podle odstavce 1 písm. a) doručí družstvo členovi. Členství v tomto případě zaniká uplynutím doby šesti měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení rozhodnutí o zrušení členství.

Družstvo může zrušit členství z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) pouze tehdy, jestliže

těhotné ženě, ani člence nebo osamělému členovi, pokud trvale pečují o dítě mladší než tři roky,

v době, kdy je člen uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto nemoc úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo po požití jiných omamných prostředků, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl členovi doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí 15 dnů po jeho propuštění z takové služby,

v době, kdy je člen dlouhodobě uvolněn z družstva pro výkon veřejné funkce.

Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena

Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do dvou měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta dvou měsíců podle odstavce 2 dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odstavce 1, který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí družstva o vyloučení členovi.

Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové.

Družstvo může vyjímečně zaměstnávat občany také v pracovním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu. O přijetí do pracovního poměru nebo jiného pracovně právního vztahu rozhoduje představenstvo; jde-li o pracovní poměr nepřesahující dobu jednoho měsíce, může rozhodnout předseda.

Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, s tím, že

Na pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se nevztahují tato ustanovení zákoníku práce

Ode dne vzniku členství je družstvo povinno přidělovat členovi práci podle dohody o pracovních podmínkách a člen je povinen tuto práci osobně vykonávat.

Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně nebo na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci.

Družstvo je povinno uvolnit člena z výkonu práce na jeho žádost z důvodu denního studia, výkonu veřejné funkce, při vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod a také členku nebo osamělého člena z důvodu péče o dítě.

Družstvo může se členem sjednat vedlejší pracovní úvazek na výkon prací jiného druhu, než je sjednán v dohodě o pracovních podmínkách, mimo určenou pracovní dobu, a to na výkon prací, které není možné nebo účelné zabezpečovat podle předcházejících ustanovení zákona. Dohoda o vedlejším pracovním úvazku je součástí dohody o pracovních podmínkách.

Se souhlasem družstva může člen konat práci za pomoci svých rodinných příslušníků uvedených v dohodě.

Za škody způsobené družstvu těmito osobami odpovídá člen; družstvo těmto osobám odpovídá za škodu podle občanského zákoníku. ⁴

Člen má nárok na odměnu za výsledek práce v družstvu, jejíž výše je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena na nich.

Odměňování upraví družstvo ve svých vnitrodružstevních předpisech tak, aby v souladu s národohospodářskými cíly a obecně závazným právním předpisem o odměňování odpovídalo podmínkám a záměrům rozvoje družstva a důsledně respektovalo princip zásluhovosti.

Vedoucí jmenuje a z funkce odvolává představenstvo. Doručením písemného vyhotovení rozhodnutí představenstva o jmenování do funkce členovi, popřípadě dnem v něm určeným, se mění sjednaný druh práce, případně místo výkonu práce.

Odvoláním z funkce nezaniká členství v družstvu; předsednictvo s členem dohodne další pracovní zařazení odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a možnostem družstva.

řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr členů k práci a ke kolektivu a jejich pracovní výsledky,

v zájmu zvyšování produktivity práce co nejlépe organizovat práci a dbát, aby výroba odpovídala podle hospodářských a technických možností požadavkům technickoekonomického rozvoje,

vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

vytvářet podmínky pro rozšiřování účasti členů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti družstva, zejména pro rozvíjení socialistického soutěžení, hnutí vynálezců, novátorů a zlepšovatelů a dalších forem tvůrčí iniciativy a využívat zkušeností, připomínek a návrhů členů,

vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování ideologické a odborné úrovně členů a pro uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb,

zabezpečovat dodržování vnitrodružstevních předpisů, vést členy k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, vyvozovat důsledky z porušení členských povinností,

organizovat rozvoj pracovní iniciativy členů, svolávat a řídit jednání kolektivů.

Členové družstva jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

Družstevní kázní se rozumí plnění a dodržování ustanovení tohoto zákona, stanov, usnesení a opatření orgánů družstva, pokynů nadřízených a obecně závazných právních předpisů při plnění členských povinností.

Kárné opatření ukládá předseda.

Kárné opatření předsedovi, místopředsedovi, členům představenstva a členům kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise ukládá členská schůze (sbor zástupců).

Stanovy určí, která kárná opatření mohou ukládat vedoucí; kárná opatření týkající se odměny za práci mohou vedoucí ukládat jen do výše 500,- Kčs.

Kárné opatření může být uloženo jen do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze, platí místo lhůty dvou měsíců lhůta šesti měsíců. Stane-li se v průběhu lhůty pro uložení kárného opatření porušení pracovní kázně předmětem šetření jiného orgánu, lze uložit kárné opatření ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), má družstvo právo družstevního užívání.

Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené. Opravňuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů.

Družstvo může zejména

Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.

V odůvodněných případech může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat k užívání písemnou smlouvou

Pro užívání sdružených pozemků socialistickou organizací podle odstavce 1 platí § 60 odst. 2 až 5 obdobně.

Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.

Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak.

Sdružené pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat písemnou smlouvou do dočasného užívání v tomto pořadí

Členům a pracovníkům družstva a jiným občanům nelze přenechat k dočasnému užívání sdružené lesní pozemky, sdružené vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem družstva. Souhlas družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek. ⁵ Porosty (kultury), které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.

Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

Družstvo od smlouvy odstoupí v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.

Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví.

Ke smlouvě o převodu vlastnictví sdruženého pozemku je třeba souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování pozemku státu anebo družstvu, které má k tomuto pozemku právo družstevního užívání.

K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpisů ⁶ určen k zastavění, se družstvo může ve prospěch současného vlastníka sdruženého pozemku vzdát práva družstevního užívání po předchozím souhlasu okresního národního výboru, pokud pozemek vzhledem ke svému určení a výměře by mohl být předmětem práva osobního užívání. ⁷ Takto se může družstvo vzdát práva družstevního užívání jen k jednomu pozemku ve prospěch vlastníka. Ve prospěch spoluvlastníků se může družstvo vzdát jen jednoho pozemku v družstevním užívání.

Družstvo je povinno zánik práva družstevního užívání podle odstavce 3 ohlásit orgánu geodézie a kartografie.

Hospodářskou budovu nebo jinou stavbu (dále jen „hospodářská budova“), kterou družstvo již nepotřebuje, může bezplatně převést na člena, který jí odevzdal do vlastnictví družstva, popřípadě na vlastníka pozemku zastavěného hospodářskou budovou. Převedením hospodářské budovy do vlastnictví nabyvatele zaniká právo družstevního užívání k pozemku zastavěnému touto hospodářskou budovou.

Byla-li hospodářská budova na náklady družstva zhodnocena, je nabyvatel povinen poskytnout družstvu náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době převodu hospodářské budovy. Byla-li poskytnuta náhrada za hospodářskou budovu odevzdanou do vlastnictví družstva, musí být nabyvatelem tato náhrada družstvu vrácena.

Družstvo může přidělit svým členům, především pracujícím v zemědělské prvovýrobě, záhumenek v maximální výměře 0,25 ha zemědělské půdy na člena (včetně výměry speciálních kultur); v horských nebo podhorských oblastech nejvýše 0,50 ha zemědělské půdy, z toho nejvýše 0,25 ha orné půdy (včetně výměry speciálních kultur). Do výměry záhumenku se započítává i výměra nesdružené zahrady.

Přidělování záhumenků nesmí být na úkor stávající výměry družstvem obdělávané půdy. Součástí záhumenku nesmí být lesní pozemky, vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

Bližší podmínky o přidělování záhumenku a o jeho výměře, dále podmínky o prodeji zemědělských výrobků členům a pracovníkům družstva, popřípadě počty a druhy hospodářských zvířat, které člen nebo pracovník může chovat, určí stanovy tak, aby obhospodařování záhumenku a chov hospodářských zvířat nebyly na úkor plnění členských, popřípadě pracovních povinností.

Spolupráce mezi družstvy navzájem a mezi družstvy a dalšími socialistickými organizacemi ( § 3) se organizuje smlouvami o družstevní spolupráci (dále jen „smlouva“).

Organizace, které uzavřely smlouvu, odpovídají za společnou činnost z této smlouvy vyplývající, a to podle poměru velikosti podílů nebo vkladů. O hospodářský prospěch se dělí podle poměru velikosti podílů nebo vkladů a podle rozsahu činnosti, kterou přispěly k dosažení tohoto výsledku.

Smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. Smlouva musí být uzavřena písemně.

Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech zúčastněných organizací; tohoto souhlasu je třeba i při odstoupení některé ze zúčastněných organizací od smlouvy.

K uzavření smlouvy družstvem je třeba předchozího souhlasu členské schůze (sboru zástupců).

Smlouva o kooperačním sdružení, podle které se sdružují prostředky, popřípadě činnosti zúčastněných organizací, musí obsahovat

Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o kooperačním sdružení by vznikl takový monopol, je smlouva neplatná.

Smlouva o kooperačním sdružení zaniká

Svaz družstevních rolníků (dále jen „Svaz“) je dobrovolnou společenskou organizací sdruženou v Národní frontě, která rozvíjí svou činnost v zájmu zajištění sociálně ekonomického a společenského poslání družstev, politické, pracovní a společenské aktivity jejich členů a v oblasti péče o jejich pracovní a životní podmínky.

Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu, je jeho základní organizací. Orgány družstva jsou zároveň orgány této základní organizace.

Návrhy obecně závazných právních předpisů týkající se základních otázek hospodářské politiky družstev, důležitých práv a povinností a pracovních vztahů jejich členů, jakož i sociální, kulturní a zdravotní péče o členy, projednávají příslušné ústřední orgány se Svazem.

Členové sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.

Povinnost sdružit pozemky vzniká dnem vzniku členství. V případě sjednání zkušební doby v dohodě o pracovních podmínkách však až jejím uplynutím, pokud v ní nebylo členství zrušeno.

Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují

Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržování neplatný.

Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti se může stát členem družstva po udělení povolení k trvalému pobytu na území Československé socialistické republiky.

Členství v družstvu zaniká cizinci nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo jiným způsobem,

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

Smírčí řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Platnost vlastních stanov družstva, vlastního pracovního, organizačního a jednacího řádu zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dne 31. března 1989.

Družstva a další socialistické organizace, které zřídily společné zemědělské podniky nebo uzavřely smlouvy o kooperačním sdružení podle dřívějších předpisů, upraví příslušné smlouvy a zabezpečí, aby orgány společného podniku odpovídaly ustanovením tohoto zákona, nejpozději do 31. března 1989.

Do doby, než bude ustavena rozhodčí komise, její působnost vykonává představenstvo.

Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a společných podniků.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání se Svazem, ministerstvy zemědělství a výživy republik a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí upraví obecně závaznými právními předpisy

Zrušují se

S účinností od 1. ledna 1989 se zrušují